Ivan Bartoš
My spolupracujeme s Ministerstvem kultury, připomínkujeme novelu zákona o kopírovacím monopolu, který se teda nazývá omylem autorský zákon.
Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.
Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.
V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.
Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.
Jaromír Drábek
Samozřejmě, že ta situace (děti měnící pěstounské rodiny) se dá výrazně zlepšit lepší prací s pěstouny. Možností odlehčovacích služeb, možností odborného poradenství, proškolení pěstounů. To je také součást novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. Novela, která je teď projednávaná v Poslanecké sněmovně, má za cíl zlepšit práci jednak s rodinami, kde to dítě je v přirozeném prostředí. To znamená maximálně zabránit tomu, aby děti byly vytrhávány například ze sociálních důvodů z jejich pokrevních vlastních rodin. Za druhé zlepšení pěstounské péče tak, aby k dnešním třem tisícům pěstounů přibylo dalších řádově 500.
Možnost odborného poradenství, pomoci a odborného přezkušování žadatelů je přímou součástí novely, konkrétně v §48 odst. 2 písemna d) až f).
Novela je v současnosti projednávána v poslanecké sněmovně, byla zde předložena k projednání 2. února 2012. Dokument je poměrně obsáhly, ale je v něm vidět pokus o dosažení cílu, které si stanovil, to znamená i ministrem zmíněné zabraňování vytrhávání dětí z vlastních rodin. Toho je dosahováno především prostřednictvím pomoci těmto rodinám a přikročení k pěstounské péči až jako k poslední variantě.
Není ale jasné, jakým způsobem by novela zvýšila počet pěstounů. Je zde sice snaha o sjednocení odborné přípravy pěstounů a její zkvalitnění, stejně jako její hrazení příslušnými krajskými úřady, ale je už otázka, jestli to skutečně povede k nárůstu zájmu občanů o registraci do evidence pěstounů.
Součastí novely je i finanční motivace pěstounů a jejich materiální zabezpečení v přechodném období, kdy se mají starat o dítě.
Výrok můžeme označit za pravdivý
Nigel Farage
Maastrichtská smlouva skutečně stanovila kritéria (tzv. Maastrichtské kritéria), jež by všichni měli dodržovat, ale je velmi zvláštní, že Francie a Německo je začaly porušovat první a teď je porušuje Řecko.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože všechny zmíněné země neporušovaly (neporušují) Maastrichtská kritéria, ale Pakt stability a růstu.
Maastrichtská smlouva sice skutečně zavedla pět kritérií, dodržovat je nicméně mají státy, které usilují o vstup do eurozóny a přijetí eura. Dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny má pak zajistit Pakt stability a růstu přijatý roku 1997. Francie s Německem podle Eurostatu nebyly první země, které tento Pakt začaly porušovat.
Podle tohoto paktu mají státy i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3% HDP a vládního dluhu pod 60% HDP. Porušení Paktu pak může mít za následek sankce vůči porušujícímu státu. Podle tabulek Eurostatu o vládním dluhu a rozpočtovém deficitu pak jako tato kritéria nesplňovalo od vzniku eurozóny 1. ledna 1999 několik zemí.
Vyšší vládní dluh než 60% měly již v roce 1999 například Německo, Belgie, Španělsko nebo Itálie. V roce 2000 pak Německo, Belgie, Itálie nebo Rakousko. Rozpočtový deficit v roce 1999 přesáhl 3% u Portugalska (3,1%), Řecka hned po jeho vstupu do eurozóny (1. ledna 2001 – 4,5%), Německo od roku 2001 (3,1%) a Francie až od 2002 (3,1%).
U Portugalska, Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury varování v roce 2002 a hrozily by jim případně sankce. Pakt by v této souvislosti uvolněn v roce 2005. Ze statistik pro rok 2011 vyplývá, že kritéria Řecko (mimo další země) opravdu nedodržuje. Dluh dosahuje 165,3% HDP a deficit 9,1%.
Vít Bárta
Stejně tak koaliční smlouva jasně říká: Přidáme učitelům. Jasně říká, jak přidáme učitelům. Přesto realita je taková, že se učitelům spíše platy budou snižovat.
Slova Víta Bárty skutečně potvrzuje koaliční smlouva a vláda opravdu snížení platů pedagogů nedávno avizovala.
Koaliční smlouva (.pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV (tedy ona nedávno vypovězená) v části "Politika mládeže a regionálního školství" (str. 25) uvádí: "V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky." Přitom to skutečně vypadá, že ke snížení platů učitelů dojde, informovala o tom např. Česká televize nebo Finanční noviny.
Lubomír Zaorálek
"Protože máme nefunkční systém kontroly, přicházíme o desítky miliard."
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.
Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)
Zbyněk Stanjura
A pak přišlo hlasování v květnu 2005. Nový premiér Gross odešel, přišel pan premiér Paroubek, hlasování opět dopadlo 101 : 99.
Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.
13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.
Vít Kaňkovský
Tak zcela jistě lidová strana byla účastna několika vlád a podílela se na těch předchozích jednáních, ale to samé můžeme říct o dalších stranách, které v těch koalicích byly. (jedná se o jednání na církevních restitucích)
Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.
Jiří Čáslavka
„(...) bylo po roce 1989 naším klíčovým cílem návrat na Západ, res. do Evropy, což je cíl, který se naším vstupem do NATO (1999) a EU (2004) naplnil a od té doby se nepodařilo formulovat nové cíle, na kterých by byla mezi naší politickou reprezentací dostatečná shoda.“
Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.
Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Miroslav Kalousek
A to bohužel souvisí s tím, jakou důvěru mají všechny subjekty včetně států. Jakou důvěru mají věřitelů, kteří jim půjčují peníze. A z tohoto hlediska si Česká republika stojí mnohem lépe, než třeba celá řada zemí bývalé patnáctky Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.
StátÚroková míra
Česká republika
2,60 %
Belgie
2,68 %
Řecko
25,82 %
Itálie
6,00 %
Portugalsko
10,49 %
Španělsko
6,79 %
Irsko
6,12 %
Petr Šilar
Ve volebním programu ODS není, nikde nic o potravinové soběstačnosti.
Výrok Petra Šilara byl po analýze volebního programu ODS z roku 2010 označen za pravdivý.
V roce 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Při této příležitost ODS vytvořila zatím poslední ucelený volební programový dokument s názvem Řešení, která pomáhají (.pdf), z něhož jsme při hodnocení výroku vycházeli. Analýza tohoto dokumentu tedy potvrzuje slova Petra Šilara, o potravinové soběstačnosti zde není opravdu zmínka. Některé části textu mohou pouze okrajově napovědět postoj ODS k této problematice. V kapitole zemědělství je zmíněn význam podpory výroby typických regionálních potravinářských specialit a celkově podpory domácích potravin. Hned v úvodu dokumentu je ovšem uvedeno, že"Česká republika není izolovaný ostrov. Její ekonomika je provázána s okolním světem."