V roce 2003 jsem na základě výsledků vnitrostranického referenda kandidoval na prezidenta republiky. V důsledku postojů některých vedoucích představitelů sociální demokracie jsem nebyl zvolen.
Vláda (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát Konsolidační agentury deset miliard korun.
Během této (Zemanovy, pozn. Demagog.cz) vlády jsme vstoupili do Severoatlantické aliance a byla dokončena počáteční stavba temelínské jaderné elektrárny.
(...) vznik krajské samosprávy (který uskutečnila vláda Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz). Byli jsme jednou z mála zemí v Evropě, která krajskou samosprávu neměla.
V roce 98, po dalších volbách, jsem se stal předsedou vlády. Splnil jsem svůj slib, že sociální demokracie vstoupí do vládní budovy hlavním vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo.
Na jaře roku 93 jsem byl zvolen předsedou sociální demokracie. Tato strana měla tehdy sedm procent voličské podpory. Během pěti let tvrdé práce se nám podařilo zvýšit tuto podporu na 32 procent.
Jsem byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a předsedou jeho rozpočtového výboru. A od té doby se rozpočtem zabývám celý svůj politický život.
Za svoje názory jsem byl několikrát vyhozen z práce – poprvé kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a naposledy v září 1989 kvůli kritickému článku v Technickém magazínu.
Jsem využil svého zákonného oprávnění a volil jsem jak guvernéra, tak členy bankovní rady z řad odborníků, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb.
(...) jak upozornil profesor Švejnar, (jedním z faktorů inflace, pozn. Demagog.cz) je i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, protože úroky jsou náklad, a náklad se promítá do ceny.
