Přehled ověřených výroků

Premiér Petr Fiala říká, že Občanská demokratická strana (ODS) půjde do nadcházejících krajských voleb v některých krajích individuálně, zatímco v jiných spojí síly se svými partnery. V kontextu výroku tvrdí, že se nebojí toho, že by byla ODS upozaďována ve prospěch koalice Spolu, a uvádí, že díky spolupráci vyhrála ODS minulé volby do Poslanecké sněmovny. I přes fungující partnerství mezi jednotlivými stranami strana dle něj zvolí odlišné strategie v různých regionech, aby zvýšila šance na úspěšný výsledek. Obdobná slova pronesl také na konci ledna.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Počet volených kandidátů se odvíjí od počtu obyvatel kraje, může činit 45, 55, nebo 65 zastupitelů. Volby neprobíhají v Praze, jelikož hlasování o zastupitelstvu hlavního města probíhá v rámci komunálních voleb.

V následujících odstavcích se podíváme na to, v jakém složení se ODS plánuje účastnit krajských voleb, které proběhnou na podzim roku 2024. Dodáváme, že ke dni vysílání námi ověřované debaty ještě nebylo stanoveno konkrétní datum. Termín musí vyhlásit prezident, a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním (.pdf).

Středočeský kraj

V největším českém kraji jde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Kandidátku za koalici povede místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ten je zároveň předsedou regionálního sdružení ODS pro Středočeský kraj. Ostatní kandidáti zatím nejsou známi.

Jihočeský kraj

V jižních Čechách půjde ODS do voleb skutečně sama. Kandidátku povede současný jihočeský hejtman Martin Kuba. Kampaň strany bude dle dřívějšího vyjádření postavená především právě na Kubovi, který se snaží svoji pozici obhájit.

Plzeňský kraj

V Plzeňském kraji spojí ODS síly s TOP 09. Jako kandidáta na hejtmana představily strany současného zastupitele kraje a bývalého místostarostu Rokycan Jana Šaška z ODS.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji, podobně jako v jižních Čechách, jde ODS do krajských voleb samostatně. Kandidátku povede Jiří Vaněček, zastupitel Karlových Varů a předseda tamního regionálního sdružení strany.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji kandiduje ODS spolu s KDU-ČSL, tyto dvě strany ale ještě žádného kandidáta nepředstavily.

Liberecký kraj

Do voleb v Libereckém kraji půjde společně celá koalice Spolu. Její regionální sněm podpořil jako lídra kandidátky Edvarda Kožušníka (ODS).

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji nepůjde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Podle předběžných zpráv vytvoří koalici s KDU-ČSL a s regionálním politickým hnutím Východočeši (VČ), které je aktivní v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji není zatím jasné, zda půjde ODS samostatně, či v koalici. Lídrem kandidátky bude Ladislav Valtr, nynější krajský radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace, který byl dle posledních informací spolu s předsedou regionálního sdružení Karlem Haasem pověřen vyjednáním koaliční smlouvy s TOP 09 

Kraj Vysočina

Na Vysočině spojí ODS síly s TOP 09 a s regionální stranou Starostové pro občany. Kandidátku povede nynější hejtman Vítězslav Schrek z ODS. Koalice již představila předběžný seznam kandidátů.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji jde koalice Spolu do voleb společně. Pozici hejtmana bude obhajovat Jan Grolich z KDU-ČSL.

Zlínský kraj

Podle předběžných informací půjde ODS do krajských voleb ve Zlínském kraji sama. Kandidátní listinu povede Tomáš Goláň, současný zlínský senátor.

Olomoucký kraj

V Olomouckém kraji ODS ještě neoznámila podobu své kandidátní listiny. Její partneři z koalice Spolu, KDU-ČSL a TOP 09, ovšem půjdou v tomto regionu do voleb společně se Stranou zelených a hnutím ProOlomouc v koalici s názvem Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj.

Moravskoslezský kraj

Společně s KDU-ČSL a TOP 09 sestaví ODS kandidátní listinu v Moravskoslezském kraji. Povede ji Radek Kaňa, současný náměstek ministra vnitra a předseda Komise pro strategický rozvoj Moravskoslezského kraje.

Závěr

Z přehledu krajů a složení kandidátních listin je zřejmé, že ODS půjde do voleb v různých krajích v odlišném formátu. Samostatně bude kandidovat zřejmě ve třech krajích: Jihočeském, Karlovarském a Zlínském. Koalice Spolu vznikne podle informací ke 14. únoru 2024 ve čtyřech krajích: Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. V ostatních krajích vytvoří ODS jiné koalice. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala naráží na proslov Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně, kde mluvil mimo jiné o majetku současného premiéra. Vyzýval ho k tomu, aby zveřejnil své daňové přiznání a všechny své příjmy. Zmínil také, že předseda vlády má údajně v obci Trpín nemovitost. Podle Babiše by tak Fiala měl vyjasnit, co je jeho majetkem, a podnítil ho k tomu, aby vyvrátil „různé drby“: „Vy jste postavil kampus Masarykovy univerzity, tam byly nějaké stavební firmy, potom se údajně motaly kolem vás ty stavební firmy,“ uvedl předseda hnutí ANO.

Podle Babišova vyjádření se tedy zjevně mělo jednat o to, že si Petr Fiala na opravu vlastní nemovitosti v Trpíně domluvil stavební firmy, které pracovaly na vybudování kampusu Masarykovy univerzity, když zde byl Fiala rektorem.

Premiér Fiala se proti tomuto tvrzení ohradil příspěvkem na sociální síti X (dříve Twitter), kde zmínil, že nemovitost v Trpíně je jeho chalupa, kterou vlastní od roku 2008. Chalupa také podle jeho slov prošla v roce 2010 opravou, přičemž práce prováděla firma Montáže S.K. Předseda vlády také píše, že v návaznosti na tuto opravu se na něj přibližně v roce 2012 obrátila policie. Vyšetřovala udání týkající se právě toho, že opravy údajně zdarma provedly firmy, které stavěly kampus Masarykovy univerzity. Fiala uvedl, že po předložení smlouvy se stavební firmou, faktur a výpisu z účtu bylo jasné, že za opravu své chaty zaplatil.

Média o opravě Fialovy chalupy skutečně před zmíněným vystoupením Andreje Babiše nepsala. V mediální databázi Newton ani pomocí internetových vyhledávačů se nám nepodařilo dohledat jedinou zmínku, která by tuto situaci popisovala. Jediné články, které o kauze hovoří, vznikly až v návaznosti na Babišovův projev. Jedná se například o článek na webu Forum24.cz, názorový článek na Aktuálně.cz a článek na webu ParlamentníListy.cz.

Předseda hnutí ANO tedy v Poslanecké sněmovně opravdu mluvil o situaci týkající se premiéra Fialy, o které před jeho proslovem média nevydala žádný článek. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na otázku, zda má v plánu navštěvovat regiony podobně, jako to v současné době dělá například ministr vnitra Vít Rakušan s jeho diskuzemi „Bez cenzury“ či v minulosti Andrej Babiš. Premiér uvádí, že do menších měst a obcí jezdí pravidelně a jako příklad uvádí návštěvu školy a zemědělského podniku během odborářské stávky v Praze.

Stávka odborů se uskutečnila 27. listopadu 2023 a bylo o ní také referováno jako o stávce škol a učitelů. Celkem se do stávky zapojilo 74 % mateřských, základních a středních škol, přičemž některé z nich zůstaly zcela zavřené. Kromě školských odborů vyhlásily stávku například i úřednické, dřevařské a zdravotnické odbory, a provoz tak přerušily i některé firmy. Cílem stávky bylo zejména prosazení vyššího rozpočtu pro školství, některé odbory přitom protestovaly proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Na druhou stranu např. Učitelská platforma se od protestu odborů naopak distancovala.

V den stávky navštívil Petr Fiala Agro školu v Pozďatíně na Třebíčsku, do které přijel společně s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ve škole se setkali (video) také s učiteli a žáky, se kterými debatovali. Následně zavítali na setkání se zemědělci v družstvu Pooslaví v Nové Vsi. Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, je přitom ředitelem tohoto družstva. Dříve byl aktivně zapojen do řízení družstva jako člen představenstva a později i jako jeho místopředseda, přičemž v těchto funkcích působil od 2. února 2010 do 28. června 2021.

V době vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl Marian Jurečka ministrem zemědělství, působil Lukáš Jurečka jako jeho poradce. V minulosti byla také například propírána půlmilionová dotace pro družstvo na projekt demonstračních farem, který byl novým dotačním projektem zavedeným právě za Mariana Jurečky. Petr Fiala v námi ověřovaném rozhovoru (podobně jako již dříve), uvedl, že o tom, že v družstvu pracuje bratr ministra Jurečky, nevěděl a dozvěděl se to až na místě (video, čas 21:24).

Je třeba dodat, že premiér Fiala byl za návštěvu Vysočiny v době odborářské stávky kritizován. Podle Jakuba Tomka z oddělení komunikace předsedy vlády šlo o běžnou pracovní návštěvu, jež se stávkou ve školství nijak nesouvisela. Agro škola se do protestů nezapojila, a konala se tam tak běžná výuka.

Shrnutí

V den odborářské stávky, která se konala 27. listopadu 2023, Petr Fiala opravdu nejdříve zavítal do Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde diskutoval s žáky a učiteli. Následně se přesunul do družstva Pooslaví v Nové Vsi. Bratr ministra Jurečky Lukáš Jurečka zastává místo ředitele družstva a v minulosti působil jako člen představenstva a později jako místopředseda představenstva. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru reaguje na otázku, jestli bude jezdit do menších měst. Ve své odpovědi zmiňuje, že už nyní jsou jednou z aktivit jeho vlády právě návštěvy regionů a komunikace s lidmi. Jako důkaz uvádí zavedení pravidelných výjezdních jednání, kdy se ministři alespoň jednou za čtvrt roku scházejí v menších městech, která nejsou krajská.

První výjezdní zasedání Fialova kabinetu, které proběhlo jinde než v okolí Prahy, se uskutečnilo 29. března 2023 v Jeseníku (.pdf, str. 1). Na tiskové konferenci poté Petr Fiala řekl, že podobný formát cest do regionů, kdy se ministři setkávají i s místními lidmi či starosty, plánuje pořádat častěji.

Předseda vlády tehdy mluvil například se stavaři, kteří budovali obchvat obce Bludov v sousedním okrese Šumperk. Ministr vnitra Vít Rakušan navštívil Krajské policejní ředitelství Olomouckého kraje a strávil čas s policisty v terénu.

Necelého čtvrt roku nato, 7. června 2023, zasedl Fialův kabinet v dalším městě, a to ve Vimperku (.pdf, str. 1). Zde například schválil pomoc Ukrajině. Někteří ministři měli také své individuální programy – např. ministr zahraničí Jan Lipavský debatoval se studenty gymnázia v Písku a ministryně obrany Jana Černochová navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Ke schůzi vlády došlo o tři měsíce později také v Kadani (.pdf, str. 1). Zatím poslední jednání v menším městě proběhlo 6. prosince 2023 v Bučovicích (.pdf, str. 1), které se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Celkově tak v loňském roce Fialova vláda vyjela do regionů čtyřikrát, vždy v rozestupu přibližně tří měsíců. Vedle běžných vládních schůzí se ministři scházeli také se zástupci jednotlivých regionů a věnovali se svým aktivitám. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátora, který tvrdí, že optimistická očekávání, jež Fiala vyslovil ve svém vánočním projevu (video), se nyní propisují v realitu. Předseda vlády přitakává, že je podle něj už nyní lépe a řada institucí navíc očekává, že v celém letošním roce česká ekonomika poroste.

Domácí instituce

Růst ekonomiky se obvykle měří pomocí vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější Makroekonomické predikci (.pdf) z letošního ledna představilo aktuální ekonomické výhledy pro rok 2024. Podle resortu se „česká ekonomika v minulém roce pohybovala na hraně recese.“ Za rok 2023 podle předběžného odhadu HDP kleslo o 0,6 %, v roce 2024 by se však mělo zvýšit o 1,2 % (.pdf, str. 3). Růst ekonomiky podle MF nastane převážně díky obnovenému růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a růstu exportních trhů (.pdf, str. 1).

Česká národní banka (ČNB) v únoru 2024 zveřejnila své prognózy ve Zprávě o měnové politice (.pdf). Dle ní se „letos sice ekonomický růst obnoví, bude však velmi umírněný“ (.pdf, str. 13). Konkrétně by HDP by mělo vzrůst o 0,6 % (str. 14). ČNB k růstu spotřeby domácností uvádí, že se bude obnovovat jen pozvolna, a to i kvůli opatřením spojeným s vládním konsolidačním balíčkem (.pdf, str. 14).

Zahraniční prognózy

České HDP se v letošním roce zvýší i podle analýz mezinárodních organizací. Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává růst o 1,6 % a Mezinárodní měnový fond odhaduje růst o 1,2 % (.pdf, str. 3).

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které je součástí Evropské komise, vydalo Evropskou ekonomickou předpověď (.pdf) až den po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. České HDP podle této predikce letos meziročně vzroste o 1,1 % (.pdf, str. 49).

Závěr

Jak české, tak zahraniční instituce očekávají, že ekonomika v letošním roce poroste. Jejich odhady růstu HDP se pohybují od 0,6 % do 1,6 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o růstu reálných mezd v souvislosti s očekávaným hospodářským růstem v letošním roce. Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, tedy ta, která zohledňuje, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Pro kontext je vhodné uvést, že reálná mzda několik let v řadě klesala. Poslední měření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, snížila se tedy už osmé čtvrtletí v řadě (.xlsx). Naposledy ČSÚ zaznamenal růst reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy reálná mzda meziročně narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale klesá.

Predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se měl v roce 2024 skutečně obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to o 3,2 % v celém roce. V jednotlivých čtvrtletích by se měl pohybovat od 2,8 % do 3,8 % (.pdf, str. 2, 36–37). Také Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka (ČNB) mluví o 4 % (.pdf, str. 43–44). Můžeme zmínit také prognózu společnosti Deloitte, která očekává růst o 1,9 %.

Závěr

Instituce jako Ministerstvo financí, ČNB, Hospodářská komora nebo Česká bankovní asociace očekávají, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou. Konkrétní odhady hovoří o růstu mezi 2 a 4 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnit i vláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala přípravy takzvané profesní maturity. Uveďme, že ta by na rozdíl od klasické maturity obsahovala pouze školní část zkoušky, nikoli ale už tu státní, která zahrnuje jednotné didaktické testy. Podle dřívějších návrhů think-tanku Univerzity Karlovy by sice s profesní maturitou nebylo možné dále pokračovat na vysokou školu, postačovala by ale pro výkon povolání. V důsledku by tak mohla studentům usnadnit, aby úspěšně dokončili středoškolské vzdělání. 

Podle Beka je ale před zavedením profesních maturit nejdříve nutné vyřešit problém s příliš vysokým počtem oborů středních škol. Těch je dle něj v Česku přes 280, zatímco v řadě vyspělých zemí jich je jen několik desítek.

Rámcové vzdělávací programy

Samotnému středoškolskému vzdělávání se věnuje školský zákon a také nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Všechny platné rámcové vzdělávací programy, tedy obory, jsou dostupné na metodickém portálu MŠMT. Podle něj se studenti mohou vzdělávat v 273 oborech středního odborného vzdělávání a dalších 7 oborech gymnázií, dohromady jich je tedy 280. Ze zákona a nařízení dále vyplývá, že studenti v současnosti můžou dosáhnout tří stupňů středoškolského vzdělání a že zmíněné obory se dělí do 31 skupin.

Srovnání s vyspělými zeměmi

Mikuláš Bek následně srovnával počet oborů v ČR se situací v dalších vyspělých zemích. Úroveň vyspělosti zemí se nejčastěji měří pomocí Indexu lidského rozvoje (HDI), který sleduje Organizace spojených národů (OSN). V našem srovnání se zaměříme především na země, které se podle aktuálních dat (.xlsx) za rok 2021 řadí do kategorie států s velmi vysokým HDI.

Švýcarsko, které je v žebříčku HDI na prvním místě, je co do počtu středoškolských oborů na podobné úrovni jako Česko. Švýcarské střední školství totiž v rámci tzv. základního odborného výcviku nabízí 250 učňovských oborů, které kombinují teoretickou výuku ve školách a praktickou část přímo u zaměstnavatelů. Kromě toho mají děti ve Švýcarsku možnost vzdělávat se také na gymnáziích nebo na středních odborných školách, které nabízí 6 oborů. Doplňme, že v každém kantonu může být nabídka oborů odlišná.

Velkou nabídku studijních programů mají také školní děti v Dánsku. Střední odborné vzdělávání nabízí výběr z více než 100 programů. Obecné střední vzdělání lze získat ve 4 studijních programech, ve kterých si studenti mohou dále zvolit jeden ze 49 různých specializovaných podprogramů.

Španělští studenti si mohou vybrat ze dvou typů středního odborného vzdělávání. Střední základní odborné vzdělání nabízí 34 programů, druhý, vyšší typ středního odborného vzdělání pak 63 programů. Španělští studenti se také mohou rozhodnout pro obecněji zaměřenou střední školu zakončenou maturitní zkouškou, kterou lze získat ve čtyřech specializacích. 

Na Islandu existují dva typy středoškolského vzdělávání. Jedná se buď o všeobecný program, který hlavně připravuje na studium na vysoké škole, nebo o formu odborného vzdělávání. Ta nabízí přes 80 programů, které připravují přímo na zaměstnání.

V Itálii se studenti mohou vzdělávat na všeobecných středních školách, které nabízí celkem 15 zaměření, a také na odborných školách, v jejichž případě je studijních oborů dohromady 11. Poslední možností jsou odborné programy, které zajišťují přímo italské regiony a ve kterých lze získat až 55 profesních kvalifikací.

Do dvou desítek oborů středoškolským studentům nabízí například Norsko a Švédsko. V Norsku existuje celkem 15 středoškolských programů – pět všeobecných a deset odborných. Švédsko v reakci na finanční krizi svůj systém omezilo v roce 2011 (.pdf, str. 33–34). Studentům nyní nabízí 12 odborných programů (.pdf, str. 35–36), po kterých mohou nastoupit přímo do práce, a 6 programů, které připravují na studium na vysoké škole. 

Závěr

Ministr školství Mikuláš Bek správně uvádí, že je v Česku přibližně 280 oborů středoškolského vzdělávání. Srovnání s některými vyspělými evropskými státy ukazuje, že počet oborů na středoškolské úrovni je například ve Švýcarsku podobně vysoký jako v ČR, v řadě zemí je ale výrazně nižší. Pod hranicí 100 oborů se pohybuje na Islandu nebo v Itálii, Norsko a Švédsko nabízí oborů méně než 20. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Adamová Pekarová na sociální síti „X“ komentovala rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který zamítl Babišovu ústavní stížnost, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.

Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se Andrej Babiš stal důvěrníkem StB v roce 1980 a o dva roky později zahájil spolupráci na úrovni agenta. Tu měl ukončit v roce 1985, kdy byl jako obchodní delegát vyslán podnikem Petrimex do Maroka. Ze statistické karty StB nalezené v archivech ÚPN vyplývá, že byl Babiš na základě dobrovolnosti zaregistrován pod krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085. Babiš se nicméně již 12 let snaží u slovenských soudů prokázat, že je Ústavem paměti národa ve svazcích StB evidován neoprávněně. Poslední z řady soudních rozhodnutí padlo (.pdf) 1. února 2024, kdy o Babišově případu rozhodoval slovenský Ústavní soud.

Soudní spor

Andrej Babiš podal žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) poprvé v lednu 2012. Bratislavský okresní soud následně rozhodl, že Andrej Babiš je v evidenci veden neoprávněně (.pdf, str. 1). V rámci soudního řízení vypovídal také bývalý nadporučík StB Július Šuman, který Babiše pro vyšší spolupráci s tajnou politickou policií v roce 1982 dle archivních dokumentů získal. Ve své výpovědi tyto informace popřel. Před soudem vystoupil také bývalý důstojník StB Andrej Kuľha, který prohlásil, že svazek ukazuje jen nevědomou spolupráci Babiše s tajnou policií.

ÚPN se proti rozsudku okresního soudu opakovaně odvolával. Krajský a později také Nejvyšší soud však rozhodnutí okresního soudu potvrdily, a odvolání tak byla neúspěšná. ÚPN se tedy obrátil až na slovenský Ústavní soud, který v říjnu 2017 rozhodl, že soudy nižší instance pochybily. Podle rozhodnutí Ústavního soudu neměly připustit výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti.

Případ se tedy vrátil na začátek a Bratislavský krajský soud v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně. Babiš proti rozsudku následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který ho však odmítl. V listopadu 2019 ale slovenský Ústavní soud zveřejnil rozhodnutí (.pdf), podle nějž bylo porušeno Babišovo právo na spravedlivý proces (.pdf), zrušil předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu a nařídil spor znovu otevřít.

Bratislavský krajský soud nicméně Babišovu žalobu v červnu 2022 znovu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovanou stranou neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Proti tomuto rozhodnutí Andrej Babiš znovu podal dovolání k Nejvyššímu soudu v říjnu 2022. Ten v září 2023 znovu potvrdil, že Babiš žaloval nesprávnou instituci a rozhodl, že ve věci evidence ve svazcích StB musí Babiš jako příslušný orgán žalovat Ministerstvo vnitra Slovenské republiky.

Andrej Babiš pak neuspěl ani s ústavní stížností proti rozhodnutím Bratislavského krajského a Nejvyššího soudu. Ústavní soud ji 1. února 2024 odmítl (.pdf, str. 1), předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu ponechal v platnosti, nicméně jádrem Babišova sporu se nezabýval. Podle Babiše soud pouze potvrdil, že ve sporu musí žalovat ministerstvo vnitra, což Babiš údajně již v roce 2023 udělal.

Presumpce oprávněné evidence

V únoru 2024 i po rozhodnutí slovenského Ústavního soudu tedy stále platí, že oprávněnost Babišovy evidence jako spolupracovníka StB doposud nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena. Bratislavský krajský soud sice v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně, ale tento verdikt byl později zrušen Ústavním soudem. 

Od roku 2019, kdy Ústavní soud nařídil spor znovu otevřít, rozhodovaly soudy de facto jen o tom, zda Andrej Babiš žaluje správnou instituci. Vzhledem k tomu, že ani po 12 letech od začátku Babišovy kauzy neexistuje žádný platný rozsudek soudu, který by určil, že je Babiš jako spolupracovník StB evidován neoprávněně, je nutné vycházet z dostupných dokumentů ÚPN, podle nichž Andrej Babiš s StB spolupracoval.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tedy ve svém příspěvku správně uvádí, že Andrej Babiš – alespoň podle všech dostupných informací – s StB spolupracoval. Archivní dokumenty potvrzují, že „agent Bureš“ s evidenčním číslem 25085 byl ke spolupráci získán v listopadu 1982. 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny se také odvolává na starší rozhodnutí slovenského soudu „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“. Zjevně se tak odkazuje na rozsudek bratislavského krajského soudu, který v minulosti skutečně takto rozhodl. Zde je však třeba zmínit, že tento rozsudek byl následně Ústavním soudem v roce 2019 zrušen. Markéta Pekarová Adamová se tedy ve svém tweetu odvolává na dnes již neplatný dokument.

Část příspěvku Markéty Pekarové Adamové o tom, že slovenský Ústavní soud „dnes“ potvrdil zmiňovaný starší rozsudek krajského soudu, není pravdivá. Ústavní soud na začátku února 2024 rozhodoval (.pdf, str. 1) o ústavní stížnosti, která směřovala proti rozhodnutím z let 2022 a 2023. Ty se týkaly sporu o to, jaká instituce by měla být Babišem ve věci jeho evidence žalována. Ústavní soud tedy žádné rozhodnutí „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“, nepotvrdil. Z těchto důvodů hodnotíme příspěvek Markéty Pekarové Adamové jako nepravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dle jeho názoru „zanedbanou elektronizaci v oblasti školství“. Uveďme, že Bek vystudoval hudební vědu na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně. Ve stejném oboru získal doktorát na Univerzitě Karlově. Následně se vrátil na brněnskou univerzitu, kde byl jmenován docentem a mezi lety 2011 až 2019 zde zastával funkci rektora.

Co se týče systému přihlašování, posledním rokem, kdy se uchazeči o studium na MUNI museli hlásit výhradně prostřednictvím papírových přihlášek, byl rok 2001. O rok později se k tomuto způsobu přidala možnost poslat přihlášku elektronicky. Takto systém přihlášek na MUNI fungoval až do roku 2007, kdy byly papírové přihlášky zcela zrušeny (.pdf) a nahrazeny elektronickými.

Podávat elektronické přihlášky na střední školy je možné teprve od letošního roku a na rozdíl od vysokých škol je způsob jednotný pro všechny instituce. Loni bylo možné podávat přihlášky na střední školy pouze formou tiskopisu, který uchazeči mohli buď na školu donést osobně, nebo jej poslat poštou.

Shrňme, že Masarykova univerzita v Brně zavedla možnost elektronických přihlášek již před 22 lety, přičemž ty papírové od roku 2007 skutečně úplně zrušila. Na střední školy bylo ještě v minulém roce nutné podávat přihlášky výhradně formou tiskopisu. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý.