Pan premiér je jmenovaný v druhém pokusu a dle Ústavy prezident prostě na návrh premiéra jmenuje a tečka. On nevybírá žádné kandidáty. Prostě pokud si pan premiér dupne, tak prezident je povinen z Ústavy jmenovat toho, koho premiér navrhne.
Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.
Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.
Pokud se budeme bavit o České republice, tak Česká republika to v minulosti určitě dostatečně vážně nebrala (závazek na 2 % HDP na obranu, pozn. Demagog.cz).
Členské země NATO se v minulosti dohodly, že do roku 2024 navýší výdaje na obranu až na úroveň 2 % ze svého HDP.
Tehdejší vládní koalice nicméně v roce 2014 schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (. pdf, str. 2, bod IV).
Naposledy dávala Česká republika ze svého rozpočtu na obranu 2 % HDP v roce 2005. Teprve od roku 2015 se výdaje pomalu zvyšují, pro rok 2018 mají dosáhnout výše 1,11 % HDP. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický je přesvědčen, že dosáhnout výše 2 % do roku 2024 je reálné.
Vzhledem k tomu, že Česká republika dává na obranu výrazně méně, než jsou zmiňovaná 2 %, a v současnosti není jasné, jestli se do roku 2024 skutečně podaří výdaje takto navýšit, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ: Země G7 zatím nechtějí, aby se Rusku zrušilo pozastavené členství ve skupině předešlé G8. Mělo by se zrušit to pozastavení, anebo ne? Je už na to správný čas? Petr GAZDÍK: Rozhodně na to správný čas není, protože to členství bylo zrušeno pro bezprecedentní porušení mezinárodního práva anexí Krymu.
Původní skupina G8 (nyní G7), která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, vyloučila Rusko v roce 2014, a to právě v reakci na anexi Krymu.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius tehdy prohlásil: „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska.“
I v době mimořádného růstu plánuje (vláda) deficity nejen na příští rok, ale i na další dva roky.
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 počítá se schodkem 50 miliard Kč. Se stejným deficitem se počítá výhledově také v letech 2020 a 2021.
Co se týče růstu, tak je pravdou, že od roku 2014 se ekonomice daří. Zaznamenala každoroční významné přírůstky.
Dokázali tu nabrat 40 tisíc státních zaměstnanců, aniž bychom to viděli na kvalitě veřejných služeb. Vymýšlí si populistické dárky typu slevy na jízdném pro všechny za šest miliard ročně...
Z hlediska počtu státních zaměstnanců hovoří Kalousek pravdu, nejsme však schopni posoudit nebo změřit jím zmiňovanou kvalitu veřejných služeb v souvislosti se zvýšeným počtem státních zaměstnanců, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Za minulé vlády Bohuslava Sobotky se počet státních zaměstnanců zvýšil zhruba o více než 30 tisíc, jak již ověřeno v minulém Kalouskovu výroku např. zde.
Jak uvedeno v již dříve ověřeném výroku, v roce 2012 bylo 413 892 státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací. V návrhu státního rozpočtu na rok 2017 se počet těchto zaměstnanců zvedl na 444 928.
Z aktuálního Vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 (sešit B; .pdf, str. 150), vyplývá, že došlo k nárůstu státních zaměstnanců oproti roku 2017 a to celkem o 8503. Ze 444 928 se počet zaměstnanců zvýšil na 453 531. Celkově to tedy zhruba odpovídá 40 000 státním zaměstnancům, o nichž Kalousek hovoří.
V březnu tohoto roku (2018) vláda schválila, že seniorům nad 65 let, žákům a studentům od 6 do 26 let stát přispěje na cestu vlakem a autobusem 75 % z ceny jízdného. Tyto slevy na jízdné mají platit od září 2018 a mají stát vyjít na 5,83 miliardy korun ročně.
Došlo k neuvěřitelným křivdám v případě církevního života, ve kterých se nejenom vykrádal majetek, ale ve kterých se vraždilo, mučilo a věznilo.
Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.
Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.
Stát podepsal celkem šestnáct smluv s křesťanskými církvemi a Federací židovských obcí, kde se zavázal, že po dobu třiceti let bude vyplácet nějaké prostředky. A v těch smlouvách je explicitně napsáno, že smluvní strany se budou řídit legislativou účinnou k 1. 1. 2013 a ta nepředpokládala zdanění. Soudruzi sice mohou legislativu změnit ještě stokrát, můžou se třeba přetrhnout, ale ty smlouvy, které jsou podepsané, reflektují legislativu, kde zdanění není, a změnit je to možné jenom po dohodě smluvních stran.
Vzhledem k zákazu retroaktivity v českém právním řádu není možné, aby byl změnou legislativy změněn obsah smluv soukromoprávní povahy, které byly uzavřeny mezi Českou republikou, církvemi a náboženskými společnostmi. Miroslav Kalousek má tedy pravdu v tom, že ke změně smluv může dojít jedině po dohodě smluvních stran.
Stát uzavřel 22. února 2013 celkem sedmnáct smluv s církvemi a náboženskými společnostmi (16 křesťanských církví a Federace židovských obcí v ČR) o vypořádání mezi Českou republikou a danou církví či náboženskou společností. Obsahem těchto smluv byla výše finanční náhrady, kterou se stát zavázal vyplatit ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách.
Součástí každé jednotlivé smlouvy je klauzule (článek 5), která stanoví, že se účel smlouvy řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012 Sb.) ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy – tedy ve znění k 1. 1. 2013 (dne účinnosti zákona).
První místopředseda ANO Faltýnek neváhá jedněmi ústy říkat v televizi, že církevní restituce je tunel a těmi samými ústy neváhá obvolávat arcibiskupství a říkat: Nebojte se, to stejně nemůže projít, my teď jenom potřebujeme na chvíli vyhovět komunistům, abychom dostali důvěru.
Je pravdou, že Jaroslav Faltýnek označil církevní restituce za tunel v pořadu Události, komentáře, kde se nedávno řešily církevní restituce, když řekl následující:
"My jsme se podívali na výpočet, a přestože říkáme, že co bylo ukradeno, by mělo být vráceno, tak také říkáme, že v reálných cenách, a ne tunelem pana Kalouska, protože cena 44,50 korun za metr čtvereční půdy (…), já jsem kupoval mnoho a reálné tržní ceny se tehdy pohybovaly v průměru za 10 až 16 korun za metr."
Není však veřejně dohledatelné to, co tvrdí Kalousek v druhé části výroku a sice, že Faltýnek neváhá obvolávat arcibiskupství. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
V případě stavebního spoření nikdo nikomu nic neukradl. Státní příspěvek byl příjem a měl v zákoně výjimku ve zdanění. My jsme neudělali nic jiného, než že jsme na přechodnou dobu výjimku zrušili.
V rámci výroku nesrovnáváme zákon o majetkovém vyrovnání s církemi se zdaněním stavebního spoření, jak k tomu došlo v rozhovoru Práva. Soustředíme se toliko na samotný proces, o kterém mluví Kalousek. Tedy zdanění stavebního spoření a následné rozhodnutí Ústavního soudu.
V roce 2010 schválil Parlament vládní návrh novely zákona o daních z příjmů jako zákon č. 348/2010 Sb. Tento zákon stanovil jednorázové omezení výjimky ze zdanění pro příspěvek poskytovaný v rámci stavebního spoření. Výjimka, která byla dříve součástí zákona o daních z příjmů, byla pozastavena pro všechny příspěvky ze stavebního spoření, na které vznikl nárok v roce 2010 (§ 4, odst. 1, písm. s). Jednalo se tedy o jednorázové zdanění příjmů z příspěvků ze stavebního spoření pouze za rok 2010, repektive zdaňovací období roku 2011. Tím argumentoval Miroslav Kalousek již při projednávání návrhu zákona 2. listopadu 2010 v Poslanecké sněmovně.
Tato novela byla ale v dubnu 2011 vzhledem k rozporu s ústavní zásadou právní jistoty a legitimního očekávání shledána Ústavním soudem jako neústavní a byla proto zrušena. V dnešním znění zákona je tak příspěvek ze stavebního spoření od zdanění opět osvobozen.
Veškeré prostředky vybrané podle neústavní novely zákona o daních z příjmů jako daně z příspěvků ze stavebního spoření byly Ministerstvem financí vráceny stavebním spořitelnám, respektive na účty klientů, ještě v roce 2011.
Pochopitelně že svůj podíl získávají (komunisté - pozn. Demagog.cz). Je to vidět v jejich nadhodnocené pozici ve funkcích ve Sněmovně. Netají se tím, že za podporu dostanou pozice ve státních úřadech a na ministerstvech.
KSČM v současném obsazení Poslanecké sněmovny zastává několik vedoucích pozic. Místopředsedou sněmovny je předseda KSČM, Vojtěch Filip. Komunisté figurují také jako předsedové dvou sněmovních výborů a jedné stálé sněmovní komise. Percentuální poměr poslaneckých mandátů přisuzuje KSČM 7,5 %. S přihlédnutím k poměrnému zastoupení je tak počet komunistických poslanců ve vedoucích funkcích sněmovny nadhodnocen. Platí tak v případě místopředsedů sněmovny a předsedů sněmovních výborů. Pouze v případě předsedů sněmovních komisí počet předsedů za KSČM odpovídá poměrnému zastoupení.
Při zohlednění poměrného zastoupení vzhledem k počtu 5 místopředsedů sněmovny vychází pro KSČM 0,375 místopředsedy. Z aritmetického hlediska tak nemají nárok ani na jednoho místopředsedu, přesto jednoho mají.
Co se týče 18 sněmovních výborů, za KSČM předsedá Rozpočtovému výboru Miroslava Vostrá a Mandátovému a imunitnímu výboru Stanislav Grospič. Při zohlednění poměrného zastoupení u obsazení předsednických postů výborů vychází komunistům 1,35 předsedy. KSČM by tak měla mít podle poměrného zastoupení pouze jednoho předsedu sněmovního výboru, stejně jako ČSSD.
Ze 14 sněmovních komisí předsedá KSČM pouze jedné. Stálou komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny vede za komunisty Pavel Kováčik. Při zohlednění poměrného zastoupení má KSČM nárok na 1,05 předsedy sněmovní komise. V tomto případě tedy pozice KSČM nadhodnocena není.
K zisku pozic na státních úřadech, ministerstvech a firmách výměnou za toleranci vlády se vyjádřil například poslanec KSČM, Jiří Dolejš. Dle jeho vyjádření se má jednat pouze o kontrolní a informační posty, nikoli o posty manažerské.
