Moderátorka v kontextu výroku mluví o daňovém zatížení občanů a ptá se premiéra Petra Fialy, zda má pocit, že lidem daňovou politiku vysvětluje správně, když uvádí, že daně v Česku nejsou příliš vysoké. Moderátorka zároveň připomíná, že jeho vláda některé daně zvyšovala. Předseda vlády připouští, že slib o nezvyšování daní musel porušit, zároveň ale kroky vlády obhajuje a uvádí několik příkladů, které podle něj svědčí o tom, že se ekonomická situace v Česku zlepšuje.
Reálné mzdy
Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), ten také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.
Nejnovější data, která ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ publikoval, se týkají prvního čtvrtletí roku 2025. Podle těchto údajů došlo v meziročním srovnání k růstu reálných mezd o 3,9 %, a pokračovalo tak jejich zvyšování. Zatímco od posledního čtvrtletí roku 2021, kdy v prosinci nastoupila Fialova vláda, reálné mzdy klesaly, od začátku roku 2024 už nepřetržitě rostou (.xlsx).
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Podle odhadů několika institucí se reálné mzdy budou zvyšovat také po zbytek roku 2025. Např. dle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 se očekává, že reálné mzdy v roce 2025 porostou přibližně o 4 % (.pdf, str. 2; .xlsx). Hospodářská komora ve své prognóze z podzimu 2024 odhadovala, že se průměrná reálná mzda v roce 2025 zvýší o 3,2 % (.pdf, str. 1). Podobné číslo uvádí i ve své nejnovější predikci, která vyšla až po námi ověřovaném rozhovoru. Podle ní reálné mzdy letos vzrostou o 3,6 % (.pdf, str. 1). Česká bankovní asociace ve svém květnovém odhadu předpověděla růst o 3,5 % a zpráva České národní banky předpokládá, že se růst reálných mezd udrží nad 2,5 % (.pdf, str. 18).
Růst ekonomiky
Za ukazatel růstu ekonomiky se obecně považuje vývoj hrubého domácího produktu (HDP). Ten sleduje ČSÚ. Ke dni námi ověřovaného rozhovoru se nejnovější data týkala prvního čtvrtletí roku 2025, kdy HDP meziročně vzrostlo o 2,2 %. Až ke konci června ČSÚ tento údaj zpřesnil na 2,4 %.
Vývoj HDP napříč členskými státy Evropské unie sleduje Eurostat. Podle jeho posledních dat vzrostlo české HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,2 %. Průměr EU přitom činil 1,6 %, a česká ekonomika v tomto srovnání tedy rostla rychleji. Jak je vidět na následujícím grafu, v řadě jiných členských zemí se HDP zvýšilo výrazněji než v ČR. České HDP nicméně stouplo více, než je průměr EU, a pokračovalo tak v trendu nedávného vývoje, kdy je soustavně vyšší od třetího čtvrtletí roku 2024.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Deficit veřejných financí a maastrichtská kritéria
Petr Fiala zmiňuje, že v oblasti deficitu veřejných financí plní Česko tzv. maastrichtská kritéria. Jejich smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nedošlo k ohrožení stability eurozóny ani samotné země.
Maastrichtská kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a kromě udržitelného stavu veřejných financí jimi jsou cenová stabilita, stabilita kurzu měny a dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb.
Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou hodnoceny z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:
- „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
- „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě."
Deficit veřejných financí v ČR v roce 2024 podle ČSÚ činil 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP), pohyboval se tedy pod referenční hodnotou ve výši 3 % stanovenou maastrichtskými kritérii. Stejnou hodnotu uvádí také Evropská komise. Ta upřesňuje, že schodek ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem.
V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP a předpověď České národní banky uvádí 2,1 % HDP (.pdf, str. 31).
Také poměr veřejného dluhu k HDP zůstává pod referenční hranicí 60 %. V roce 2024 dle Ministerstva financí dosáhl 43,4 % HDP a dle odhadů by měl v roce 2025 mírně vzrůst na 44,3 % HDP (.pdf, str. 6 ze 62). Česká republika tak v oblasti rozpočtového deficitu kritérium udržitelnosti veřejných financí plní.
Důvěra v ekonomiku
Důvěra v ekonomiku a důvěra spotřebitelů jsou ukazatele, které vyjadřují, jak podnikatelé a domácnosti hodnotí současný stav ekonomiky a co očekávají do budoucna. Důvěra v ekonomiku shrnuje očekávání firem v různých sektorech (průmysl, služby, obchod, stavebnictví), zatímco důvěra spotřebitelů vypovídá o tom, jak domácnosti vnímají svou finanční situaci, celkový vývoj ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti či ochotu spořit. Tyto ukazatele slouží jako tzv. předstihové indikátory – tedy jako signály toho, jak se může ekonomika vyvíjet v příštích měsících.
V České republice tato data sleduje ČSÚ. Ten každý měsíc provádí tzv. konjunkturální průzkumy a publikuje indexy důvěry podnikatelů, spotřebitelů i souhrnně celé ekonomiky. Na evropské úrovni měří obdobná data Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti při Evropské komisi (DG ECFIN). Tato data mají podobu indikátoru ekonomického sentimentu ESI.
Jak lze vidět na následujícím grafu, průzkum ČSÚ z května 2025 ukazuje, že celková důvěra v českou ekonomiku i spotřebitelská důvěra v květnu meziměsíčně vzrostly. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu kombinující podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru stoupl oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra v ekonomiku se přitom zvýšila i meziročně, zatímco ta spotřebitelská je stabilní a meziročně rostla do února 2025.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Závěr
Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. V prvním čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 3,9 %. České HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 zároveň rostlo rychleji, než byl průměr EU, když meziročně stouplo o 2,2 %, zatímco v EU jako celku o 1,6 %. Deficit veřejných financí v roce 2024 představoval 2,2 % HDP a podle predikcí zůstane na podobné úrovni také v letošním roce. Česko tak splňuje maastrichtské kritérium o udržitelnosti veřejných financí, podle kterého výše schodku nesmí překonat hranici 3 % HDP. V květnu se meziměsíčně zvýšila také důvěra v ekonomiku, která vzrostla také meziročně. Zvedla se i důvěra spotřebitele, která je stabilní a do února 2025 rostla také meziročně. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.