Přehled ověřených výroků

Pavel Dungl je od roku 1995 přednostou Ortopedické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, což je 24 let V tomto případě se zřejmě jedná o řečnickou neobratnost.

V českých nemocnicích je podle zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (.pdf, str. 31) za rok 2016 okolo 83 tisíc všeobecných sester a porodních asistentek, ÚZIS však uvádí, že z analýzy dat výkazů nelze usuzovat na dostatečnost či nedostatečnost personálních kapacit v jednotlivých segmentech péče (.pdf, str. 49).

Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha schází okolo tří tisíc sestřiček. „Aktuálně chybí ve FN Motol zhruba 110 sester,“ uvedla jako příklad mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková. Zdravotní sestry do nemocnic podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové totiž – prozatím – nepřilákaly ani o něco vyšší mzdy, ale ani zkrácení doby studia, ke kterému přistoupilo loni ministerstvo zdravotnictví, když mimo jiné zkrátilo dobu potřebného studia na všeobecnou sestru ze tří let studia VŠ nebo VOŠ na jeden rok studia VOŠ po absolvování střední školy. S odkazem na informace ÚZIS však nelze hodnotit dostatečnost kapacit.

Dodejme ještě, že ČT uvádí jako počet zdravotních sester „asi 80 tisíc“ a Zdravotnický deník vypočítal „kolem 85 tisíc sesterských úvazků“, přičemž obě mediální zprávy pochází z léta 2018 a dělí je od sebe 18 dní. Zaslali jsme proto dotaz na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a číslo po obdržení odpovědi upravíme. Platí však, že podle ministra zdravotnictví Vojtěcha chybí tři tisíce sester, což rozhodně nedosahuje na Dunglem vyřčenou třetinu.

Vzdělávání sester se v ČR řídilo zákonem č. 96/2004 Sb. Pro výkon povolání všeobecné sestry bylo potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde je možné získat titul DiS. (Diplomovaný specialista). Dále zákon určoval řadu výjimek, kdy v některých případech po tříletém období může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem.

Nově (s účinností od 1. září 2017) se v Česku podle zákona č. 201/2017 Sb. počítá s tím, že zdravotnický personál pro pozici zdravotní sestry potřebuje absolvovat standardní 4 roky na střední škole zdravotnické (s maturitou) s následnou nástavbou absolvovanou na vyšší odborné škole v rámci intenzivního kurzu, což by mělo změnit dosavadní systém, kdy je místo toho potřeba vystudovat bakalářský studijní program (3 roky studia na vysoké škole). Tento navržený model 4 + 1 by měl rovněž napomoci ke zvýšení počtu zdravotních sester v ČR, kterých v posledních letech ubývá. Zdravotní sestry do nemocnic podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové totiž – prozatím – nepřilákaly ani o něco vyšší mzdy, ale ani zkrácení doby studia.

Zákon také zavádí pojem „praktická sestra“ pro sestry, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu a které byly do loňska v kategorii zdravotnických asistentů. Ty mají ve srovnání se všeobecnými sestrami, které musí mít vyšší odbornou nebo vysokou školu, omezené kompetence, nesmějí například podávat léky do žíly, a to ani ve formě infuze. Podle sestry z jedné pražské nemocnice jsou nemocnice často nucené nařízení obcházet.

„Někde se to musí obcházet tak, že za takový úkon písemně zodpovídá sestra, která v tu chvíli na oddělení ani není přítomná. Kdyby se ale něco stalo a v důsledku špatného podání léku by třeba zemřel člověk, tak by to odnesla ta, co je papírově zodpovědná.“

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové je hierarchie mezi sestrami důležitá pro co nejvyšší bezpečí pacientů. „Praktická sestra nedělá specializované úkony, má být jen pomocnicí vysokoškolsky vzdělané sestry. Podávání injekce do žíly je specializovaná činnost, kterou donedávna vykonávali jen lékaři. Pokud se to někde děje, je to porušování zákona.“

Způsobilost k výkonu povolání praktické sestry budou mít automaticky všichni, kteří doposud získali kvalifikaci zdravotnického asistenta nebo tento obor právě studují, případně ho v následujících dvou letech studovat začnou. Obor ZA bude od školního roku 2019/2020 zrušen a nahrazen oborem praktická sestra.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že občané, kteří měli v roce 2017 více než jeden pracovní úvazek, tvořili v České republice jen velmi malou část pracujících - 2,7 %. I ve srovnání s ostatními státy EU (4,1 %) se jedná o podprůměrný výsledek. Dokonce ani země s nejvyšším naměřeným výsledkem v Evropě (Island s 12,5 % nebo Švédsko s 9,1 %) se zdaleka nepřibližují hranici, kterou zmínil Pavel Dungl.

Odlišné pravomoci Senátu a Poslanecké sněmovny se projevují například při schvalování návrhů zákonů v průběhu legislativního procesu nebo v hlasování o důvěře vládě.

Při schvalování návrhu zákona se role Senátu omezuje podle čl. 46 odst. 2 Ústavy na schválení, zamítnutí a vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem. Poslanecká sněmovna může rozhodnutí Senátu přehlasovat dle čl. 47 Ústavy a zákon tak schválit.

Pravomoc hlasovat o důvěře vládě je výlučnou pravomocí Poslanecké sněmovny, Senát žádnou obdobnou možnost vyjádřit se k důvěře vládě nemá.

Zároveň je třeba dodat, že Ústava neuvádí vzájemný vztah obou komor a existují příležitosti, kde jsou naopak pravomoci Senátu širší než Poslanecké sněmovny. Týká se to třeba vydávání zákonných opatření při rozpuštění Sněmovny podle čl. 33 Ústavy, anebo souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu dle čl. 84 odst. 2 Ústavy.

Senátní volby se konají na základě většinového systému ve dvou kolech. Na území ČR je pro volby do Senátu vytvořeno 81 volebních obvodů.

Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví vznikla v roce 2018 jako externí poradní orgán ministra zdravotnictví. Jejím účelem je zabezpečení činnosti a efektivního naplňování cílů ministerstva, řešení odborných problémů v oblasti poskytování zdravotní péče, vzdělávání a výzkumné činnosti a jiných otázkách, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví. V minulosti existovalo Odborné kolegium Ministerstva zdravotnictví, které Ministerstvo zdravotnictví označuje za předchůdce Vědecké rady.

Zastoupení ve Vědecké radě by mělo reprezentovat současný stav vědeckého poznání v klíčových oblastech české medicíny. Pavel Dungl je právě členem Vědecká rady jako odborník v oblasti ortopedie.

Wagenknecht ještě za svého působení na Ministerstvu financí stál za sepsáním návrhu nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh zákona měl především za cíl zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi, a tím zamezit například netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon by při svém uplatnění pravděpodobně mohl mít dopad i na zdravotní sestry či důchodce, protože Wagenknecht na předmětný výrok navazuje (čas 3:25) takto: „Protože pokud bude víc peněz ve státě, tím, že se bude lépe utrácet, tak potom máme větší šanci podporovat všechny další dobré projekty a další zaměření.“

Jedná se tedy spíše o nepřímý dopad v souvislosti s případným transparentnějším hospodařením státu.

Nicméně to, jestli by měl zákon nějaký dopad na důchodce a zdravotní sestry, pokud by prošel, není ověřitelný fakt z veřejných zdrojů.

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická firma během jednoho roku provozu. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika s 233 hodinami 2. místo za prvním Slovenskem. Tam firmy tráví papírováním pouze 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. Do těchto nákladů započítává studie pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.

Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Návrh (.doc) na rozšíření pravomocí NKÚ byl Senátem zamítnut na 24. schůzi konané 26. května 2016. Detail historie tisku je dostupný zde.

Již pár dní před tímto hlasováním ze Senátu zaznívaly hlasy, že tento návrh nejspíš nebude schválen.

Pokud by došlo k navrhovanému rozšíření pravomocí, mohl by NKÚ provádět kontrolu hospodaření u jednotek místní samosprávy a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.

Podle infolistu (.pdf, str. 5) projektu Rekonstrukce státu disponují určitou obdobou navrhovaného rozšíření i nejvyšší auditní instituce ve všech okolních státech České republiky. Jmenovitě jde tedy o německý Spolkový účetní dvůr, rakouský Účetní dvůr, polský NIK a slovenský NKÚ.

Nelze však tvrdit, že tuto pravomoc mají všechny nejvyšší auditní instituce na světě, krom českého NKÚ. Pro odlišné rozložení pravomocí ani nemusíme cestovat příliš daleko, i když by se to u světového srovnání jistě nabízelo.

Například švédský Riksrevisionen nemá (.pdf) pravomoc kontrolovat jednotky místní samosprávy. Tato pravomoc však náleží (.pdf) auditorům jmenovaným na základě výsledků všeobecných voleb. Tento systém volby auditorů lze do jisté míry přirovnat ke způsobu jmenování členů rady místních samospráv v ČR. V kontrole jim pak můžou pomáhat i profesionální auditoři, nebo si místní samosprávní jednotka vytvoří vlastní oddělení, které má kontrolu na starost.

Lukáš Wagenknecht působí v Center of Excellence for Good Governance, což je „nezisková organizace a nezávislý, nestranický think-tank, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice“. Je financován z vlastních zdrojů prostřednictvím Good Governance, s.r.o., kde jako zakladatel a vlastník figuruje právě Wagenknecht.

Think-tank zpracovává analýzy a publikace především z oblasti kontroly ve veřejné správě.

I na základě těchto analýz pak Lukáš Wagenknecht publikuje v médiích, především na serveru Neovlivni.cz.

V zimním semestru 2018/2019 má Wagenknecht vyučovat předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Univerzitě Pardubice pak přednáší předmět Audit a kontrola ve veřejné správě.