Přehled ověřených výroků

Premiér Petr Fiala vyjadřuje důvěru v ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože se mu podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 % na 2,2 %. Později v rozhovoru se k tomuto bodu opět vrací a zmiňuje, že právě díky sníženému deficitu veřejných financí splňuje Česko tzv. maastrichtská kritéria. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, jaký byl tento deficit podle maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria – kritérium udržitelnosti veřejných financí

Cílem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, jak ekonomicky schopná je uchazečská země plynule se integrovat do eurozóny, aniž by tím ohrozila stabilitu eurozóny či své vlastní ekonomiky. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnují: cenovou stabilitu, stabilitu měnového kurzu, dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnost veřejných financí.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Deficit veřejných financí v Česku

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2020 podle Evropské komise dosáhl 5,8 % HDP (.pdf, str. 71) a podle Ministerstva financí 5,6 % HDP (.pdf, str. 7). Nad pěti procenty se držel i v roce 2021, na jehož konci vystřídal Babišovu vládu Fialův kabinet. Podle zprávy Evropské komise byl deficit v těchto dvou letech ovlivněn rozsáhlým rozpočtovým uvolněním v reakci na pandemii covidu-19, zejména dočasnými výdaji na podpůrná opatření, jako byl např. program Antivirus (.pdf, str. 77). 

Aktuálnější data Evropské komise ukazují, že v roce 2024 mělo Česko deficit veřejných financí ve výši 2,2 % HDP. Komise upřesňuje, že jeho výši ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem. Také podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2024 sektor vládních institucí deficitu 2,2 % HDP a splnil tím maastrichtskou 3% hranici poprvé od ekonomických opatření během pandemie. 

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá v tomto roce deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP.

Závěr

V letech 2020 a 2021 se deficit veřejných financí pohyboval okolo 5 % HDP. Podle Evropské komise a ČSÚ v roce 2024 činil 2,2 % HDP a podle odhadů zůstane pro rok 2025 v podobné výši. Výrok premiéra Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru mluví o bitcoinové kauze. Uvádí, že přijetí bitcoinového daru v hodnotě miliardy korun bylo plně v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Dodává, že až v případě, kdy by stát chtěl s tímto darem nakládat, by vláda takový záměr musela schválit.

Pravidla pro přijetí daru

Pravidla přijímání darů popisuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (.pdf, str. 20). Ten říká, že pokud chce některé z ministerstev přijmout darem například nemovitost, musí dar nejdříve schválit Ministerstvo financí. V případě finančních darů ale zákon takovou povinnost nestanovuje, a rozhodnutí o přijetí daru je tedy v kompetenci jednotlivých ministerstev.

Pravidla pro nakládání s peněžitými dary

Informaci o tom, že by bylo potřeba souhlasu vlády k nakládání s finančními dary, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nejprve nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo financí, které nás odkázalo na zákon o rozpočtových pravidlech.

Na základě tohoto zákona jsou peněžité dary pro organizační složky státu, tedy například pro ministerstva, v kompetenci dané instituce. V případě adresování daru konkrétnímu resortu s ním tak daný resort může nakládat. Jestliže u daru není uveden účel, může ministerstvo tyto finanční prostředky použít na úhradu výdajů na „rozpočtem nezajištěné provozní potřeby“ resortu nebo na výdaje, které by povolila vláda. Pokud ministerstvo dostalo darem finance „na určitý účel“, může je podle zákona používat právě na tento účel.

Darovací smlouvu o přijetí bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svém webu. V dokumentu se uvádí (.pdf, str. 1), že resort dar přijal „zejména za účelem na pomoc obětem trestných činů ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb. (…), financování boje s kyberkriminalitou a pro rozvoj materiálně-technické základny justice a vězeňské služby“. Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na konci května upřesňoval, že resort získané peníze plánoval využít například na dotace pro oběti trestných činů, elektronizaci justice nebo na investice do zdravotnictví ve vězeňství.

Vláda každý rok předkládá návrh zákona o státním rozpočtu, který obsahuje výčet tzv. závazných ukazatelů s vyčíslením jednotlivých příjmů a výdajů. Návrh pak schvaluje Sněmovna a nakonec je schválené znění zveřejněno ve Sbírce zákonů. Podle zákona má ministerstvo právo překročit závazné ukazatele výdajů stanovené zákonem o rozpočtu, pokud na tyto výdaje použije prostředky z mimorozpočtových zdrojů, tedy např. právě z darů (.pdf, str. 14–15). Zároveň zákon říká, že před úhradou těchto výdajů je nutné provést rozpočtové opatření, vydání těchto opatření ovšem nevyžaduje schválení Ministerstvem financí (.pdf, str. 98).

Odlišná situace by nastala, pokud by vláda chtěla darované prostředky využít na jiném ministerstvu, než které dar dostalo. Až v takovém případě zákon vyžaduje povolení vládou nebo na základě jejího pověření ministrem financí.

Závěr

Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř miliardy korun bylo skutečně v gesci Ministerstva spravedlnosti. Pokud by vláda chtěla použít finance darované Ministerstvu spravedlnosti na výdaje jiných resortů, vyžadovalo by to schválení vládou či ministrem financí. Samotné Ministerstvo spravedlnosti ale podle zákona může s darem nakládat i bez tohoto schválení. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.

Moderátorka v kontextu výroku mluví o daňovém zatížení občanů a ptá se premiéra Petra Fialy, zda má pocit, že lidem daňovou politiku vysvětluje správně, když uvádí, že daně v Česku nejsou příliš vysoké. Moderátorka zároveň připomíná, že jeho vláda některé daně zvyšovala. Předseda vlády připouští, že slib o nezvyšování daní musel porušit, zároveň ale kroky vlády obhajuje a uvádí několik příkladů, které podle něj svědčí o tom, že se ekonomická situace v Česku zlepšuje.

Reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), ten také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Nejnovější data, která ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ publikoval, se týkají prvního čtvrtletí roku 2025. Podle těchto údajů došlo v meziročním srovnání k růstu reálných mezd o 3,9 %, a pokračovalo tak jejich zvyšování. Zatímco od posledního čtvrtletí roku 2021, kdy v prosinci nastoupila Fialova vláda, reálné mzdy klesaly, od začátku roku 2024 už nepřetržitě rostou (.xlsx).

Podle odhadů několika institucí se reálné mzdy budou zvyšovat také po zbytek roku 2025. Např. dle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 se očekává, že reálné mzdy v roce 2025 porostou přibližně o 4 % (.pdf, str. 2; .xlsx). Hospodářská komora ve své prognóze z podzimu 2024 odhadovala, že se průměrná reálná mzda v roce 2025 zvýší o 3,2 % (.pdf, str. 1). Podobné číslo uvádí i ve své nejnovější predikci, která vyšla až po námi ověřovaném rozhovoru. Podle ní reálné mzdy letos vzrostou o 3,6 % (.pdf, str. 1). Česká bankovní asociace ve svém květnovém odhadu předpověděla růst o 3,5 % a zpráva České národní banky předpokládá, že se růst reálných mezd udrží nad 2,5 % (.pdf, str. 18).

Růst ekonomiky

Za ukazatel růstu ekonomiky se obecně považuje vývoj hrubého domácího produktu (HDP). Ten sleduje ČSÚ. Ke dni námi ověřovaného rozhovoru se nejnovější data týkala prvního čtvrtletí roku 2025, kdy HDP meziročně vzrostlo o 2,2 %. Až ke konci června ČSÚ tento údaj zpřesnil na 2,4 %.

Vývoj HDP napříč členskými státy Evropské unie sleduje Eurostat. Podle jeho posledních dat vzrostlo české HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,2 %. Průměr EU přitom činil 1,6 %, a česká ekonomika v tomto srovnání tedy rostla rychleji. Jak je vidět na následujícím grafu, v řadě jiných členských zemí se HDP zvýšilo výrazněji než v ČR. České HDP nicméně stouplo více, než je průměr EU, a pokračovalo tak v trendu nedávného vývoje, kdy je soustavně vyšší od třetího čtvrtletí roku 2024.

Deficit veřejných financí a maastrichtská kritéria

Petr Fiala zmiňuje, že v oblasti deficitu veřejných financí plní Česko tzv. maastrichtská kritéria. Jejich smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nedošlo k ohrožení stability eurozóny ani samotné země.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou hodnoceny z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě."

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2024 podle ČSÚ činil 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP), pohyboval se tedy pod referenční hodnotou ve výši 3 % stanovenou maastrichtskými kritérii. Stejnou hodnotu uvádí také Evropská komise. Ta upřesňuje, že schodek ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem.

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP a předpověď České národní banky uvádí 2,1 % HDP (.pdf, str. 31).

Také poměr veřejného dluhu k HDP zůstává pod referenční hranicí 60 %. V roce 2024 dle Ministerstva financí dosáhl 43,4 % HDP a dle odhadů by měl v roce 2025 mírně vzrůst na 44,3 % HDP (.pdf, str. 6 ze 62). Česká republika tak v oblasti rozpočtového deficitu kritérium udržitelnosti veřejných financí plní.

Důvěra v ekonomiku

Důvěra v ekonomiku a důvěra spotřebitelů jsou ukazatele, které vyjadřují, jak podnikatelé a domácnosti hodnotí současný stav ekonomiky a co očekávají do budoucna. Důvěra v ekonomiku shrnuje očekávání firem v různých sektorech (průmysl, služby, obchod, stavebnictví), zatímco důvěra spotřebitelů vypovídá o tom, jak domácnosti vnímají svou finanční situaci, celkový vývoj ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti či ochotu spořit. Tyto ukazatele slouží jako tzv. předstihové indikátory – tedy jako signály toho, jak se může ekonomika vyvíjet v příštích měsících. 

V České republice tato data sleduje ČSÚ. Ten každý měsíc provádí tzv. konjunkturální průzkumy a publikuje indexy důvěry podnikatelů, spotřebitelů i souhrnně celé ekonomiky. Na evropské úrovni měří obdobná data Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti při Evropské komisi (DG ECFIN). Tato data mají podobu indikátoru ekonomického sentimentu ESI.

Jak lze vidět na následujícím grafu, průzkum ČSÚ z května 2025 ukazuje, že celková důvěra v českou ekonomiku i spotřebitelská důvěra v květnu meziměsíčně vzrostly. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu kombinující podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru stoupl oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra v ekonomiku se přitom zvýšila i meziročně, zatímco ta spotřebitelská je stabilní a meziročně rostla do února 2025.

Závěr

Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. V prvním čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 3,9 %. České HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 zároveň rostlo rychleji, než byl průměr EU, když meziročně stouplo o 2,2 %, zatímco v EU jako celku o 1,6 %. Deficit veřejných financí v roce 2024 představoval 2,2 % HDP a podle predikcí zůstane na podobné úrovni také v letošním roce. Česko tak splňuje maastrichtské kritérium o udržitelnosti veřejných financí, podle kterého výše schodku nesmí překonat hranici 3 % HDP. V květnu se meziměsíčně zvýšila také důvěra v ekonomiku, která vzrostla také meziročně. Zvedla se i důvěra spotřebitele, která je stabilní a do února 2025 rostla také meziročně. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá moderátorce na dotaz ohledně daňového zatížení občanů. Moderátorka zmiňuje jeho vystoupení v pražské debatě, kde odmítal, že by bylo vysoké (video, čas 1:21:33). Fiala říká, že se opíral o konkrétní data, a připomíná Den daňové svobody, který podle něj letos nastal dříve než v předcházejících letech a byl jeden z nejčasnějších ve srovnání se zeměmi patřícími do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vývoj od roku 2000

Do roku 2024 používal Liberální institut pro určení Dne daňové svobody odlišnou metodiku, kvůli čemuž se jím dříve publikovaná data od těch aktuálních liší. Původní výpočty zpravidla dnům přisuzovaly pozdější datum – zatímco tedy například podle dřívější metodiky ten loňský nastal 11. června, podle té nové jej mohli Češi slavit už o deset dní dříve. V roce 2025 pak DDS připadl na neděli 1. června.

Podle výpočtů vycházejících z aktualizované metodiky připadl DDS historicky nejpozději na 25. června v roce 2003, kdy se jednalo o dobu zvýšených výdajů a pomalejšího růstu ekonomiky (.pdf, str. 7). Oproti tomu nejdřívější termín Česko zaznamenalo v roce 2017, kdy DDS připadl na 17. května. Tehdy se dle Liberálního institutu projevila nízká nezaměstnanost, silný hospodářský růst a konsolidované veřejné finance (str. 7–8).

Jak lze vidět na následujícím grafu, Češi letos pro stát pracovali déle než v období let 2014 až 2019 (.pdf, str. 7). V roce 2020 ale došlo k silnému nárůstu výdajů, spojených s pandemií covidu-19 a stagnací nominálního HDP, a Den daňové svobody tak nastal až 13. června (str. 8). V letech 2021 a 2023 byl DDS také později než letos. Roky 2022, 2024 a 2025 se dělí o stejné datum, ale protože rok 2024 byl přestupný, Češi v něm pracovali „ve prospěch státu“ o den více.

Mezinárodní srovnání

V roce 2025 Den daňové svobody skutečně připadl na neděli 1. června. V evropském srovnání se Česko podle Liberálního institutu umístilo na pátém až šestém místě, společně s Bulharskem (.pdf, str. 11). Den daňové svobody mělo letos nejdříve Irsko, které ho slavilo 31. března, dle Liberálního institutu bylo ale jeho HDP zkresleno započítáním výdělků velkých amerických firem (str. 2). Na opačné straně spektra se umístila Francie, jejíž DDS podle prognóz připadne na 30. července (str. 11). 

Ve srovnání s dalšími 31 sledovanými zeměmi OECD obsadilo Česko osmou příčku s tím, že DDS v tomto případě připadl na 3. června (.pdf, str. 12). Data se liší kvůli tomu, že Liberální institut při práci na obou mezinárodních srovnáních vycházel ze dvou různých datových sad – zatímco při porovnání s evropskými státy pracoval s prognózou Evropské komise, srovnání se zeměmi OECD postavil na predikci veřejných výdajů v roce 2025 podle OECD (str. 10). OECD má 38 členů a srovnání Liberálního institutu tak nezahrnuje všechny státy patřící do této organizace.

Závěr

Den daňové svobody podle výpočtů Liberálního institutu letos připadl na 1. června. Nastal tak dříve než v roce 2020, 2021 a 2023. V letech 2022 a 2024 jej lidé mohli slavit také 1. června, ovšem v roce 2024 pracovali Češi pro stát kvůli přestupnému roku o jeden den déle. Liberální institut v rámci porovnání 32 států OECD stanovil den daňové svobody na 3. června a v tomto žebříčku se ČR umístila na osmé příčce. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na porovnání různých ekonomických ukazatelů svého kabinetu s vládou Andreje Babiše. Jako příklad toho, že je česká ekonomika podle něj v dobré kondici, uvádí mj. výši investic v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie.

Nejzdravější ekonomika

„Zdraví“ či prosperita různých ekonomik se dá hodnotit mnoha způsoby, nejen růstem hrubého domácího produktu (HDP). Jednou z institucí, které prosperitu měří, je Světová banka. V hodnocení vychází z příjmové nerovnosti, přičemž reflektuje růst průměrných příjmů u spodních 40 % populace. V České republice zdraví ekonomiky měří zejména Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje s daty z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat srovnává členské státy EU.

Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti. Celý letošní Index prosperity byl v době vysílání námi ověřovaného rozhovoru stále ve stavu zpracování, ale hodnocení prosperity české ekonomiky v rámci EU již dostupné bylo. Pro rok 2025 se česká ekonomika v tomto srovnání skutečně umístila na devátém místě.

V žebříčku Světové banky za období let 2016–2021 byla ČR v rámci zemí EU na 14. místě, když zaznamenala nárůst průměrných příjmů spodních 40 % populace o 3,52 % (.xlsx). Ve srovnání HDP na obyvatele, které se používá pro porovnání výkonnosti ekonomik s různě velkou populací, se ČR v roce 2024 mezi členskými státy EU podle dat Světové banky umístila na 15. místě (.xls).

Výše investic

Jedním z indikátorů, které Index prosperity také posuzuje, je míra investic vůči HDP. Na základě dat Eurostatu porovnává, jak velká část celkové hodnoty statků a služeb vytvořených v Česku se investuje např. do dopravní infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. V porovnání se zbytkem členských států EU se Česko umístilo na druhém místě, hned po Estonsku. Jedná se přitom o data za rok 2023, novější údaje nebyly ke dni, kdy byl publikován námi ověřovaný rozhovor, k dispozici.

Závěr

Podle Indexu prosperity, který připravují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR, je česká ekonomika v roce 2025 skutečně devátou nejzdravější v Evropské unii. V žebříčku podílu státních investic vůči HDP se pro rok 2023 umístila na druhém místě. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na dotaz moderátorky, zda pirátští poslanci podpoří návrh na konání mimořádné schůze k bitcoinové kauze Pavla Blažka. Zdeněk Hřib namítá, že Piráti tento návrh už podpořili, a dodává, že byli podle něj první, kdo se touto kauzou na schůzi Sněmovny 30. května zabývali.

Jednání Sněmovny 30. května

Většinu schůze Sněmovny 30. května 2025 věnovali poslanci třetímu čtení novely trestního zákoníku. Ještě před začátkem rozpravy byli s přednostním právem přihlášeni Josef Cogan (STAN), Alena Schillerová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Josef Cogan a Alena Schillerová ale svou přihlášku zrušili.

Jako první tak vystoupila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která navrhla zařazení dvou nových bodů k projednání: „Pohádka ministra spravedlnosti o darované miliardě“ a „Jak se ministr spravedlnosti vyrovnal s tím, že pan Jiřikovský ke třem miliardám korun nemohl přijít prostřednictvím svých oficiálních příjmů“. S popisem kauzy a kritikou Pavla Blažka pokračoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Za poslanecký klub hnutí ANO se později vyjádřila Alena Schillerová. Uvedla, že by se podle ní kauza měla řešit na mimořádné schůzi, nikoliv místo projednávání novely trestního zákoníku. Helena Válková, která jako jediná v rozpravě k pořadu schůze neměla přednostní právo, a nedostala se tedy ke slovu dříve, se později připojila k bodům, které navrhli Piráti. Stejně jako Alena Schillerová ale zdůraznila, že pro projednávání kauzy Pavla Blažka není vhodná chvíle. Piráti se nakonec připojili k návrhu ANO na svolání mimořádné schůze, protože koaliční kluby vetovaly zařazení nových bodů do probíhajícího jednání.

Závěr

Na schůzi Poslanecké sněmovny 30. května otevřeli téma tzv. „bitcoinové kauzy“ skutečně jako první Piráti, konkrétně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. K vystoupení byli s přednostním právem před Richterovou přihlášeni poslanec Josef Cogan a poslankyně Alena Schillerová, oba ale svou přihlášku zrušili. Schillerová se ke kauze sice vyjádřila později, navrhla ovšem její projednání na mimořádné schůzi, nikoliv v rámci probíhající schůze. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib popisuje stanovisko své strany ke kauze s bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti. Podotýká, že podle něj krize rezignací Pavla Blažka nekončí, a volá po odstoupení ministra financí Zbyňka Stanjury. V této souvislosti poukazuje na podle jeho slov „zvláštní náhodu“, že Stanjura ve čtvrtek 29. května předložil pozměňovací návrh, který pro příjmy z prodeje kryptoměn nad 40 milionů Kč ruší daňovou povinnost.

Danění kryptoměn

Danění příjmů z kryptoměn se řídí pravidly danými zákonem o daních z příjmů. Před únorem 2025 tento zákon příjem z kryptoměn od daní neosvobozoval (.pdf, str. 12), změnu přinesla až novela, která pravidla zdanění kryptoměn přiblížila pravidlům pro cenné papíry a podíly. 

Novelizace z února zavedla dva případy, kdy jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmu osvobozeny. V prvním případě nesmí souhrn ročních příjmů z prodeje kryptoaktiv u poplatníka přesáhnout 100 tisíc Kč. V druhém případě je od daně osvobozen příjem z převodu kryptoaktiv, pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky. Podle zákona zároveň platí podmínka, že pokud souhrnné příjmy z prodeje kryptoměn ve zdaňovacím období převýší 40 milionů Kč, část příjmů přesahující tuto hranici dani podléhá.

Pozměňovací návrh ministra financí

Na začátku března 2025 vláda schválila návrh zákona o zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a také návrh, který v návaznosti na něj upravuje řadu právních předpisů. Tyto návrhy počítají především s tím, že v budoucnu budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Oba návrhy již prošly druhým čtením v Poslanecké sněmovně a o jejich schválení ve třetím čtení se ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nerozhodlo.

Druhý zmiňovaný návrh plánuje kromě jiného změnit i zákon o daních z příjmů (.pdf, str. 11–20 z 244). Právě k tomuto návrhu zákona se vztahuje pozměňovací návrh (.docx) ministra financí Stanjury, který předložil 29. května 2025. V něm Zbyněk Stanjura navrhuje (.docx, str. 2) zrušit pravidlo, podle něhož podléhá dani část příjmů z prodeje kryptoměn, která přesahuje limit 40 milionů Kč.

Závěr

Od února letošního roku platí nová pravidla pro danění příjmu z prodeje kryptoaktiv. Pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky, je příjem osvobozen od daně až do souhrnné výše 40 milionů Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek 29. května skutečně předložil pozměňovací návrh, který tento limit ruší. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluví o tzv. bitcoinové kauze, která vedla k odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti. V kontextu výroku kritizuje vládu za „praní špinavých peněz z obchodu s tvrdými drogami“ a podivuje se nad svoláním Bezpečnostní rady státu. Ohrazuje se také proti tvrzení premiéra Petra Fialy ohledně nových hrozeb v kyberprostoru.

Tisková konference

Petr Fiala vystoupil na tiskové konferenci ohledně bitcoinové kauzy v úterý 3. června ještě před tím, než se odvysílal námi ověřovaný rozhovor se Zdeňkem Hřibem. Fiala ve svém projevu mj. mluvil o tom, že svolá Bezpečnostní radu státu, aby okolnosti kauzy prošetřila. Druhým důvodem je dle jeho slov snaha zjistit, jak je stát připravený na kriminalitu v kyberprostoru. Konkrétně uvedl: „(...) především mě zajímá, nakolik je český stát v obecné rovině připraven na nové hrozby, které přináší primárně kriminalita v kyberprostoru“ (video, čas 1:49).

Závěr

Premiér Fiala na tiskové konferenci uskutečněné 3. června opravdu mluvil o tom, že kriminalita v kyberprostoru představuje pro český stát nové hrozby. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.