Přehled ověřených výroků

Přetíženost některých linek pražské MHD a nedostatečná dopravní propustnost a obsluha některých míst v Praze a okolí jsou zmiňovány opakovaně částečně v koncepčních dokumentech (Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022 (pdf, str. 22)), ale především v analyticko-prezentačních dokumentech (problémová mapa veřejné dopravy, shrnutí dokumentu P+ analýza, Projekt preference (pdf, kapitoly 3 a 4)) hlavního města Prahy a organizace ROPID. V analýze P+ jsou kritické body dopravy MHD v Praze shrnuty takto (pdf., str. 2):

„V samotné Praze je na horní hranici využití linka C metra, v tramvajové síti pak zejména oblast Karlova náměstí. Přestože se v posledních letech významně zlepšila technická úroveň tramvajových tratí i vozidel, nedaří se rozšiřovat kolejovou dopravu do oblastí s vysokou poptávkou, kde je suplována přetěžovanými autobusy. Síť veřejné dopravy trápí také nevyhovující přestupní body, jejich horší pěší dostupnost či přetrvávající bariérovost některých stanic metra (30%) a zastávek tramvají (20%).“

V červnu 2017 skoupila skupina CIB 739 bytů v pražské čtvrti Písnice. Zaplatila za ně energetické společnosti ČEZ téměř 1,3 miliard korun. Proti prodeji však již dlouhodobě protestují nájemci bytů, vadí jim, že ČEZ nenabídl odprodej bytů přímo jim.

Vzápětí společnost CIB Rent Písnice oznámila navýšení nájemného. Jak uvedla ČTK a skrze ni další internetové servery, podle cenové tabulky CIB budou nově například nájemníci bytů 3+1 platit měsíčně 10 000 korun místo současných zhruba 6 500 korun. Garsonka 1+1 vyjde nově o 2 500 korun více, takže lidé zaplatí 6 500 korun. Největší skok čeká obyvatele bytů 4+1, kteří zaplatí 12 900 korun - dosud platili 7 898 korun. Za devadesátimetrový byt, jehož původní nájem činil 14 000 korun, si nájemníci nově připlatí až o 5 000 korun více.

Nájmy se tak průměrně navýšily o desítky procent. Marta Semelová však zmiňuje zvednutí nájmů na konkrétní částku 15 000 korun. Snaží se tím patrně ilustrovat nafouknutí nájmů na Písnici. Nicméně zvednutí cen nájmů neproběhlo paušálně, ale odvíjelo se od velikosti bytů.

Šéfka organizace Pragulic Tereza Jurečková se o počtu lidí bez domova zmiňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „My odhadujeme, že to je těch 10–15 tisíc jenom tady v Praze.“ (video zde, čas 2:06) Podle telefonického hovoru se zástupkyní Pragulic se číslo spíše blíží 10 tisícům, ale reálně je neměřitelné.

Poslední průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se počtu osob bez přístřeší uvádí, že podle odhadu sociálních pracovníků obcí je bez domova v České republice 68,5 tisíc lidí, z toho 9,5 tisíc v Praze (.pdf, str. 9).

Dle Analýzy sdílené ekonomiky a digitálních platforem (.pdf, str. 46), kterou si nechal zpracovat Úřad vlády v roce 2017, bylo ke 2. květnu 2017 v Praze 18 586 ubytovacích zařízení nabízených přes Airbnb. Analýza dále uvádí, že „každoročně je přitom evidován téměř dvojnásobný nárůst kapacit této služby v Praze" (.pdf, str. 46).

Vzhledem ke vzestupné tendenci počtu nabízených nemovitostí z grafu na straně 47 Analýzy lze předpokládat, že v současnosti bude toto číslo ještě vyšší. Novější analýza s konkrétním číslem zatím neexistuje. Data na stránkách služby Airbnb či analýza (.pdf, str. 3) Colliers International Airbnb jsou sice novější, ale uvádí jen množství zarezervovaných ubytování, a to 14 000 jednotek, respektive 17 753.

Množství 7000 prázdných bytů zmiňuje analýza (.pdf, str. 9) Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) z března 2017. Uvádí se v ní: „Z celkového počtu bezmála 100 tisíc domů určených k bydlení jich bylo při posledním sčítání 7 022 zařazeno do kategorie ‚neobydlené'." Není zde ale uveden důvod neobydlení, tedy nevíme, zda jsou domy v chátrajícím stavu. Dodejme, že mluví o domovním fondu Prahy. Analýza však pracuje s daty pocházejícími ze Statistiky sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011. Z tohoto důvodu jsme zaslali dotaz na Magistrát města Prahy s žádostí o poskytnutí přesného čísla a stavu neobydlených domů aktuálnějšího data.

Dle výroční zprávy DPP (.pdf, str. 89) za rok 2017 jsou celkové náklady Dopravního podniku hlavního města Prahy a.s. cca 15,8 miliard korun. Na straně 90 této zprávy je pak uvedeno, že příjmy z jízdného tvoří přibližně 4,4 miliard korun. Příjmy z přirážek k jízdnému jsou pak cca 290 milionů korun. Celkové příjmy z jízdného včetně přirážek jsou tedy 4,7 miliard korun.

Podfinancování údržby a opravy mostů je veřejně známý fakt, který se netýká jen Prahy. V podobně zlé situaci jsou mosty po celé České republice a problematika opravy a údržby infrastruktury se objevuje i na celosvětové úrovni.

O určení míry podfinancování pražských mostů se naposledy pokoušela zpráva TSK Praha zabývající se pražskou infrastrukturou ve své Analýze stavu a kalkulace nákladů na reprodukci z roku 2015. V tomto dokumentu nejen že upozorňovala na dlouhotrvající trend klesající kvality stavu mostů (.pdf, str. 20–21), ale také odhadovala vnitřní dluh na financování oprav a údržby mostů v Praze na částku přibližně 5,223 miliardy Kč (.pdf, str. 22). Ve zprávě také upozorňuje, že významné rozsáhlejší úpravy (např. Hlávkův most) v budoucnu si mohou vyžádat zvýšené náklady nad rámec minimálního rozpočtu, který TSK odhaduje na 750 milionů Kč ročně. Obecně se v roce 2015 celkový vnitřní dluh na dopravní infrastruktuře (silnice, mosty, chodníky) odhadoval na 46,018 miliardy Kč (.pdf, str. 27).

Dodejme, že Pospíšil v minulých dnech veřejně uváděl částku 20 miliard jako výši podfinancování mostů i dalších komunikací ve městě. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu, nebo také na tiskové konferenci své koalice. Nepřesný údaj tak uvádí buď nyní, nebo tak činil v předchozích dnech.

Nejnovější souhrnný analytický materiál ke stavu mostů v Praze vznikl v roce 2016, kdy TSK představila analýzu mostů pod její správou pro Radu hl. města Prahy. V tomto dokumentu je stav obou hlavních částí Hlávkova mostu hodnocen jako špatný (.pdf, str. 5, bod V010). Materiál hodnotí jako velmi špatný stav meziklenbových desek a vozovky (bod V011). V lednu 2018 měla TSK na základě žádosti dopravního výboru Města Prahy představit zprávu s nejhůře postiženými mosty v Praze (stupeň velmi špatný a havarijní), kde Hlávkův most nefiguroval.

Možnost zřícení mostu, i přes jeho vážný stav, nereflektuje žádná mediální zpráva. Většina informací jen odkazuje na špatný stav, nutnost omezení dopravy, stavbu kolektoru (.pdf, str. 1) a probíhající diagnostické práce; viz například ČT24. Nutno podotknout, že zřícená lávka v Troji měla stejně špatné hodnocení stavu jako Hlávkův most (.pdf, str. 4).

V současnosti se počítá s opravou mostu nejdříve kolem roku 2020, kdy se očekává ukončení přeložky sítí v mostu do nově budovaného kolektoru a zpracování analýzy celkového stavu obou těles Hlávkova mostu.

Významným příkladem města s bezplatnou dopravou je od roku 2013 Tallin, hlavní město Estonska, kde je však doprava bezplatná jen pro rezidenty. V České republice existuje bezplatné MHD ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (od roku 2017), Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích (od května 2018). Od září 2018 zavedly Říčany systém šesti nových linek bezplatné MHD, zatímco regionální linky Pražské integrované dopravy, které dopravu na území města zajišťovaly dosud, zůstaly beze změny a placené.

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Magistrát hlavního města Prahy informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení (jméno Fondu sociálního bydlení bylo změněno na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017), např. 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Podle zpráv o plnění rozpočtu bylo do Fondu rozvoje dostupného bydlení mezi roky 2015 a 2017 (zpráva o plnění rozpočtu roku 2018 v tuto chvíli není dostupná) přesunuto více než 2,5 miliardy (2 562 821 300 Kč) získaných prodejem nemovitostí. Dá se předpokládat, že v roce 2018 byly na fond přesunuty další peníze a celkový objem vkladů do fondu se tak opravdu alespoň přiblížil třem miliardám. Vycházíme z těchto informací o transferech do Fondu dostupného bydlení ve zprávách o plnění příjmů z let 2015–2017:

2017 (.pdf, str. 18): 760 417 000 Kč

2016 (.pdf, str. 16): 394 860 000 Kč (zároveň 53 803 500 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2015)

2015 (.doc, str. 17): 1 721 360 000 Kč (zároveň 260 012 200 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2014)