Přehled ověřených výroků

Petr Fiala

Vláda tady dostává k dispozici něco velmi příjemného, totiž že příjmy rostou meziročně o 150 mld. korun.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Návrh zákona státního rozpočtu na rok 2019 počítá s navýšením příjmů do státní pokladny o 150 mld. korun.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.




Petr Fiala

Ty peníze, místo aby se použily na snížení daní, na to, aby se sestavil vyrovnaný rozpočet, což mimochodem vláda slibovala, tak zase tu máme rozpočet, který je deficitní.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Jak hnutí ANO ve svém volebním programu, tak programové prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 si kladou za cíl usilovat o vyrovnaný rozpočet. Navrhovaný rozpočet na rok 2019 je deficitní o 40 miliard Kč a snížení daní se dle vládního návrhu daňového balíčku nekoná.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.

Petr Fiala

My spíš uděláme to, co děláme každý rok. Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrhy, které ukáží vládě, jak by mohla sestavit vyrovnaný rozpočet.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Nepravda
Ve všech případech, kdy byla ODS v opozici, předložila ve 2. čtení k zákonu o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není však pravda, že dané pozměňovací návrhy ukazovaly, jak vést vyrovnaný rozpočet. Návrhy ODS za poslední tři roky nikdy nevedly ke smazání plánovaného deficitu.

Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

  • Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
  • Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 1124). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
  • Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
  • Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Petr Fiala

Když my navrhujeme snížení daní, které by každému přineslo 7 % navíc na čisté mzdě, vláda říká: „No, ODS to navrhuje, nejsou na to peníze.“
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Návrh novely zákona o daních z příjmů z dílny ODS má dle jejich propočtů znamenat nárůst čistých mezd všech občanů o zhruba 7 %. Vláda však takové snížení daní, které vzniklou ztrátu ve státním rozpočtu nijak nekompenzuje, neschvaluje.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.

Petr Fiala

My každý rok navrhujeme snížení neinvestičních dotací, které nepomáhají konkurenceschopnosti ani růstu ekonomiky.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
ODS již nejméně tři roky v řadě pravidelně podává pozměňovací návrhy pro snížení neinvestičních dotací.

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

  • k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)
  • k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )
  • k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.

Petr Fiala

Naše snížení daní by stálo 50–60 miliard korun.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Neověřitelné
ODS v návrhu novely zákona o daních z příjmů uvádí pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun. Vláda v nesouhlasném stanovisku uvádí naopak negativní dopad, a to pokles v rozpočtu o cca 75 miliard korun. Nezávislý posudek však není veřejně k dispozici.

Zmiňované snížení daní je spjato s návrhem novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS. Ten má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. 

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %. V analýze, která je součástí důvodové zprávy, ODS uvádí předpokládaný celkový pokles výběru daně z příjmů ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4): „(...) (z toho 37 mld Kč snížení příjmů státního rozpočtu; 13,5 mld Kč snížení příjmů obcí a 4,5 mld snížení příjmů krajů). Pokles příjmů bude částečně kompenzován zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a částečně i daně z příjmů ve výši 20 mld Kč.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k tomuto návrhu zákona však zastává jiný názor (.pdf): „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Ve své kritice tak argumentuje zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Nestranná analýza však není z veřejných zdrojů k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

Každý rok je to (stát a provoz státu, pozn. Demagog.cz) dražší a dražší, protože se stát zvětšuje včetně zaměstnanců.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Petr Fiala konkrétně časově nevymezil, od kdy se podle něj stát zvětšuje. Nárůst byl však znatelný v období posledních dvou vlád. Od roku 2014 do současnosti roste jak počet státních zaměstnanců, tak výše výdajů na chod státu.

O problematice zvyšujícího se počtu státních zaměstnanců a nepřetržitého růstu výdajů na chod státu informovala česká média v únoru 2018. Zmiňme například servery Aktuálně.cz nebo iHned.cz.

Podle serveru Aktuálně.cz roste počet státních zaměstnanců konstantně od roku 2014, konkrétně má jít o 30 000 lidí navíc. V roce 2017 činil dle serveru celkový počet státních zaměstnanců 445 000 osob. V rozmezí let 2009–2013 prý naopak docházelo ke snižování počtu státních zaměstnanců v důsledku světové hospodářské krize.

Podobně se vyjadřuje také server iHned. Uvádí, že mezi lety 2013–2017 došlo k nárůstu státních zaměstnanců o 30 000. Finanční náklady vzrostly o 50 miliard, a to na 186 miliard korun. Server zároveň upozorňuje, že největší nárůst lze pozorovat na pozicích učitelů, vojáků a policistů, nikoli úředníků.

Tyto údaje uváděné v médiích potvrzuje i oficiální návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2018, zveřejněný na stránkách Ministerstva financí ČR. Dané problematice se zde věnuje kapitola 4.5 (pdf., str. 141-153). Pro rok 2018 byly finanční prostředky na platy státních zaměstnanců navýšeny. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu o 24,4 miliard korun na celkových 186,4 miliard korun. Množství finančních prostředků na platy státních zaměstnanců skutečně trvale roste od roku 2014, jak dokládá tento graf, převzatý z návrhu rozpočtu:

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 148)

Návrh rozpočtu dále potvrzuje, že od roku 2014 neustále narůstá také počet státních zaměstnanců. Návrh pro rok 2018 počítá s 453 431 státními zaměstnanci. Dokládá to následující graf, převzatý opět od MF.

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 152).

Dodejme, že výše použité grafy z produkce Ministerstva financí nejsou zcela korektní z hlediska vizualizace dat: osa y je „podseknutá“, čímž je zkresleno měřítko, a dochází tak ke zdůraznění rozdílů mezi roky. Více o manipulacích ve vizualizaci dat si můžete přečíst v našem komentáři.

Předseda Fiala ve výroku nespecifikoval přesnější časové ohraničení a řekl pouze, že výdaje jsou rok od roku vyšší, protože stát se neustále rozrůstá. Jak však uvedl server Aktuálně.cz, v letech 2009–2013 byl trend opačný a počet státních zaměstnanců se zmenšoval. Je ale také pravda, že situace za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše odpovídá výroku Petra Fialy, lze tedy hovořit o období dvou vlád následujících po vládě ODS.

Petr Fiala

Ten podíl kapitálových investic na celkovém čísle rozpočtu je nižší procentuálně, než býval třeba v době ekonomické krize.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 zatím počítá s kapitálovými výdaji ve výši 122 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích je 8,1 %. To je skutečně méně než v krizových letech.

V kontextu výroku hovoří Petr Fiala o návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Klesající podíl kapitálových investic na celkových výdajích v rámci státního rozpočtu byl patrný i v letech 2016 a 2017. Nižší je i v letošním roce, kdy schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji ve výši 6,6 %. V době hospodářské krize, která vypukla v roce 2008 a v letech následujících, byl podíl kapitálových investic na celkových výdajích státního rozpočtu vyšší než ten, který je plánován na rok 2019. Oproti minulým třem letům se však jedná o nárůst.

S ohledem na předchozí roky lze pro úplnost poznamenat, že se návrh od reálných výdajů často silně liší (ať už jsou vyšší nebo nižší). Spolehlivou analýzu investic vlády Andreje Babiše tak bude možné provést až zpětně.

Zdrojem dat je MFČR - Monitor státní poklady, Návrh státního rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 26). Pro roky 2008 a 2009 jsou zdroji dat státní závěrečné účty.

Petr Fiala

Z vládních řad, jediní, kdo ten rozpočet skutečně hájili, tedy kromě ministryně financí, byli komunisté.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Nepravda
KCŠM není, i přes její vliv na vládu, vládní stranou. Hlasy podpory či hájení některých bodů návrhu rozpočtu zazněly i od poslankyně a poslance ČSSD, kteří ve svých vyjádření také uvedli, že návrh má sice jisté nedostatky, avšak jde o dobrý základ pro jednání v dalších čteních.

První čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 proběhlo na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. října 2018.

K danému bodu se při rozpravě k předmětnému návrhu vyjádřilo několik poslanců napříč všemi poslaneckými kluby, jejich konkrétní výčet a přepis jejich vyjádření je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny.

Stenografický zápis ze schůze potvrzuje, že ministryně financí Alena Schillerová návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 uvedla:

Vážené dámy, vážení pánové, státní rozpočet je nazýván zákonem roku a já jsem přesvědčena, že předkládaný materiál tomuto přívlastku v plném rozsahu dostojí. Při respektování závazných parametrů fiskálního pravidla s výsledky řadícími Českou republiku mezi evropskou špičku rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země.

Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám poděkovala za pozornost a požádala tímto Poslaneckou sněmovnu o podporu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Děkuji vám.

Jak jsme již dříve ověřili v jednom z našich hodnocení z června 2018, Komunistická strana Čech a Moravy není přímým členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Přestože má na vládu jistý vliv, nelze ji správně označovat jako za stranu z „vládních řad“.

Ze stran, které působí ve vládě (ANO a ČSSD) se dále k návrhu státního rozpočtu vyjádřila i poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, a to konkrétně ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci rozpravy vyslovila některé výtky či požadavky, avšak i přesto poděkovala ministryni financí za strukturu rozpočtu pro školy a také ocenila následující:

Oceňuji také, že už podruhé za sebou rostou v rozpočtu současně platy učitelů a učitelek a také mzdy nepedagogických pracovníků. Je to velmi důležité, protože do té doby, než se začne přistupovat k rozpočtu tímto způsobem, byli ředitelé a ředitelky škol nuceni při samozřejmě zajištění co nejlepších mezd a platů pro učitele i neučitele v rámci jedné školy – protože škola není jen tak nějaký barák, je to mechanismus a organismus, který musí fungovat jako celek – no tak museli sahat zkrátka do kapes těch či oněch. A je velmi důležité, abychom zajistili jako poslanci a poslankyně, pokud rostou mzdy a platy, tak aby rostly jak učitelům, tak neučitelům, a umožnili tak ředitelům škol a ředitelkám škol zdravé financování a plánování financování nikoli pouze na jeden rok, ale i přes další roky.

Slova díků týkající se struktury rozpočtu zazněla také od poslance za ČSSD Romana Onderky:

Já jsem velice vděčný paní ministryni, že struktura rozpočtu je taková, jaká je. Jsem s ní velmi spokojen. Dále jsem vděčný za to, že dokázala řešit problémy, které se vyskytly již při tom prvním čtení, tzn. v tom projednávání rozpočtu mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, a došlo k navýšení některých položek. Mám na mysli zachování matrik, Ministerstvo vnitra, mám na mysli navýšení financí do vodního, lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství, mám na mysli náležitosti týkající se Ministerstva kultury. Bezesporu i rozpočet je kompromisem mezi vládními stranami. (...) Já si myslím, že tak jak byl sestaven rozpočet, je to dobrý základ pro to, aby byl projednán ve výborech, je to dobrý základ pro to, abychom řešili pozměňovací návrhy a Poslanecká sněmovna ho schválila, protože je to rozpočet, který jasně se dívá nejen do budoucnosti, ale také do minulosti: splácíme dluhy těch, kteří ve vládě byli před námi, kteří seděli v těchto poslaneckých lavicích před námi. Proto bych chtěl paní ministryni poděkovat. Děkuji.

Ani v jeho vyjádření nechyběly jisté výtky či návrhy ke zlepšení. Vyjádřil však přesvědčení, že o těchto nedostatcích se bude jednat v dalších čteních a v rámci projednávání návrhu v jednotlivých výborech.

Petr Fiala

Nerezignujeme ani na naše návrhy zákonů, které neustále předkládáme, které lidem zlehčují život, snižují byrokracii, a snažíme se předkládat i zákony, které snižují daně, ať už je to daň z přijmu nebo daň z nabytí nemovitosti, která zdražuje a komplikuje zvlášť mladým lidem získání bydlení.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
ODS se v osmém volebním období snaží prostřednictvím předkládaných návrhů snížit státní byrokracii. Snížení administrativy je opakovaně zmiňováno jako cíl v důvodových zprávách zákonů, které předkládají.

ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, který má za cíl (.pdf, str. 3) zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Návrh se k 12. listopadu 2018 ještě nedostal do prvního čtení, vláda k němu v září vydala nesouhlasné stanovisko.

Zrušit daň z nabytí nemovitostí se ODS pokusila v lednu 2018. Návrh zákona, který chtěl zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4% daň, však neprošel ani prvním čtením. Daň z nabytí nemovitosti komplikuje získání vlastního bydlení všem občanům, tedy nejenom mladým. Ceny nemovitostí totiž trvale rostou, například v Praze cena bytů za první pololetí 2018 vzrostla o 24 %, a to na 94 tisíc korun za metr čtverečný. Je pravda, že s nedostupným bydlením se potýká stále více mladých Čechů, zrušení daně z nabytí nemovitosti by jim tak mohlo být částečnou pomocí.

Nad rámec výše zmíněných zákonů se ODS konzistentně snaží prostřednictvím svých návrhů snižovat administrativní zátěž a byrokracii. Příkladem může být návrh novely stavebního zákona ze září 2018, který chtěl reagovat na zvýšenou agendu úřadů obcí s rozšířenou působností, která je spojena se zavedením závazného stanoviska orgánu územního plánování (.pdf, str. 4): „(...) tyto úřady začaly čelit obrovskému množství okrajových a z hlediska územního plánování nevýznamných podání, takže čas na odbornou činnost ve skutečnosti příslušným pracovníkům schází.“ Také je zde uvedeno, že „(...) se proces získávání stavebního povolení mohl v některých obcích s rozšířenou působností prodloužit až na osm měsíců, což je v přímém rozporu s celospolečenskou poptávkou po zjednodušování a zkracování různých řízení a snižování byrokracie“.

V podobném duchu se nese návrh novely školského zákona. V důvodové zprávě k tomuto zákonu, který byl úspěšně vyhlášen ve Sbírce zákonů v srpnu 2018, se dočteme (.pdf, str. 3): „Stávající stav navyšuje byrokracii ve školkách (omluvenky, agenda spojená s povinnou předškolní docházkou; nárokovost zajištění místa), přináší nemalé finanční náklady v rozsahu cca 1 mld korun ročně.“

Podobně lze nahlížet i na návrh zákona, který má za cíl zpřehlednit právní řád České republiky (.pdf, str. 5) tak, že se jím zrušují obsolentní zákony z roku 1919: „Navrhovatel považuje současný stav představující neustálý nárůst počtu platných právních předpisů za alarmující. Vedle dalších opatření, jakými je například snížení počtu nově přijímaných právních norem, omezení počtu novelizací jednotlivých právních předpisů, považuje navrhovatel za žádoucí zahájit proces očisty českého právního řádu, spočívající v postupném rušení obsoletních právních předpisů v českém právním řádě.“