Přehled ověřených výroků

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová reaguje na tvrzení poslance Aleše Juchelky (ANO), podle kterého byli někteří zahraniční partneři znepokojeni z toho, že čeští politici údajně chtějí zlegalizovat eutanázii od 14 let. Podle slov Michaely Šebelové hnutí STAN legalizaci od 14 let nenavrhuje.

Eutanázie v Česku

Eutanázie je možnost úmyslně usmrtit nevyléčitelně nemocného pacienta na jeho vlastní žádost za účelem zkrácení utrpení. Na rozdíl od asistované sebevraždy, která může probíhat v domácím prostředí a při které si smrtící prostředek připravený lékařem pacient aplikuje sám, při eutanázii aplikuje lékař smrtící dávku léčiva. V Evropě je v současnosti eutanázie legální v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Španělsku a Portugalsku, v Česku jsou eutanázie i asistovaná sebevražda protiprávní.

Věková hranice u eutanázie podle STANu

Koncem května 2025 Seznam Zprávy napsaly, že hnutí STAN je v Česku první politický subjekt, který ve svém předvolebním programu navrhuje legalizaci eutanázie. Starostové v předvolebním programu slíbili (.pdf, str. 27), že připraví „novelu zákona o zdraví, která zavede pojem důstojná smrt, případně plánovaný odchod ze života (příp. jiné termíny), jako možnost medicínského ukončení života člověka na jeho vlastní žádost“. Z textu programu tak není zcela jasné, zda mluví o legalizaci eutanázie, nebo asistované sebevraždy. Hnutí STAN později na svém facebookovém účtu upřesnilo, že součástí jeho programu je „uzákonění eutanázie pro nevyléčitelně nemocné a trpící“ a že chce o tomto tématu otevřít veřejnou debatu. Program ani facebookový profil Starostů nezmiňují věkovou hranici 14 let.

Během rozhovoru s Aktuálně.cz v polovině července 2025 Michaela Šebelová uvedla, že Starostové nemají žádný konkrétní návrh, jak by pravidla pro provádění eutanázie měla vypadat. Dodala, že podle ní by měl eutanázii provádět pouze proškolený personál ve speciálních zdravotnických zařízeních. Ve stejném interview také zmínila věkovou hranici pro eutanázii, kterou by dle svých slov zpočátku nastavila na 18 let. „Teprve až bychom si to vyzkoušeli v praxi a nabrali nějaké zkušenosti, začala bych uvažovat o mladších pacientech,“ řekla k tomu tehdy Šebelová a doplnila, že by poté podle ní mohla platit hranice 14 let. Zároveň podotkla, že je to ale nutné „nejprve prodebatovat“.

Vyjádření Michaely Šebelové následně kritizovali zástupci KDU-ČSL. V reakci na to Šebelová ještě v červenci 2025 uvedla, že hnutí STAN „nenavrhuje eutanázii pro mladistvé, nezletilé, a vůbec ne od 14 let“.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v červenci 2025 řekl, že by Starostové zpočátku zvolili nejkonzervativnější variantu legalizace pro pacienty „v terminálním stádiu, bez prognózy zlepšení, mnohokrát lékařsky potvrzenou“, kteří by s úkonem opakovaně vyjádřili souhlas. Vyjádření jiných členů hnutí STAN k věkové hranici eutanázie se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují.

Shrnutí

Hnutí STAN ve svém předvolebním programu slíbilo připravit novelu zákona o zdraví, která zavede pojem důstojná smrt, případně plánovaný odchod ze života, „jako možnost medicínského ukončení života člověka na jeho vlastní žádost“. Na facebooku STAN také upřesnil, že součástí jeho programu je uzákonění eutanázie pro nevyléčitelně nemocné a trpící a otevření debaty o tomto tématu. V programu Starostové neupřesňovali konkrétní věkovou hranici.

Hranici 14 let zmínila v červenci 2025 poslankyně Šebelová. Zároveň ale tehdy uvedla, že by o tomto věkovém limitu bylo nutné nejdříve debatovat, a to až po uzákonění eutanázie pro dospělé. Následně v létě 2025 přímo odmítla, že by hnutí STAN navrhovalo zavést možnost eutanázie pro mladistvé. Výrok Michaely Šebelové hodnotíme jako pravdivý.

Michaela Šebelová (STAN) v kontextu výroku kritizuje Tomia Okamuru (SPD) za to, že ačkoliv podle ní před parlamentními volbami v říjnu 2025 označoval zákon o všeobecném referendu a možnost hlasování o vystoupení z EU jako podmínku účasti SPD ve vládě, po volbách hnutí od tohoto požadavku ustoupilo. Šebelová to označuje za „podvod na voličích“, ačkoliv dodává, že sama vnímá kladně, pokud se o setrvání v EU hlasovat nebude.

Podmínka všeobecného referenda

Hnutí SPD Tomia Okamury dlouhodobě prosazuje přijetí zákona o celostátním referendu včetně možnosti hlasovat o vystoupení z Evropské unie. Už v roce 2017 připravilo návrh ústavního zákona o celostátním referendu a předložilo ho Poslanecké sněmovně (.pdf). Ta se jím zabývala od roku 2018, avšak během funkčního období Sněmovny návrh stihl projít pouze prvním čtením. Prosazení zákona o obecném referendu mělo SPD i ve svém programu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Hnutí konkrétně uvádělo, že se „zasadí o přijetí zákona o obecném a závazném referendu, včetně možnosti hlasování o zásadních mezinárodních smlouvách a závazcích“ (.pdf, str. 19).

Tomio Okamura před volbami zdůraznil, že z požadavku na zavedení celostátního referenda neustoupí. V předvolební debatě ČT ze 14. září na otázku, zda by byl ochoten tuto podmínku kvůli možné koalici s hnutím ANO opustit, odpověděl (video, čas 59:17): „My na to připravení nejsme.“ Dodal, že pokud by po volbách měly SPD a ANO ve Sněmovně většinu, bez SPD by nešlo sestavit vládu a do hry by vstoupil nějaký třetí subjekt, který by referendum prosazoval, muselo by podle něj hnutí ANO ustoupit a požadavek na referendum přijmout. Koncem září 2025 prohlásil, že možnost referenda o případném vystoupení z Evropské unie bude podmínkou pro účast SPD ve vládě.

Představitelé hnutí ANO Andreje Babiše už před volbami uváděli, že nepřipustí referendum o členství Česka v EU ani v NATO. Karel Havlíček prohlásil, že ANO nevstoupí do vlády s žádným subjektem, který požaduje vystoupení Česka z EU či NATO, ani nepodpoří referendum, jež by takový krok umožnilo. Po volbách Tomio Okamura připustil, že kvůli výsledku hlasování a postoji ostatních stran bude muset SPD od požadavku na referendum o EU a NATO ustoupit a přistoupit na kompromisy.

Závěr

Hnutí SPD má prosazení zákona o všeobecném referendu včetně možnosti hlasovat o vystoupení z EU ve svém volebním programu. Tomio Okamura před volbami opakovaně prohlašoval, že tento požadavek je podmínkou účasti SPD ve vládě, a až po volbách z tohoto požadavku při vyjednávání o vládě ustoupil. Výrok Michaely Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.

Diskuze Michaely Šebelové a Aleše Juchelky předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, která se v novém složení poprvé sešla 5. listopadu 2025. Michaela Šebelová ve výroku mluvila o možnosti, že by Tomio Okamura (SPD) na první schůzi Sněmovny nebyl zvolen jejím předsedou. Podle tvrzení Šebelové se již v minulosti stalo, že při hlasování o novém předsedovi nezískal ani jeden z kandidátů dostatek hlasů.

Pravidla volby předsedy Sněmovny

Poslanci volí svého předsedu na ustavující schůzi. Předsedou Sněmovny se stává kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola. Pro zvolení ve druhém kole je rovněž potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani po druhém kole není zvolen předseda Sněmovny, koná se do 10 dnů nová volba.

Volby předsedů Sněmovny v minulosti

Zatímco například Jan Hamáček se v roce 2013 stal předsedou Poslanecké sněmovny po prvním kole volby, kdy pro něj hlasovalo 195 ze 198 přítomných poslanců, u jiných kandidátů byla volba složitější. Například Lubomír Zaorálek byl v roce 2002 zvolen až ve druhém kole.

Nejdéle zatím trvalo obsazování postu po volbách v roce 2006. Na ustavující schůzi 29. června získala kandidátka vítězné ODS Miroslava Němcová v prvním kole pouze 98 hlasů z 200 přítomných poslanců. Také 98 hlasů od 198 přítomných poslanců obdržela i ve druhém kole. Dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny byl nakonec v sedmé volbě prvního kola zvolen předsedou Miloslav Vlček za ČSSD.

Závěr

V roce 2002 získal kandidát na předsedu Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek dostatečný počet hlasů až ve druhém kole volby. V roce 2006 nebyl při prvních šesti volbách na post předsedy Sněmovny zvolen žádný kandidát. Nového předsedu si tehdy poslanci zvolili až dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny při sedmé volbě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) reaguje na tvrzení poslance Aleše Juchelky (ANO) o tom, že politici z vládní koalice nikdy nepožadovali po svých členech, aby odstoupili kvůli svým kauzám. Podle poslankyně Šebelové však došlo k rezignaci vládních členů v kauzách Bitcoin a Dozimetr, přičemž zmiňuje, že ministr za STAN odstoupil, aniž by byl obviněn.

Kauza Dozimetr a rezignace Petra Gazdíka

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. „Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala tehdy o akci ČTK.

Obviněno bylo původně celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Byl mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín, jeho obžaloba ale byla později vzata zpět.

Někdejší ministr školství z hnutí STAN Petr Gazdík 19. června 2022 oznámil, že k 30. červnu rezignuje na svou funkci i na post místopředsedy Starostů. Své rozhodnutí zdůvodnil svými styky s Redlem, které označil za chybu, a na sociální síti X (tehdy Twitter) napsal: „Mé styky s některými lidmi však vrhají stín i na hnutí STAN. Nechci rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví EU.“ Gazdík v červnu 2022 nepatřil mezi podezřelé, dodnes proti němu nebyla vznesena obžaloba a ve vyšetřování podával pouze svou výpověď ohledně schůzek s Redlem.

Blažkova rezignace kvůli bitcoinové kauze

Tzv. bitcoinová kauza se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám. Ty podle původních informací obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba tří miliard korun, podle Radiožurnálu nicméně mělo jít dokonce o bitcoiny v hodnotě 12,5 miliardy korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Dne 30. května 2025 oznámil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, že kvůli kauze podává demisi. Uvedl, že si není vědom žádného nezákonného jednání, ale že nechce ohrožovat pověst vlády a celé vládní koalice. Kvůli kauze pozastavil také své členství v ODS a stáhl svou kandidaturu ve sněmovních volbách.

Závěr

V červnu 2022, po vypuknutí kauzy Dozimetr, rezignoval tehdejší ministr školství z hnutí STAN Petr Gazdík kvůli svým stykům s obžalovaným lobbistou Michalem Redlem. Ani v době, kdy odstupoval, ani později ovšem nebyl v kauze obviněn. V letošním roce podal kvůli bitcoinové kauze demisi ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Výrok poslankyně Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) v kontextu výroku říká, že Tomio Okamura podle ní nebyl vhodným kandidátem na post předsedy Poslanecké sněmovny, protože je trestně stíhaný za podněcování k nenávisti. Zvolení Okamury do čela dolní komory označuje za vzájemnou dohodu o „nevydávání“ mezi hnutím ANO a SPD kvůli tomu, že trestní stíhání hrozí také Andreji Babišovi.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání a ta ho k němu vydala v únoru 2025. Okamuru konkrétně policie podezírala z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Policie následně v červenci 2025 vyšetřování ukončila a navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval poslance Tomia Okamuru i jeho hnutí SPD kvůli volební kampani. Policisté Okamuru vinili právě z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, za což jej i celé hnutí v srpnu státní zástupce obžaloval.

Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita 4. října 2025 obnovila. Zaručuje mu přitom, že bez souhlasu Sněmovny nemůže být až do konce tohoto volebního období trestně stíhán (.pdf, str. 2). Kvůli tomu 7. října 2025 Obvodní soud pro Prahu 1 doručil končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové žádost o jeho vydání. Sněmovna činnost obnovila 3. listopadu 2025 ustavující schůzí, na které vítězní kandidáti z voleb skládali poslanecký slib. K datu konání námi ověřované debaty Sněmovna o Okamurově vydání ještě nehlasovala, jeho trestní stíhání bylo k tomuto termínu proto přerušené.

Závěr

Poslanecká sněmovna vydala Tomia Okamuru k trestnímu stíhání v únoru 2025. Během léta jej spolu s celým hnutím SPD státní zástupce obžaloval z podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Trestní stíhání se v říjnu pozastavilo kvůli Okamurově znovuzvolení do dolní komory, soud následně Sněmovně doručil žádost o jeho opětovné vydání. Bez souhlasu poslanců nemůže být Okamura k trestnímu stíhání vydán, na což Michaela Šebelová sama v kontextu výroku naráží, a celou situaci tak popisuje správně. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) reaguje na slova Aleše Juchelky o příspěvku, který ministr práce a sociálních věcí zveřejnil na svém instagramu. Kritizoval v něm zneužívání sociálních dávek a přitom použil snímek Roma držícího plechovku piva. Šebelová tvrdí, že se Jurečka za tento příspěvek později omluvil a odstranil jej.

Jurečkův příspěvek

Příspěvek s fotografií Roma držícího plechovku piva zveřejnil dosluhující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na svém instagramu ke konci července 2023. Příspěvek zveřejněný s titulkem „Konec zneužívání dávek!“ nastiňuje plán sloučení čtyř sociálních dávek do jedné a pokračuje popiskem: „Kdo se snaží podvádět nebo je zdravý a nechce pracovat, na toho si posvítíme. Je mnohem lepší více podporovat pracující rodiče a vše jim zjednodušit než ty, kteří chtějí jen žít z práce ostatních.“

Dále se Jurečka v popisku odkazuje na „pána s pivem“, který se dle jeho slov dožadoval dávek na demonstraci proti vládě a Ukrajincům, a doporučuje mu „najít si rychle řádné živobytí“. Použitá fotografie pochází z videa z brněnského pietního aktu za romského občana zabitého Ukrajincem, kde si Rom s plechovkou piva v ruce stěžuje na zpožděné vyplácení sociálních dávek.

Kritika příspěvku a reakce ministra

Příspěvek ministra Jurečky se dočkal kritiky – podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se Jurečkovi nepovedla reklama na jednodušší čerpání státní podpory, podle tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) příspěvek přispíval k rozdělení společnosti, které „škodí celé zemi“. Tehdejší europoslanec a první místopředseda Pirátů Marcel Kolaja řekl, že taková marketingová komunikace byla „absolutní dno“.

Marian Jurečka si nicméně za příspěvkem stál, nesmazal jej a ani se neomluvil. Pouze se vyjádřil, že chtěl upozornit na ministerstvem připravované změny v sociálním systému a prostřednictvím tiskového mluvčího KDU-ČSL uvedl, že se vymezoval vůči konkrétnímu případu a člověku, který podle něj šířil nepravdivé informace o jeho resortu. Odmítl, že by se vymezoval vůči etnické či sociální skupině, a řekl: „Bohužel příspěvek na sociální síti je někdy vztahován i na lidi, kteří systém nezneužívají. To nebyl jeho záměr a mrzí nás to.“

Závěr

Marian Jurečka v červenci 2023 na svém instagramovém profilu zveřejnil grafiku s fotografií Roma držícího plechovku piva. V příspěvku upozorňoval na zneužívání sociálních dávek a nastiňoval plánované sjednocení dávek v jednu. Příspěvek na Jurečkově instagramu zůstal a Jurečka se neomluvil za jeho zveřejnění. Řekl pouze, že jej mrzí spojování příspěvku s osobami, které dávky nijak nezneužívají. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) reaguje na obvinění poslance Aleše Juchelky (ANO), že uplatňuje dvojí metr při hodnocení projevů kandidáta na předsedu Sněmovny Tomia Okamury. Ty v rámci debaty označila za xenofobní a rasistické (audio, čas 3:15). Juchelka následně připomněl příspěvek zveřejněný ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který upozorňoval na zneužívání sociálních dávek, přičemž v něm byl znázorněn Rom s plechovkou piva. Šebelová se brání proti nařčení z uplatňování dvojího metru tvrzením, že tento příspěvek sama veřejně kritizovala.

Příspěvek Mariana Jurečky

Příspěvek s fotografií Roma držícího plechovku piva zveřejnil dosluhující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na svém instagramu koncem července 2023. Příspěvek s titulkem „Konec zneužívání dávek!“ představuje tehdejší plán sloučení čtyř sociálních dávek do jedné. Jurečka k příspěvku doplnil popisek: „Kdo se snaží podvádět nebo je zdravý a nechce pracovat, na toho si posvítíme. Je mnohem lepší více podporovat pracující rodiče a vše jim zjednodušit než ty, kteří chtějí jen žít z práce ostatních.“ 

Dále se Jurečka v popisku odkazuje na „pána s pivem“, který se dle jeho slov dožaduje dávek na demonstraci proti vládě a Ukrajincům, a doporučuje mu „najít si rychle řádné živobytí“. Použitá fotografie pochází z videa z brněnského pietního aktu za romského občana zabitého Ukrajincem, kde si Rom s plechovkou piva v ruce stěžuje na zpožděné vyplácení sociálních dávek.

Kritika příspěvku

Michaela Šebelová Jurečkův příspěvek kritizovala v červenci 2025 v pořadu Partie PLUS na CNN Prima News, kde řekla: „(...) ohledně plakátu s Romem, který zveřejnil pan ministr Jurečka. Já si myslím, že to také bylo nevhodné, protože to opravdu paušalizuje, dává to skupinu obyvatel jednoho etnika do jednoho pytle, a myslím si, že opravdu to byl nevhodný plakát ministra práce a sociálních věcí.“ (video, čas 24:58)

Proti zveřejněnému příspěvku se vymezili také tehdejší koaliční partneři KDU-ČSL, mezi nimi i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého se reklama „nepovedla“, nebo tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Příspěvek kritizovali i Jurečkovi straničtí kolegové –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ např. někdejší poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL) pro Seznam Zprávy uvedl, že „je chyba, když sklouzáváme ke stereotypům. A ta chyba je úplně zbytečná (…)“.

Příspěvek kritizovali např. také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nebo ředitel organizace RomanoNet Michal Miko. Ministr Jurečka podle jeho slov spojováním Romů se závislostí na sociálních dávkách posiloval předsudky a diskriminaci vůči romské menšině. Jurečka se proti nařčení ohradil s tím, že podle něj opakovaně hájí menšiny v ČR, a vymezoval se vůči útokům proti romské komunitě. Uvedl také, že ho mrzí, že příspěvek mohl být „vztahován i na lidi, kteří systém nezneužívají“.

Závěr

Příspěvek, který zveřejnil v červenci 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, sklidil kritiku mj. od jeho vládních i stranických kolegů. Michaela Šebelová příspěvek kritizovala v červenci 2025, kdy o něm mluvila jako o nevhodném plakátu, který paušalizuje skupinu obyvatel. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Michaela Šebelová (STAN) reagovala na Aleše Juchelku (ANO), který uvedl, že by „zvedl ruku pro Tomia Okamuru“ jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Připomněla, že o předsedovi Sněmovny se nehlasuje veřejně, ale tajně.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komisi, jež je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 1). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomni pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru po volbách kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 deklarovány výdaje ve výši desítek miliard korun a reálný rozpočtový schodek je kvůli tomu vyšší, než je uvedeno v zákoně o státním rozpočtu. V této souvislosti uvádí, že se podle něj měly zastavit i výkupy pozemků pro zmíněné dopravní stavby.

Pozemky pro Pražský okruh

Pražský okruh je dálniční obchvat hlavního města, který je v současnosti dokončený přibližně z poloviny. V provozu je zatím 40 km z plánovaných 83 km, konkrétně jižní a západní části propojující dálnice D1, D5, D6 a D7. Nedokončené zůstávají jihovýchodní a severní úseky.

V červnu 2022 byl zahájen výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, ihned poté, co stavba získala pravomocné územní rozhodnutí. Za výkupy pozemků pro umožnění stavby Pražského okruhu odpovídalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod vedením Ministerstva dopravy, které od počátku výkupů řídil ministr Martin Kupka (ODS). Do srpna 2024 bylo vykoupeno 90 % potřebných pozemků. Zbývající část byla řešena vyvlastněním. Samotná stavba úseku 511 byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení je plánováno na konec roku 2027.

Severní úseky okruhu tvoří tři navazující části: úsek 518 Ruzyně–Suchdol, úsek 519 Suchdol–Březiněves a úsek 520 Březiněves–Satalice. Během vlády Petra Fialy u těchto úseků probíhala přípravná fáze. V září 2024 stavba získala kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí EIA. Zahájení stavby je plánováno postupně od roku 2027 u úseku 518 (.pdf, str. 4) a od roku 2028 u úseků 519 (.pdf, str. 4) a 520 (.pdf, str. 4). Dokončení celého Pražského okruhu je plánováno do roku 2031.

Informaci o tom, že by se výkup pozemků severního úseku zastavil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Naopak, Deník.cz začátkem října citoval generálního ředitele ŘSD Radka Mátla, podle kterého výkupy pozemků severní části okruhu již započaly. Tuto informaci potvrzuje i vyjádření dalších osob spojených s projektem.

Pozemky pro dálniční úsek Praha-Tábor

Výkupy pozemků pro středočeskou dálnici D3 (úsek Praha–Tábor) byly zahájeny v červenci 2025, kdy ŘSD začalo rozesílat první nabídky na odkup vlastníkům. Zároveň probíhala informační kampaň pro majitele pozemků a již v létě 2025 byly uzavřeny první kupní smlouvy, což potvrdil generální ředitel ŘSD. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028 s dokončením v letech 2031–2032. Informaci o údajném zastavení výkupů jsme ve veřejně dostupných zdrojích rovněž nenašli.

Závěr

K realizaci nedokončeného jihovýchodního úseku pražského okruhu stát již všechny potřebné pozemky získal a na konci roku 2024 zahájil stavbu. Podle informací z počátku letošního října taktéž započal výkup pozemků pro severní úsek okruhu. Výkupy pro úsek Praha–Tábor byly zahájeny v létě 2025. Informace o údajném zastavení těchto projektů se nám nepodařilo dohledat a nedávná vyjádření osob zapojených do projektů nasvědčují, že výkupy stále probíhají. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda Svobodných Libor Vondráček reaguje na zprávy, že nově vznikající vláda, o které vyjednávají i Svobodní, neplánuje zavést referendum o setrvání ČR v EU a NATO. Vondráček uvádí, že ačkoliv Svobodní tento krok navrhovali v předvolební kampani, nemají podle něj dostatečnou sílu v nově vznikající koalici na jeho prosazení. Dodává, že zákon o obecném referendu navíc podle něj musí projít oběma komorami Parlamentu, tedy i Senátem.

Referenda v Česku

Ústava explicitně říká, že pouze ústavní zákon může určit, kdy lid vykonává státní moc přímo. To znamená, že zákon o obecném referendu, který by umožnil hlasování o celostátních otázkách, by musel mít právní sílu ústavního zákona. Jediné celostátní referendum v historii ČR bylo referendum o přistoupení k EU, které proběhlo v roce 2003. Uskutečnilo se na základě speciálního ústavního zákona, který byl přijat o rok dříve a vztahoval se pouze na toto konkrétní referendum. Po přijetí zákona o obecném referendu volají některé politické strany, v České republice však dosud nebyl schválen.

Mezi jediné typy referend, se kterými právní řád ČR v současnosti počítá, patří pouze tzv. místní referendum a krajské referendum. Oba typy referend jsou omezeny svým rozsahem na území konkrétní obce nebo kraje. Můžou se týkat pouze otázek, které spadají do samostatné působnosti obce či kraje, nikoliv celostátních témat.

Přijetí ústavních zákonů

Běžné zákony, tedy zákony s nižší právní silou než ty ústavní, potřebují (.pdf, str. 1 ze 2) ke schválení pouze prostou většinu poslanců Poslanecké sněmovny a polovinu senátorů. Senát má také možnost se návrhem zákona vůbec nezabývat, a pokud se k návrhu do třiceti dnů nevyjádří, považuje se návrh za přijatý. Když Senát či prezident příslušný návrh zákona vrátí, Poslanecká sněmovna je může přehlasovat absolutní většinou, tedy hlasy alespoň 101 poslanců. 

Ústavní zákony však mají podmínky pro přijetí přísnější – musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy třemi pětinami všech poslanců Poslanecké sněmovny a třemi pětinami přítomných senátorů v Senátu, kteří v tomto případě nemají právo se k návrhu nevyjádřit. Pokud Senát návrh ústavního zákona odmítne, Poslanecká sněmovna už ho nemůže přehlasovat.

Závěr

Podle Ústavy může pouze ústavní zákon stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Případný zákon o obecném referendu by tak musel mít povahu ústavního zákona. Podmínky pro přijetí ústavních zákonů jsou přísnější než u „obyčejných zákonů“ – musí být schváleny třemi pětinami všech poslanců Poslanecké sněmovny a třemi pětinami přítomných senátorů v Senátu, kteří tentokrát nemají právo se k návrhu nevyjádřit. Při odmítnutí návrhu Senátem už Poslanecká sněmovna nemůže toto rozhodnutí zpětně přehlasovat. Výrok Libora Vondráčka proto hodnotíme jako pravdivý.