Přehled ověřených výroků

Čtyřmi kategoriemi měl náměstek Hladík patrně na mysli kategorie závislých osob, které dostávají různě vysoký příspěvek na péči. Hradí jej opravdu stát a jeho výši určuje zákon bez ohledu na obce, byť o jeho přidělení rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Pečovatelská služba nepatří pod příspěvek na péči, nejde o finanční příspěvek na nutnou asistenci jiné osoby. Patří mezi sociální služby, resp. služby sociální péče, kde jsou poskytovateli právě města a jimi zřízené společnosti. Zákon zde počítá s finanční participací osob, kterým je péče poskytována, a k tomu účelu také města vytvářejí ceníky.

Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Ceníky měst (a městských částí) se mohou pohybovat v rámci stanovených limitů. Veřejně dostupné ceníky mají například městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). 

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které "leží". Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů obecně čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci ani demolici patrně nevyžadují. Ze zmíněných 745 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici, poměr těchto dvou kategorií bohužel neznáme.

Magistrát navíc poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, kde je více než 50 neobydlených bytů, reálné číslo bytů připravených k rekonstrukci tedy bude ještě vyšší. Pokud ovšem vycházíme z tohoto počtu jako minima a počtu 745 bytů jako maxima bytů, které jsou obecně k rekonstrukci (či demolici) určeny, pak by pro dlouhodobější plán na rekonstrukci zbývalo 402 bytů, což spadá do intervalu uváděného primátorem.

Přesná čísla počtu pronájmů za poslední 4 roky se nám nepodařilo nalézt, jelikož centrální registr žadatelů o byt spravuje Bytový odbor brněnského magistrátu interně. (.pdf, str. 73). Ani dotazem na magistrát jsme se k tomuto číslu nedostali. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková objasnila, že tato čísla nemá souhrnně k dispozici, neboť je to záležitostí městských částí a celkový počet bychom zjistili dotazem na všech 23 z nich. Za městské byty ve správě města, což je asi 597 bytů, uvedla, že v posledních 4 letech "bylo po rekonstrukci nebo nově vystavěných dáno do pronájmu celkem 160."

Jde však pouze o podíl z 597 bytů, které jsou ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71). Údaje z bytů, které spravuje celkem 23 městských částí(.pdf, str. 126) (jde celkem o 28 099 bytů) nemáme k dispozici.

Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 má statutární město Brno nejvyšší podíl (.pdf, str. 90) bytů v obecním vlastnictví ze všech měst (19,73 % v roce 2011, ale v roce 2016 už jen 15,6 %).

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace říká analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které „leží.“ Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje. Ze zmíněných 1200 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici (magistrát poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, o 50 bytech tak nevíme, zda jsou připravené k zabydlení, v rekonstrukci, k rekonstrukci nebo k demolici). Složku bytů určených k demolici u žádného z čísel bohužel neznáme.

V celkovém počtu „ležících“ bytů, byť bychom přistoupili na definici ležení dle Vokřála, se primátor plete přibližně o 25 %. Rekonstrukce je připravena nebo se plánuje u 745, nikoli u 600. Ve druhé větě výroku nejsme kvůli nekompletním datům schopni určit odchylku od skutečnosti, Vokřál však zejména opomíjí skutečnost, že část z těchto bytů je určena k demolici.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace obsahuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytuje v letošním roce v rámci dotačního programu Podpora bydlení finanční prostředky na pečovatelské byty, komunitní domy seniorů a bytové domy bez bariér, a to v odhadované výši 300 mil. korun. O podpoře výstavby obecních bytů k pronájmu, o čemž mluvila Komárková, zde ministerstvo neuvádí žádné informace. Finanční podporu pro výstavbu obecních bytů přitom MMR neposkytovalo ani v předchozích třech letech.

Komárková by mohla mluvit o plánovaném programu MMR, kde ministryně Dostálová přislíbila zaprvé nízkoúročené půjčky obcím, zadruhé až stoprocentní dotace na výstavbu nových městských bytů. Dotační část by měla podle plánu sestávat právě z částky 2 mld. Kč. Podle plánů by měla stejná investice přitékat každý rok.

V současné době však ministerstvo žádné podobné dotace neposkytuje.

Podle dokumentu Strategie bydlení města Brna (.pdf, str. 30) mělo město Brno, případně městské části, ve svém vlastnictví ke konci roku 2016 přesně 28 696 bytů.

Vznesli jsme dotaz na magistrát a tisková mluvčí Mgr. Loukotová odpověděla, že technicky je volných bytů 1400, přičemž u 200 bytů probíhá obsazování, celkem jich je neobsazených 1200. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje.

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".

Křesťanská organizace Teen Challenge, která se snaží pomáhat drogově závislým lidem, podle svých oficiálních stránek navázala první kontakt v České republice už v roce 1987. Školení pracovníků začalo v roce 1989 a první středisko bylo otevřeno v roce 1994 v Beskydech. V průběhu let otevřeli v České republice několik dalších kontaktních center a středisek. Kontaktní centrum v Ostravě spolupracovalo s psychiatrickou léčebnou v Opavě. Poskytovalo poradenství rodinným příslušníkům drogově závislých a zajišťovalo nástup do středisek (.pdf, str. 3). Toto centrum bylo zrušeno během roku 2007 z důvodu nedostatku personálu pro zajištění chodu (.pdf, str. 4). Podle výroční zprávy z roku 2017 by mělo být Kontaktní centrum v Ostravě znovu v provozu a křesťanská organizace Teen Challenge podle ní navázala spolupráci s Církví Nová naděje sbor Ostrava (.pdf, str 2).

V podle posledních informací za rok 2015 působí v Ostravě několik organizací zabývající se protidrogovou tématikou (.pdf, str. 11, tab.1).

Organizace Teen Challenge, kterou Jiří Jureček zmínil jako zrušenou, ukončila provoz (viz bod 4, str. 3) svého Kontaktního centra v Ostravě v roce 2007. Jako důvod nicméně udává nedostatek personálu. V roce 2017 navíc obnovila provoz, jak uvádíme v jiném výroku.

Ukončení činnosti dalších subjektů z této oblasti se Demagog.cz nepodařilo zjistit.

Společnost Renarkon, která je v Ostravě největším poskytovatelem služeb v této oblasti, ve své výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2017 uvádí, že se jí podařilo zajistit dostatek finančních prostředků.

Na druhou stranu ve Strategii protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 se hovoří o tom, že "v kraji je nedostatek specifických služeb či léčebných programů pro děti a mladistvé a pobytové léčebné zařízení pro tuto cílovou skupinu zcela schází." (.pdf, str. 24, kapitola 11: Zdravotní a sociální služby pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí."), a dále také, že "s ohledem na skutečnost, že objem prostředků vynakládaných na protidrogovou prevenci ze státních prostředků má klesající tendenci, pociťují někteří poskytovatelé služeb pro uživatele návykových látek ohrožení, že své služby nebudou schopni poskytovat v potřebném rozsahu a odpovídající kvalitě," (.pdf, str. 16).

Podle vládní Souhrnné zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích v roce 2016 (str. 56, odst. 3.2) je Moravskoslezský kraj jedním z mála, kde objem finanční podpory ze strany obcí na protidrogovou politiku přesahuje objem podpory ze strany kraje (106 % krajského příspěvku).

Celková částka v Moravskoslezském kraji za rok 2016 byla 31,5 milionu korun, což bylo druhé největší číslo po Praze (63,4 milionu korun). Obce v Moravskoslezském kraji se na financování podílí celkovou měrou ve výši 51,5 %, přičemž celorepublikový průměr je 25,9 %.