Přehled ověřených výroků

OPRAVA (4. června 2018)Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve sněmovním týdnu od 22. do 25. května se skutečně ze schůze musely kvůli absencím ministrů (Ťok a Schillerová) vyškrtávat některé projednávané body. Vláda totiž za své nepřítomné ministry, kteří měli návrhy předložit, neurčila náhradníky. V původním znění jsme přehlédli body, které měla v PSP představovat za vládu ministryně financí. Za tuto chybu se čtenářům i Ivanu Bartošovi omlouváme.

K původnímu odůvodnění dodáváme informaci, že nejen ministr Ťok, ale také Schillerová se jednání sněmovny nezúčastnila. V jejím případě konkrétně v pátek 25. května. Tehdy se měly projednat 2 body, které však musely být vynechány. Vláda totiž za Schillerovou neurčila náhradu a nebyl přítomen ani premiér v demisi, který by ji mohl nahradit.

Původní odůvodnění:

Předsedovi Pirátů Bartošovi zde připisujeme nepravdu, jelikož ze stenozáznamů schůzí Poslanecké sněmovny z minulého týdne vyplývá, že se z důvodu nepřítomnosti ministra dopravy musel přerušit 1 bod. A to konkrétně vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Na třináctou schůzi Poslanecké sněmovny datovanou na 22. května 2018 byly zařazeny tři návrhy, které předkládal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. Jedná se o vládní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (tisk 51), poslanecký návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tisk 76) a dohodu mezi ČR a Mongolskem o leteckých službách (tisk 107).

Začněme od nejjednoduššího: tisk 107 doposud k 28. květnu na plénu projednán nebyl stejně jako další smlouvy v prvém a druhém čtení.

Na začátku schůze 22. května navrhl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura projednání tisku 76 na další den, k čemuž následně došlo. Bod však doposud nebyl projednán a je zařazen na středu 30. května ve 14.30. Ministr dopravy Ťok byl pro úterý 22. května na celý den omluven, v odůvodnění návrhu změny programu však není řečeno, že by nepřítomnost ministra byla pro změnu programu podstatná.

Ani třetí návrh (tentokrát vládní) ve stanovený den, tedy 22. května, projednán nebyl. Místopředseda Sněmovny Filip vyzval ministra dopravy, aby zasedl ke stolku zpravodajů pro tisk 51, ačkoli byl čten na začátku schůze mezi omluvenými. Po zjištění nepřítomnosti Dana Ťoka byl vyzván k odůvodnění návrhu předseda vlády Babiš, který to však odmítl. Místopředseda Filip tak přerušil bod a nechal jej propadnout do druhého čtení. (čas 8.03–11.11)

Další body, které Bartoš míní, již dohledatelné nejsou. To, že poslanci zařazují body různě, je naprosto obvyklé.

Richard Brabec správně komentuje stav, který lze sledovat z přehledů hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Bohuslav Sobotka, předchůdce Andreje Babiše na postu premiéra České republiky, se celkem účastnil podprůměrných 48 % hlasování Sněmovny v průběhu svého funkčního období mezi lety 2013 a 2017.

U Petra Nečase, premiéra v letech 2010–2013, se účast vyšplhala na 55,1 % všech hlasování. V letech 2006–2009 účast Mirka Topolánka lehce přesáhla 60 %. Premiéři České republiky tedy skutečně ve Sněmovně nesedí velkou část hlasování. Jejich účast na hlasování v průběhu funkčních období dokonce klesá.

Statistika, kterou poskytla Česká televize, potvrzuje, že účast na hlasování ve Sněmovně je logicky v průměru nižší u poslanců, kteří jsou zároveň členy vlády. Ve funkčním období let 2013–2017 se ministři Sobotkovy vlády účastnili v průměru 54 % hlasování, zatímco zbytek poslanců dosáhl účasti 77 %. Tento nepoměr dosvědčují i samotná čísla u jednotlivých premiérů minulých let.

Pokud budeme sledovat účast Andreje Babiše na interpelacích, tak doposud se v tomto období uskutečnilo celkem 6 interpelací. Premiér Babiš se nezúčastnil pouze jednou a to konkrétně 25. ledna, kdy byl na zahraniční cestě. Konkrétně se účastnil Světového ekonomického fóra v Davosu.

Lze tedy konstatovat, že se účastní pravidelně.

Uznáváme zde faktickou pravdu místopředsedy ANO Richarda Brabce, jelikož jednání o vládě mezi jeho hnutím a ODS, respektive Piráty proběhla. Pro kontext doplňme, že místopředseda Brabec reaguje na výpad Petra Fialy, který tvrdí, že se hnutí ANO ani nepokusilo vyjednat většinovou vládu.

Na konci října 2017 hnutí ANO jednalo s občanskými demokraty, šlo však pouze o témata týkající se sestavování Poslanecké sněmovny, což posléze potvrdil předseda Fiala.

"My jsme skutečně jednali pouze o organizačních věcech, které se týkají Poslanecké sněmovny, představách o tom, jaký má být počet členů jednotlivých výborů a jak má být uspořádána Sněmovna. Na programové otázky vůbec řeč nepřišla."

Další schůzka ODS a ANO proběhla 19. prosince a Andrej Babiš na ní zjišťoval stanovisko ODS k podpoře jeho menšinové vlády v nastávajícím hlasování o důvěře Babišova prvního kabinetu. Petr Fiala nabídku vzal na vědomí a odmítl.

"Seznámili jsme je s naším stanoviskem, které je takové, že z ústavněprávních důvodů menšinovou vládu nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že menšinová vláda má být až poslední pokus, když selže jednání o většinové vládě. Nic takového hnutí ANO nedělalo."

Inkriminované jednání, na které naráží Richard Brabec, ANO a ODS o společné vládě se odehrálo 24. ledna 2018, kde podle předsedy Fialy zazněly důvody, například programové rozpory nebo účast trestně stíhaného člena vlády, pro které ODS nevstoupí do jednání o svém angažmá ve společné vládě s hnutím ANO. (čas 10:52)

Doplňme však, že neznáme konkrétní citace z jednání ANO a ODS, nejsme tedy schopni fakticky doložit, zda někdo z občanských demokratů skutečně pronesl věty, které parafrázuje místopředseda Brabec. ODS však veřejně v podobném duchu vystupuje.

Co se týče jednání s Piráty, hnutí ANO se rovněž pokoušelo o vyjednání konsenzu na vládní spolupráci. Pro Piráty však existuje obecně známá nepřekročitelná podmínka vlastní povolební strategie, kterou zveřejnili ještě před volbami a která jim vládní spolupráci s hnutím ANO de facto zapovídá.

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Většinovou podporu začalo hnutí ANO hledat až po jmenování své menšinové vlády. První vládu Andreje Babiše jmenoval prezident Zeman 13. prosince 2017. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a v současnosti tak vládne v demisi.

Již týden po volbách předseda ANO avizoval, že se pokusí sestavit vládu menšinovou, protože ostatní strany nechtějí spolupracovat. Prezident Miloš Zeman navíc pověření o vyjednávání o nové vládě nepodmínil podporou alespoň 101 poslanců.

Andrej Babiš sice začal jednat s ostatními stranami hned po volbách, ale přímou podporu pro svou vládu v Poslanecké sněmovně začalo hnutí ANO hledat až týden po jejím jmenování.

Kontrola poslaneckou sněmovnou obecně funguje tak, že je vláda primárně odpovědná Poslanecké sněmovně a ta jí může vyjádřit nedůvěru. To v tuto chvíli není možné, protože kabinet Andreje Babiše vládne v demisi. Dále jsou zde jednotlivé výbory. Nicméně vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, kde není třeba přijímat zákony a poslanci s tím reálně nic dělat nemohou, neboť nemají k dispozici hrozbu vyslovení nedůvěry.

Sněmovna tedy může interpelovat v různých věcech premiéra a další členy vlády, což jednotliví poslanci dělají. V neposlední řadě mohou také vyvolávat mimořádné schůze sněmovny k libovolným otázkám, pokud splní podmínky (50 sebraných podpisů). Takové schůze prozatím byly svolány 3, ani v jedné nebyl schválen program.

Nedošlo ke schválení programu mimořádné schůze ze 7. března, která byla navržena kvůli odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podpisy na žádost této schůze byly sesbírány poslanci za KDU-ČSL. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali především poslanci za hnutí ANO, KSČM a SPD, kde se většina zdržela.

Nebyl také schválen program mimořádné schůze z 9. března, která byla opozicí svolána kvůli personálním změnám vlády v demisi. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali rovněž především poslanci za hnutí ANO, SPD a KSČM, kde se většina zdržela.

Dále nebyl po neveřejném hlasování schválen ani program mimořádné schůze z 27. března svolané rovněž opozicí, která se týkala informace předsedy vlády o správním řízení s ředitelem GIBS.

Z Babišových vyjádření vyplývá, že si spíše nepřeje variantu předčasných voleb, avšak teoreticky připouští předčasné volby jako jednu z možností. Nicméně tuhle variantu zmínil sám od sebe v rozhovoru pro deník Právo, nebyl na to přímo tázán. Již v únorovém rozhovoru (3. února) pro deník Právo Babiš nevyloučil předčasné volby, pokud jeho vláda nezíská důvěru do letošního května. V rozhovoru řekl následující:

„Takže chcete vládnout bez důvěry za podpory prezidenta jako Jiří Rusnok?“

V žádném případě. Chceme vládnout s důvěrou celé čtyři roky. Snad stihneme podporu kabinetu vyjednat do konce února a potom bychom požádali o důvěru. Ale to nezáleží na mně. Topolánek vládl v demisi tři měsíce, podle takových propočtů by to tedy bylo někdy do května. Ale když se nedomluvíme, tak možná jediným řešením budou předčasné volby.“

„Co to? Sám jste říkal, že předčasné volby nechcete.“

„Nechci je, ale když na druhé straně není žádná rozumná odezva, není tam nic, jen Antibabiš… Na co lidé volili strany, které neřeší nic jiného než Babiše, Čapí hnízdo a nechtějí nic tvořit? Když se nedohodneme, tak je to poslední varianta, ale vždycky je to možné. Třeba na podzim s komunálními a senátními volbami.“

Tentýž den v rozhovoru pro Radiožurnál taktéž připustil možnost předčasných voleb s tím, že si to však nepřeje: „Skutečně si myslím, že když se druhý pokus nepovede, a na ten máme delší čas, tak potom jedno z řešení jsou předčasné volby, ale nejsem to já, který si to přeje.“

6. dubna v dalším rozhovoru pro deník Právo opět připustil možnost předčasných voleb, když řekl: „Jedna z možností jsou předčasné volby. Pirátům a ODS podle některých průzkumů stoupají preference, tak kdo ví, jestli to není varianta.“

O den později - 7. dubna se Babiš postavil k předčasným volbám negativně, když sdělil novinářům následující: „Předčasné volby nikdo nechce, musíme najít jiné řešení, aby vznikla vláda co nejdřív, protože už jsme všichni z toho unavení.“

Dle článku 35 Ústavy může Poslanecká sněmovna navrhnout své rozpuštění, se kterým vysloví souhlas třípětinová (ústavní) většina - tedy 120 poslanců.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.