Přehled ověřených výroků

Od roku 2017, kdy zvítězilo ve volbách hnutí ANO, dochází k navyšování výdajů do regionálního školství, které se promítá do vyšších platů pracovníků. Oproti roku 2017 (.pdf, str. 35) jsou na rok 2019 (.pdf, str. 31) plánované výdaje o 40 % vyšší. V absolutních číslech se jedná o nárůst 40 mld. Kč.

Mzdové výdaje v regionálním školství jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 32) navýšeny o zhruba 41 % oproti roku 2017 (.pdf, str. 36). Platy školských pracovníků se mezi lety 2017–2018 zvýšily o cca 10 % (.xlsx, list A4.1.1) a na rok 2019 je plánované další navýšení o 14 % (.pdf, str. 33) u pedagogických pracovníků a o 10 % (.pdf, tamtéž) u nepedagogických pracovníků.

Průměrný plat pedagogického pracovníka v regionálním školství činil dle Ministerstva školství v roce 2017 30 438 Kč (.xlsx, list A4.2) a v roce 2018 33 593 Kč (.xlsx, list A4.2). Při avizovaném zvýšení o 14 % v roce 2019 by měl průměrný plat dosáhnout 38 296 Kč. V roce 2020 pak 42 126 Kč (+10 %) a v roce 2021 pak 45 917 Kč (+9 %). Dle ministra Plagy by měl být minimální plat pedagogického pracovníka ve výši 45 000 Kč nezávisle na kraji.

Avizovaná navýšení platů byla zohledněna i při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2020. V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část .docx, str. 31) se pak dále počítá s navýšením platů v regionálním školství i v roce 2021, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %.

Pro ilustraci uvádíme prostředky rozpočtu MŠMT pro období 2017–2021. Data za rok 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 3) pocházejí z rozpočtu MŠMT. Rozpočet MŠMT na léta 2020 a 2021 zde vychází z návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.xlsx, tabulka K 02 ..., list T-2 Výdaje).

Další informace a průběžné hodnocení tohoto cíle lze najít také v naší sekci plnění slibů vlády.

Z kontextu výroku vyplývá, že ministr Plaga mluvil o růstu ve školství a nikoliv ekonomickém, proto jen krátce zasazujeme do kontextu HDP. Obdobím s největším růstem reálného HDP bylo období před finanční krizí v roce 2008, kdy ve čtyřech předcházejících letech rostla ekonomika dle dat ČSÚ (.xlsx) v průměru o 6 %. V posledních 4 letech (2015–2018) dosahoval růst reálného HDP v průměru necelá 4 %. ČNB (.xlsx) předpovídá růst reálného HDP v letech 2019–2021 na nebo pod úrovní 3 %.

Navyšování rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je v letech 2018–2021 v rámci období 2003–2021 opravdu nejdynamičtějším. Tento nárůst se projevuje jak v meziročním srovnání, tak i ve srovnání čtyřletém. Pro lepší představu je přiložena následující tabulka.

Jedná o nominální (neupravené o inflaci) hodnoty kapitoly MŠMT schváleného státního rozpočtu, které mohly podléhat ještě drobným změnám. Rozpočet také nemusel být vyčerpán. Jako zdroj posloužily za období 2003–2017 statistiky Plnění státního rozpočtu (přílohy H), za období 2018 (.pdf, str. 3) a 2019 (.pdf, str. 3) Statistické ročenky MŠMT a na roky 2020–2021 (.xlsx, tabulka K 02..., list T-2 Výdaje) byla použita příloha k návrhu státního rozpočtu 2020.

Navyšování platů zaměstnanců ve školství bylo v roce 2018 také nejvyšším. Srovnáváno bylo s údaji za roky 2008–2018 ze statistických ročenek Ministerstva školství. S ohledem na plánovaný růst rozpočtů MŠMT na roky 2019–2021, je pravděpodobné, že i celé čtyřleté období bude obdobím s nejvyšším nárůstem platů. Vývoj platů shrnuje následující tabulka.

Jedná se o nominální hodnoty neupravené o inflaci. Tvrzení, že se jedná o bod nula, je pak spíše názorovým vyjádřením ministra Plagy a jako takové ho neověřujeme.

Dle posledních dostupných údajů OECD (.pdf, str. 411) z roku 2017 činí v České republice průměrný plat učitele v mateřské škole 54 %, učitele základní školy 64 % a učitele střední školy 66 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného jedince. V rámci učitelů středních škol se tak Česká republika umístila na posledním místě ze všech zemí OECD. Podobný výsledek zaznamenaly Spojené státy, plat učitelů nižšího stupně ZŠ dosáhl 63 %, učitelů vyššího stupně ZŠ 65% a středoškolských učitelů 68 % průměrného platu vysokoškoláka. V kategorii mateřských škol se za předposlední Českou republikou umístilo pouze Slovensko, kde plat učitele v mateřské škole představuje 50 % průměrného platu vysokoškoláka.

Nejlépe si podle dat OECD (.pdf, str. 360) dlouhodobě naopak vede Lucembursko a Portugalsko, kde je plat učitelů minimálně o 30 % vyšší než průměrný plat vysokoškoláků. Plat učitelů druhého stupně ZŠ a středních škol v Lucembursku je dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů VŠ. Poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ ku průměrnému platu vysokoškoláka v zemích OECD je znázorněn v následujícím grafu.

Zdroj: Education at a Glance 2018 (.pdf, str. 360)

Senátor Růžička tedy pravdivě označuje situaci učitelských platů v poměru k průměrným platům vysokoškoláků v České republice jako jednu z nejhorších ze všech zemí OECD a uvedený poměr těchto platů (64 %) je podle posledních dostupných údajů přesný.

Výše učitelského platu se liší na základě doby učitelské praxe a úrovně vzdělávání školy, na které učitel působí. Podle dat OECD publikovaných v dokumentu Education at a glance 2018 (.pdf, str. 370) je Lucembursko nicméně jednou z mála zemí OECD, kde je učitelský plat na všech úrovních vzdělávání vyšší než průměrný plat vysokoškoláka.

Roční nástupní plat pro učitele v mateřské škole a na prvním stupni základní školy (pre-primary a primary school) činil v roce 2018 (.pdf, str. 410) v Lucembursku 74 400 USD (amerických dolarů), pro učitele vyššího stupně ZŠ a učitele středních škol (lower secondary and upper secondary school) byla hodnota nástupního platu 84 320 USD za rok. Nejvyšší hodnoty ročních učitelských platů byly 131 440 USD pro učitele MŠ a prvního stupně ZŠ a až 146 568 USD pro učitele druhého stupně ZŠ a SŠ. V těchto částkách jsou zahrnuty příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky do penzijního systému placené zaměstnavatelem. I nejnižší učitelský plat v Lucembursku dosahuje minimálně o 30 % vyšší hodnoty (.pdf, str, 370), než je průměrný plat lucemburských vysokoškoláků.

Průměrný roční plat středoškolských učitelů v Lucembursku podle posledních dostupných dat z roku 2016 (.pdf, str. 377) činí 108 673 USD a je dle OECD (.pdf, str. 376) dokonce dvakrát vyšší než průměrný plat absolventů terciárních stupňů škol (vysoké a vyšší odborné školy). Podobně jsou na tom učitelé na druhých stupních základních škol. Průměrný plat učitelů mateřských škol a prvního stupně základních škol v roce 2016 činil 96 884 USD ročně, tedy asi 1,8 násobek průměrného platu absolventů terciárního vzdělávání.

Senátor Růžička tedy sice pravdivě říká, že učitelský plat je v Lucembursku vyšší než průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka, zmiňuje ale pouze minimální hodnotu rozdílu mezi platy a uvádí ji v kontextu průměrných učitelských platů.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byla ustanovena vláda Bohuslava Sobotky, ve které vládlo ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL. V tomto složení vydržela vláda 4 roky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017). Následovaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017, po kterých vítězné ANO sestavilo menšinovou vládu. Ta v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018 vládla v demisi. Vláda v této době nebyla ve stejném složení jako v předchozím období, neboť byla sestavena pouze z členů ANO či nestraníků za ANO.

Následně se ANO již podařilo sestavit vládu s podporou Poslanecké sněmovny. Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Vládě navíc vyjádřilo toleranci (.doc) KSČM, které se zavázalo podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Tato vláda je opět v jiném složení než dvě předchozí vlády. Jediné propojení mezi těmito vládami je strana ANO. To se účastnilo každé z těchto vlád, avšak vláda nebyla 6 let ve stejném složení. Skoro žádný z ministrů nezůstal od dob Sobotkovy vlády stejný. Výjimkou je např. Richard Brabec, který zastává funkci místopředsedy vlády a ministra životního prostředí již od Sobotkovy vlády. Dlouhodobě ve vládě působil také Dan Ťok, který skončil na pozici ministra dopravy v dubnu 2019.

Během Sobotkovy a druhé Babišovy vlády docházelo také k častým změnám na ministerských postech. Na některých ministerských postech dokonce třikrát či čtyřikrát za jedno funkční období vlády. Jako příklad můžeme uvést Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se vystřídali za Sobotkovy vlády Marcel Chládek, Kateřina Valachová a Stanislav Štech. V současné vládě došlo k mnoha změnám na Ministerstvu spravedlnosti, kde se vystřídali Taťána Malá, Jan Kněžínek a současná ministryně Marie Benešová.

Ministr školství Plaga se opravdu stal ministrem před 2 lety v roce 2017. Z kontextu výroku plyne, že jsou myšleny platy učitelů, které se od roku 2017 skutečně posunuly. Učitelé si od roku 2017 polepšili zhruba o 11%. Vláda navíc plánuje do roku 2021 zvýšit platy učitelů o 50 % oproti roku 2017. I přestože je tato část pravdivá, předchozí část výroku pana Růžičky je nepravdivá.

Protože fakt, že by vláda byla již šest let ve stejném složení není pravdivý, a to jak z hlediska personálního, tak z hlediska stranického, hodnotíme výrok jako nepravdu.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil letos před jednáním o financování školství s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), že považuje za důležité dodržet vládní slib a postupně navyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2021 dosáhly 150 % výše platů v roce 2017.

Ministři se nakonec dohodli, že platy pedagogů porostou v roce 2020 o 10 %, v roce 2021 pak o 9 %, čímž by měl být vládní slib dodržen. „V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun,“ dodala v k výsledkům jednání Alena Schillerová.

I v minulém roce směřovalo navyšování průměrného platu učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 % k cíli, který si vláda stanovila. „Jsem rád, že se nám podařilo vyjednat podstatné navýšení platů učitelů, přiblížíme se tak deklarovanému cíli vlády, a to 45 tisíc korun průměrného platu pedagoga. Důležité je, že rozpočet pamatuje i na platy školníků, kuchařů a dalších nepedagogických zaměstnanců,“ komentoval před rokem rozdělení peněz v rozpočtu Robert Plaga.

O navyšování platů pedagogů jednal ministr školství již v lednu 2018 s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Na jednání jim představil svůj plán, jak postupně zvyšovat platy tak, aby v roce 2021 dosáhly 45 tisíc korun: „V tomto roce předpokládáme průměrné meziroční navýšení platů o cca 3500 Kč u pedagogů a více než 3000 Kč u nepedagogů. Skutečný nárůst bude záviset na celkovém počtu zaměstnanců v regionálním školství. Budu usilovat o to, abychom v tomto trendu pokračovali, navyšování platů ve školství patří mezi mé priority.“

Předně uveďme, že ministr Plaga tuto podmínku vztahuje na vyjednávání o rozpočtu v letošním i minulém roce. Konkrétně v námi ověřovaném rozhovoru uvedl (video, čas 25:20): „Já zopakuji 3 podmínky, které jsem měl při rozpočtovém vyjednávání už pro minulý rok a i pro letošní, a tou první bylo, že naplňuje programové prohlášení, těch 150 %, a tou druhou podmínkou, kterou jsem v tom vyjednávání měl, bylo, že porostou platy pedagogických pracovníků rychleji než ostatní platy ve veřejné správě.“

Na tiskové konferenci (čas 00:35) k zahájení školního roku hovořil Robert Plaga (ANO) o změnách, které pro školství plynou z nového přerozdělení peněz ve státním rozpočtu. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo vyjednat desetiprocentní navýšení platů pedagogickým pracovníkům. [...] To, co jsem si předsevzal před jednáním o rozpočtu jako tři základní věci. To znamená, že bude splněn vládní slib. Také to, že platy ve školství porostou rychleji než v ostatních oblastech veřejné správy. [...] "

O svých prioritách mluvil ministr školství na konci srpna také s Českobudějovickým deníkem: „Pro vyjednávání rozpočtu na rok 2020 jsem si stanovil nejen plnění vládního prohlášení, ale také zachování rozdílu mezi tím, kolik se přidá lidem ve veřejné správě a kolik učitelům. To znamená, že když se v tom prvním segmentu navýší platy o dvě až čtyři procenta, u učitelů to bude o deset. Rozdíl tedy bude minimálně šestiprocentní. Tento systém by měl být zachován i do dalších let, aby se reálně zvýšila atraktivita učitelského povolání.“

Stejný plán Robert Plaga zmiňoval také v červnu letošního roku v rozhovoru pro Právo (jehož část publikoval server novinky.cz): „A zásadní také pro mě je, aby platy učitelů a nepedagogických pracovníků rostly rychleji než platy ve zbylé veřejné správě. Nyní se tam počítá s růstem o dvě procenta, takže deset procent pro učitele je v pořádku. Pokud by mělo dojít k pohybu ve veřejné správě, tak musí být růst u učitelů ještě vyšší."

Zda však podmínku, že platy ve školství mají růst rychleji než v ostatních odvětvích, prosazoval i v roce 2018, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V listopadu 2018 jednala vláda o růstu platů ve veřejném sektoru na následující rok. V tiskové zprávě k tomuto jednání se uvádí: „Vláda také schválila novelu nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Plní tak svůj další slib, že zvýší od ledna 2019 platy zaměstnanců státního a veřejného sektoru, ale nikoli plošně, nýbrž diferencovaně. Od nového roku se tak zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 procent". Dále se ve zprávě uvádí, že v některých odvětvích, např. u sociálních pracovníků, se pak zvyšovaly platy o 7 procent. U lékařů to pak bylo 2–7 % v závislosti na jejich platové třídě. Platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se ve své tarifní složce zvýšily o 10 %.

Vedle tarifní složky však došlo k nárůstu i netarifní složky učitelského platu, o níž rozhodují ředitelé škol. Růst činil dalších 5 %. Celkem tedy na platy pedagogů bylo vyčleněno o 15 % více peněz, což potvrdilo ve své zprávě i Ministerstvo školství.

Souhrnně tak lze říci, že rozdíl mezi růstem platu učitelů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru činí více než Plagou uváděná 2 %. Pokud budeme uvažovat pouze zvýšení tarifní složky mzdy pedagogů, je rozdíl mezi navýšením platů pedagogů a zaměstnanců ve veřejných službách 5 procentních bodů a celkový rozdíl, při započítání i zvýšení netarifní části učitelského platu, může pro určité profese dosahovat až 13 procentních bodů.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 150 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto v roce 2018 schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15 % meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně šlo o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39 000 korun.

Do návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.zip, E 00 zpráva SR 2020 srpen BEZ propojení .doc, str. 31), který vláda schválila 16. září 2019, se již promítlo další navýšení platů v oblasti školství. Navržený rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci na rok 2020 představuje oproti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2019 nárůst ve výši 9,38 miliard korun v důsledku navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7,2 %.

V návrhu střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 (.zip, K 01 SDV 2021-2022 Textová část.docx, str. 31) se dále počítá s navýšením platů v regionálním školství, konkrétně u pedagogů o dalších 9 % a u nepedagogických pracovníků o 7 %. Podle stejného dokumentu (str. 26) obsahuje také rozpočet kapitoly Ministerstva školství navýšení prostředků pro vysoké školy, pro rok 2020 o 0,9 miliard korun oproti roku 2019 a pro rok 2021 o 1 miliardu korun oproti roku 2020. O konkrétním 9 % navýšení se však v dokumentu již nepíše. Navýšení prostředků za účelem zvýšení platů v oblasti školství nebylo obsaženo v původním výhledu na léta 2020 a 2021 (.pdf, str. 50), který byl zpracován již v roce 2018. V tom se sice počítalo s nárůstem 1 miliardy korun na platy učitelů na rok 2020, nicméně na rok 2021 již výhled nepočítal s dalším navýšením těchto prostředků.

Dále není pravdou, že by v minulosti docházelo pouze k „protažení“ rozpočtového roku do dalšího. Například v návrhu střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 (.zip, střednědobý výhled-text.doc, str. 38), který byl schválen společně se státním rozpočtem na rok 2011, byl objem prostředků na platy pedagogických pracovníků (vč. příslušenství) navýšen pro rok 2012 o 4 miliardy korun oproti roku 2011. To bylo i v souladu s programovým prohlášením (.pdf, str. 25) tehdejší vlády Petra Nečase: „Za tímto účelem vláda v roce 2011 a v následujících letech posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky resortu o 2,1 mld. Kč. V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků pro pedagogické pracovníky v resortu o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kde platy zmrazí na 3 roky.“ Přehled všech střednědobých výhledů od roku 2011 lze nalézt v informačním systému eKLEP.

Výhled státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 počítá s navýšením platů o 9 % u pedagogů a o 7 % u nepedagogických pracovníků regionálního školství. Počítá se rovněž s navýšením prostředků pro vysoké školy o 1 miliardu korun oproti roku 2020, 9% nárůst pro vysokoškolské pedagogy však není v dokumentu specifikován. Dále ve výhledu rozpočtu na léta 2012 a 2013 bylo na rok 2012 počítáno s nárůstem rozpočtu vzhledem k plánovanému navýšení platů pedagogů. Není tedy pravdou, že by měl ministr školství Plaga poprvé v historii propsán závazek i do dalších období. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Senátor Jiří Růžička je dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze (nyní uvolněný z funkce), a proto jsou jím uvedené údaje porovnávány s daty Gymnázia Jana Keplera.

Podle výroční zprávy o činnost Gymnázia Jana Keplera je cílová kapacita školy 600 žáků a aktuální počet studentů za poslední rok byl 582 (str. 4). Ivana Landsingerová (pověřená vedením školy za senátora Růžičku) má k dispozici hospodářku Moniku Příplatovou a ekonomku Evu Kaslovou. Podle informací uvedených na školním webu je na obou pozicích vždy jedna osoba. Dále pak škola kromě učitelů zaměstnává např. správce IT, knihovnici, školníka a uklízečky.

Podobná situace jako na Gymnáziu Jana Keplera panuje na řadě dalších českých škol. Královéhradecké Gymnázium Boženy Němcové, které mělo v roce 2018 534 studentů (str. 3), má vedle ředitele a jeho zástupců další tři administrativní pracovníky. Tuto statistiku potvrzuje i Jiráskovo Gymnázium v Náchodě, kdy byli v roce 2018 na 701 žáků (str. 5) pouze 3 (.pdf, str. 9) administrativní pracovníci. Gymnázium Jana Nerudy v Praze má na 574 žáků (str. 5) 5 administrativních pracovníků.

Obecně tedy platí, že ředitel školy o přibližné velikosti 600 studentů má k dispozici počet administrativních pracovníků pohybující se v jednotkách a situace na Gymnáziu Jana Keplera se výrazně neliší od situace na jiných školách. Na základě těchto faktů je tedy výrok senátora Růžičky pravdivý.