Přehled ověřených výroků

Na začátek uveďme, že Patrik Nacher hovoří (video, 10:18) o situaci, kdy bylo při večerní části prvního dne jednání o důvěře vládě přihlášeno k rozpravě 26 poslanců. Tento počet se dle jeho slov během chvíle snížil na 21, k čemuž mělo dojít po domluvě v Poslanecké sněmovně. „My jsme opravdu už si napsali kolem desáté hodiny, že budou vystupovat jenom ti stínoví ministři a ti ostatní poslanci že to velmi zkrátí nebo se odhlásí. Také v jeden moment to kleslo z 26 na 21 přihlášených, aby se to nenatahovalo,“ uvedl konkrétně Nacher.

Jak je zřejmé ze záznamu jednání Poslanecké sněmovny, přibližně ve 21 hodin bylo do rozpravy přihlášeno (video) celkem 26 poslanců. Po 22. hodině se počet přihlášených poslanců skutečně snížil (video) na 21.

Pro hodnocení výroku je ovšem nutné dodat, že během této hodiny neklesl počet přihlášených poslanců z důvodu, že by se odhlásili z rozpravy. Za uvedenou dobu se odhlásil pouze jeden (video) poslanec, a to ve 22:10. Důvodem poklesu tak byl zejména fakt, že během uvedené doby vystoupili v obecné rozpravě se svým projevem 4 přihlášení poslanci.

Upřesněme, že zhruba ve 20:50, kdy bylo do rozpravy přihlášeno zmiňovaných 26 poslanců, na plénu hovořila (video) poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Po jejím projevu a po projevech přihlášených poslanců (video) Raise, Králíčka a Stržínka (všichni hnutí ANO) klesl tento počet na 22. Toto číslo pak ukazovala tabule v Poslanecké sněmovně (video) i v době projevu Taťány Malé (ANO). Během něho se ve zmiňovaných 22:10 odhlásil jeden poslanec, a celkové číslo přihlášených tedy kleslo na 21.

Na závěr tedy shrňme, že z celého znění vyjádření Patrika Nachera vyplývá, že pokles přihlášených poslanců spojuje s jejich odhlášením z rozpravy. Ačkoli je pravdou, že počet přihlášených mezi devátou a desátou hodinou skutečně klesl z 26 na 21, nebyl tento pokles způsoben odhlášením řečníků, nýbrž tím, že za tuto dobu několik z přihlášených již řečnilo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící. 

Pro kontext dodejme, že jednání začalo 12. ledna v 9 hodin a trvalo až do 13. ledna do 7 hodin, poté bylo přerušeno. Pokračovalo 13. ledna večer, kdy byla vládě Petra Fialy vyslovena důvěra. Jednalo se tak o nejdelší jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě. Více se délce jednání věnujeme zde.

Pro kontext uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na vystoupení Mariana Jurečky v Poslanecké sněmovně 12. ledna při hlasování o důvěře vládě Petra Fialy. Jurečka tehdy konkrétně řekl, že přišel žádat o důvěru poslance své koalice, a ne „ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme“. Své vyjádření poté také zopakoval i na svém twitterovém účtu.

Ve vládě Bohuslava Sobotky, která se skládala z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, působil současný předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jako ministr zemědělství. Funkci vykonával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017, tedy téměř 4 roky.

Několik vládních poslanců si v rámci svých vystoupení na 6. schůzi Sněmovny, na které se jednalo především o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, neodpustilo kritiku opozičních poslanců z řad hnutí ANO.  

Například poslanec Marek Benda (ODS) při své řeči zmínil: „Dlouhou dobu jsem myslel, že to bude normální, ale když jsem slyšel poslance Kolovratníka (poslance za ANO, pozn. Demagog.cz), kterého jinak pokládám za poměrně racionální bytost, jak říká šestou větu: A na závěr..., tak jsem pochopil, že to dnes racionální nebude (…).“ Pro úplnost uveďme, že v tomto případě Marek Benda Martinu Kolovratníkovi trochu křivdil, protože ten ve svém předcházejícím, přibližně 25minutovém vystoupení použil podobnou formulaci pouze zhruba čtyřikrát.

Patrik Nacher nicméně ve svém výroku pravděpodobně reaguje na slova poslance Pavla Žáčka (ODS), který ve svém příspěvku pronesl: „Je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše.“ Proti Žáčkově vyjádření se ihned ohradili následující řečníci Robert Králíček či Alena Schillerová z hnutí ANO, kteří ho žádali, aby je neurážel.

Později při projednávání také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprosil poslance z hnutí ANO, aby své projevy „nečetli z papírů“. Kritizoval také to, že některá vystoupení opozičních poslanců podle něj nesouvisela se situací řešenou na aktuálním jednání. „A když už si to píšete sami nebo možná u některých je to někým jiným napsáno, tak poprosím, ať jsou tam potom relevantní pravdivé informace,“ dodal Jurečka.  

K psaným projevům se následně vyjádřil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): „Očekával jsem debatu. Někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer, nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata.“

Během téměř 24 hodin dlouhé schůze, na jejímž závěru získal Fialův kabinet důvěru, tedy skutečně zazněly invektivy podobné těm, které zmiňuje Patrik Nacher. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský, člen hnutí Starostové a nezávislí, oznámil 10. ledna na svém Twitteru přijetí na půlroční stáž na americké Oregonské státní univerzitě, kde získal stipendium. 

Následně dodal, že stáž konzultoval jak s předsedou STAN Vítem Rakušenem, tak s premiérem Petrem Fialou, kteří ho v tomto podpořili. V souvislosti s tím také, dle svých slov, rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu STAN. 

Jan Farský měl odlétat do USA ve čtvrtek 13. ledna, avšak kvůli hlasování o důvěře vlády let odložil a zůstal. Po zveřejnění informací o jeho pobytu v USA se zvedla vlna kritiky, kdy opozice požadovala rezignaci Farského na jeho poslanecký mandát. Navzdory této kritice však Farský na stáž do USA odcestoval.

Závěrem uveďme, že poslanec Nacher ve svém výroku hovoří o době 8 měsíců, po kterou má poslanec Farský chybět ve Sněmovně s tím, že informace o této lhůtě má pocházet od hnutí STAN. Žádné takové přímé vyjádření se nám nepodařilo dohledat. Nicméně sám poslanec Farský 11. ledna v pořadu Události, komentáře (video od 34:00) řekl, že původní plánovaná doba jeho pobytu v USA činila skutečně 8 měsíců. V současné době má ale údajně „předjednáno“ zkrácení této lhůty na půl roku. 

Jak toto předjednání dopadne, nelze v současnosti predikovat. Nicméně vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných zdrojů lze dovodit, že pobyt Farského v USA může trvat až 8 měsíců, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.

Nejprve zasaďme výrok do kontextu. Kauza neprůhledného financování hnutí STAN se začala řešit již v polovině prosince, kdy MF DNES zveřejnila informace o tom, že hnutí Starostové a nezávislí dostalo po volbách finanční příspěvky v hodnotě přes 3 miliony korun. Příspěvky přicházely v sumách od 100 do 200 tisíc korun. Měly pocházet od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo společnosti z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. 

O den později pak také MF DNES uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Poslanec Nacher nicméně odkazuje především na článek ze čtvrtka 13. ledna, který vyšel na webu Seznam Zprávy. Ten analyzoval povolební finanční dary hnutí STAN a upozornil na to, že za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný. Proti zbylým dvěma bylo navíc trestní stíhání vedeno v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Ačkoliv hlavním tématem textu Seznam Zpráv nebyla primárně neprůhledná struktura financování spojená s firmami z Kypru, o které hovoří poslanec Nacher, článek se o ní zmiňuje. „Finance poskytly mimo jiné společnosti vlastněné neprůhlednými skořápkami na Kypru a v Lucembursku,“ stojí v něm například. Vzhledem k tomu, že s touto kauzou přišla jako první MF DNES a později ji doplnily i Seznam Zprávy, můžeme říct, že se o ní hovořilo opakovaně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že hnutí „vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Pro kontext nejdříve uveďme, že s prvními informacemi o netransparentním financování hnutí STAN přišla 15. prosince MF DNES. Podle jejích zjištění přicházely po volbách v říjnu 2021 na transparentní účet hnutí STAN platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“.

Lukáš Vlček tímto výrokem mimo jiné poukazuje na to, že podle jeho slov hnutí STAN neporušilo žádný zákon. Přesněji § 18 zákona č. 424/1991 Sb., podle něhož politické strany a hnutí nesmějí přijmout dar „od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti“. Ve výpisech z transparentních účtů hnutí STAN u Fio banky a České spořitelny, na nichž jsou evidovány přijaté dary od roku 2017, jsme skutečně nenašli žádný záznam o daru od zahraniční právnické osoby. Nutné je zde však uvést, že některé dary pocházejí od firem, které sice jsou zapsány v českém obchodním rejstříku a v České republice podnikají, jejich koncovým vlastníkem jsou však zahraniční společnosti.

Příkladem může být například společnost Nemohold, která 6. prosince 2021 darovala hnutí STAN 100 000 Kč. Tuto společnost přitom, jak vyplývá ze zápisu (.pdf, str. 44) z letošní valné hromady, z 66 % vlastní, a tedy i ovládá kyperská firma Urbania Investments, Ltd.

Další dary v celkové hodnotě přesahující půl milionu korun pak hnutí STAN získalo během listopadu a prosince 2021 od firem DBK Management, Budějovická Alej a MAT Corporation. Upřesněme, že firmu Budějovická Alej vlastní DBK Praha, jejímž jediným akcionářem je – stejně jako v případě firmy DBK Management – právě MAT Corporation. V ní pak všechny akcie vlastní kyperská společnost GL&P Investments, Ltd. Dary v řádu desetitisíců pak tyto společnosti poslaly hnutí STAN také v říjnu a prosinci 2020.

Zmiňme, že například Hospodářské noviny o společnosti GL&P Investments, Ltd., uvádějí, že nelze zjistit, kdo za firmou opravdu stojí, a dodávají, že „v registru skutečných majitelů je uvedena dvojice kyperských občanů“.

Lze říci, že hnutí STAN – alespoň podle veřejně dostupných dat – nepřijalo dar od „zahraniční právnické osoby“. Jelikož však STAN přijal několik darů od společností, jejichž jediným vlastníkem je kyperská firma GL&P Investments, Ltd., hodnotíme výrok jako zavádějící.

Předně uveďme, že Lukáš Vlček (STAN) zde reaguje na otázku moderátora, který se jej ptal (video, čas 16:20) „kdy a podle jakého klíče a komu“ bude hnutí STAN vracet některé problematické sponzorské dary, o čemž dříve mluvil předseda hnutí Vít Rakušan. Ten 13. ledna hovořil o vracení darů v případě, že by se potvrdilo, že je Starostům a nezávislým poslali trestně stíhaní lidé či lidé usvědčení z trestné činnosti.

Pro kontext zmiňme, že s kauzou problematických povolebních finančních darů hnutí STAN přišla MF DNES 15. prosince. Podle jejích zjištění v předcházejících několika měsících přicházely na transparentní účet STANu platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. MF DNES pak také o den později uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Nové informace o financování Starostů a nezávislých se poté v médiích objevily ráno 13. ledna 2022, tedy právě v den rozhovoru, jak uvádí Lukáš Vlček. Podle tehdy uveřejněných zjištění webu Seznam Zprávy za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný a proti zbylým dvěma se vedlo trestní stíhání v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Kvůli informaci o darech od trestně stíhaných osob či jejich firem kritizovala hnutí STAN nejen například Pirátská strana, která požadovala vysvětlení, ale především zástupci opozice. Hnutí SPD a ANO proto hned 13. ledna navrhovaly, aby se záležitost probírala na plénu Sněmovny a také aby byla vytvořena sněmovní vyšetřovací komise, která se „sponzorským darům bude věnovat“. Předseda SPD Tomio Okamura kromě jiného navrhoval, aby byl Vít Rakušan kvůli možnému střetu zájmů odvolán z funkce ministra vnitra. K tomu nicméně nedošlo.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že „hnutí vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Na závěr shrňme, že výrok poslance Vlčka je odpovědí na otázku, která se týkala vracení darů především ve spojitosti s trestním stíháním některých sponzorů hnutí STAN. Ačkoliv se celá kauza problematického financování STANu řeší již od prosince, zprávu o zmíněném trestním stíhaní firem přinesl článek Seznam Zpráv skutečně v den rozhovoru, tedy 13. ledna. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský oznámil odjezd na půlroční stáž ve Spojených státech amerických na Oregonské státní univerzitě na svém Twitteru 10. ledna 2022.

Podle svých vlastních slov požádal Farský o stipendium před necelými dvěma lety a o získání podpory se dozvěděl již v březnu minulého roku. Od té doby tedy skutečně věděl o možnosti odcestovat na tuto půlroční stáž. Definitivní rozhodnutí odjet podle něj padlo v prosinci 2021 po rozhovoru s premiérem Petrem Fialou. V prosinci se o jeho rozhodnutí dozvěděl také poslanecký a senátorský klub hnutí STAN.

Ivan Bartoš mluví o potřebě zajištění dostupného bydlení a jako argument používá počet lidí, kteří každý rok hledají nové bydlení. Vyjmenovává více skupin obyvatel, a tak jsme se i my v našem odůvodnění zaměřili na mladé rodiny, mladé lidi po studiu, seniory i další, kteří se v určité fázi svého života chtějí přestěhovat.

Data o tom, kolik lidí ročně hledá nové bydlení, jsme hledali například ve Zprávě o vyloučení z bydlení z roku 2021 (.pdf), která se však zaměřuje především na skupiny obyvatel ohrožených bytovou nouzí či ztrátou bydlení a informace o ostatních skupinách hledajících bydlení neobsahuje. Hledali jsme také data z realitních serverů, která sice ilustrují obecný zájem o bydlení, ale mají omezený rozsah – data pochází pouze z daného serveru a nepokrývají tak celý trh.

Existují také agregovaná data (.pdf, str. 7, 10) o počtu prodaných bytů či nabízených nájmů. Tyto ukazatele ale reflektují jen ty, kteří bydlení našli, což je logicky menší skupina než lidé bydlení hledající.

Při pátrání po počtu lidí, kteří hledají každý rok nové bydlení, jsme zohlednili, že v současnosti dospívá generace, která se narodila kolem roku 2000. V uvedeném období se v České republice narodilo (.pdf, str. 1–2) kolem 90 až 100 tisíc dětí ročně a logicky tito lidé na prahu dospělosti hledají, kde budou bydlet. Nadále je třeba připočíst také ty, kteří chtějí své bydlení z nejrůznějších důvodů změnit (z finančních důvodů, rozvody, stěhování, atd.). Zdroje, které by alespoň přibližně uváděly počet takových lidí, se nám najít nepodařilo.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme tedy nenašli najít žádnou ucelenou informaci o tom, kolik lidí v Česku ročně hledá nové bydlení. Obrátili jsme se tak s dotazem na mediální odbor Pirátské strany. Podle Pirátů Ivan Bartoš ve svém výroku vycházel právě z výše zmíněné Zprávy o vyloučení z bydlení, podle mediálního odboru ale použil „špatnou formulaci“. Zpráva informaci o 150 tisících lidech hledajících bydlení totiž neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít zdroj, který by Ivanem Bartošem uvedené číslo potvrzoval, či vyvracel, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Nástroj pro oživení a odolnost EU má zejména dvojí cíl. Poskytnutí financí členským státům má v první řadě pomoci zmírnit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru, zároveň má ale pomoci jednotlivým státům lépe se připravit na výzvy týkající se zelené a digitální transformace. Na podporu bude celkem uvolněno až 723,8 mld. eur.

Tyto peníze mohou čerpat členské státy EU poté, co připraví svůj národní plán obnovy. V každém plánu musí uvést reformy a investice, které hodlají realizovat a které by zároveň měly vést k urychlení ekologické a digitální transformace a zvýšit odolnost ekonomiky státu.

Pro vypracování jednotlivých plánů bylo Evropskou Komisí stanoveno jedenáct pravidel, které musí členské státy následovat. Jedná se o kritéria (.pdf, str. 65–68) posuzující relevanci, účinnost, efektivitu a ucelenost národních plánů. Zároveň Komise stanovila 7 klíčových oblastí, do kterých by členské státy měly prostředky směřovat. Jedna z nich je zaměřená právě na energeticky efektivní renovaci budov (Renovate).

Jelikož prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou určeny pro projekty financované státem, podíváme se na příkladu Belgie především na tu výstavbu, kterou běžně realizuje stát, nikoliv soukromou výstavbu. Ivan Bartoš zároveň mluví v kontextu dostupnosti bydlení, zateplení a energetické šetrnosti budov. Zaměříme se tedy na výstavbu budov, nikoliv například dopravní infrastruktury.

Belgie na svůj Národní plán obnovy (.pdf) získala v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 5,9 miliardy eur. Asi 50 % získaných peněz Belgie použije na tzv. zelenou tranzici, kam spadá i rekonstrukce budov – zhruba 750 milionů eur podle plánu použijí na renovaci budov za účelem zvýšit jejich energetickou účinnost. Zmiňovány jsou především renovace (.pdf, str. 35, 43) budov sociálního bydlení či veřejných budov. Tyto plánované investice spadají do kategorie stavebnictví a celkový podíl peněz je ve srovnání s ostatními členskými státy nadstandardní, jedná se ale zejména o rekonstrukce (.pdf, str. 1–5), nikoliv novou výstavbu.

Kromě toho má ale Belgie ve svém plánu také položku (.pdf, str. 399–402) týkající se infrastruktury bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel. Zde je vyhrazeno 166 milionů eur na ekologickou renovaci, ale také na výstavbu bydlení, což by mělo zajistit (.pdf, str. 7) více sociálních bytů v regionu Valonska. Dalšími body jsou plány na výstavbu či rekonstrukci zařízení péče o děti (str. 8) nebo výstavba či rekonstrukce tréninkových a rekvalifikačních center ve Valonsku.

Jiné položky, které by naznačovaly, že Belgie plánuje z unijních peněz stavět nové budovy, ale v Národním plánu obnovy nejsou, přestože obsahuje (.pdf, str. 4) konkrétní plány na 6 let. Nemůžeme však vyloučit, že projekty uvedené v předchozím odstavci skutečně zahrnují všechny stavby nových budov, které stát plánuje v dalších letech postavit s tím, že ostatní projekty budou probíhat formou rekonstrukce. Seznam všech projektů výstavby budov, které Belgie plánuje či v minulosti plánovala, se nám totiž ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že Česká republika v rámci Národního plánu obnovy také počítá s ekologickou renovací budov a výstavbou nových budov pro bydlení v pasivním standardu. Ani v Česku ale podíl peněz určených na ekologickou renovaci a výstavbu není v evropském srovnání (.zip → .xlsx, list Flagship) nijak výjimečný.