Přehled ověřených výroků

Vzdělávání sester se v ČR řídilo zákonem č. 96/2004 Sb. Pro výkon povolání všeobecné sestry bylo potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde je možné získat titul DiS. (Diplomovaný specialista). Dále zákon určoval řadu výjimek, kdy v některých případech po tříletém období může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem.

Nově (s účinností od 1. září 2017) se v Česku podle zákona č. 201/2017 Sb. počítá s tím, že zdravotnický personál pro pozici zdravotní sestry potřebuje absolvovat standardní 4 roky na střední škole zdravotnické (s maturitou) s následnou nástavbou absolvovanou na vyšší odborné škole v rámci intenzivního kurzu, což by mělo změnit dosavadní systém, kdy je místo toho potřeba vystudovat bakalářský studijní program (3 roky studia na vysoké škole). Tento navržený model 4 + 1 by měl rovněž napomoci ke zvýšení počtu zdravotních sester v ČR, kterých v posledních letech ubývá. Zdravotní sestry do nemocnic podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové totiž – prozatím – nepřilákaly ani o něco vyšší mzdy, ale ani zkrácení doby studia.

Zákon také zavádí pojem „praktická sestra“ pro sestry, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu a které byly do loňska v kategorii zdravotnických asistentů. Ty mají ve srovnání se všeobecnými sestrami, které musí mít vyšší odbornou nebo vysokou školu, omezené kompetence, nesmějí například podávat léky do žíly, a to ani ve formě infuze. Podle sestry z jedné pražské nemocnice jsou nemocnice často nucené nařízení obcházet.

„Někde se to musí obcházet tak, že za takový úkon písemně zodpovídá sestra, která v tu chvíli na oddělení ani není přítomná. Kdyby se ale něco stalo a v důsledku špatného podání léku by třeba zemřel člověk, tak by to odnesla ta, co je papírově zodpovědná.“

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové je hierarchie mezi sestrami důležitá pro co nejvyšší bezpečí pacientů. „Praktická sestra nedělá specializované úkony, má být jen pomocnicí vysokoškolsky vzdělané sestry. Podávání injekce do žíly je specializovaná činnost, kterou donedávna vykonávali jen lékaři. Pokud se to někde děje, je to porušování zákona.“

Způsobilost k výkonu povolání praktické sestry budou mít automaticky všichni, kteří doposud získali kvalifikaci zdravotnického asistenta nebo tento obor právě studují, případně ho v následujících dvou letech studovat začnou. Obor ZA bude od školního roku 2019/2020 zrušen a nahrazen oborem praktická sestra.

Z údajů Eurostatu vyplývá, že občané, kteří měli v roce 2017 více než jeden pracovní úvazek, tvořili v České republice jen velmi malou část pracujících - 2,7 %. I ve srovnání s ostatními státy EU (4,1 %) se jedná o podprůměrný výsledek. Dokonce ani země s nejvyšším naměřeným výsledkem v Evropě (Island s 12,5 % nebo Švédsko s 9,1 %) se zdaleka nepřibližují hranici, kterou zmínil Pavel Dungl.

Odlišné pravomoci Senátu a Poslanecké sněmovny se projevují například při schvalování návrhů zákonů v průběhu legislativního procesu nebo v hlasování o důvěře vládě.

Při schvalování návrhu zákona se role Senátu omezuje podle čl. 46 odst. 2 Ústavy na schválení, zamítnutí a vrácení návrhu Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem. Poslanecká sněmovna může rozhodnutí Senátu přehlasovat dle čl. 47 Ústavy a zákon tak schválit.

Pravomoc hlasovat o důvěře vládě je výlučnou pravomocí Poslanecké sněmovny, Senát žádnou obdobnou možnost vyjádřit se k důvěře vládě nemá.

Zároveň je třeba dodat, že Ústava neuvádí vzájemný vztah obou komor a existují příležitosti, kde jsou naopak pravomoci Senátu širší než Poslanecké sněmovny. Týká se to třeba vydávání zákonných opatření při rozpuštění Sněmovny podle čl. 33 Ústavy, anebo souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu dle čl. 84 odst. 2 Ústavy.

Senátní volby se konají na základě většinového systému ve dvou kolech. Na území ČR je pro volby do Senátu vytvořeno 81 volebních obvodů.

Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví vznikla v roce 2018 jako externí poradní orgán ministra zdravotnictví. Jejím účelem je zabezpečení činnosti a efektivního naplňování cílů ministerstva, řešení odborných problémů v oblasti poskytování zdravotní péče, vzdělávání a výzkumné činnosti a jiných otázkách, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví. V minulosti existovalo Odborné kolegium Ministerstva zdravotnictví, které Ministerstvo zdravotnictví označuje za předchůdce Vědecké rady.

Zastoupení ve Vědecké radě by mělo reprezentovat současný stav vědeckého poznání v klíčových oblastech české medicíny. Pavel Dungl je právě členem Vědecká rady jako odborník v oblasti ortopedie.

Wagenknecht ještě za svého působení na Ministerstvu financí stál za sepsáním návrhu nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh zákona měl především za cíl zprůhlednit hospodaření s veřejnými penězi, a tím zamezit například netransparentnímu přerozdělování evropských dotací.

Zákon by při svém uplatnění pravděpodobně mohl mít dopad i na zdravotní sestry či důchodce, protože Wagenknecht na předmětný výrok navazuje (čas 3:25) takto: „Protože pokud bude víc peněz ve státě, tím, že se bude lépe utrácet, tak potom máme větší šanci podporovat všechny další dobré projekty a další zaměření.“

Jedná se tedy spíše o nepřímý dopad v souvislosti s případným transparentnějším hospodařením státu.

Nicméně to, jestli by měl zákon nějaký dopad na důchodce a zdravotní sestry, pokud by prošel, není ověřitelný fakt z veřejných zdrojů.

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická firma během jednoho roku provozu. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika s 233 hodinami 2. místo za prvním Slovenskem. Tam firmy tráví papírováním pouze 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. Do těchto nákladů započítává studie pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod.

Časová náročnost byrokracie vyšla o 33 hodin vyšší než loni. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Návrh (.doc) na rozšíření pravomocí NKÚ byl Senátem zamítnut na 24. schůzi konané 26. května 2016. Detail historie tisku je dostupný zde.

Již pár dní před tímto hlasováním ze Senátu zaznívaly hlasy, že tento návrh nejspíš nebude schválen.

Pokud by došlo k navrhovanému rozšíření pravomocí, mohl by NKÚ provádět kontrolu hospodaření u jednotek místní samosprávy a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.

Podle infolistu (.pdf, str. 5) projektu Rekonstrukce státu disponují určitou obdobou navrhovaného rozšíření i nejvyšší auditní instituce ve všech okolních státech České republiky. Jmenovitě jde tedy o německý Spolkový účetní dvůr, rakouský Účetní dvůr, polský NIK a slovenský NKÚ.

Nelze však tvrdit, že tuto pravomoc mají všechny nejvyšší auditní instituce na světě, krom českého NKÚ. Pro odlišné rozložení pravomocí ani nemusíme cestovat příliš daleko, i když by se to u světového srovnání jistě nabízelo.

Například švédský Riksrevisionen nemá (.pdf) pravomoc kontrolovat jednotky místní samosprávy. Tato pravomoc však náleží (.pdf) auditorům jmenovaným na základě výsledků všeobecných voleb. Tento systém volby auditorů lze do jisté míry přirovnat ke způsobu jmenování členů rady místních samospráv v ČR. V kontrole jim pak můžou pomáhat i profesionální auditoři, nebo si místní samosprávní jednotka vytvoří vlastní oddělení, které má kontrolu na starost.

Lukáš Wagenknecht působí v Center of Excellence for Good Governance, což je „nezisková organizace a nezávislý, nestranický think-tank, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice“. Je financován z vlastních zdrojů prostřednictvím Good Governance, s.r.o., kde jako zakladatel a vlastník figuruje právě Wagenknecht.

Think-tank zpracovává analýzy a publikace především z oblasti kontroly ve veřejné správě.

I na základě těchto analýz pak Lukáš Wagenknecht publikuje v médiích, především na serveru Neovlivni.cz.

V zimním semestru 2018/2019 má Wagenknecht vyučovat předmět Interní audit na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Univerzitě Pardubice pak přednáší předmět Audit a kontrola ve veřejné správě.

OPRAVA: Do výroku bylo doplněno vyjádření Michala Trníka ze sdružení Holešovičky pro lidi a vyjádření Heleny Zlámalové z SVJ v Taussigově ulici. Na základě těcho informací bylo hodnocení změněno z neověřitelného na pravdivé.

Wagenknecht ve svém výroku tvrdí, že v rámci kampaně pomáhá několika neziskovým občanským sdružením. Hovoří o dvou případech: Rodinné a komunitní centrum Ládví (ve výroku objekt na ulici Taussigova) a zahloubení ulice V Holešovičkách. O stejných dvou případech informuje i na svém webu a v odpovědích na dotazy čtenářům Aktuálně.cz. Tyto stejné dva příklady uvádí i na svém Facebooku.

V případě Rodinného a komunitního centra Ládví je třeba nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda nějakou pomoc Wagenknecht skutečně poskytl. Jediné informace jsou dostupné na jeho vlastním webu, kde píše: "Celou kauzu nyní analyzujeme. Dle námi získaných informací Praha 8 dostala finanční dotaci na předimenzovanou budovu centra 20 mil. Účelem dotace má být vybudování centra pro děti různých věkových kategorií. Dle současného záměru má ovšem budova plnit odlišný účel, mohlo by se tak jednat o porušení rozpočtové kázně ze strany MČ Praha 8. Věcí se budeme dále zabývat a podnikat kroky k tomu, aby došlo k nápravě současného stavu."

Oslovili jsme zástupce SVJ Taussigova jako zainteresovanou stranu. Předsedkyně Helena Zlámalová nám potvrdila, že se Lukáš Wagenknecht o problém zajímal. "Musím mu přiznat opravdový zájem a snahu pomoci. Osobně sa na ten moloch několikrát přijel podívat a slíbil, že pomůže co bude moci alespoň v tom, aby objekt byl využíván pouze pro účely mateřského a komunitního centra." Dodává, že "pomohl údajně zjistit na MHMP okolnosti mnohamilionové dotace, kterou na to Praha 8 z magistrátu získala."

V druhém případě, zahloubení ulice V Holešovičkách, nám poskytl vyjádření Michal Trník ze sdružení Holešovičky pro lidi: "Lukáš Wagenknecht aktivně pomáhal a pomáhá našemu spolku Holešovičky pro lidi zviditelňovat letitý problém dopravně extrémně zatížené pražské ulice V Holešovičkách. Nejenže přislíbil pomoc po svém případném zvolení, ale jako jediný kandidát na senátora už před začátkem své kampaně, ale i během ní upozornil na tento problém v několika článcích. Také jako jediný kandidát na senátora podepsal připomínku k Metropolitnímu plánu požadující zatunelování této ulice. L. Wagenknecht navíc inicioval, zprostředkoval a spolu s vedením Pirátské strany vydal prohlášení, kde svým podpisem otevřeně popdporuje zahloubení ulice V Holešovičkách a označuje ho jako dopravní prioritu celopražského významu."

Aktivitu Lukáše Wagenknechta zmiňuje i facebookový profil sdružení Holešovičky pro lidi, a to ve dvou statusech. V prvním se informuje, že Wagenknecht podepsal Připomínky k Metropolitnímu plánu o zahloubení Holešoviček. Druhý, konkrétnější status, zní: "Piráti se zahloubení Holešoviček nebojí! Včera jsme na setkání v Střelničné obdrželi podepsané prohlášení, kde šéfpirát I. Bartoš, kandidát na primátora Z. Hřib, kandidát na senátora L. Wagenknecht, kandidátka na starostku P8 A. Hamalová, podporují zahloubení ulice V Holešovičkách jako dopravní prioritu pro nadcházející období. Občané Holešoviček vám moc děkují."

Ústava upravuje obecně pravomoci a pole působnosti jednotlivých ústavních orgánů při výkonu státní moci, ať už se jedná o Parlament, vládu, prezidenta republiky, soudy, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku či obce a kraje. V případě NKÚ, ČNB, obcí a krajů vymezují přesné pole působnosti a další podrobnosti zákony, jež stanovují, jakou roli zastávají jednotlivé orgány při řízení státu.