Přehled ověřených výroků

Skupina poslanců (ze všech poslaneckých klubů) předložila v lednu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh byl upraven pozměňovacím návrhem, předloženým Hospodářským výborem, který připojil do vybraných prioritních dopravních staveb i silnici I/33, jakožto důležitou (mp3, 1:27:09) spojnici mezi dálnicí D11 a Polskem.

Pozměněný poslanecký návrh zákona byl takto schválen 29. června 2018, postoupen v této verzi do Senátu a s téže výjimkou pro I/33 byl po projednání Senátem přijat. Prezident zákon podepsal začátkem srpna.

Díky tomu, že je silnice I/33 uvedena v příloze zákona jako prioritní stavba, může proběhnout vyvlastňovací řízení týkající se pozemků dotčených stavbou v jednodušším režimu, což umožňuje rychlejší výstavbu (mimo jiné) zmíněných obchvatů. Děje se tak ovšem pouze tehdy, když jsou podmínky pro vyvlastnění splněny natolik, že chybí pouze určit výši náhrady.

Pavel Bělobrádek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2004, v této době strana nebyla v nijak špatné kondici. Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem v městě Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se již stal poslancem Parlamentu a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Předsedou strany se stal v roce 2010 poté, co se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, jejich volební výsledek byl tehdy 4,39 %. V dalších dvou volbách se již KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny dostala, a to s výsledky 6,78 % a 5,8 %. Je tedy faktem, že se strana pod jeho vedením vrátila do vrcholné politiky, respektive do Sněmovny, jak je vidět i na grafu níže.

Není však pravdou, že by KDU-ČSL byla ve špatné kondici v době, kdy do ní Pavel Bělobrádek vstupoval. Ilustrovat to lze na stranickém potenciálu, který je na základě dat CVVM ukázán na grafu níže. Vidíme, že v roce vstupu Bělobrádka do strany byl potenciál 7,5 %, zatímco poslední šetření ukazuje 2,5 %. V roce 2010, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou, to byla 2 %.

(Nutno dodat, že stranický potenciál počítá CVVM z otevřené otázky, koho by voliči volili, pokud by příští týden byly volby. Nejedná se o předpovídající volební model, tedy kolik procent by strana získala při zvážení volební účasti, atd. Jsou zde zahrnuti i voliči, kteří nejsou rozhodnutí nebo třeba nepůjdou volit.)

Petr Koleta, 48letý živnostník, je od roku 2016 zastupitelem Královéhradeckého kraje a zároveň od roku 2010 zastupitelem Hronova. V prvním kole senátních voleb kandidát za hnutí ANO skončil na 3. místě, právě za Martinem Červíčkem. Rozdíl v hlasech přitom nebyl nijak významný – od druhého místa ho dělilo 1771 hlasů a od zvítězivšího Pavla Bělobrádka pak 1829 hlasů. Podrobné výsledky voleb jsou k náhledu zde.

Pro server iRegiony se Petr Koleta vyjádřil takto: „Pro mě je to ohromný úspěch. Neměl jsem vyvěšený ani jeden banner a možná jsem ani po kraji nebyl vidět. Za mě jsem s výsledkem spokojený.“ I pro web hradec.idnes.cz hodnotí výsledky voleb jako veskrze pozitivní. Možnou podporu jednoho ze zbývajících kandidátů v danou chvíli nepotvrzoval, ale ani do budoucna nevylučoval. Následně o ní přinesla informaci Česká televize.

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 

Pavel Bělobrádek a starosta Náchoda Jan Birke byli zvoleni členy náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018. Tedy oba začínají společné třetí období v zastupitelstvu města Náchod.

O podpoře do voleb mluvil Pavel Bělobrádek pro iDnes v rámci komentáře příprav na druhé kolo senátních voleb. Podporu Bělobrádka Birke potvrdil například v rozhovoru pro iDnes.cz: „Budu volit Pavla Bělobrádka. Vyjádřil jsem mu také podporu.“

Před prvním kolem senátních voleb byly také některé osobnosti zmíněny na oficiálních volebních materiálech Pavla Bělobrádka (.pdf). Jiří Klepsa, starosta Jaroměře, jej podpořil společnou fotografií, rovněž skrze Facebook byla avizována podpora Petra Habla, starosty Nového Města nad Metují, zmiňovaného Jana Birkeho nebo Jana Bitnara, starosty Broumova.

Pavel Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se pak stal poslancem Parlamentu, a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Bělobrádek je absolventem magisterského studijního programu na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, s jehož dokončením získal titul Doktor veterinární medicíny (MVDr.). Na stejné univerzitě následně získal i doktorský titul Ph.D. Odborné publikace, které by měly být součástí postgraduálních programů, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Přestože jsme nedohledali jeho odborné výstupy, Bělobrádek například od roku 2007 píše na svůj blog na serveru iDnes.cz.

Odůvodnění jsme upravili na základě připomínky Pavla Bělobrádka. Původně jsme mylně uváděli, že druhý doktorát získal na Cevro Institutu, kde však Bělobrádek obdržel titul MPA (Master of Public Administration).

Martin Červíček, policista a armádní generál, v letech 2012–2014 zastával funkci prezidenta Policie České republiky. Ve funkci nahradil odvolaného Petra Lessyho.

Kandidát do senátu za Občanskou demokratickou stranu je zároveň od roku 2014 členem zastupitelstva obce Vysokov a v neposlední řadě od roku 2016 zastává funkci náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Zodpovědný je za oblast dopravy a silničního hospodářství. V komunální politice je tedy od roku 2014, dva roky funguje na úrovni Královéhradeckého regionu.

Australský volební systém je jednokolový volební systém, v němž voliči namísto označení jednoho kandidáta seřadí kandidáty od prvního po posledního dle svých preferencí a sympatií. Následně volební komise sečtou všechny kandidáty, kteří se v pořadí umístili na prvních místech. Pokud některý z kandidátů obdrží již v prvním sčítání nadpoloviční většinu hlasů, tak je automaticky zvolen. Pokud první sčítání neurčí vítěze voleb, kandidát, který po prvním sčítání skončil jako poslední, se vyškrtne ze seznamu. Jeho hlasy se rozdělí kandidátům, které voliči uvedli jako druhé v pořadí. Tento proces se opakuje až do okamžiku, kdy jeden z kandidátů překročí padesátiprocentní vítěznou hranici.

Obdobně popisuje volební systém i druhý bod obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Australský volební systém je založen na preferenčním volení, kdy voliči udávají pořadí kandidátů či stran (nejde tedy pouze o křížkování jako v českých komunálních volbách). Systém pro volby do Senátu je opravdu podobný tomu českému komunálnímu, a to v udávání preferenčních hlasů.

Ještě do roku 2013 fungoval v Austrálii systém, kdy lidé mohli vybrat buďto celou kandidátku strany (pak pořadí kandidátů zůstávalo na zvolené straně, tedy pořadí zapsaném na volebních lístcích), nebo mohli dávat hlasy jednotlivým kandidátům napříč stranami. Tyto hlasy voliči rozdělovali tak, že kandidáty řadili od prvního do posledního podle svých preferencí. O tomto systému se však vedla po volbách v roce 2013 debata, která vyústila ve změnu. Současná pravidla podle zákona (.pdf) z roku 2016 určují dva možné způsoby volby (s. 6): Voliči mohou volit celé kandidátky strany, přičemž i zde udávají preference (číslují strany typicky od 1 do 6, od nejvíce po nejméně preferovanou), nebo mohou udělovat preferenční hlasy přímo kandidátům napříč stranami (stejným způsobem rozdávají většinou hlasy od 1 do 12).

V případě českých komunálních voleb lze uplatňovat tzv. panašování, tedy lze zaškrtnout kandidáty napříč politickými stranami. Volič tak v praxi disponuje tolika volebními hlasy, kolik je zastupitelů v jeho obci. Například Pražané mohou při volbě na magistrát zakřížkovat 65 kandidátů z rozličných stran a hnutí, eventuálně mohou zakroužkovat pouze jednu konkrétní stranu, a tím ji udělit všech svých 65 hlasů.

Stavba mostu přes Ženevské jezero se v poslední době opět dostala do povědomí poté, co se v roce 2016 voliči vyslovili v referendu pro její realizaci. Jaroslav Kubera měl však ve svém výroku na mysli pravděpodobně referendum z roku 1988. V tomto referendu bylo taktéž rozhodnuto pro stavbu, ale o osm let později, kdy se rozhodovalo o možnosti výstavby tunelu či mostu, zavrhli voliči obě varianty. Příčinou mohlo být i to, že by stavba byla velkou zátěží pro ženevský rozpočet. Vyšla by totiž přibližně na 1,2 miliardy CHF a stát neměl v úmyslu tento projekt podpořit.

Zda byl mezi prvním a druhým hlasováním zhotoven projekt za mnoho milionů švýcarských franků, není bohužel možné dohledat.