Přehled ověřených výroků

Koncepce (.pdf) výstavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic na území hlavního města Prahy s výhledem do roku 2018 byla zastupitelstvem Prahy schválena (.pdf) dne 26. 5. 2016. V důvodové zprávě (.pdf) jsou popsány konkrétní plány na výstavbu nových stanic, dovybavení stávajících sborů a další součásti koncepce.

Existuje také Strategický program hl. m. Prahy (.pdf), který o rozvoji hasičských stanic
a zbrojnic a policejních stanic neinformuje.

Koncepce (.pdf) pojmenovaná "Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023" byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena (.pdf) 17. 5. 2018. Na stranách 15-38 je pak uvedeno rozmístění jednotlivých obvodních ředitelství a území, které dané ředitelství spravuje. Pod ně spadají okrskové služebny, jejichž kompletní seznam není v koncepci obsažen, ale jsou předmětem zprávy v částech o příslušných obvodních ředitelstvích.

Seznam služeben Městské policie však na svém webu nabízí přímo město Praha, zároveň jsou vypsány na stránkách Městské policie u jednotlivých obvodních ředitelství (zde např. pro Prahu 1). Technicky je tedy pravdou, že koncepce neobsahuje seznam služeben. Služebny však reálně fungují a vymezení jejich místní působnosti a jejich rozmístění je veřejně zjistitelné.

Dotaz ohledně toho, odkud strážníci dojíždí do zaměstnání, jsme odeslali mluvčí Městské policie Praha Ireně Seifertové.

V podrobném volebním programu ODS (.pdf str. 32) z roku 2010 je v sekci Vnitřní věci zmíněn program „Každý zná svého policistu“, který usiluje o větší využití policistů v ulicích a také o to, aby každý občan znal jméno a obličej strážníka, který hlídkuje v jeho okolí. Program tedy opravdu není žádnou novinkou, na internetových stránkách pražské městské policie je teoreticky možno dohledat kontakt na tzv. okrskáře v blízkém okolí (služba ale momentálně nefunguje).

Na internetových stránkách Městské policie hl. m. Prahy jsou ve výročních zprávách dohledatelné počty okrskářů na území města Prahy až do roku 2004. Ze zprávy z roku 2004 (.pdf str. 10) taktéž vyplývá, že tato složka městské policie měla již v roce 2004 na území hlavního města pětiletou tradici.

Dle zprávy o činnosti Městské policie, uveřejněné přímo na jejích stránkách, má chuť občanů podílet se na práci Městské policie sestupnou tendenci. V souvislosti s tímto trendem došlo již v průběhu roku 2013 k zásadní personální reorganizaci. Jejím cílem bylo zefektivnění a zeštíhlení policejní struktury, přehodnocení činností, jež vykonává a eventuálně by vykonávat nemusela, či činností duplicitních. Je však zjevné, že ani tato opatření nepřinesla pražským ulicím více strážníků.

Zdeněk Hřib zmiňuje současného kandidáta na post primátora Bohuslava Svobodu, který tuto funkci již zastával, a to v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013. Ředitel pražské Městské policie Vladimír Kotrouš byl zatčen 25. listopadu 2011 a vystřídán Eduardem Šusterem.

Graf: Ročenka Městské policie Praha 2016. Str. 10.

V letech 2013–2014 proběhla v Praze za vedení Eduarda Šustera třífázová reorganizace městské policie (.pdf, str. 7). Tato reorganizace byla zahájena z důvodu nemožnosti dalšího financování (.pdf, str. 6) městské policie. Dále měla přinést větší efektivitu práce jejích zaměstnanců. Jak je patrné z výroční zprávy pro rok 2013, měla tato opatření (v kombinaci s přirozeným odchodem zaměstnanců) za následek podstav (.pdf, str. 6) 190 zaměstnanců k 1. lednu 2014. Dle níže uvedeného grafu (.pdf, str. 7) se jednalo o nejnižší počet od roku 2009.

Kolik strážníků se skutečně podařilo „vyhnat z aut do ulic“, jak tvrdí Svoboda, není z výročních zpráv patrné. Tyto zprávy nicméně evidují počet přestupků, které městská policie ročně odhalí. V roce 2013 (.pdf, str. 17) došlo k výraznému poklesu odhalených přestupků v dopravě (−24,1 %), přičemž podobný procentuální pokles (−26,8 %) zaznamenalo ukládání blokových pokut (.pdf, str. 26).

Tyto a podobné poklesy by mohly teoreticky reflektovat snížení počtu strážníků, k čemuž docházelo jistě v letech 2011 (.pdf, str. 29) a 2012 (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP hl. m. Prahy z roku 2013 (.pdf, str. 6) pak již nabízí pouze celkový počet zaměstnanců, nikoli jen strážníků. Stěží však lze bez dalších a nám nepřístupných dat jednoznačně prokázat tuto teorii.

Pokud se jedná o „úředníčky, kteří tam byli zbyteční“, můžeme nabídnout statistiku jako u strážníků výše. Na konci roku 2010 byl stav „ostatních zaměstnanců“ 186 lidí (.pdf, str. 33), v roce 2011 pak 194 (.pdf, str. 29) a v roce 2012 180 hlav (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP z roku 2013 pak ještě přidává informaci o zrušených místech v administrativě kvůli reorganizaci sboru, kterých je 69 (.pdf, str. 6). Dodejme, že „zbytečnost“ konkrétních pozic je věcí názoru, a proto ji nehodnotíme.

Výsledkem Svobodova výroku budiž tedy hodnocení neověřitelné, jelikož bez dalších dat není možné prokázat souvis poklesem v počtu udělených pokut či odhalených přestupků a reorganizací sboru MP hl. m. Prahy.

Zdeněk Hřib ve svém vystoupení (čas 1:00:00) používá graf (viz níže) ze Zprávy (.pdf, str. 10) o činnosti městské policie. Z tohoto grafu však vymazal rok 2009, mezi lety 2009 a 2010 přitom došlo k poměrně výraznému navýšení počtu zaměstnanců městské policie. Část poklesu počtu zaměstnanců mezi lety 2013 a 2014 je přitom způsoben reorganizací městské policie – tato reorganizace se dotkla celkem 289 míst.

Zmiňovaný počet 2520 zaměstnanců se pak vztahuje zřejmě k období 2014–2017. V tomto období měla (.pdf, str. 12) mít podle tehdejší koncepce městská policie skutečně 2520 zaměstnanců, přičemž k 1. lednu 2018 chybělo městské policii 285 zaměstnanců tak, jak Zdeněk Hřib uvádí.

Dne 17. května 2018 pak byla schválena (.pdf, str. 47, bod 62) nová strategie fungování Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023. Podle strany 15 nové strategie je počet zaměstnanců městské policie zvýšen na 2780, tedy jen o málo více, než Zdeněk Hřib tvrdí.

Nejnovější data, které jsou k dispozici v sekci Zpráv o činnosti Městské policie Praha, jsou za rok 2016. Tato zpráva (.pdf) udává počet volání na linku 156 (s. 12), což bylo za rok 2016 celkem 311 071 hovorů (v roce 2015 šlo o 342 799 hlášení).

Ve zprávě je rozlišováno, zda se jednalo o hlášení přestupků (114 221), trestných činů (161) nebo omezení na osobní svobodě (146). Kategorie dopravní situace se zde nerozlišuje, stejně jako u rozboru statistik jednotlivých ohlášených a objasněných přestupků.

Dodejme, že z celkového počtu 1 055 163 odhalených přestupků v roce 2016 se týkalo dopravy 904 447 (tamtéž, s. 12), což je 86 %.

Novější data či statistiky, týkající se konkrétně přestupků v dopravě nahlášených přes linku 156, nejsou k dispozici, tudíž jsme napsali dotaz na Městskou policii hlavního města Prahy. Nyní je pro nás výrok neověřitelný.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo na svém 37. zasedání dne 17. května 2018 Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023 (.pdf, str. 47, bod 62). Personální otázkou Městské policie Praha se materiál zabývá poměrně podrobně hned v úvodu dokumentu (.pdf, str. 11-72).

V roce 2014 oznámila Městská policie (MP) Praha zavedení či zvýšení benefitů pro zaměstnance. Mělo se jednat o dvě fáze. V první došlo k navýšení hodnoty stravenek na 100 Kč (s dvacetikorunovou spoluúčastí), vytvoření osobního konta zaměstnance, kam mu byl připsán příspěvek 5000 Kč na dovolenou, a náborový příplatek po dobu dvou let v hodnotě 1000 Kč za měsíc (celkem 24 000 Kč). V následujícím roce 2015 byl zaveden příplatek na bydlení (do 2000 Kč) a dopravu (do 2000 Kč) a došlo k navýšení rizikového příplatku (6 000 a 3000 Kč). Tyto změny v benefitech jsou potvrzeny i ve výše zmíněném koncepčním materiálu (.pdf, s. 14).

Na stránkách MP Praha jsou uvedeny k 28. září 2018 tyto benefity: náborový příspěvek až 100 000 Kč, příspěvek na bydlení 2000 Kč, příspěvek na dopravu až 2000 Kč, příspěvek na dovolenou formou osobního konta až 5000 Kč a stravenky v hodnotě 100 Kč. Le konci roku 2017 chybělo 260 strážníků do plného stavu.

Pokud tedy budeme porovnávat zmíněné bonusy, tak k zásadnímu navýšení došlo jen u náborového příplatku. Ostatní příplatky jsou na stejné úrovni s lety 2014–2015. Tedy nedošlo k navýšení benefitů každým rokem.

Ve volebním programu Zelených (.pdf, str. 10) najdeme osm hlavních bodů, přičemž zrušení heren se nachází ve čtvrtém bodu nazvaném Bezpečná Praha.

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.