Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš se s bavorským premiérem Markusem Söderem setkal v červenci tohoto roku v Bayreuthu. Kromě jiných témat se shodli na společném požadavku účinné ochrany vnějších hranic EU nebo na důsledném potíraní převaděčské kriminality a nutnosti zlepšit životní perspektivy pro lidi ve zdrojových a tranzitních zemích.

Söder už v minulosti kritizoval některé kroky kancléřky Angely Merkelové, například její známý výrok „my to
zvládneme“, který se podle něj neustálým opakováním nestane pravdou. V červenci 2016 tak po setkání bavorské vlády v Gmündu řekl, že bylo zásadní chybou pustit uprchlíky do země částečně nekontrolovaně. „Samozřejmě, že se bude lidem v nouzi dál pomáhat, ale naivita v této věci je špatný koncept, protože první na řadě musí být bezpečnost," zdůrazňoval.

Co se týče příkladu Rakouska, to mělo do roku 2014 poměrně liberální imigrantskou politiku. Rakouské zákony například umožňovaly, aby majitelé soukromých penzionů ubytovávali uprchlíky. Na oplátku pak dostávali státní příspěvek. V prosinci 2013 se ale rakouským ministrem zahraničí stal Sebastian Kurz, který
v prosinci 2017 postoupil až na post předsedy vlády. Dodnes prosazuje tvrdší postoj k migrantům, například navrhoval omezení dávek migrantům a jejich snadnější deportaci.

Proti migračním kvótám se v současnosti staví také italský ministr vnitra Matteo Salvini. Během letošního roku se vyjádřil pro uzavření vnějších hranic EU a ve své zemi prosazuje také ukončení přijímání uprchlíků. V červenci uvedl například: „Udělali jsme víc než kterákoli jiná země. Teď je s tím konec, na řadě jsou ostatní. Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“

První z pokusů proběhl koncem července, kdy přibližně 800 migrantů zaútočilo na zdejší policii
nehašeným vápnem a zápalnými lahvemi či sprejovými lahvemi s hořlavými látkami. Zraněno bylo patnáct španělských policistů a třicet migrantů. Do Španělska se nakonec podařilo dostat 600 z nich.

Druhý incident se odehrál o měsíc později. Tentokrát evropskou hranici chtělo překonat 300 migrantů,
úspěšných bylo 100. I tady na policisty útočili kyselinou nebo nehašeným vápnem.

Frontex rovněž uvádí, že tato západní cesta z Afriky do Španělska se stává stále více využívanou a počet migrantů, kteří se pokouší dostat do Evropy touto cestou významně stoupá.

Premiér Andrej Babiš se před odjezdem do Německa na oficiální návštěvu vyjádřil, že hlavním tématem rozhovorů bude rozpočet Evropské unie a migrace. K tomu dodal, že se mu nelíbí návrh příštího rozpočtu EU a vidí v něm 75 miliard euro, které by se daly použít na řešení migrace. Zatím však neuvedl podrobnější informace, jak přišel k této částce, zda by byla skutečně použitelná na řešení migrace.

Andrej Babiš zde mluví o počtu nelegálních migrantů v Evropské unii.

Podle informací Eurostatu bylo na území Evropské unie v roce 2017 nalezeno něco přes 600 tisíc tzv. ilegálních imigrantů, přičemž toto číslo se oproti letům 2015 a 2016 výrazně snížilo. Ve srovnání s rokem 2016 šlo o 37% pokles.

Demagog.cz nenašel žádné informace o tom, že by na území EU bylo přítomno 1,5 milionu těchto osob.

Vládní Rakouská Lidová strana, jejíž předsedou a současným spolkovým kancléřem Rakouska je Sebastian Kurz, již před loňskými (2017) volbami prohlásila, že sníží sociální dávky pro migranty. Podle jednoho ze současných vládních návrhů má být hlavním kritériem pro výši sociálních dávek znalost němčiny. V případě, že cizinci nesloží test z němčiny, budou dostávat o 300 eur méně.

V Rakousku dále o udělování státních sociálních dávek rozhodují jednotlivé federální státy, výše podpory se tak opravdu v jednotlivých rakouských městech, které Babiš zmiňuje, různí.

Evropská unie a Turecko v roce 2016 uzavřely mezi sebou dohodu, dle které měly být Turecku vyplaceny tři miliardy eur mezi lety 2016 a 2017. Peníze byly určeny na pomoc pro uprchlíky na tureckém území, konkrétně jsou přerozdělovány na různé projekty zejména v oblasti zdraví, vzdělání, potravin a dalších životních nákladů. Po vyčerpání této částky Evropská unie přislíbila dodatečně přispět další tři miliardy eur do konce roku 2018. Turecku zatím byla vyplacena více než polovina ze tří miliard eur. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele, rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla, že peníze Evropská unie nedává turecké vládě, ale že jsou přímo financovány aktivity organizací, které působí v uprchlických táborech.

Současná situace v Libyi je opravdu značně problematická. Politické frakce usilující o vládu rozdělují jak jejich odlišné zájmy, tak i neochota uznat autoritu jediné z nich.

Tuto situaci by mohly vyřešit volby naplánované na 10. prosince 2018, podle dohody by se do 16. září 2018 měly strany usnést na předpisech, dle kterých se tyto volby uskuteční.

Od květnové schůzky libyjských frakcí však došlo k několika změnám ve vlivu jednotlivých skupin. Důvěru ve vytvoření stabilní vlády a v samotný příslib voleb pak nijak neposilují předešlé neúspěšné pokusy o ustavení jednotné vlády a roztříštěná politická situace v zemi.

Do jednání mezi politickými skupinami v Libyi se zapojila také Itálie. Giuseppe Conte řekl, že pro stabilizaci Libye zorganizuje separátní konferenci s podporou Donalda Trumpa, která by se mohla konat v průběhu listopadu. K otázce na názor Emmanuela Macrona, který vedl dohodu předešlou, pak dodal, že tato dohoda není nijak na škodu žádné předešlé dohodě, kterou uskutečnily jiné evropské státy.

Co se týče části výroku ohledně operace Sophia (.pdf), pak je pravda, že ČR je jedním z 26 podílejících se členských státu. Hlavním úkolem operace je spolupráce s Libyjskou pobřežní stráží a námořnictvem při udržování kontroly nad části Středozemního moře.

Její efektivita avšak dle dat za první polovinu roku 2018 nedosahuje ani padesáti procent. Podle Washington Post Libyjská pobřežní stráž zachytila v roce 2017 pouze jednoho z devíti migrantů na cestě přes Středozemní moře. Tento rok toto číslo stouplo na dva z pěti. Konkrétně v červnu 2018 stráž zachytila asi 47 % migrantů.

Italská společnost Eni S. p. A., která největším zahraničním producentem ropy působícím v Libyi, kterou má zřejmě Andrej Babiš ve výroku na mysli, je sice řízená státem, jenž vlastní asi 30 % podíl, momentálně se ale již nejedná o "státní firmu", i přestože byla ve svých počátcích založena na základě zákona.

Údajné komplikace s poskytnutím paliva pro libyjskou stráž se nám z dostupných zdrojů nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce, a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %.

Podle nejnovějších údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.

Je pravda, že se v minulých dnech uskutečnily schůzky mezi Andrejem Babišem a jeho italským protějškem Contem, a maďarským premiérem Orbánem a italským místopředsedou vlády Salvinim. Viktor Orbán je předsedou strany Fidesz a zároveň maďarským premiérem, a jen stěží lze tyto jeho dvě role oddělit a říci, že byl na schůzce jen jako předseda strany.

Není zcela jasné, co měl na mysli Andrej Babiš další částí věty, nicméně je pravdou, že maďarský premiér Orbán a rakouský premiér Kurz jsou předsedy stran, které jsou v Evropském parlamentu členem frakce Evropská lidová strana (EPP). Matteo Salvini je předsedou italské vládní Ligy severu, která členem lidovecké frakce není.

První zmínky o možnostech rozprostřít zátěž způsobenou navýšením migrace do EU lze vysledovat od konce jara 2015, kdy se země EU dostaly pod tlak rostoucí migrace a kritiky ze strany mezinárodního společenství (OSN). Již v dubnu 2015 zaznělo od představitelů části států EU, že současný imigrační systém by měl být upraven a slovy německé kancléřky Angely Merkelové by měl být nastaven nový systém, který by distribuoval asylanty do členských zemí podle jejich populačních a hospodářských možností.

Významným dokumentem , který jako první v rámci EU zmiňuje mimo jiné i zavedení kvót je rezoluce Evropského parlamentu z 29. dubna 2015, která nezávazně úkoluje Komisi k zavedení kvót ve svém 9. bodě. Tento tlak vedl Komisi 27. května 2015 k vytvoření takzvaného 1. balíčku opatření, který obsahoval rozmístnění 40 tisíc migrantů z Řecka a Itálie dle předem definovaného klíče mezi členské země EU. Tento balíček se ale nesetkal s pozitivním přijetím, kromě většiny zemí z východní části EU, se ke kritice a změnám přidala i Francie, Německo a Španělsko. Jednání mezi členskými státy a Komisí vedla k druhému návrhu Komise z 9. září 2015. I v této podobě odmítaly především státy V4 jakékoliv návrhy na povinné přerozdělování migrantů mimo bázi dobrovolnosti. Návrh Komise byl nakonec přijat ministry vnitra členských zemí po jednáních ve dnech 14. a 22. září 2015. Nutno podotknout, že návrh nebyl schválen jednomyslně. Proti se zásadně postavilo jen Maďarsko, ČR, Slovenská republika a Rumunsko. Obecně s omezením počtu migrantů a snížením tlaku ve vstupních zemích se situace v EU uvolnila, až do té míry, že otázka povinných kvót byla odložena na neurčito.

Negativní pozice ze strany ČR a výhrady vůči povinným kvótám zůstávala od roku 2015 konzistentní, což je patrné také například ze shrnujícího stanoviska MV z podzimu 2017 či vyjádření ministra vnitra Milana Chovance z června 2017.