Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že ministr Plaga tuto podmínku vztahuje na vyjednávání o rozpočtu v letošním i minulém roce. Konkrétně v námi ověřovaném rozhovoru uvedl (video, čas 25:20): „Já zopakuji 3 podmínky, které jsem měl při rozpočtovém vyjednávání už pro minulý rok a i pro letošní, a tou první bylo, že naplňuje programové prohlášení, těch 150 %, a tou druhou podmínkou, kterou jsem v tom vyjednávání měl, bylo, že porostou platy pedagogických pracovníků rychleji než ostatní platy ve veřejné správě.“

Na tiskové konferenci (čas 00:35) k zahájení školního roku hovořil Robert Plaga (ANO) o změnách, které pro školství plynou z nového přerozdělení peněz ve státním rozpočtu. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo vyjednat desetiprocentní navýšení platů pedagogickým pracovníkům. [...] To, co jsem si předsevzal před jednáním o rozpočtu jako tři základní věci. To znamená, že bude splněn vládní slib. Také to, že platy ve školství porostou rychleji než v ostatních oblastech veřejné správy. [...] "

O svých prioritách mluvil ministr školství na konci srpna také s Českobudějovickým deníkem: „Pro vyjednávání rozpočtu na rok 2020 jsem si stanovil nejen plnění vládního prohlášení, ale také zachování rozdílu mezi tím, kolik se přidá lidem ve veřejné správě a kolik učitelům. To znamená, že když se v tom prvním segmentu navýší platy o dvě až čtyři procenta, u učitelů to bude o deset. Rozdíl tedy bude minimálně šestiprocentní. Tento systém by měl být zachován i do dalších let, aby se reálně zvýšila atraktivita učitelského povolání.“

Stejný plán Robert Plaga zmiňoval také v červnu letošního roku v rozhovoru pro Právo (jehož část publikoval server novinky.cz): „A zásadní také pro mě je, aby platy učitelů a nepedagogických pracovníků rostly rychleji než platy ve zbylé veřejné správě. Nyní se tam počítá s růstem o dvě procenta, takže deset procent pro učitele je v pořádku. Pokud by mělo dojít k pohybu ve veřejné správě, tak musí být růst u učitelů ještě vyšší."

Zda však podmínku, že platy ve školství mají růst rychleji než v ostatních odvětvích, prosazoval i v roce 2018, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V listopadu 2018 jednala vláda o růstu platů ve veřejném sektoru na následující rok. V tiskové zprávě k tomuto jednání se uvádí: „Vláda také schválila novelu nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Plní tak svůj další slib, že zvýší od ledna 2019 platy zaměstnanců státního a veřejného sektoru, ale nikoli plošně, nýbrž diferencovaně. Od nového roku se tak zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 procent". Dále se ve zprávě uvádí, že v některých odvětvích, např. u sociálních pracovníků, se pak zvyšovaly platy o 7 procent. U lékařů to pak bylo 2–7 % v závislosti na jejich platové třídě. Platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se ve své tarifní složce zvýšily o 10 %.

Vedle tarifní složky však došlo k nárůstu i netarifní složky učitelského platu, o níž rozhodují ředitelé škol. Růst činil dalších 5 %. Celkem tedy na platy pedagogů bylo vyčleněno o 15 % více peněz, což potvrdilo ve své zprávě i Ministerstvo školství.

Souhrnně tak lze říci, že rozdíl mezi růstem platu učitelů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru činí více než Plagou uváděná 2 %. Pokud budeme uvažovat pouze zvýšení tarifní složky mzdy pedagogů, je rozdíl mezi navýšením platů pedagogů a zaměstnanců ve veřejných službách 5 procentních bodů a celkový rozdíl, při započítání i zvýšení netarifní části učitelského platu, může pro určité profese dosahovat až 13 procentních bodů.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 150 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto v roce 2018 schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15 % meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně šlo o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39 000 korun.

Do návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.zip, E 00 zpráva SR 2020 srpen BEZ propojení .doc, str. 31), který vláda schválila 16. září 2019, se již promítlo další navýšení platů v oblasti školství. Navržený rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci na rok 2020 představuje oproti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2019 nárůst ve výši 9,38 miliard korun v důsledku navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7,2 %.

V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část.docx, str. 31) se dále počítá s navýšením platů v regionálním školství, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %. Podle stejného dokumentu (str. 26) obsahuje také rozpočet kapitoly Ministerstva školství navýšení prostředků pro vysoké školy, pro rok 2020 o 0,9 miliard korun oproti roku 2019 a pro rok 2021 o 1 miliardu korun oproti roku 2020. O konkrétním 9 % navýšení se však v dokumentu již nepíše. Navýšení prostředků za účelem zvýšení platů v oblasti školství nebylo obsaženo v původním výhledu na léta 2020 a 2021 (.pdf, str. 50), který byl zpracován již v roce 2018. V tom se sice počítalo s nárůstem 1 miliardy korun na platy učitelů na rok 2020, nicméně na rok 2021 již výhled nepočítal s dalším navýšením těchto prostředků.

Dále není pravdou, že by v minulosti docházelo pouze k „protažení“ rozpočtového roku do dalšího. Například v návrhu střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 (.zip, střednědobý výhled-text.doc, str. 38), který byl schválen společně se státním rozpočtem na rok 2011, byl objem prostředků na platy pedagogických pracovníků (vč. příslušenství) navýšen pro rok 2012 o 4 miliardy korun oproti roku 2011. To bylo i v souladu s programovým prohlášením (.pdf, str. 25) tehdejší vlády Petra Nečase: „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kde platy zmrazí na 3 roky.“ Přehled všech střednědobých výhledů od roku 2011 lze nalézt v informačním systému eKLEP.

Výhled státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 počítá s navýšením platů o 9 % u pedagogů a o 7 % u nepedagogických pracovníků regionálního školství. Počítá se rovněž s navýšením prostředků pro vysoké školy o 1 miliardu korun oproti roku 2020, 9% nárůst pro vysokoškolské pedagogy však není v dokumentu specifikován. Dále ve výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 bylo na rok 2012 počítáno s nárůstem rozpočtu vzhledem k plánovanému navýšení platů pedagogů. Není tedy pravdou, že by měl ministr školství Plaga poprvé v historii propsán závazek i do dalších období. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Senátor Jiří Růžička je dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze (nyní uvolněný z funkce), a proto jsou jím uvedené údaje porovnávány s daty Gymnázia Jana Keplera.

Podle výroční zprávy o činnost Gymnázia Jana Keplera je cílová kapacita školy 600 žáků a aktuální počet studentů za poslední rok byl 582 (str. 4). Ivana Landsingerová (pověřená vedením školy za senátora Růžičku) má k dispozici hospodářku Moniku Příplatovou a ekonomku Evu Kaslovou. Podle informací uvedených na školním webu je na obou pozicích vždy jedna osoba. Dále pak škola kromě učitelů zaměstnává např. správce IT, knihovnici, školníka a uklízečky.

Podobná situace jako na Gymnáziu Jana Keplera panuje na řadě dalších českých škol. Královéhradecké Gymnázium Boženy Němcové, které mělo v roce 2018 534 studentů (str. 3), má vedle ředitele a jeho zástupců další tři administrativní pracovníky. Tuto statistiku potvrzuje i Jiráskovo Gymnázium v Náchodě, kdy byli v roce 2018 na 701 žáků (str. 5) pouze 3 (.pdf, str. 9) administrativní pracovníci. Gymnázium Jana Nerudy v Praze má na 574 žáků (str. 5) 5 administrativních pracovníků.

Obecně tedy platí, že ředitel školy o přibližné velikosti 600 studentů má k dispozici počet administrativních pracovníků pohybující se v jednotkách a situace na Gymnáziu Jana Keplera se výrazně neliší od situace na jiných školách. Na základě těchto faktů je tedy výrok senátora Růžičky pravdivý.

Senátor Jiří Růžička v rozhovoru poukazuje na fakt, že ve školách je zapotřebí zajistit dostatek administrativních pracovníků, kteří se vypořádají s povinnostmi typu GDPR. Tímto se zamezí, aby administrativu vykonávali pedagogové a předejde se snižování kvality výuky. Označním „tyhle lidi“ jsou tedy myšleni administrativní pracovníci jako např. hospodář nebo učetní.

Podle informací uvedených na stránkách Ministerstva školství jsou mezi hlavními cíli změny financování regionálního školství narovnání systému pro rozdělování peněz a zjednodušení ekonomické administrativy. Nedá se však přímo říci, že by cílem této reformy bylo navýšení administrativních pracovníků ve školách, to změna nezaručuje.

V současné době je financování škol založené na počtu žáků. To má za důsledek nepředvídatelný finanční plán, protože při snížení počtu studentů dochází ke snížení celkového rozpočtu školy. Tento styl rozdělení peněz se má však změnit až od roku 2020, což znamená, že se tato změna ještě v praxi nemůže naplno projevovat.

Školy budou dostávat finance na základě rozsahu výuky a odučených hodin. Přestože tato změna znamená, že by ředitelé škol měli disponovat stabilnějším a větším rozpočtem, není přímo jasné, jak se reforma projeví ve vztahu ke zvýšení počtu administrativních pracovníků. Pravdou stále zůstává, že i školy jako Gymnázium Jana Keplera, kde byl v průběhu let dle výročních zpráv stabilní počet studentů (v roce 2005 i 2018 zde studovalo 584 studentů – .pdf, str. 5 a .pdf, str.6) mají pouze jednotky administrativních pracovníků. Zmiňované Gymnázium Jan Keplera má pouze dva administrativní pracovníky (hospodářku a účetní). Na druhou stranu Gymnázium Boženy Němcové (velikostně srovnatelné s Gymnáziem Jana Keplera) ztratilo za posledních 13 let 13,6 % studentů, přesto má vedení školy ve svých řadách vedle ředitele a jeho zástupců hned tři administrativní pracovníky.

Dá se tedy říci, že pouhá stabilizace školních rozpočtů nemusí na navýšení administrativních pracovníků na školách stačit, dle tehdejší ministryně školství i samotného ministerstva však díky návrhu ubude administrativní práce spojené s financováním, uvolněný čas tedy bude moci být využit na jiné administrativní povinnosti.

Reforma financování regionálního školství měla vejít v platnost už k prvnímu lednu 2019, ale na konci června 2018 byla posunuta o rok, tedy od 1. 1. 2020. Obě změny jsou obsaženy v zákonech č. 101/2017 Sb. a č. 167/2018 Sb.

V praxi se reforma dotkne školek, základních škol, středních škol a jiných školských zařízení vyjma (.pdf, str. 5) škol a školek církevních a soukromých. Změny ve financování se budou týkat jak pedagogických, tak nepedagogických pracovníků.

Změny ve školkách (.pdf, str. 18) se budou týkat určení maximálního počtu státem dotovaných odučených hodin na jeden výukový den (tzv. hodnoty PHmax). Od toho se odvíjí např. počet dotovaných pedagogických zaměstnanců na pracoviště a jejich úvazky. Hodnoty PHmax se přitom odvíjí od počtu tříd ve školce i od počtu hodin, po které je školka přes den v provozu. Tato novela se týká vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání. Také bude zavedena hranice maximálního počtu žáků. Za děti nad limit pracoviště peníze nedostanou.

Co se týče změn ve struktuře a financování základních škol (.pdf, str. 25 a násl.), tak zde se opět setkáváme s výpočtem hodnoty PHmax, od které se odvíjí maximální počet odučených hodin dotovaných ze státního rozpočtu. Právě podle počtu hodin budou školy finančně ohodnoceny, nikoliv podle počtu žáků, jako tomu bylo doposud. Novelizována bude kvůli tomu vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání.

Změny se budou také konat v organizaci a financování školních družin a zájmového vzdělávání (.pdf, str. 38). Konkrétně u školních družin bude nastaven nový způsob financování, bude nově definovaná docházka (denní, pravidelná, nepravidelná, příležitostná). Také dojde k regulaci maximálního počtu odučených hodin. Co zůstane nezměněno, tak je počet žáků na oddělení družiny (30).

U středních škol (.pdf, str. 52 a násl.) dojde k nastavení maximálního počtu hodin. Ten bude nastaven podle počtu studentů, případně podle počtu oborů na jednu třídu. Opět se setkáváme s faktem, že školy nedostanou zaplaceno za hodiny, které překročí hodnoty indexu PHmax.

Obecně řečeno, zřizovatelem mateřských škol a základních škol je podle školského zákona skutečně obec. Tento zákon pak umožňuje zřídit mateřskou nebo základní školu i tzv. svazku obcí. Zřizovatelem středních škol je podle stejného zákona kraj. Z těchto obecných pravidel však existuje několik výjimek.

Kraj kromě povinnosti zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, má také povinnost zajistit vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, stejně tak jazykové, umělecké a zájmové vzdělávaní. Za tímto účelem kromě středních škol a vyšších odborných škol, zřizuje také mateřské a základní školy pro děti a žáky, kteří vyžadují speciální péči (děti, žáci, studenti s mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým a jiným postižením). Pro vyšší úroveň postižení nebo kumulaci postižení kraj zřizuje základní školy speciální. Stejně tak zřizuje základní školy umělecké. Všechny tyto zmíněné případy lze označit za výjimky z obecného pravidla, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2002 vešla v platnost novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství, která mimo jiné zaváděla povinnost pro obce a kraje u předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení, které nemá právní subjektivitu, změnu právní formy, a to na příspěvkovou organizaci. Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva, zřízená k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Právní subjektivitu ji výslovně přiznává zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Koncem roku 2004 vešel v platnost zcela nový školský zákon, který právní subjektivitu školám ponechává. Nově navíc zavedl pojem školská právnická osoba, která na rozdíl od příspěvkové organizace může vlastnit majetek a může být zřízena soukromou osobou.

Obě tyto právní formy týkající se škol mají právní subjektivitu a byly zavedeny v prvním případě před 17 lety, v druhém téměř před 15 lety.

Mezi nepedagogický personál řadíme (.pdf, str. 55–56) například školníky, uklízečky, kuchaře, úředníky či mistry zaměstnané na školách.

V současnosti funguje financování školství následovně: Na základě informací o počtu žáků a pedagogů je na oblast financování školství vymezena určitá částka ze státního rozpočtu, která je následně přidělena MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf, str. 7–8) rozděluje mezi jednotlivé krajské úřady peníze na přímé výdaje na vzdělávání. Množství peněz je určeno tzv. republikovými normativy, čili výdaje na jednoho žáka příslušného věku. Úřad poté rozděluje obecním a krajským školám a školským zařízením určitý obnos peněz odpovídající skutečnému počtu žáků uvedených ve školní matrice pro daný rok. Ředitel pak přerozděluje peníze mezi pedagogické i nepedagogické zaměstnance.

Výrok jsme označili za zavádějící, jelikož nepedagogičtí pracovníci jako takoví nejsou placeni přímo státem. Jejich plat sice pochází ze státního rozpočtu, ale v konečném důsledku je přerozdělován krajskými úřady do škol a až ředitel rozhoduje o konečné výplatě. Prostředky navíc škola může získat z rozpočtu svého zřizovatele (obce či kraje), z vlastní hospodářské činnosti či z účasti v mezinárodních hospodářských programech. Stát tedy pouze poskytuje prostředky, ze kterých je možné zaplatit i nepedagogické pracovníky. Příkladem může být ZŠ a MŠ Janovice, která z celkového rozpočtu (.pdf, str. 27-28) 17,8 milionů získala od státu pouze 11,6 milionů. Další 4,5 milionu pak poskytl zřizovatel (obec Janovice). Další peníze pak škola získala ze své hospodářské a jiné činnosti, např. z pronájmu tělocvičny či výroby jídel.

Druhou část výroku, tedy zda má mít nepedagogický personál souvislost s pedagogickou činností, neposuzujeme, jelikož se jedná o názor ministra Plagy, nikoliv faktické tvrzení.

Zřizovatelem (.pdf, str. 1) školy mohou být Ministerstvo školství, kraj, obec, svazek obcí, církev nebo soukromá osoba. Nejvíce škol je zřízených obcemi, nejméně církvemi. Příkladem mohou být základní školy. V Česku obce zřizují 3 635 základních škol, zatímco církve jen 42. Soukromých zřizovatelů je 113. Speciální případ jsou základní školy zřizované ministerstvem. Je jich 50 a jedná se o základní školy pro žáky se speciálními potřebami.

Ve školském zákoně je uvedeno, že obec zřizuje a zrušuje mateřské školy. Dále může zřizovat a rušit školy základní. Kraj zajišťuje podmínky pro uskutečnění vzdělání středního, vyššího odborného, a také vzdělání pro děti a studenty se speciálními potřebami. A stejně tak může zřizovat školy základní školy speciální.

Dle školského zákona může zřizovatel vytvořit školu jako příspěvkovou organizaci, či jako školskou právnickou osobu. V prvním případě se jedná neziskovou veřejnoprávní organizaci, kterou zřizuje pouze kraj, obec, nebo svazek obcí. U školské právnické osoby je ten rozdíl, že školu může zřizovat soukromá osoba.

Co se týče majetku, tak příspěvkové organizace nemají svůj majetek, ale se svěřeným majetkem hospodaří na základě zřizovací listiny. U školských právnických osob je tomu jinak. Školská právnická osoba (.doc, str. 13) používá ke svému chodu buď majetek vlastní, nebo majetek zapůjčený. Například při vzniku školské právnické osoby zřizované svazkem obcí je nutné odpovídající materiální zajištění pro chod. Docílí se toho převodem majetku od dosavadní příspěvkové organizace do dispozice nově vzniklé školské právnické osoby. Majetek je možno užívat také dočasně. Často formou nájmu nebo svěření. Takto zřízená škola může mít vlastní budovu, vybavení a může přijímat dary.

Dle zákona o veřejných zakázkách je možné, aby příspěvkové organizace vypisovaly veřejné zakázky. U právnických osob je to komplikovanější. Mohou tak činit pouze v případě, že slouží k nějakému veřejnému zájmu. Což školská právnická osoba určitě je.

Z logiky věci, když má škola majetek svěřený od zřizovatele, je v nájmu, nebo majetek vlastní, tak je nutno majetky spravovat. Možnost vykonávat tyto záležitosti tu je, zároveň jsou zde možnosti vypsání veřejné zakázky. Jako je například tato zakázka Masarykovy obchodní akademie v Rakovníku na opravu učebny či zakázka Gymnázia Karla Čapka na nákup nového hardwaru.

Z konkrétních příkladů se dá vybrat třeba článek serveru Učitelské noviny z ledna 2011, ve kterém je vyzpovídáno několik ředitelů. Stalo se tak půl roku po nástupu 11. ministra školství Dobeše. Ten sliboval snížení administrativní zátěže škol a ředitelů. Většina z dotázaných ředitelů mluví o zachovávání dosavadního stavu, často i o nárůstu byrokracie. Ředitelé zde zmiňují i fakt, že jejich zřizovatel přesouvá na školy čím dál více administrativy.