Přehled ověřených výroků

Pravda

Vzhledem k zákazu retroaktivity v českém právním řádu není možné, aby byl změnou legislativy změněn obsah smluv soukromoprávní povahy, které byly uzavřeny mezi Českou republikou, církvemi a náboženskými společnostmi. Miroslav Kalousek má tedy pravdu v tom, že ke změně smluv může dojít jedině po dohodě smluvních stran.

Stát uzavřel 22. února 2013 celkem sedmnáct smluv s církvemi a nábožensk‎‎‎‎‎ý‎‎‎‎mi společnostmi (16 křesťanský‎ch církví a Federace židovský‎ch obcí v ČR) o vypořádání mezi Českou republikou a danou církví či náboženskou společností. Obsahem těchto smluv byla v‎ýše finanční náhrady, kterou se stát zavázal vyplatit ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách.

Součástí každé jednotlivé smlouvy je klauzule (článek 5), která stanoví, že se účel smlouvy řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012 Sb.) ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy – tedy ve znění k 1. 1. 2013 (dne účinnosti zákona).

Pravda

Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.

Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.

ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.

Pravda

ČSSD v průběhu vyjednávání o vládě skutečně předložila všechny uvedené požadavky, přičemž žádné z nich nebyly splněny. V čele nově jmenované vlády ANO a ČSSD je trestně stíhaný premiér Babiš. Požadavek na odstoupení při prvoinstančním odsouzení sice v koaliční smlouvě je, ale je ošetřen jiným způsobem, než sociální demokracie původně požadovala. Ministrem zahraničí nebyl jmenován Miroslav Poche a k odvolání Tomia Okamury z vedení Sněmovny nedošlo.

Během vyjednávání o vládě mezi ČSSD a ANO sociální demokracie trvala na tom, že v čele vlády nemá být trestně stíhaná osoba. Na únorovém sjezdu v této souvislosti ČSSD přijala usnesení, že je pro stranu účast trestně stíhaného politika ve vládě zásadní problém.

V pozdější fázi vyjednávání o vládě měli sociální demokraté požadavek, aby byl člen vlády v případě odsouzení prvoinstančním soudem povinen rezignovat. Tento požadavek zároveň chtěli zakotvit do koaliční smlouvy. Přestože požadavek je zahrnutý v koaliční smlouvě, jeho podoba se od původních představ sociální demokracie značně liší. V koaliční smlouvě v bodě č. 17 je totiž uvedeno:

V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.

Dalším požadavkem ČSSD při vyjednávání bylo odvolání politiků SPD z funkcí v Poslanecké sněmovně, což se mělo týkat vedle dalších i odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny.

I přes výhrady prezidenta a komunistů nebo údajné odlišné postoje k migraci mezi premiérem Babišem a Miroslavem Pochem ČSSD trvala na Pochem jako ministrovi zahraničí v nové vládě. Tato situace byla vyřešena tak, že byl vedením resortu pověřen Jan Hamáček a Poche na ministerstvo nastoupí jako politický tajemník.

Miroslav Kalousek

Pravda

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Okamura dle slov svého spolupracovníka z roku 2016 skutečně na projektu pomáhá. Že o tomto tématu hovořil i s hejtmanem Netolickým (konkrétně 28. října 2017), nám potvrdil mluvčí Pardubického kraje; exministr Herman na náš dotaz doposud nereagoval. Konkrétní aktivity Okamury nejsou veřejně dohledatelné, ovšem i přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se u projektu vyskytuje prokazatelně dva roky.

V minulosti dostal do mediálního povědomí tábor jeho spolupracovník Jaroslav Novák, ten tak však činil jako soukromá osoba, nikoliv jako zástupce Okamury nebo jeho hnutí. Oficiálním poradcem SPD je Novák, a to až od listopadu 2017. Jeho role ve fondu, který by se měl na opravě areálu podílet, je však zpochybňována.

V obci Brněnec rozkládající se na pomezí historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou byl v areálu textilní továrny na počátku roku 1944 zřízen koncentrační tábor.

Areál továrny, který byl v roce 2016 zapsán mezi kulturní památky má pohnutou historii a osoba Oskara Schindlera dodnes vyvolává na Svitavsku kontroverze. Schindler v létě 1944 přesunul před postupující sovětskou armádou svou krakovskou továrnu do Brněnce včetně židovských pracovníků. Před smrtí tak zachránil více než 1 000 lidí, za což mu stát Izrael udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.

Kritici Schindlerovi vyčítají, že participoval na výhodách, které mu přineslo okupované Československo. Brněnec nebyl součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale spadal přímo pod třetí říši. Schindler se v roce 1938 se stal členem NSDAP. Zatímco obecně je Schindler chápán jako „napravený“ nacista, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu. Poté, co byl svědkem likvidace krakovského ghetta, ale začal vězňům pomáhat. Naopak v Brněnci je vnímán jako válečný zločinec a přesun továrny z Polska je zde chápán spíše jako kalkul, který měl zachránit jeho byznys před sovětskými tanky.

Od roku 2016 se Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera snaží přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor na památník obětem holokaustu. Zakladatelem fondu je Okamurův guru Jaroslav „Večerníček“ Novák. Ten v roce 2016 veřejně uváděl, že Okamura v rámci této aktivity pomáhá:

„Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.“

V lednu 2017 se koncentrační tábor v Brněnci objevil v Okamurově facebookovém seriálu s názvem Ukradená revoluce, předseda hnutí SPD v něm však pouze kritizoval péči obce, kraje a rezortu kultury o tento areál, který je dle jeho slov nenávratně zničenou kulturní a historickou památkou.

Krátce poté, co byl v roce 2016 areál zapsán mezi kulturní památky, podal Novák žádost na ministerstvo kultury, aby byla památka zařazena mezi národní kulturní památky. Pardubický kraj věnoval loni fondu částku ve výši necelých 100 tis. Kč. Mluvčí Pardubického kraje nám telefonicky potvrdil, že hejtman Netolický mluvil s Okamurou o této věci jednou, a to konkrétně na recepci k 28. říjnu. Jinak ovšem komunikuje s Jaroslavem Novákem.

Jaroslav Novák poskytl před pár dny deníku Právo rozhovor, ve kterém došla řeč i na Brněnec. V rozhovoru Novák mimo jiné prohlásil: „Jsem šéf skutečného koncentračního tábora“, v narážce na koncentrační tábor v Letech . Krátce po odkoupení vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora na Písecku, podal Novák trestní oznámení k vrchnímu státnímu zastupitelství, protože se mu nelíbila suma, za kterou stát vepřín odkoupil.

Nelibost vůči jednání Nováka a jeho aktivit spojených s SPD potvrdil Právu místopředseda fondu František Olbert. Ten tvrdí, že fond vede prakticky on a Novák je pouze zakladatelem a dál se v projektu neangažuje – spíše jen mediálně vystupoval, Brněnci údajně k neprospěchu.

Pravda

KSČM se v minulosti opravdu vyhradila vůči zmíněným ministerstvům vlády v demisi.

V případě ministerstva zdravotnictví se Vojtěch Filip osobně vymezil ke krokům ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Na tiskové konferenci z února 2018 mu vyčítalodvolání Svatopluka Němečka z funkce ředitele ostravské nemocnice:

„Legitimita těch rozhodnutí, pokud není podložena vnější kontrolou, je pochybná. Já chápu jeho (Adamovu) odvahu některé personální kroky dělat. Ale považuji to za krok velmi špatným směrem.“

Ministerstvo dopravy bylo komunisty kritizováno zejména ve věci plánovaného rozšíření mýtného o 900 km na silnice I. třídy. Vadí jim zejména zvolení neekonomického řešení, možné objíždění zpoplatněných úseků a neprozkoumaný dopad na mikroregiony.

V lednu 2017 však Ťok předložil do vlády variantu technologicky neutrálního řešení a rozšíření o 900 km. Stalo se to, že vyhrálo politické rozhodnutí nad odborným a ekonomickým hlediskem,” zaznělo od poslankyně Matušovské na tiskové konferenci z 6. března 2018 (čas od 4:45).

Agendu ministerstva zahraničí KSČM kritizovala zejména kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal a kvůli postoji ministerstva a předsedy vlády Andreje Babiše ke spojeneckému útoku na syrské cílez 14. dubna 2018. Komunistům vadí i plánovaná zahraniční politika vyplývající z programového prohlášení vlády ANO s ČSSD.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval v záležitosti podepsání memoranda k těžbě lithia.

Pravda

V otázce Jaromír Soukup mluvil o společnostech Deutsche Telekom a Volkswagen, v nichž by podle jeho zjištění mělo Německo vlastnit 22% a 20% podíl.

V Deutsche Telekom ve skutečnosti Německo 14,5% podíl a ve společnosti Volkswagen 20% podíl Dolní Sasko.

Česká republika zastoupená ministerstvem financí vlastní ve společnosti ČEZ 69,78% podíl, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.

Pravda

V rámci hodnocení jsme hledali, nakolik si pirátské strany vedou ohledně zastoupení v národních parlamentech. V tomto ohledu se výrazně prosadili Piráti na Islandu a v České republice. V dalších zemích jde prozatím spíše o dílčí úspěchy sestávající v zisku europoslaneckého křesla. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pirátské strany jsou zakládány všude po světě, jejich seznam lze najít na Pirate Parties International, tedy nadnárodním sdružení pirátských stran.

Na Islandu zaznamenala tamní Pirátská strana v parlamentních volbách v roce 2016 úspěch, kdy získala 14,5% voličských hlasů a 10 křesel v Parlamentu.

Švédská Pirátská strana v roce 2009 získala jedno z křesel Švédska v Evropském parlamentu.

V Německu měla Pirátská strana vcelku nadějné pozice po úspěchu v roce 2012, avšak její popularita poté klesla.

Ve Finsku se Piráti do vyšší politiky ještě nedostali, avšak objevují se v politických funkcích na nižších úrovních.

V kontextu evropské politiky, jak shrnuje článek Evropské rady pro mezinárodní otázky, se pirátské strany mohou jevit jako rebelské hlasy úzké skupiny společnosti. Vzhledem k tomu, jakými otázkami se zabývají, a vzhledem k jejich rostoucí popularitě na různých úrovních politiky by ale neměli být opomíjeni.

V České republice získali Piráti v posledních parlamentních volbách 10,79 % hlasů, tedy 22 mandátů.

Pirátské strany většinou nehrají prim ve vyšší politice jednotlivých států, Island a Česká republika jsou prvními státy s výrazným zastoupením členů Pirátské strany v parlamentu. V ostatních zemích se Piráti zapojují spíše do regionální politiky a jejich zisky ve volbách nejsou nijak závratné.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť ODS skutečně dvakrát zákon nepustila přes 2. čtení, Stropnický opomíjí řadu faktorů, které vedly k potopení projednávání. Např. absenci vládních poslanců, kteří se jednání vůbec nezúčastnili.

Novela zákona, o které Martin Stropnický mluví, byla skutečně projednávána v Poslanecké sněmovně a to konkrétně v minulém volebním období. Změna zákona o Vojenském zpravodajství měla přinést změny v oblasti kyberbezpečnosti. Nebyla však doprojednána, skončila ve 2. čtení.

Pokud se podíváme na průběh projednávání, je vidět, že ve 2. čtení byl návrh projednáván dvakrát a nepodařilo se toto čtení ukončit. Nejprve 25. května 2017 (čtvrtek) začala tato věc být projednávána těsně po 12 hodině. Ve čtvrtek je stanoveno v Poslanecké sněmovně, že dopolední jednání končí zpravidla ve 13 hodin. V rámci této doby vystupovali poslanci a Zbyněk Stanjura (ODS) měl na závěr dlouhý projev, který přesáhl 13. hodinu a nebylo tak možné bod uzavřít.

Nicméně kromě něj vystupovali na plénu rovněž poslanci ANO (Sedlář, Chalupa) nebo TOP 09 (Skalický). Nebylo to pouze věcí ODS a KSČM.

Druhé projednávání pak proběhlo zhruba o měsíc později, když v červnu 2017 bylo projednávání zablokováno tím, že si ODS ústy svého předsedy poslaneckého klubu vzala přestávku v takové délce, jenž svým rozsahem přesáhla jednací den sněmovny. Tedy do 19:01 (jedná se do 19:00).

Ovšem ve 2. případě nelze pominout to, že sněmovna nebyla zcela evidentně usnášeníschopná. To lze doložit na tom, že nebylo možno hlasovat o procedurálním návrhu. Byť je možné, že toto bylo využito ve prospěch potopení tohoto zákona, je nepochybné, že vládní koalice disponovala většinou a pokud by měla evidentní zájem o prosazení tohoto zákona, tak by jej prostě prosadila. Mohla prosadit projednávání v jiný den, mohla jednat do noci, nic z toho neučinila.