Přehled ověřených výroků

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společné a profilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Premiérův tweet reaguje na facebookový status české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) ze 7. září 2020. Konkrétně se v prohlášení WHO ČR na facebooku uvádí, že „situace v České republice je nyní znepokojivá. Data ukazují zvýšenou a rostoucí úroveň šíření infekce napříč mnoha kraji a okresy. Mnoho evropských zemí nyní očekává zhoršení situace“, dále WHO vyzývá k nošení roušek. Pro doplnění uvádíme, že v tomto facebookovém statusu byly nalezeny a opraveny nepřesnosti týkající se schopnosti pražských orgánů hygieny trasovat nakažené.

Předseda vlády v první části výroku uvádí, že Světová zdravotnická organizace nedoporučila nosit roušky a nevěděla, že je pandemie.

V případě nošení roušek opravdu WHO vydala v březnu roku 2020 prohlášení, že nedoporučuje nošení roušek s odůvodněním, že k přenosu viru dochází především mezi rodinnými příslušníky, nikoliv na veřejnosti. Ovšem už na začátku dubna WHO svůj kritický postoj k rouškám zmírnila a připustila jejich pozitiva především kvůli omezení šíření kapénkové infekce. Poté, co došlo k potvrzení šíření koronaviru vzduchem, již WHO nošení roušek doporučovat začala.

Pokud jde o rozpoznání pandemie, WHO používá nepříliš striktní definici, podle níž je pandemie „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. WHO prohlásila rozšíření covidu-19 za pandemii 11. března 2020, v době, kdy nemoc zasáhla už 114 zemí světa.

WHO dle dostupných údajů šíření nemoci od samotných počátků sledovala. 31. prosince 2019 jí byla dodána informace o šíření neznámé choroby v Číně a již 2. ledna 2020 WHO spustila první opatření. Dle stejného zdroje se nemoc v průběhu ledna šířila Asií, nicméně WHO situaci monitorovala a o nemoci věděla. Liknavý postup při vyhlašování pandemie kritizoval např. i epidemiolog Roman Chlíbek. Dříve o pandemii pak ještě před jejím vyhlášením referovala i zpravodajská televize CNN.

Vyjádření premiéra Babiše, že WHO o pandemii nevěděla, je do jisté míry zavádějící. WHO situaci monitorovala, podle některých kritiků pouze váhala s oficiálním vyhlášením pandemie. Je dobré také upozornit na to, že definice pandemie je poměrně vágní a nelze tak objektivně určit konkrétní bod v čase, kdy by pandemie měla být vyhlášena. Navíc právě WHO je tou institucí, která určitou epidemii za pandemii prohlašuje.

V další části svého tweetu Andrej Babiš uvádí, že česká média kritizují, že situaci státní orgány v ČR nezvládají. Aby jejich kritiku zmírnil a dokázal, „že jsme na tom velmi dobře“, vložil do tweetu tabulku počtu obětí nemoci covid-19.

Na adresu vlády a státních orgánů bezesporu po celou dobu pandemie od některých médií přichází kritika jak za konkrétní politická rozhodnutí, tak i za celkové fungování systémových prvků, které mají bránit v šíření koronaviru v populaci. Příklady této kritiky lze namátkou najít při procházení hlavních internetových médií – můžeme zde uvést upozornění serveru iRozhlas.cz na nedostatečnou připravenost republiky na světovou pandemii nebo kritiku chytré karantény, která dle zjištění serveru Seznam Zprávy nebyla dostatečně využívána hygieniky.

Nakonec premiér Babiš na zmiňovanou kritiku reaguje tím, že poukazuje na statistiku počtu úmrtí v evropských státech v přepočtu na milion obyvatel, která byla aktuální k 8. září 2020:

Jak v tabulce vidíme, Česká republika si stojí poměrně dobře, když má v přepočtu na 1 milion obyvatel 41 mrtvých. V této statistice si také ČR vede mnohem lépe než většina západních zemí EU. Nicméně tabulka jako taková obsahuje data za celé období šíření covidu-19 a neukazuje současný stav, pouze celkový výsledek za období delší než půl roku. Když se podíváme na graf všech úmrtí v čase, zjišťujeme, že od srpna dochází po útlumu k mírnému nárůstu počtu úmrtí.

Nyní pro srovnání využijeme statistiku úmrtí v čase u našich sousedů, tedy Rakouska, Německa, Polska a Slovenska od 1. srpna do 8. září 2020. Ačkoliv se nedá jednoznačně vybrat datum počátku druhé vlny, ke konci července už například Roman Prymula mluvil o možnosti, že druhá vlna nastupuje. I z grafu počtu nových případů je pak vidět, že právě od přelomu července a srpna dochází v Česku k čím dál většímu nárůstu počtu nově nakažených.

Dále je vhodné zmínit, že premiér do tabulky nezahrnul některé evropské státy. Neomezuje se přitom jen na státy EU (vizte např. Norsko či Švýcarsko) ani na státy určité velikosti (vizte Andorru). V níže uvedené tabulce, která již pochází od nás, jsou tedy doplněny Bělorusko, Ukrajina, Lotyšsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora, Island a Moldávie. Naopak ani my jsme do tabulky nezahrnuli velmi malé státy jako San Marino či Lichtenštejnsko, protože kvůli jejich malému počtu obyvatel dokážou i jednotky úmrtí statistiku značně vychýlit a tamější data tedy nejsou příliš směrodatná.

Z tabulky vyplývá, že pokud vezmeme v potaz jen údaje od 1. srpna, tedy přibližně od nástupu tzv. druhé vlny v Česku, nevede si Česká republika tak dobře, když nižší počty úmrtí mají např. i Německo, Rakousko či Slovensko. Z celkových 40 států seřazených sestupně podle počtu úmrtí na počet obyvatel je na 25. místě, nikoli tedy na chvostu žebříčku, jako je tomu v tabulce premiéra. Pokud bychom pak za zmíněné období brali v potaz pouze 31 států, které se objevily v premiérově tabulce, je Česko 18., nikoliv 26., jak by vyplývalo z tabulky zveřejněné premiérem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící: jednak proto, že nelze tvrdit, že by WHO o pandemii covidu-19 nevěděla, naopak situaci podrobně sledovala. Podle některých kritiků však s jejím vyhlášením váhala. Tabulka připojená k tweetu pak selektivně využívá data za celé období pandemie a nevěnuje se aktuální situaci, kterou kritizuje WHO. Dokládat příznivost současné situace dlouhodobými daty, když aktuální data ukazují podstatně horší stav, pak považujeme za zavádějící.

Předně uveďme, že Evropská unie je politické a ekonomické nadnárodní uskupení. Jedná se o entitu sui generis (bod 104), na kterou členské státy prostřednictvím mezinárodních smluv přenesly část své suverenity. Evropská unie funguje na základě několika smluv, kterými jsou Smlouva o Evropské unii (.pdf) a Smlouva o fungování Evropské unie (.pdf). Jako samostatná entita s vlastní právní subjektivitou a vlastními institucemi vykonává EU oblast pravomocí, které jí byly smlouvami svěřeny. 

Andrej Babiš v tomto výroku nerozlišuje mezi rozpočtem EU a víceletým finančním rámcem. Víceletý finanční rámec je upraven v čl. 312 SFEU a měl by zajistit rozpočtovou disciplínu v Unii. Stanovuje se na dobu nejméně pěti let, od roku 1993 je pravidlem jeho sestavení na období 7 let. Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků v kategorii výdajů (hlavní oblasti činnosti Unie) a plateb. Roční rozpočty Unie proto musí být s tímto finančním rámcem v souladu. Finanční rámec je přijímán zvláštním legislativním postupem jako nařízení, rozhoduje o něm Evropský parlament (většinou hlasů) a Rada Evropské unie (jednomyslně).  

Roční rozpočet Evropské unie upravuje SFEU v článcích 313–316. Podle čl. 314 musí každý orgán EU (s výjimkou Evropské centrální banky) sestavit odhad svých výdajů, Komise tyto odhady shrne do návrhu rozpočtu, který musí obsahovat finální odhad příjmů a výdajů. Komise poté předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie. Jak již bylo zmíněno, roční rozpočet musí odpovídat víceletému finančnímu rámci, respektive výši ročních stropů. 

Co se týče Babišových slov o rozpočtech firem na jeden rok, popřípadě na 3 roky v případě rozpočtů investičních, pak jednotlivé firmy můžou v závislosti na svých potřebách tvořit (.pdf, str. 47) rozpočty jak měsíční, čtvrtletní, roční, tak i víceleté s horizontem například 3 nebo i 10 let. V souvislostí se Zákonem o účetnictví, který stanovuje běžné účetní období na 12 měsíců, je běžné tvoření rozpočtů na období jednoho roku. Nicméně není v našich silách ověřit, na jaké období tvoří své rozpočty většina firem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť i Evropská unie sestavuje roční rozpočet, jak je u ostatních subjektů běžné. Andrej Babiš tak ve svém výroku nerozlišuje mezi ročním rozpočtem a víceletým finančním plánem. Oba pojmy zaměňuje. Problematické je pak i srovnání Evropské unie a firem. Evropská unie je zcela unikátní organizací, která není ani státem, ani běžnou mezinárodní organizací, ani firmou a je tedy pochopitelné, že pravidla jejího fungování se budou lišit např. od pravidel fungování států. Je tedy zavádějící odůvodňovat neobvyklost procesů v EU tím, že ve firmách takové procesy neexistují, neboť EU sdružuje svrchované státy, a tudíž i její fungování nemůže odpovídat fungování firem.

Ačkoliv Andrej Babiš ve videu použil slovo „rozpočet“, nemyslel tím běžný rozpočet EU, ale víceletý finanční rámec EU. To vyplývá z předchozích 2 vět, kde zmiňuje, že EU dělá rozpočet na 7 let. Zamýšlel tím víceletý finanční rámec, neboť ten se skutečně sestavuje na alespoň 5leté období. „Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let.”

Ve čl. 312 SFEU odst. 3 (.pdf, str. 136), kde je víceletý finanční rámec definovaný, stojí, že „Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie.” Víceletý finanční rámec se tak zasluhuje o to, aby byly výdaje EU na budoucí období předvídatelné a aby se v nadcházející době přiměřeně naplňovaly priority Unie.

Víceletý finanční rámec je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, resp. nařízení (viz čl. 312 odst. 2 SFEU), tedy dohodou mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Poté co Komise předloží návrh finančního rámce, Rada EU jednohlasně rozhodne o jednotlivých výdajích a příjmech. Následně musí vyjádřit souhlas také většina poslanců parlamentu.

Smlouva o fungování EU bližší ustanovení o sestavování víceletého finančního rámce bohužel neobsahuje. Zajímavý však může být čl. 314 SFEU, který se však týká sestavování ročního rozpočtu. Dle prvního odstavce tohoto článku platí, že:

„Každý orgán s výjimkou Evropské centrální banky sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Návrh rozpočtu zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.“

Na první pohled by se mohlo zdát, že se při přípravách rozpočtu nejdříve skutečně sestavují výdaje, je však nutné upozornit, že jak plyne z daného ustanovení, výslednou podobu unijního rozpočtu sestavuje Komise, pro kterou jsou navrhované výdaje jednotlivých institucí pouhým doporučením. Nic jí tedy nebrání v tom, aby v praxi nejdříve sestavila příjmovou a až poté výdajovou stranu rozpočtu.

V případě např. České republiky pak sestavování rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. I ten však udává jen spíše rámec, při kterém se má při sestavování rozpočtu vláda, resp. Ministerstvo financí, pohybovat, a otázku, zda nejdříve sestavit příjmy nebo výdaje, tak neřeší.

Bohužel se nám nepodařilo konkrétně zjistit, zdali vytváření dlouhodobého rozpočtu EU, neboli víceletého finančního rámce, probíhá tak, jak říká Andrej Babiš. Nelze tak potvrdit, ani vyvrátit, že je víceletý finanční rámec vytvářen nejdříve výdaji, a posléze příjmy. Stejně tak jsme bohužel nedohledali informace, jak v praxi probíhá sestavování státních a jiných rozpočtů, tedy zda by mohla být EU se svým postupem skutečně unikátní.

Výdaje Evropské unie určuje každých 7 let víceletý finanční rámec (od roku 1993). Na základě těchto finančních plánů se vytváří každoroční rozpočet, který musí splňovat přijaté limity.

Současný víceletý finanční plán byl sestaven pro období 2014–2020 a byl schválen v roce 2013. Celkové prostředky na závazky byly schváleny ve výši 960 mld. EUR a celkové prostředky na platby ve výši 908 mld. EUR (v cenách roku 2011). V běžných cenách jsou tyto částky podle Ministerstva financí ve výši 1083 mld. EUR na závazky a 1024 mld. EUR na platby.

Pro Českou republiku bylo v rámci tohoto finančního plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR (v běžných cenách). To v převodu na Kč činí přibližně 843 mld. Kč (kurz: 1 euro = 26,9 Kč).

Příští finanční rámec na období 2021–2027 je stále v jednání. Návrh předsednictva Rady EU z únoru 2020 činí 1095 mld. EUR. V tomto období by se příjmy ČR měly snížit o 180 mld. Kč.

Údaje uváděné Andrejem Babišem se tedy jen nepatrně odlišují od námi dohledaných hodnot.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou ve svém videu ukazuje Andrej Babiš.

Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let. O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament na základě návrhu Evropské komise.

Výdaje finančního rámce jsou rozděleny do následujících okruhů:

• Inteligentní růst podporující začlenění
  - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
  - Hospodářská, sociální a územní soudržnost,
• Udržitelný růst: Přírodní zdroje,
• Bezpečnost a občanství,
• Globální Evropa,
• Správa,
• jiné zvláštní nástroje.

Z rozpočtu čerpá každý stát jiný objem financí. Obecně lze však říci, že větší sumu dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro přidělování financí je právě velikost HDP ve vztahu k průměru EU. Podle návrhu nového finančního rámce EU by toto kritérium mělo být i nadále zachováno, zohledněny by však měly být i další faktory, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.

Kohezní politika politika EU je politika, která se snaží snižovat rozdílnost úrovně rozvoje různých regionů a snižovat zaostalost znevýhodněných regionů. Kvůli této politice od EU dostávala Česká republika víc, než do ní odváděla. Česko získalo od EU 1,31 bilionu korun a odvedlo prozatím EU 565 miliard korun, Česko tedy dostalo o 745 miliard více, než odvedlo. Podle dat Ministerstva financí je to pak dokonce 809 miliard.

U nového víceletého finančního rámce se obnovila i metoda (.pdf, str. 2) přerozdělení financí pro regionální rozvoj (kohezní politika). Kritéria jsou: 

• HDP na obyvatele
• přijímání a integrace migrantů
• nezaměstnanost, zejm. u mladých lidí
• nízká úroveň vzdělání
• změna klimatu

Nejdůležitější kritérium k získávání prostředků (.pdf, str. 1) je HDP na obyvatele – pokud je u státu nižší než 90 %, má zaručený prospěch ze speciální podpory Kohezního fondu. V minulých letech byla Česká republika pod hranicí 90 % HDP, ale v roce 2018 dokázala tuto hranici překonat a dostat se na 91 %.

Pokud budeme počítat příspěvek v cenách z roku 2018, tak podle návrhu Evropské komise (.pdf, str. 166) v oblasti regionálního rozvoje a soudržnosti by měla Česká republika obdržet 17,85 miliard eur. Podle návrhu Evropské komise (.pdf, zejm. str. 17 a 25) v oblasti zemědělské a námořní politiky pak v současných cenách budou prostředky pro Českou republiku činit 7,73 miliard. Celkem tak 25,58 miliard eur na sedmileté období 2021–2027. Oproti období 2014–2020 (.pdf), kdy Česká republika obdržela 31,33 miliard eur, tedy dostaneme o 5,75 mld. eur méně.

Víceletý finanční rámec neboli dlouhodobý rozpočet EU se vydává pro usnadnění schválení ročních rozpočtů EU. Ve víceletém finančním rámci je určena maximální výše závazku v každém sektoru – maximální míra je úměrná politické priority sektorů. Na léta 2021–2027 je pak jeho navrhovaná výše skutečně přibližně 1 100 miliard eur, neboli 29 bilionů korun.