Přehled ověřených výroků

Počátek schvalovacího procesu současné podoby návrhu Pražského okruhu v úsecích 518 a 519 (Ruzyně – Suchdol – Březiněves) je patrný od začátku zahájení stavebního řízení (DÚR – dokumentace k územnímu rozhodnutí) v roce 2005 a jeho schválení v roce 2008. O té doby lze také vysledovat odpor občanské veřejnosti, městských částí a obcí. V roce 2008 to byly MČ Suchdol, MČ Dolní Chabry, občanská sdružení a samotní občané. A je nutno přiznat, že odvolávání úspěšně vedlo ke zpoždění a až k faktickému zastavení stavby 518. Stejný průběh mělo i řízení úseku 519 (www.okruhprahy.cz, úseky 518 a 519).

Vzhledem ke vzniku strany TOP 09 v roce 2009 (.txt, bod 4.1.1) je trochu problematické vztahovat její činnost s odporem veřejnosti, který lze vysledovat již do období 2005–2008. Můžeme se podívat na dvě nejaktivnější městské části, MČ Suchdol a Dolní Chabry, kde je situace také komplikovanější. V Suchdole od roku 2010 je ve vedení radnice strana Sdružení občanů Suchdola, která vyhrála i v roce 2014.

V Dolních Chabrech je situace poněkud složitější. V roce 2010 vyhrálo volby sdružení Volba pro Chabry a spolu se Sdružením Naše Chabry vedlo koalici. V roce 2014 sdružení vyhrálo suverénně volby a s 9 členy z 15členného zastupitelstva vede tamější radnici.

Tedy ani o jednom sdružení se nedá mluvit jako o „vašich starostech“ v kontextu TOP 09.

​Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavění okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky v trase nynější Povltavské ulice, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​ ​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej má v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1. ​Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Zákaz spolupráce s KSČM a SPD má TOP 09 dle Jiřího Pospíšila v rámci oficiálního usnesení. Ani spolupráce s ANO se sice v Praze nejeví jako reálná možnost, není však zakázána. Tyto informace sdělil kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru zde. Pospíšil uvádí: „Nejbližšími partnery jsou pro nás demokratické strany, kde cítím možný programový průnik. Jsou to Piráti z liberálního spektra, pravicová ODS a pravděpodobně i Praha sobě Jana Čižinského. Uvidíme ale, jak dopadne.“

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Nelze tvrdit, že by situace kolem staveb tunelového komplexu Blanka a Pražského okruhu, přesněji jeho severní části (úsek 518 a 519), byly v roce 2002 na stejné úrovni. Již jen třeba proto, že komplex Blanka byl ještě řešen podle starého zákonu č. 244/1992 Sb. České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí a nepodléhal povinnosti provádět analýzu EIA ohledně dopadu stavby na životní prostředí.

Oproti tomu Pražský okruh, či jeho nedokončená část, se sestává z několika úseků – samostatných staveb, které navíc už musely být hodnoceny podle přísnějších novel z let 2002 a 2004. Obě stavby měly i jiné termíny představení a schválení stavební dokumentace, zatímco Blanka měla dokumentaci (.pdf, str. 7) k územnímu rozhodnutí (DUR) schválenou již v roce 2002, oba úseky severní části Pražského okruhu – 518 a 519 (www.okruhprahy.cz, na mapě je potřeba zvolit hledaný úsek) – ji měly až mezi lety 2005–2008.

Je pravdou, že se obě stavby potýkají s odporem veřejnosti. U Blanky byla většina odporu soudně zamítnuta. V úsecích 518 a 519 naopak odpor občanské veřejnosti i některých městských částí a obcí vedl k tomu, že se celý proces zastavil a v podstatě se začíná od začátku. Nejaktivněji vystupovaly MČ Suchdol pod vedením Sdružení občanů Suchdola a MČ Dolní Chabry pod vedením sdružení Volba pro Chabry. Ani jedno sdružení není v oficiálním spojení se stranou TOP 09.

Je také nesmyslné svalovat vinu jen na stranu odpůrců předložených plánů výstavby, protože jak ukázalo rozhodnutí soudů, v celém schvalovacím procesu se vyskytovaly chyby, například když Nejvyšší správní soud v květnu 2010 vyškrtl celou severní část okruhu z plánů územního rozvoje (ZÚR) hlavního města Prahy, protože nezohlednily a neposoudily vliv koncepce na vládou ČR v listopadu 2009 vyhlášenou evropsky významnou lokalitu „Kaňon Vltavy u Sedlce" vč. prioritního typu stanoviště zařazenou do soustavy Natura 2000 a její potenciální narušení (www.okruhprahy.cz, úsek 519).

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.

Stavba 511 Běchovice – dálnice D1 je jedním z klíčových tahů silničního okruhu kolem Prahy v jeho východním segmentu. Začíná v křižovatce s plánovanou dostavbou Štěrboholské radiály (silnicí I/12), následně navazuje na již realizovaný úsek Pražského okruhu a končí před křižovatkou s dálnicí D1 (mezi obcemi Nupaky a Kuří).

Již v listopadu 2017 získala stavba závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a tehdejší plány k započetí výstavby směřovaly k roku 2020. Ministr dopravy Daniel Ťok (ANO) se v souvislosti s plánovaným započetím stavby 19. září letošního roku vyjádřil, že plánovaný dvanáctikilometrový úsek by mohl získat stavební povolení zhruba za rok. Nejprve je ovšem třeba stran Ředitelství silnic a dálnic vykoupit příslušné pozemky. Ani v mapě související s výstavbami dálniční sítě na našem území k roku 2018 tento projekt není veden jako jeden z těch, jež by měly být realizovány v letošním roce. To potvrzuje i Informační leták týkající se této stavby.

Započaté stavební práce, jež zmiňuje Petr Stuchlík, tak spíše souvisí s opravou silnice Českobrodská v Běchovicích. Provoz v ní byl od března letošního roku až do září omezen.

Dle informací zveřejněných 10. srpna 2018 portálem E15 je skutečně kvůli stavbě metra D potřeba vykoupit 655 pozemků. Jednání o výkupu probíhala k 18. červnu 2018 u 180 pozemků. Dalších 11 bylo smluvně převedeno do vlastnictví města a u 4 bylo smluvně provedeno spoluvlastnictví.

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.