Přehled ověřených výroků

Pravda
Miloš Zeman získal v prezidentském referendu ČSSD nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Miloš Zeman nebyl v prezidentské volbě zvolen i kvůli tomu, že pro něj dle svých slov nehlasovali někteří vedoucí představitelé sociální demokracie.
Pravda
Menšinová vláda ČSSD byla mezi lety 1998 až 2002 podporována opoziční ODS. ČSSD se poté v rámci tolerančního patentu zavázala postupně snižovat rozpočtový schodek. V roce 2002 po odečtení zmíněných výdajů na pokrytí ztrát ČKA vláda skutečně hospodařila se schodkem 10 mld. Kč.
Pravda
Miloš Zeman byl předsedou vlády v letech 1998 až 2002. Česká republika oficiálně vstoupila do Severoatlantické aliance 12. března 1999. Stavba jaderné elektrárny Temelín byla dokončena v roce 2000.
Pravda
Vytvoření krajů ustanovil už ústavní zákon z roku 1997, v době Zemanovy vlády v letech 1998–2002 nicméně došlo k přijetí další legislativy nutné k tomu, aby kraje mohly zahájit činnost. ČR byla tehdy jednou z mála evropských zemí, v níž neexistovaly krajské samosprávy.
Pravda
Miloš Zeman se po předčasných volbách v roce 1998 skutečně stal premiérem, a to i díky opoziční smlouvě s ODS. Slib, že ČSSD do Strakovy akademie vstoupí hlavním vchodem, nikoliv „vchodem pro služebnictvo“, pronesl Zeman na sjezdu ČSSD v dubnu 1995.
Pravda
Ve volbách do České národní rady v roce 1992 získala ČSSD necelých 7 % hlasů. V roce 1993 se předsedou sociální demokracie stal Miloš Zeman, pod jehož vedením získala strana ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 více než 32 % hlasů.
Pravda
Miloš Zeman byl opravdu poslancem Federálního shromáždění i předsedou jeho rozpočtového výboru. Během své politické kariéry se ve funkcích předsedy rozpočtového výboru, poslance, a později také předsedy vlády nebo prezidenta republiky věnoval rozpočtovým otázkám.
Pravda
Miloš Zeman o zaměstnání poprvé přišel v roce 1970, kdy byl zároveň vyhozen z KSČ. O zaměstnání přišel i v roce 1984 a v září 1989, kdy byl propuštěn po zveřejnění článku „Prognostika a přestavba“, který označil Československo za zaostalé.
Pravda
Zemanem jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl se veřejně vymezoval proti zvyšování úrokových sazeb. Také nová radní Eva Zamrazilová před svým jmenováním uvedla, že by s dalším zvyšováním sazeb vyčkala. Zbývající noví radní se k otázce zvyšování úrokových sazeb veřejně nevyjadřovali.
Pravda
Ekonom Jan Švejnar je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb ke zkrocení inflace. Již v dubnu 2022 mluvil o tom, že má zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou přímý vliv na zvyšující se inflaci v Česku.