Přehled ověřených výroků

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky, že během jeho vlády byla inflace až 18,9 %. V odpovědi srovnává míru inflace na konci vlády Andreje Babiše se současnou hodnotou a na příkladu demonstruje, že se jeho vládě podle něj podařilo inflaci zkrotit. Uvádí, že na konci jeho vlády je inflace okolo 2 % a zjevně se odvolává na nejnovější hodnoty ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. ČSÚ do inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány odlišnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace během Fialovy vlády

V prosinci 2021, kdy skončilo funkční období vlády Andreje Babiše a moci se ujala Fialova vláda, dosáhla meziroční míra inflace 6,6 %. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu během působení Fialovy vlády došlo v září 2022, kdy inflace podle dat ČSÚ činila 18 %. Od ledna 2023 začala postupně klesat, až se v lednu 2024 dostala na 2,3 %. Od té doby se po většinu času pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. V dubnu 2025 byla inflace podle dat ČSÚ 1,8 % a v květnu téhož roku 2,4 %. Eurostat pro tyto měsíce uvádí obdobnou míru inflace, a to konkrétně 1,7 % za duben a 2,3 % za květen.

Dubnová inflace byla v měření ČSÚ nejnižší od března 2018. Květnový nárůst oproti dubnu byl podle České národní banky nejspíše způsoben velikonočními slevami, po kterých se potraviny v květnu vrátily na svou původní cenu.

Závěr

Podle dat ČSÚ dosáhla meziroční inflace v dubnu 2025 1,8 %, v květnu pak 2,4 %. Dle Eurostatu činila meziroční inflace v těchto měsících 1,7 % a 2,3 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na porovnání různých ekonomických ukazatelů svého kabinetu s vládou Andreje Babiše. Jako příklad toho, že je česká ekonomika podle něj v dobré kondici, uvádí mj. výši investic v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie.

Nejzdravější ekonomika

„Zdraví“ či prosperita různých ekonomik se dá hodnotit mnoha způsoby, nejen růstem hrubého domácího produktu (HDP). Jednou z institucí, které prosperitu měří, je Světová banka. V hodnocení vychází z příjmové nerovnosti, přičemž reflektuje růst průměrných příjmů u spodních 40 % populace. V České republice zdraví ekonomiky měří zejména Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje s daty z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat srovnává členské státy EU.

Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti. Celý letošní Index prosperity byl v době vysílání námi ověřovaného rozhovoru stále ve stavu zpracování, ale hodnocení prosperity české ekonomiky v rámci EU již dostupné bylo. Pro rok 2025 se česká ekonomika v tomto srovnání skutečně umístila na devátém místě.

V žebříčku Světové banky za období let 2016–2021 byla ČR v rámci zemí EU na 14. místě, když zaznamenala nárůst průměrných příjmů spodních 40 % populace o 3,52 % (.xlsx). Ve srovnání HDP na obyvatele, které se používá pro porovnání výkonnosti ekonomik s různě velkou populací, se ČR v roce 2024 mezi členskými státy EU podle dat Světové banky umístila na 15. místě (.xls).

Výše investic

Jedním z indikátorů, které Index prosperity také posuzuje, je míra investic vůči HDP. Na základě dat Eurostatu porovnává, jak velká část celkové hodnoty statků a služeb vytvořených v Česku se investuje např. do dopravní infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. V porovnání se zbytkem členských států EU se Česko umístilo na druhém místě, hned po Estonsku. Jedná se přitom o data za rok 2023, novější údaje nebyly ke dni, kdy byl publikován námi ověřovaný rozhovor, k dispozici.

Závěr

Podle Indexu prosperity, který připravují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR, je česká ekonomika v roce 2025 skutečně devátou nejzdravější v Evropské unii. V žebříčku podílu státních investic vůči HDP se pro rok 2023 umístila na druhém místě. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala vyjadřuje důvěru v ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože se mu podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 % na 2,2 %. Později v rozhovoru se k tomuto bodu opět vrací a zmiňuje, že právě díky sníženému deficitu veřejných financí splňuje Česko tzv. maastrichtská kritéria. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, jaký byl tento deficit podle maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria – kritérium udržitelnosti veřejných financí

Cílem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, jak ekonomicky schopná je uchazečská země plynule se integrovat do eurozóny, aniž by tím ohrozila stabilitu eurozóny či své vlastní ekonomiky. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnují: cenovou stabilitu, stabilitu měnového kurzu, dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnost veřejných financí.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Deficit veřejných financí v Česku

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2020 podle Evropské komise dosáhl 5,8 % HDP (.pdf, str. 71) a podle Ministerstva financí 5,6 % HDP (.pdf, str. 7). Nad pěti procenty se držel i v roce 2021, na jehož konci vystřídal Babišovu vládu Fialův kabinet. Podle zprávy Evropské komise byl deficit v těchto dvou letech ovlivněn rozsáhlým rozpočtovým uvolněním v reakci na pandemii covidu-19, zejména dočasnými výdaji na podpůrná opatření, jako byl např. program Antivirus (.pdf, str. 77). 

Aktuálnější data Evropské komise ukazují, že v roce 2024 mělo Česko deficit veřejných financí ve výši 2,2 % HDP. Komise upřesňuje, že jeho výši ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem. Také podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2024 sektor vládních institucí deficitu 2,2 % HDP a splnil tím maastrichtskou 3% hranici poprvé od ekonomických opatření během pandemie. 

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá v tomto roce deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP.

Závěr

V letech 2020 a 2021 se deficit veřejných financí pohyboval okolo 5 % HDP. Podle Evropské komise a ČSÚ v roce 2024 činil 2,2 % HDP a podle odhadů zůstane pro rok 2025 v podobné výši. Výrok premiéra Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru mluví o bitcoinové kauze. Uvádí, že přijetí bitcoinového daru v hodnotě miliardy korun bylo plně v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Dodává, že až v případě, kdy by stát chtěl s tímto darem nakládat, by vláda takový záměr musela schválit.

Pravidla pro přijetí daru

Pravidla přijímání darů popisuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (.pdf, str. 20). Ten říká, že pokud chce některé z ministerstev přijmout darem například nemovitost, musí dar nejdříve schválit Ministerstvo financí. V případě finančních darů ale zákon takovou povinnost nestanovuje, a rozhodnutí o přijetí daru je tedy v kompetenci jednotlivých ministerstev.

Pravidla pro nakládání s peněžitými dary

Informaci o tom, že by bylo potřeba souhlasu vlády k nakládání s finančními dary, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nejprve nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo financí, které nás odkázalo na zákon o rozpočtových pravidlech.

Na základě tohoto zákona jsou peněžité dary pro organizační složky státu, tedy například pro ministerstva, v kompetenci dané instituce. V případě adresování daru konkrétnímu resortu s ním tak daný resort může nakládat. Jestliže u daru není uveden účel, může ministerstvo tyto finanční prostředky použít na úhradu výdajů na „rozpočtem nezajištěné provozní potřeby“ resortu nebo na výdaje, které by povolila vláda. Pokud ministerstvo dostalo darem finance „na určitý účel“, může je podle zákona používat právě na tento účel.

Darovací smlouvu o přijetí bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svém webu. V dokumentu se uvádí (.pdf, str. 1), že resort dar přijal „zejména za účelem na pomoc obětem trestných činů ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb. (…), financování boje s kyberkriminalitou a pro rozvoj materiálně-technické základny justice a vězeňské služby“. Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na konci května upřesňoval, že resort získané peníze plánoval využít například na dotace pro oběti trestných činů, elektronizaci justice nebo na investice do zdravotnictví ve vězeňství.

Vláda každý rok předkládá návrh zákona o státním rozpočtu, který obsahuje výčet tzv. závazných ukazatelů s vyčíslením jednotlivých příjmů a výdajů. Návrh pak schvaluje Sněmovna a nakonec je schválené znění zveřejněno ve Sbírce zákonů. Podle zákona má ministerstvo právo překročit závazné ukazatele výdajů stanovené zákonem o rozpočtu, pokud na tyto výdaje použije prostředky z mimorozpočtových zdrojů, tedy např. právě z darů (.pdf, str. 14–15). Zároveň zákon říká, že před úhradou těchto výdajů je nutné provést rozpočtové opatření, vydání těchto opatření ovšem nevyžaduje schválení Ministerstvem financí (.pdf, str. 98).

Odlišná situace by nastala, pokud by vláda chtěla darované prostředky využít na jiném ministerstvu, než které dar dostalo. Až v takovém případě zákon vyžaduje povolení vládou nebo na základě jejího pověření ministrem financí.

Závěr

Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř miliardy korun bylo skutečně v gesci Ministerstva spravedlnosti. Pokud by vláda chtěla použít finance darované Ministerstvu spravedlnosti na výdaje jiných resortů, vyžadovalo by to schválení vládou či ministrem financí. Samotné Ministerstvo spravedlnosti ale podle zákona může s darem nakládat i bez tohoto schválení. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá moderátorce na dotaz ohledně daňového zatížení občanů. Moderátorka zmiňuje jeho vystoupení v pražské debatě, kde odmítal, že by bylo vysoké (video, čas 1:21:33). Fiala říká, že se opíral o konkrétní data, a připomíná Den daňové svobody, který podle něj letos nastal dříve než v předcházejících letech a byl jeden z nejčasnějších ve srovnání se zeměmi patřícími do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Vývoj od roku 2000

Do roku 2024 používal Liberální institut pro určení Dne daňové svobody odlišnou metodiku, kvůli čemuž se jím dříve publikovaná data od těch aktuálních liší. Původní výpočty zpravidla dnům přisuzovaly pozdější datum – zatímco tedy například podle dřívější metodiky ten loňský nastal 11. června, podle té nové jej mohli Češi slavit už o deset dní dříve. V roce 2025 pak DDS připadl na neděli 1. června.

Podle výpočtů vycházejících z aktualizované metodiky připadl DDS historicky nejpozději na 25. června v roce 2003, kdy se jednalo o dobu zvýšených výdajů a pomalejšího růstu ekonomiky (.pdf, str. 7). Oproti tomu nejdřívější termín Česko zaznamenalo v roce 2017, kdy DDS připadl na 17. května. Tehdy se dle Liberálního institutu projevila nízká nezaměstnanost, silný hospodářský růst a konsolidované veřejné finance (str. 7–8).

Jak lze vidět na následujícím grafu, Češi letos pro stát pracovali déle než v období let 2014 až 2019 (.pdf, str. 7). V roce 2020 ale došlo k silnému nárůstu výdajů, spojených s pandemií covidu-19 a stagnací nominálního HDP, a Den daňové svobody tak nastal až 13. června (str. 8). V letech 2021 a 2023 byl DDS také později než letos. Roky 2022, 2024 a 2025 se dělí o stejné datum, ale protože rok 2024 byl přestupný, Češi v něm pracovali „ve prospěch státu“ o den více.

Mezinárodní srovnání

V roce 2025 Den daňové svobody skutečně připadl na neděli 1. června. V evropském srovnání se Česko podle Liberálního institutu umístilo na pátém až šestém místě, společně s Bulharskem (.pdf, str. 11). Den daňové svobody mělo letos nejdříve Irsko, které ho slavilo 31. března, dle Liberálního institutu bylo ale jeho HDP zkresleno započítáním výdělků velkých amerických firem (str. 2). Na opačné straně spektra se umístila Francie, jejíž DDS podle prognóz připadne na 30. července (str. 11). 

Ve srovnání s dalšími 31 sledovanými zeměmi OECD obsadilo Česko osmou příčku s tím, že DDS v tomto případě připadl na 3. června (.pdf, str. 12). Data se liší kvůli tomu, že Liberální institut při práci na obou mezinárodních srovnáních vycházel ze dvou různých datových sad – zatímco při porovnání s evropskými státy pracoval s prognózou Evropské komise, srovnání se zeměmi OECD postavil na predikci veřejných výdajů v roce 2025 podle OECD (str. 10). OECD má 38 členů a srovnání Liberálního institutu tak nezahrnuje všechny státy patřící do této organizace.

Závěr

Den daňové svobody podle výpočtů Liberálního institutu letos připadl na 1. června. Nastal tak dříve než v roce 2020, 2021 a 2023. V letech 2022 a 2024 jej lidé mohli slavit také 1. června, ovšem v roce 2024 pracovali Češi pro stát o jeden den déle, protože se jednalo o přestupný rok. Liberální institut v rámci porovnání 32 států OECD stanovil den daňové svobody na 3. června a v tomto žebříčku se ČR umístila na osmé příčce. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukazuje na to, že předvolební průzkumy ne vždy reflektují pozdější výsledek voleb. Jako příklad uvádí to, že v roce 2021 před volbami do Poslanecké sněmovny dosáhli Piráti v některých průzkumech i na 20 %. Strana v roce 2021 kandidovala společně s hnutím STAN, Hřib ale zjevně mluví pouze o samotných Pirátech.

Průzkumy v roce 2021

Jednou z agentur, která v roce 2021 pravidelně prováděla předvolební průzkumy veřejného mínění, byla agentura Kantar. Jak je vidět na následujícím grafu, Kantar v nich sledoval jak podporu koalice Pirátů a Starostů, tak Pirátů kandidujících samostatně (.pdf, str. 10, 11). Koalice měla podle těchto průzkumů největší podporu v únoru 2021, kdy by ji volilo 34 % respondentů. Piráti samostatně získávali nejvíce procent mezi lednem a dubnem, kdy by jim svůj hlas odevzdalo 19 až 22 % lidí.

Další agenturou, která zpracovávala volební modely, byl STEM. Ten během roku 2021 zveřejnil celkem pět průzkumů, z nichž poslední obsahoval hodnoty z konce září a byl publikovaný až po uskutečnění sněmovních voleb. Také STEM sbíral data za koalici i za samotné Piráty – jako samostatná strana měli dle této agentury největší podporu v dubnu 2021, kdy jim průzkum přisoudil 18,6 %.

Společnost Median prováděla průzkumy před sněmovními volbami v roce 2021 každý měsíc. Měřila ovšem pouze podporu pro koalici Pirátů a hnutí STAN, nikoliv přímo pro Piráty. Koalice měla podle Medianu nesilnější podporu v březnu a dubnu, kdy by ji volilo 27,5 % dotázaných (.pdf, str. 7; .pdf, str. 9).

Také společnost Ipsos v roce 2021 zveřejňovala předvolební průzkumy, které pojednávaly pouze o podpoře koalice Pirátů a Starostů. Nejvíce lidí by ji podle Ipsosu volilo v dubnu, a to konkrétně 27,9 %.

Závěr

Piráti jako samostatná strana měli v některých průzkumech před sněmovními volbami v roce 2021 opravdu podporu okolo 20 %. Podle Kantaru by je v období od ledna do dubna 2021 volilo 19 až 22 % respondentů. Podle agentury STEM by pro ně v dubnu 2021 hlasovalo 18,6 % lidí. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib komentuje výsledky jeho strany v předvolebních průzkumech, které jsou podle jeho názoru ošemetné, protože jejich výsledky kolísají a oproti volbám se zisk hlasů může do velké míry lišit. Současné výsledky jeho strany v průzkumech přirovnává ke komunálním volbám v roce 2022, ve kterých Piráti dle něj v Praze dostali 18 % hlasů, zatímco předvolební průzkum z května jim celorepublikově přisuzoval pouze 5 %.

Průzkumy a volby v roce 2022

Podle volebního modelu agentury Kantar zveřejněného v květnu 2022 by ve sněmovních volbách získali Piráti celostátně 5 % hlasů. Oproti předchozímu průzkumu si tak pohoršili o 2,5 procentního bodu. Hypotetická koalice Pirátů a STAN by podle modelu Kantaru obdržela 11,5 % hlasů. Poslední průzkum před komunálními volbami v roce 2022 zveřejnila Česká televize v září. Podle něj by Piráti ve volbách do Poslanecké sněmovny dostali 8,5 % hlasů, v koalici se Starosty by se jejich zisk zvýšil na 10 %.

V jiném průzkumu sledoval Kantar ve spolupráci s Data Collect volební potenciál (.pdf, str. 4) ve třech největších městech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy kolik procent by mohlo dané uskupení získat, pokud by ho volili všichni ti, kdo o něm před volbami uvažují. Podle tohoto průzkumu by Piráti v Praze obdrželi 28 % hlasů. Již z předvolebních průzkumů tedy bylo zřejmé, že Piráti budou mít v Praze vyšší podporu než ve zbytku ČR.

V komunálních volbách nakonec Piráti v celé republice získali 6,62 % hlasů pro své samostatné kandidátní listiny (v některých obcích kandidovali společně s dalšími uskupeními). V hlavním městě pak dostali 17,72 % platných hlasů. Odlišný výsledek Pirátů v Praze tedy neukazuje chybu v průzkumu agentury Kantar či výkyv voličské podpory v čase, ale pouze rozdíl mezi jejich podporou v Praze a zbytku ČR.

Srovnání mezi výsledky průzkumu a počty hlasů v komunálních volbách je komplikováno tím, že různí voliči mají odlišný počet hlasů v závislosti na tom, kde volí. Maximální počty hlasů totiž odpovídají počtu členů zastupitelstva –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve větších městech to může být několik desítek, v menších obcích i méně než deset. Například obyvatelé Prahy 4, 6 a 10 kromě 45 zastupitelů svých městských částí volí ještě 65 kandidátů na magistrát, celkem tedy mohou odevzdat až 110 hlasů. Celorepublikové podíly hlasů pro jednotlivé strany tedy nadhodnocují výsledky z větších měst, zejména Prahy, a skutečný podíl voličů Pirátů v komunálních volbách 2022 tak mohl být výrazně nižší než jejich podíl odevzdaných hlasů.

Výsledky Pirátů v Praze

Rozdíl mezi procentuálními zisky Pirátů v Praze a v celé republice je patrný nejen z výsledků komunálních voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny, kterým se volební model agentury Kantar věnuje, zaostával celorepublikový zisk Pirátů za výsledkem v hlavním městě opakovaně. V roce 2017, kdy Piráti ve sněmovních volbách poprvé uspěli, obdrželi celkem 10,79 % hlasů, v Praze ale jejich výsledek dosáhl 17,59 %. V následujících sněmovních volbách v roce 2021 získali v koalici se STAN v celé ČR 15,62 % hlasů, v Praze ovšem 22,64 %.

Závěr

V květnu 2022 zveřejnila Česká televize předvolební průzkum agentury Kantar, podle kterého by Piráti ve sněmovních volbách získali celostátně 5 % hlasů. V komunálních volbách v září 2022 pak v Praze skutečně obdrželi 17,72 %. Nešlo však o výkyv voličské podpory v čase, jak naznačuje Zdeněk Hřib. Piráti jednoduše získali vyšší podíl hlasů v Praze než ve zbytku ČR, kde jejich výsledek odpovídal hodnotě z průzkumu agentury Kantar s ohledem na statistickou chybu a na komplikace se sčítáním hlasů mezi obcemi. Rozdíl v podpoře Pirátů v celé republice a v Praze je navíc patrný i z dalších typů voleb. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na otázku moderátorky, proč někteří pirátští poslanci jako Jakub Michálek nebo Klára Kocmanová nebudou znovu kandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Hřib vysvětluje, že poslankyně Kocmanová se rozhodla neobhajovat poslanecké křeslo kvůli tomu, že politické prostředí není vstřícné k ženám. Hřib označuje současnou politickou kulturu za problematickou a dodává, že Piráti v této souvislosti navrhli změny jednacího řádu, které by měly situaci zlepšit.

Pirátský návrh

Poslanecký klub Pirátů předložil v listopadu 2024 Sněmovně usnesení (.pdf), které navrhovalo změny jednacího řádu. Piráti text předložili v reakci na časté obstrukce ze strany opozice. Usnesení navrhovalo například omezení přednostních vystoupení k jednomu čtení zákona na tři projevy po šedesáti minutách a pouze jeden půlhodinový projev při projednávání programu schůze nebo omezení faktických poznámek, kdy by každý poslanec mohl na daný projev reagovat pouze jednou (.pdf, str. 3–4). Poslankyně Olga Richterová navrhla 22. listopadu 2024 zařadit usnesení jako bod k projednání v jednom z dalších jednacích dnů, Sněmovna však tento návrh zamítla.

Společný návrh poslankyň

V březnu 2025 předložily poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s cílem zvýšit efektivitu fungování dolní komory. Marie Jílková a Martina Ochodnická mimo jiné také oznámily, že kvůli nepředvídatelnosti jednání a neslučitelnosti s rodinným životem už znovu do Sněmovny kandidovat nebudou.

Novela navrhuje omezit projevy při schvalování programu schůze na pět minut pro řadové poslance a třicet minut pro řečníky s přednostním právem. Během rozpravy by pak poslanci mohli vystoupit maximálně dvakrát po dobu deseti minut (.pdf, str. 1–2). Novela však zatím neprošla ani prvním čtením.

Závěr

Pirátský poslanecký klub předložil v listopadu 2024 návrh na časové omezení projevů v Poslanecké sněmovně kvůli častým obstrukcím, návrh však nakonec nebyl zařazen na pořad schůze. V březnu 2025 předložila pirátská poslankyně Klára Kocmanová společně s dalšími poslankyněmi z vládní koalice návrh novely zákona o jednacím řádu s podobným obsahem, kterým mělo dojít k zefektivnění legislativního procesu. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.