Přehled ověřených výroků

Petr Fiala

Průměrně se před rokem 2020 stavělo nějakých 36 tisíc bytů ročně a teď se staví 40 tisíc bytů.
FLOW, 10. února 2025
Sociální politika
Zavádějící
Podle ČSÚ se zhruba 36 tisíc bytů ročně rozestavělo v letech 2018–2019. Průměr od roku 2021 je přitom skutečně 40 tisíc. Fiala ale opomíjí, že v posledních letech počet zahájených staveb zase klesl na hodnoty let 2018–2019. Dokončených bytů bylo loni nejméně od roku 2017.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o dostupnosti bydlení a tvrdí, že jeho vláda zrychlila výstavbu bytů. Neupřesňuje ale, o jakém časovém úseku před rokem 2020 mluví. V našem odůvodnění se proto zaměříme na situaci v některých letech před rokem 2020 a na období po roce 2020 do současnosti.

Počet zahájených bytů

Data o počtech stavěných bytů publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Sbírá data nejen o zahájených stavbách, ale také o dokončených bytech. Zahájené byty ČSÚ definuje jako byty, u kterých došlo k povolení výstavby, bez ohledu na to, jestli ve stejném období došlo i k jejich úplnému dostavění. Dokončené byty jsou buď byty v nových objektech, nebo nově postavené byty v již stávajících budovách.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že přibližně 36 tisíc bytů se průměrně začalo stavět v letech 2018–2019 (.xlsx). V období mezi lety 2021 a 2024 průměr vzrostl na zhruba 40 tisíc ročně. Počet zahájených staveb ale v posledních dvou letech poklesl a zase se na hodnoty let 2018–2019 vrátil. Co se týče dokončených bytů, jejich průměr v letech 2018–2019 činil cca 35 tisíc ročně a v letech 2021 až 2024 zůstal obdobný – cca 35 600. V roce 2024 se navíc dokončilo nejméně bytů od roku 2017.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Předseda vlády tedy správně uvádí, že před rokem 2020 se průměrně stavělo zhruba 36 tisíc bytů ročně, zatímco v současnosti, konkrétně mezi lety 2021 a 2024, se průměr zvýšil na 40 tisíc. Opomíjí ale, že v posledních dvou letech se počet zahájených staveb snížil zpět na hodnoty let 2018–2019. Průměr dokončených bytů v tomto časovém srovnání zůstal obdobný, v roce 2024 se jich navíc zhotovilo nejméně od roku 2017. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Už je tam (v programu Dostupné nájemní bydlení, pozn. Demagog.cz) 92 žádostí o podporu projektu na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů.
FLOW, 10. února 2025
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
O finanční podporu na výstavbu cenově dostupného bydlení bylo podle Ministerstva financí v rámci programu Dostupné nájemní bydlení podáno opravdu 92 žádostí.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Žádosti o podporu

Ministerstvo financí 6. února 2025 představilo zhodnocení programu po čtyřech měsících. Resort uvedl, že žádost o finanční podporu výstavby, rekonstrukce nebo nákupu bytů podalo 92 projektů. Celkem se jedná o 1 483 bytů v hodnotě 5,1 miliardy korun (.pdf, str. 4, 9). Z této částky je 1,9 mld. korun vyčleněno na dotace a zbylé 3,2 mld. korun jsou určeny pro úvěry. 

Následující mapa zobrazuje počet podaných žádostí v jednotlivých krajích a Praze od října 2024, kdy byl program Dostupné nájemní bydlení spuštěn. Mezi žádosti patří např. rekonstrukce a přestavba školy na obecní byty ve Vratěníně nebo výstavba bytového domu Meandr ve Znojmě (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠7).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Podle informací Ministerstva financí bylo v rámci programu Dostupné nájemní bydlení od října 2024 do února 2025 podáno 92 žádostí o finanční podporu na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup bytů v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Je to program (Dostupné nájemní bydlení, pozn. Demagog.cz), který společně garantuje Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Národní rozvojová banka.
FLOW, 10. února 2025
Ekonomika
Pravda
Do programu Dostupné nájemní bydlení jsou opravdu zapojeny zmíněné instituce. Kromě nich se na programu podílí ještě Státní fond podpory investic.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Kromě Ministerstva pro místní rozvoj je do projektu zapojeno také Ministerstvo financí, Národní rozvojová banka a Státní fond podpory investic (.pdf, str. 7 z 22). Úkolem obou ministerstev bylo nastavit právní a datový rámec a stanovit samotnou definici dostupného nájemního bydlení (.pdf, str. 3 z 22).

Resort financí provedl inventuru státního majetku a identifikoval přes dvě stě pozemků, které stát nepotřebuje a které by mohl poskytnout k výstavbě nových bytů. Pro potřeby programu také vytváří cenové mapy, které poskytují přehled výše nájmů v různých oblastech a odhadují výši nájmu pro referenční byt.

Dohromady je pro program vyhrazeno 7 miliard korun, z čehož je 4,5 mld. určeno na výhodné úvěry a zbytek mohou žadatelé čerpat přímo ve formě dotací. K únoru 2025 bylo podpořeno více než 90 žádostí v celkové hodnotě přibližně pěti miliard korun.

Závěr

Na realizaci projektu Dostupné nájemní bydlení se skutečně podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Národní rozvojová banka. Kromě nich je do programu zapojen také Státní fond podpory a investic. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme měli nejdéle (…) zavřené (…) školy (během pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz).
FLOW, 10. února 2025
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Nepravda
Souhrnná data o uzavření několika úrovní škol během pandemie covidu-19 publikovalo pouze UNESCO. V pěti evropských státech byly školy zavřené déle než v Česku.

Moderátorka v rozhovoru zmiňuje analýzu společnosti XTB, podle které po pandemii covidu-19 v rámci EU nejvíce oslabila kupní síla v Česku, a ptá se Petra Fialy, zda to není špatná vizitka vlády. Ten odpovídá, že za oslabenou ekonomiku podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše, která zavedla příliš přísná pandemická opatření.

Uzavření škol v Česku

Vláda Andreje Babiše se v reakci na šíření covidu-19 rozhodla uzavřít základní, střední i vysoké školy od 11. března 2020 (.pdf, str. 1). Opatření se začala rozvolňovat 20. dubna, kdy se částečně otevřely vysoké školy pro studenty posledních ročníků. V průběhu května a června se pak dobrovolně a v omezeném počtu mohl vrátit zbytek žáků středních a základních škol (.pdf, str. 10).

Kvůli zhoršení epidemické situace pak vláda školy v říjnu znovu uzavřela (.pdf). V listopadu se mohly vrátit 1. a 2. ročníky základních škol a do konce roku 2020 docházelo k omezenému rozvolňování. Další vlna zavírání přišla v lednu 2021 (.pdf) a v březnu 2021, kdy Česko zaznamenalo nejvyšší počty hospitalizovaných i úmrtí, vláda zavřela dokonce i mateřské školy.

Od 12. dubna 2021 začala vláda vyhlašovat fáze návratu žáků do škol podle krajů a stupně vzdělávání (.docx, str. 2). V květnu se jako poslední mohli do škol vrátit středoškoláci (.pdf, str. 1). V září 2021 se ve školách ještě testovalo na covid-19, ale fungovaly již normálně.

Základní školy tak byly zavřeny pro studenty všech ročníků v období mezi polovinou března a května 2020, znovu pak mezi polovinou října a listopadu 2020 a nakonec ještě jeden týden v prosinci téhož roku (.pdf, str. 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Dle veřejně dostupných informací byly tedy kompletně zavřené přibližně 16 týdnů. Střední školy byly uzavřené o jeden týden déle v listopadu 2020, v součtu tedy 17 týdnů (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8).

Částečná či úplná omezení platila na základních školách od poloviny května do konce června 2020 a znovu mezi polovinou listopadu 2020 a polovinou května 2021, dohromady asi 31 týdnů (.pdf, str. 3–5). Na středních školách byla výuka částečně omezena navíc ještě po zbytek května a po celý červen 2021 (str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠8). Jejich částečné zavření tak trvalo přibližně 37 týdnů.

Srovnání s Evropou

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zmapovala, kolik týdnů byly školy během pandemie zavřené v jednotlivých státech světa. Do statistiky započítala mateřské, základní a střední školy. Jiný zdroj s ucelenými informacemi o souhrnné délce uzavření několika úrovní škol jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenalezli.

Na grafu níže je přehled evropských států, kdy je v prvním sloupci vidět, jak dlouho trvalo plošné uzavření škol. Ve druhém je pak součet týdnů úplného a částečného uzavření, kdy školy fungovaly jen v některých oblastech nebo jen pro určité ročníky, popřípadě ve zkráceném režimu výuky (.pdf).

Data UNESCO se od našeho výpočtu liší – úplně zavřené školy byly podle nich po dobu 20 týdnů, zatímco částečné uzavření trvalo 26 týdnů (.xlsx). Alespoň částečně byly tedy školy uzavřené 46 týdnů. Rozdíl je způsobený zejména tím, že UNESCO do úplného zavření zahrnuje i období, kdy byly základní školy otevřené jen pro 1. a 2. ročníky, přípravné třídy a individuální konzultace (.xlsx; .pdf, str. 3–5), naopak nepočítá týden v prosinci 2020. Údaje k částečnému zavření pak nepokračují do doby, kdy se toto omezení v ČR dotklo středních škol. UNESCO navíc ve svých datech některé týdny počítá jak do úplného, tak i do částečného uzavření (.xlsx).

UNESCO tedy používá jiný způsob výpočtu, ale jelikož jej aplikuje stejně u všech zkoumaných zemí, můžeme jeho data použít ke srovnání ČR a zbytku Evropy. Pokud tedy pro evropské srovnání vezmeme v potaz data UNESCO, školy byly úplně uzavřené 20 týdnů (.xlsx). Stejně dlouho byly zavřené školy v Maďarsku a Severní Makedonii, déle pak ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Co se týče součtu úplného a částečného uzavření, déle než Česko měly v tomto srovnání školy zavřené Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Černá Hora a Severní Makedonie.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Podle dat UNESCO byly během pandemie covidu-19 školy déle než v Česku úplně zavřené v pěti evropských zemích, konkrétně ve Slovinsku, Irsku, Rumunsku, Polsku a Srbsku. Při započítání doby, kdy byly školy zavřené pouze částečně, byla situace horší v šesti zemích. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Fiala

Je to program (Dostupné nájemní bydlení, pozn. Demagog.cz), který umožňuje vytvořit nájemné bydlení (...) pro lidi za ceny nižší, než jsou tržní.
FLOW, 10. února 2025
Sociální politika
Pravda
Jednou z podmínek k získání finanční podpory pro výstavbu bytů v rámci programu Dostupné nájemní bydlení je závazek žadatele, že nové byty budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o krocích, které jeho vláda podnikla ke zvýšení dostupnosti bydlení. Jako jeden z faktorů ovlivňující tuto dostupnost zmiňuje rychlost výstavby bytů. Poukazuje na to, že za jeho vlády vznikla novela stavebního zákona, probíhá digitalizace stavebního řízení, a zmiňuje také program Dostupné nájemní bydlení.

Program Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Byty podpořené v rámci programu budou dle Ministerstva pro místní rozvoj pronajímány za nižší než tržní cenu v daném místě. Podmínky programu konkrétně stanovují, že výše nájemného pro získání finanční podpory „musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě“, a to po dobu minimálně 20 let od ukončení stavby (.pdf, str. 10).

Obvyklé a tržní ceny

Tržní cena je cena, za kterou se dá aktuálně koupit nebo prodat určité zboží nebo služba. Obvyklou cenu zákon definuje jako cenu, za kterou je možné prodat stejný nebo obdobný majetek v obvyklém obchodním styku. Nájemné „obvyklé v daném místě“, které v rámci programu určuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 10), by tedy mělo odpovídat tržnímu nájemnému.

Závěr

Cílem programu Dostupné nájemní bydlení skutečně je vytvořit cenově dostupné byty, které budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní. Výrok premiéra proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Dali jsme 2 procenta HDP do obrany.
FLOW, 10. února 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
ČR v roce 2024 alokovala 166,8 mld. Kč na obranu státu, což představuje 2,08 % HDP. Výdaje jsou ale rozdělené mezi více institucí a není jisté, že splnění závazku schválí NATO. Schválený rozpočet na rok 2025 zatím výdaje na obranu ve výši 2 % HDP neobsahuje.

Moderátorka v kontextu výroku mluví o volebních průzkumech, které výhru v nadcházejících sněmovních volbách přisuzují hnutí ANO. Následně se Petra Fialy ptá na to, jak chce naklonit volební preference na stranu vládní koalice. Ten odpovídá, že průzkumy nejsou relevantní, jelikož se od nich finální výsledek voleb liší. Poté zmiňuje, že se snaží voliče přesvědčit o tom, že vláda prosazuje změny, které prospívají České republice. Jako příklad uvádí modernizaci armády a vynaložení 2 % HDP na obranu.

Výdaje na obranu

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. pro Správu státních hmotných rezerv, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, kvůli výdajům určeným na jiné instituce, než je Ministerstvo obrany, ale není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld., z nichž 159 mld. šlo přímo Ministerstvu obrany. Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna 2025 šlo na obranu 2,08 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance nicméně vyhodnotí, zda výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a zda Česko hranici 2 % HDP splnilo, až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak je vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na Ministerstvo obrany nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,08 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedná se například o Správu státních hmotných rezerv, Národní bezpečnostní úřad nebo NÚKIB.

Podle nejnovější makroekonomické predikce z ledna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 168,62 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7,8 mld. více, než kolik na obranu vynaložil státní rozpočet. O tom v únoru informovala i Česká televize, pro kterou Petr Fiala uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“. Bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský a byl ovšem toho názoru, že NATO výdaje na ostatní instituce jako obranné náklady v plné výši nejspíš neuzná.

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo celkově o 166,8 mld. Kč. Na základě nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,08 % HDP. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, zda všechny vyčíslené výdaje souvisejí s obranou státu a výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují.

Jana Černochová

Téměř po dvaceti letech se nám v roce 2024 podařilo dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent (HDP, pozn. Demagog.cz). Schválený rozpočet Ministerstva obrany (na rok 2024, pozn. Demagog.cz) konkrétně činil 151,2 miliardy.
A report, 27. ledna 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Rozpočet 2024
Pravda
Česko na obranu v roce 2024 poprvé po takřka dvaceti letech alokovalo přes 2 % HDP, pokud se do obranných výdajů započítají kromě výdajů Ministerstva obrany i prostředky vynaložené jinými úřady. Schválený rozpočet MO na rok 2024 opravdu dosáhl 151,2 mld. Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz, zda se jí daří naplňovat slib zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP. K tomu se zavázala v Desateru pro obranu, které zveřejnila po svém nástupu do funkce. Ministryně odpovídá, že se jí slib splnit podařilo, přičemž výdaje tuto hranici podle ní překročily po skoro dvaceti letech.

Výdaje na obranu

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, avšak kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 miliard, z nichž 159 miliard šlo přímo Ministerstvu obrany. To uvádí, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 jde o 2,09 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).

Podle opozice bylo toto navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance vyhodnotí, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a jestli Česko hranici 2 % HDP splnilo až ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Výdaje na obranu v minulosti

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Jak lze vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo dvouprocentní hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na obranu nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO na obranu vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,09 %.

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1) a také tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), zatímco Aliance (.pdf) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 na Ministerstvo obrany vyhradila 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo o 166,8 mld. Kč. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,09 % HDP. Česko tak opravdu překonalo dvouprocentní hranici a téměř po dvaceti letech splnilo alianční závazek. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, jestli všechny vyčíslené výdaje souvisí s obranou státu.

Jana Černochová

Ke konci roku jsme se dostali na částku asi 164 miliard korun. Je to tedy jedenapůlkrát více, než s kolika penězi jsme hospodařili v roce 2023.
A report, 27. ledna 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 podle konečného rozpočtu dosáhly 164,3 miliard Kč. To je skutečně o jedenapůlkrát více než v roce 2023, kdy tato částka činila 110,3 miliard Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023.

Rozpočet Ministerstva obrany

Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61).

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 předložila vláda Petra Fialy v září 2023. Poslanecká sněmovna ho schválila na konci listopadu a v prosinci ho podepsal prezident Petr Pavel. Senát se projednáváním zákona o státním rozpočtu nezabývá.

Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více.

Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Celkové výdaje na obranu

Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6).

Závěr

Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Uzavřeli jsme také řadu smluv na servis stávající i nové techniky. Například radiolokátorů MADR, techniky na podvozku TITUS, letounů L‑410 či modernizaci letounů CASA.
A report, 27. ledna 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Během působení Jany Černochové na pozici ministryně obrany skutečně došlo k uzavření smluv na servis zmíněné techniky. Kromě toho podepsalo ministerstvo i smlouvu na modernizaci elektroniky letadel CASA.

Radiolokátory MADR

prosinci 2019 uzavřelo Ministerstvo obrany ještě pod vedením tehdejšího ministra Lubomíra Metnara (ANO) smlouvu s izraelským ministerstvem obrany na nákup osmi 3D radiolokátorů MADR v hodnotě 3,5 miliardy Kč, které mají kontrolovat vzdušný prostor na malých a středních výškách. Všechny radary, které nahradily zastaralou ruskou techniku, měla armáda k dispozici v prosinci 2023. U čtyř z nich však přetrvávají technické problémy, a armáda je tak zatím nemůže používat.

Resort v únoru 2024 podepsal smlouvu na servis a logistickou podporu těchto radiolokátorů s izraelskou firmou Elta Systems v hodnotě 4,3 miliardy korun. Smlouva zajišťuje dlouhodobou podporu systému radarů, včetně dodávek náhradních dílů a služeb až do září 2044.

TITUS

V červnu 2019 podepsalo Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 kolových obrněných vozidel TITUS v hodnotě 6,072 miliardy Kč. V únoru 2024 resort uzavřel smlouvu se společností Tatra Defence Vehicle na komplexní servisní podporu těchto vozidel na období let 2024–2029 za 951 milionů Kč. Smlouva obsahuje opravy, dodávky náhradních dílů, školení specialistů a další servisní úkony pro zajištění provozuschopnosti vozidel.

Letouny L-410

L‑410 je český letoun, který poprvé vzlétl v roce 1969. Armáda první dva stroje získala v roce 1985 a dnes využívá celkem šest těchto letounů. V srpnu 2023 uzavřelo Ministerstvo obrany smlouvu se společností GE Aviation Czech na servis motorů s finančním limitem 120 milionů Kč. Služby zahrnují generální opravy, dílenské revize, údržbu, servis, dodávky náhradních dílů, kalibraci a nájem kontrolní techniky, technickou podporu nebo školení pozemního vojenského personálu.

Letouny CASA

Armáda disponuje šesti letouny CASA, z nichž čtyři převzala od španělského výrobce v roce 2010. Smlouvu na servis těchto strojů uzavřelo Ministerstvo obrany v únoru 2023 se společností Airbus Defence&Space, která má jako jediná oprávnění na letounech provádět opravy. Smlouva v hodnotě přes 2 miliardy korun je platná do roku 2030 a zahrnuje např. údržbu, opravy, dodávky náhradních dílů nebo školení posádek. V listopadu 2024 pak ministerstvo uzavřelo také smlouvu na modernizaci elektroniky těchto letadel.

Závěr

Ministerstvo obrany během působení Jany Černochové opravdu uzavřelo několik smluv, které se týkají servisu armádní techniky. Konkrétně jde o radiolokátory MADR, podvozky obrněných vozidel TITUS a letouny typu L‑410 a CASA, u kterých resort podepsal smlouvu i na modernizaci jejich elektroniky. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Uzavřeli jsme například smlouvu na oblečení do chladného a nepříznivého počasí či protichemické provětrávané izolační oděvy.
A report, 27. ledna 2025
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministerstvo obrany v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup speciálních obleků do nepříznivého počasí. V roce 2024 také uzavřelo rámcovou dohodu na pořízení protichemických oděvů typu OPCH 05, které by armáda podle resortu měla obdržet v letech 2025–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2027.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru hovoří o modernizaci armády a o nákupu nové techniky. Následně zmiňuje, že ministerstvo pořizuje také novou výstroj a vybavení pro vojáky.

Oblečení do nepříznivých podmínek

Smlouvy na nové oblečení Černochová zmínila již v dokumentu 3. rok na obraně (.pdf, str. 11). Ministerstvo obrany v lednu 2024 uzavřelo kupní smlouvu s firmou Goldeck Textil GmbH na nákup tzv. ECWCS oděvů, které chrání vojáky při extrémních mrazech. Armáda má podle zakázky dostat celkem 40 tisíc blůz a asi 38 tisíc kalhot za 413 milionů Kč (.pdf, str. 1). První etapa dodávky proběhla v říjnu 2024, druhá by měla následovat v říjnu 2025.

V databázi veřejných zakázek jsou dohledatelné také dvě zahájené zakázky na stejný typ oblečení z června 2024. Součástí první objednávky jsou kalhoty a bundy typu ECWCS a šle (.docx). Druhá se týká ECWCS oblečení s maskovacím potiskem (.docx).

Protichemické oděvy

Co se týče protichemických oděvů, ty resort plánuje nakoupit do konce roku 2025, ačkoli se tak mělo stát už v roce 2016. Na nedostatky ve výbavě protichemických jednotek dříve upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Protichemické jednotky podle informací z února loňského roku postrádají kromě obleků i další typy vybavení, jako například chemické rozstřikovací automobily.

Podle databáze veřejných zakázek zahájilo Ministerstvo obrany v únoru 2024 zakázku na ochranné filtrační oděvy typu CBRN. Více informací jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli a obrátili jsme se proto přímo na resort, který pro naši redakci uvedl, že „po schválení zakázky Kolegiem MO (Ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) bude uzavřena rámcová dohoda na 4 roky“.

Ministerstvo dále zmínilo, že v roce 2024 uzavřelo rámcovou dohodu a výzvu k plnění na pořízení protichemických oděvů typu OPCH 05, které by armáda měla obdržet v letech 2025–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2027. Na začátku letošního února, tedy až po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, přibyla ve veřejné databázi zakázka na protichemické vybavení, konkrétně na rukavice, pracovní obuv a ochranné kombinézy.

Shrnutí

Ministerstvo obrany na začátku roku 2024 uzavřelo smlouvu na nákup oblečení do extrémních mrazů typu ECWCS, část z nich už byla armádě doručena. Podle databáze veřejných zakázek zahájilo ministerstvo také objednávku protichemických ochranných oděvů typu CBRN a dle vyjádření resortu uzavřelo rámcovou dohodu na pořízení obleků typu OPCH 05, u kterých by armáda měla první kusy obdržet už v roce 2025. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.