Přehled ověřených výroků

Za čtyři nejvyšší ústavní činitele jsou považováni prezident, předseda Senátu ČR, předseda Poslanecké sněmovny ČR a premiér.

Další pořadí nejvyšších ústavních činitelů není jednoznačně stanoveno. V zásadě lze ale říci, že po výše uvedené čtveřici může následovat pět místopředsedů horní komory Parlamentu a za nimi (tedy na 10. místě) první místopředseda Poslanecké sněmovny. Případně po zmíněné nejvyšší čtveřici může následovat toto pořadí:

• 5. místo: 1. místopředseda Senátu PČR
• 6. místo: 1. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
• 7. místo: 2. místopředseda Senátu PČR
• 8. místo: 2. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
• 9. místo: 3. místopředseda Senátu PČR
• 10. místo: 3. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

V obou verzích interpretace se Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, nachází ve zmíněné první desítce. Výrok proto považujeme za pravdivý.

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Vojtěch Filip poskytl rozhovor ruskému listu Krasnaja zvezda, v němž se například vyjadřoval k odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6:

„Celkově mohu jménem KSČM poznamenat, že demontáž sochy maršála Koněva, osvoboditele koncentračního tábora v Osvětimi a osvoboditele Československa včetně Prahy, vnímáme jako obrovskou neúctu, znesvěcení a velmi zákeřný a barbarský čin, který svědčí o tom, že někteří fašizující politici Prahy pod negativním vlivem EU a USA hodlají narušit doposud dobré vzájemné vztahy dvou slovanských národů a nestydí se urážet osvoboditele z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 

KSČM se oprávněně obává, že některé opoziční pravicové politické strany v České republice, jmenovitě TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ‚Piráti‘ a ODS, mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku.“

Vojtěch Filip tedy skutečně v ruském mediálním prostoru označil některé politiky českého politického spektra za „fašizující“, a výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

V loňském roce tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera plánoval zahraniční cestu na Tchaj-wan. Cestu kritizovala samotná Čína, nesouhlasil s ní ani Miloš Zeman, Andrej Babiš uvedl, že by to mohlo ohrozit naše obchody s Čínou a i působení našich firem tam.

Poté, co v lednu Jaroslav Kubera zemřel a novým předsedou Senátu se stal Miloš Vystrčil, se začaly objevovat informace o okolnostech Kuberovy smrti související s touto plánovanou cestou. Varující dopis, který měl Jaroslav Kubera obdržet na novoročním obědě s prezidentem republiky a předsedou Poslanecké sněmovny, měl podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky Kuberu od cesty odradit a byl pokusem o zastrašení a vyhrožování. Server Aktuálně.cz uvedl, že tento dopis Hrad obdržel od čínské ambasády. Dokument obsahoval logo čínské ambasády a „z údaje na spodním okraji listu vyplývá, komu byl dopis adresován – Kanceláři prezidenta České republiky. Razítko z podatelny Hradu je zároveň důkazem, že do sídla prezidenta papír dorazil. Není známo, že by se Hrad proti obsaženým výhrůžkám oficiálně ohradil“.

Deník N poté přišel s informací, že o tento dopis požádal čínské velvyslanectví vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten ale vše popřel a v tiskové zprávě 2. dubna uvedl, že „žádný výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi ve skutečnosti ani neexistuje. Dokument, který média takto prezentují, není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi“.

Okolnosti vzniku dopisu projednával 30. dubna i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Na jednání výboru byl pozván i Vratislav Mynář, ale ten pozvání písemně odmítl. Téhož dne na stránkách Hradu zveřejnil prohlášení, ve kterém tvrzení o objednání dopisu z jeho strany znovu popřel. Uvedl také, že ze schůzek mezi Jaroslavem Kuberou a prezidentem Zemanem existují zápisy a „že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo“. Přesto však následně několik senátorů potvrdilo tvrzení Deníku N, že si dopis objednala právě Kancelář prezidenta republiky, a to s odkazem na zjištění BIS.

Schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny 30. dubna byla neveřejná a vzhledem k uzavření projednávaného bodu (.pdf, str. 4) „Informace k výhružnému dopisu velvyslanectví ČLR adresovanému Kanceláři prezidenta republiky ČR ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“ nebyl pořizován zvukový, ani písemný záznam. Zahraniční výbor konstatoval, „že vedoucí Kanceláře prezidenta ČR opakovaně znevažuje okolnosti tlaku na bývalého předsedu Senátu Parlamentu ČR a zamlčuje důležité informace týkající se jeho komunikace s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze“.

Na Twitteru se k tomuto jednání kromě Víta Rakušana vyjádřili i další členové výboru Jan Lipavský a František Navrkal (oba Česká pirátská strana):

1/5 Aktuálně ze Zahraničního výboru ke kauze okolností výhrůžného dopisu adresovaného zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.
Výbor dal jasně najevo, a díky za to, že se velmi jasně vymezuje vůči stylu komunikace Kanceláře prezidenta se zástupci parlamentu.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 30, 2020

Kancléř Mynář na jednání zahraničního výboru podle očekávání nepřišel. Výbor přístup Hradu opětovně odsoudil. Bohužel nezbývá nic jiného, než začít požadovat, aby se kauzou výhružného dopisu a Mynářovou rolí v něm, zabývala celá @snemovna.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 30, 2020

Kancléř Mynář má spoustu času na zabijačky, na zahraniční výbor a vysvětlení ostudného čínského dopisu si ho ale nenašel. 
Na Hradě by měli konečně posbírat poslední zbytky slušnosti a začít odpovídat na otázky. Vysvětlení dluží nám všem a hlavně rodině pana Kubery.

— František Navrkal (@NavrkalF) April 30, 2020

Jan Lipavský pak přidal i komentář na webových stránkách České pirátské strany. V něm Lipavský uvádí, že po Vratislavu Mynářovi žádali objasnění otázek s kauzou spojených.

O tom, že na jednání zahraničního výboru žádali „vysvětlit okolnosti, za kterých dokument vznikl,“ informoval i Deník N.

Vratislav Mynář nereagoval ani na dopisy od nynějšího předsedy Senátu Miloše Vystrčila ohledně dokumentu, který Jaroslav Kubera obdržel.

Svou reakci hradní kancléř shrnul v dokumentu ve formě videa. Zde znovu opakuje, že odmítá jakékoliv spekulace o tom, že si výhružný dopis měla objednat Kancelář prezidenta republiky. Také předkládá argumenty k tomu, že se jednalo pouze o jednostránkový dokument bez adresáta, tedy nejednalo se o dopis určený Kuberovi, ale o politické stanovisko Číny. Podle Mynáře neměl zahraniční výbor jakékoliv právo zvát ho na jednání, zároveň také své stanovisko objasňující celou záležitost Mynář výboru odeslal.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť hned několik dalších poslanců i Deník N potvrzují, že cílem zahraničního výboru bylo skutečně získat od kancléře Mynáře vysvětlení.

Čínské velvyslanectví předalo v lednu Hradu dopis, v němž hrozilo trestem tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi a českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná cesta na Tchaj-wan. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví kancléř prezidenta Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína na Kuberovu cestu reagovat. Toto tvrzení následně potvrdilo i několik senátorů s odkazem na zjištění BIS. Vratislav Mynář však tato tvrzení popřel. 

Tento výhrůžný dopis, který byl doplněný přípisem Pražského hradu, byl nalezen mezi věcmi Jaroslava Kubery po jeho smrti.

O tom, že dopis vlastním přípisem podpořila Kancelář prezidenta republiky, informoval také web Aktuálně.cz, který má celý dokument k dispozici. Samotný dokument vytvořený čínskou ambasádou v Praze má jednu stranu. V hlavičce dopisu se nachází logo ambasády a jako adresát je uvedena Kancelář prezidenta republiky. Navíc razítko z podatelny Hradu potvrzuje jeho převzetí. Následně byl tento dopis předán Jaroslavu Kuberovi spolu s přípisem, který předložil šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. V tomto přípisu je podpořen názor o nevhodnosti návštěvy Tchaj-wanu předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou: „Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009.“

K dopisu se vyjádřil i vedoucí kanceláře předsedy Senátu Petr Kostka: „Na tom dopise je zvláštní, že šel přes hradní podatelnu, protože takové dokumenty přes podatelnu nechodí. Dikce toho dopisu je neobvyklá – diplomatický jazyk vypadá jinak. Věta ‚návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou‘ by vypadala v diplomatickém oficiálním dopise jinak. Bylo by v něm napsáno ‚předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou‘. Celý ten dokument má nekulturní dikci.“ Dále pak mimo jiné dodává, že dopis psala čínská strana, protože má jejich razítko.

Poslanec Rakušan naráží na vyjádření předsedy Senátu Vystrčila vůči tzv. čínskému dopisu. Jedná se o dokument, který byl objeven mezi jinými dokumenty po smrti předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Kubera plánoval zahraniční návštěvu Tchaj-wanu a tento dokument, který má pouze jednu stranu a je na něm razítko čínské ambasády a razítko podatelny Hradu, před touto návštěvou varuje a zejména varuje před ekonomickými důsledky pro Českou republiku. 

Současný předseda Senátu Vystrčil (ve funkci od 19. února 2020) se vůči tzv. čínskému dopisu pravidelně vyjadřuje a apeluje na to, aby se okolnosti jeho vzniku vysvětlily. Zároveň požaduje výměnu čínského velvyslance.

Pro Interview ČT24 (video, čas 5:35–6:14) 4. května např. předseda Senátu Vystrčil řekl:

„Já ho považuju za nestandardní dopis, který je výhrůžný, nebo zavání vměšováním do vnitřních záležitostí České republiky a říkal jsem jak panu ministrovi Petříčkovi, tak potom na schůzce nejvyšších ústavních činitelů, že si myslím, že bychom na něj měli adekvátně reagovat i v tom smyslu, že jsem říkal, že by bylo asi vhodné, nebo že by bylo vhodné, abychom Čínské lidové republice sdělili, že pokud takovéto dopisy například připravuje čínské velvyslanectví, že není úplně vhodně personálně obsazené.“

O nejasnosti, jak skutečně dlouhý je onen dopis/dokument, na což naráží poslanec Rakušan ve svém výroku, se předseda Vystrčil vyjádřil např. v rozhovoru pro CNN Prima News 19. května:

„Kancelář by také měla říct, jak je dopis dlouhý, zda je to jen ta jedna stránka. Jak s ním bylo nakládáno, proč, kdy a kým byla kopie předána předsedovi Senátu. Kdo a zda se dopisem zabýval a proč na něj nereagoval. Pokud se jím nikdo nezabýval, a tedy neznal jeho obsah, proč byl předán jako podkladový materiál předsedovi Senátu. Byl bych rád, kdybychom se dostali k nějakému rozumnému vysvětlení stavu, ve kterém dnes jsme. Je v zájmu nás obou vysvětlit a odstranit protimluvy okolo čínského dokumentu.“

Další vyjádření v podobném duchu poskytl předseda Vystrčil DVTV (čas 7:15–7:30): „(…) nemožnost získat takové jednoduché informace jako to, jak někam došel někam nějaký dopis a potom následně komu byl předán a jak vlastně vypadal v celku ten originál (…)“

V uvedených citacích není výrok předsedy Vystrčila obsažen v přesně takové podobě, jak jej cituje poslanec Rakušan. Zároveň však je zřejmé, že předseda Senátu má pochybnosti o tom, zda je zveřejněná strana jedinou stranou dokumentu, resp. zda jedna či dvě stránky nechybí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pochybnosti o délce dopisu v minulosti vyjádřil mimo jiné i vedoucí sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka v rozhovoru pro DVTV (čas 8:40–8:52) 30. dubna:

„Já to teda nenazývám dopisem, protože parametry dopisu to úplně nesplňuje nebo my máme možná jen nějaký fragment nějakého dopisu, todleto samotné, co se dostalo k předsedovi Senátu, není dopis (…)“

Pro kontext dodejme, že okolnosti vzniku tohoto dopisu jsou dodnes (28. května 2020) nejasné. Do médií nedávno unikla zpráva o tom, že Bezpečnostní informační služba senátorům potvrdila, že vznik tohoto dopisu byl iniciován Hradem. Hrad se však od jakéhokoliv iniciování distancuje.

Vít Rakušan zde hovoří o pozvání vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře na jednání zahraničního výboru kvůli čínskému dopisu (.pdf), který byl adresován právě KPR a který se týkal tehdy plánované cesty Jaroslava Kubery na Tchaj-wan.

V zápisech z jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, jehož členem je i Vít Rakušan, lze nalézt pouze jeden záznam (.pdf, str. 10) o žádosti, aby se Vratislav Mynář na jednání osobně dostavil. Jedná se konkrétně o bod V. v usnesení č. 132 (.pdf, str. 1), které bylo zahraničním výborem přijato 2. dubna.

Hradní kancléř na tuto výzvu skutečně zareagoval odmítavě, jak dokládá dopis (video, čas 33:00), který zaslal 8. dubna předsedovi zahraničního výboru Ondřeji Veselému. V odpovědi Vratislav Mynář například uvádí:

„(…) postup zahraničního výboru je natolik nekorektní, že mě vede k závěru neakceptovat žádost, abych se spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky schůze zahraničního výboru dne 30. dubna 2020 zúčastnil.“ 

Část výroku Víta Rakušana o „arogantním způsobu“ odpovědi Vratislava Mynáře zde pak nehodnotíme, jelikož ji považujeme za hodnotící soud, a nikoliv za faktické tvrzení.

Ze zápisu (.pdf, str. 2) schůze konané 4. března pak vyplývá, že byl na toto jednání pozván ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Rudolf Jindrák. V usnesení č. 124 (.pdf, str. 2) se nicméně lze dočíst, že Rudolf Jindrák na schůzi přítomný nebyl. Zahraniční výbor také vyjádřil „politování nad neúčastí zástupce zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR (…), a to i s ohledem na akceptaci omluvy ředitele jmenovaného odboru, a to zejména z důvodu vysvětlení cesty kancléře a poradců prezidenta ČR do Čínské lidové republiky v rozhodném období“.

Připomeňme, že tato cesta (.pdf, str. 2) proběhla v termínu od 25. do 28. února 2020 a z řad pracovníků Kanceláře prezidenta republiky se jí zúčastnil pouze Vratislav Mynář. Ten se tak v době konání schůze dne 4. března nacházel v dvoutýdenní karanténě. Je tedy možné, že se slova Víta Rakušana o „úřednících v karanténě“, vztahují právě k pozvání zástupců KPR na jednání zahraničního výboru na začátku března. Poslanec Rakušan tak v tomto případě možná mylně zaměňuje Rudolfa Jindráka za Vratislava Mynáře.

Před datem rozhovoru, tedy 19. května, se v letošním roce konalo pouze šest schůzí zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. První zasedání proběhlo 6. února a věnovalo se např. situaci ve Venezuele, vystoupil (.pdf) zde také nově jmenovaný velvyslanec v Íránu. Žádné usnesení obsahující pozvánku pro kancléře Mynáře zde nebylo přijato. Druhé zasedání proběhlo 20. února, tedy přesně měsíc po úmrtí Jaroslava Kubery, a věnovalo se „působení cizích mocností na našem území“ (.pdf, str. 2). Protože však bylo toto jednání uzavřené, nebyl z něj pořízen písemný ani zvukový záznam. Nelze tedy dohledat, na čem se zde členové výboru dohodli, koho přesně požádali o účast následujícího jednání dne 4. března a zda například kromě Rudolfa Jindráka nepozvali také Vratislava Mynáře. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Občas se šíří informace, že se Německo v boji proti COVID-19 snaží vybudovat kolektivní imunitu. Z dnešní reakce velvyslance na můj dotaz jasně vyplývá, že jejich cílem není promořování společnosti, ale zpomalování šíření nákazy, poskytování zdravotní péče potřebným a testování.

— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) May 19, 2020

V rozhovoru pro Radiožurnál reagoval premiér Babiš na slova náměstka ministra zdravotnictví Prymuly o řízeném promořování. S tím premiér nesouhlasil. Dle jeho slov „tak začínala Velká Británie i Švédsko, mluvilo o tom Německo,“ ale je to podle něj moc riskantní.

10. dubna imunolog Ondřej Hrušák uvedl jako vzor pro uvolňování opatření u nás právě Německo, „kde opatření byly sice od začátku mírnější, tudíž se promořilo více lidí, ale současně úmrtnost nebyla tak vysoká jako v Itálii nebo Španělsku. Tudíž kdybychom se inspirovali německou situací, bylo by to nejlepší, co bychom mohli udělat“.

Za svůj věcný, klidný a analytický přístup k řešení koronavirové krize bylo Německo, konkrétně kancléřka Angela Merkelová, chváleno nejenom ve své zemi, ale i v zahraničí. Oceňován byl i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který se snažil při informování o koronaviru o „maximální průhlednost“.

Německé velvyslanectví v České republice nám komunikaci mezi poslankyní Helenou Langšádlovou a velvyslancem Christophem Israngem potvrdilo.

Ministryně Dostálová zde mluví o vládním návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Sněmovně je tento návrh předložen jako sněmovní tisk č. 862. Vláda usnesením č. 534 (.pdf) vlády z pondělí 11. května (4 dny před rozhovorem), požádala o projednání tohoto návrhu ve zkráceném jednání, přičemž předseda sněmovny Radek Vondráček žádosti vyhověl (.pdf).

Dle § 99 zákona o jednacím řádu PS zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze znamená vynechání prvního čtení zákona, možnosti upuštění od obecné rozpravy a možnosti omezení času jednotlivých poslanců u řečnického pultu na plénu. Dále také dává možnost předsedovi Sněmovny přikázat garančnímu výboru lhůtu, do které musí výbor předložit usnesení k danému návrhu.

Toto usnesení vydal garanční výbor, tedy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, na schůzi č. 39 (.pdf, pozvánka) dne 13. května 2020 v 10:00. Zde k návrhu vydal usnesení č. 203 (.pdf), v němž Sněmovně navrhuje konat obecnou rozpravu, vést podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu a ukončit jednání o návrhu do 24:00 toho samého dne, tedy středy 13. května 2020. Zároveň doporučuje PS vyslovit s návrhem souhlas.

Před začátkem jednání Sněmovny 13. května (které začalo v 15:00) probíhaly tiskové konference poslaneckých klubů. Z pravidelného pořadí výstupů jednotlivých stran v novinářském átriu a záznamu vysílání ČT z toho dne usuzujeme, že v původní době své tiskové konference (ve 14:40) poslanecký klub ANO stále rokoval.

Již ve 12:30 nahrál do sněmovního systému svůj pozměňovací návrh (.docx) k navržené novele Martin Kolovratník, poslanec za ANO. Ve 14:16 nahrála poslankyně Pekarová Adamová (TOP 09) svůj PN č. 5248 (.docx) a cca v době tiskové konference, tedy ve 14:43 již byly nahrány do systému 3 další PN č. 5251 (.docx), č. 5252 (.docx) a č. 5253 (.docx) od poslance Profanta (Piráti). Ještě z 12. května byl v systému PN od poslance Jelínka (SPD) č. 5225 (.docx). V době, kdy, kdy zasedal poslanecký klub hnutí ANO, tedy již ve sněmovním systému bylo nahráno několik pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona.

Původně bylo na pořadu této schůze projednávání zmiňovaného vládního návrhu. Hned na začátku schůze proti tomuto bodu vystoupili poslanci Michálek, Pikal (Piráti), Jurečka (KDU-ČSL) a Okamura (SPD). Na to reagoval poslanec Faltýnek (předseda poslaneckého klubu ANO) oznámením, že se na jednání poslaneckého klubu, po kterém nestihli toto rozhodnutí sdělit na tiskové konferenci médiím, shodli neprojednávat tento návrh ve stavu legislativní nouze (ve zkráceném jednání) a přesunout jeho řádné projednání na další schůzi. Na návrh poslance Michálka došlo hlasováním č. 3 s podporou 101 ze 107 přihlášených poslanců (6 se zdrželo) k vyřazení tohoto bodu. Další 49. schůze PS je naplánována 26. května 2020 a první čtení návrhu je na ní předběžně rozvrhnuto jako bod č. 76.

Postupné nahrávání pozměňovacích návrhů tedy skutečně mohlo být jedním z důvodů, proč i poslanecký klub ANO podpořil projednání zákona ve standardní proceduře.

Zrychleně ve stavu legislativní nouze se měl projednávat návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání.

Jak ale o dva dny později informovala ČTK, Sněmovna návrh zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti zmiňovanému postupu se postavila opozice, která návrh ostře kritizovala. Vedle opozice se proti zrychlenému projednání postavilo i samotné vládní hnutí ANO. Že ANO nepodpoří schvalování vládní novely ve stavu legislativní nouze, sdělil předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Návrhem se tedy Sněmovna bude nakonec zabývat v řádném legislativním procesu.

Výrok byl pronesen v kontextu debaty o návrhu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020. Téhož dne předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) rozhodl, že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. 

ČTK o dva dny později informovala, že Sněmovna zmiňovanou novelu zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti tomuto postupu se totiž vedle opozice postavilo i vládní hnutí ANO. 

Devadesátkou, o které ministryně Dostálová hovoří, je zde míněn § 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila svůj souhlas již v prvém čtení. Toto své konání ale musí odůvodnit již v důvodové zprávě. Pokud ale proti takovému návrhu vznesou před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy, pak návrh tímto způsobem projednat nelze.