Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.

Návrh na zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. března 2018.

Schůze vlády se pak uskutečnily 8. března 2018, 14. března 2018 a 21. března 2018 – ani na jedné z nich nebyl tento návrh projednán, jak dokládají záznamy z jednání.

Vláda o návrhu poprvé jednala 27. března 2018 a téhož dne k němu schválila neutrální stanovisko, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že podobný návrh zákona není projednáván poprvé, v minulých obdobích jej načetli rovněž poslanci KSČM (a jednou také vláda). Celkem jde o páté jednání o tomto návrhu. Ve volebním období 2006–2010 byl návrh projednáván jednou, v letech 2010–2013 také a v minulém období dvakrát. V něm jej načetli komunisté i vláda. Ani jeden ze zmíněných návrhů nebyl schválen.

Pavel Nevtípil je detektiv, který má na starosti vyšetřování kauzy Čepí hnízdo, v rámci které je trestně stíhaný aktuální premiér České republiky za ANO Andrej Babiš, zatímco u jeho spolustraníka Jaroslava Faltýnka došlo v této souvislosti k zastavení trestného stíhaní. Jaroslava Faltýnka z výše zmiňovaného výroku obvinili jak členové Pirátské strany, tak komentátor pro Aktuálně.cz Martin Fendrych. V obou případech však šlo o neveřejnou diskuzi, ze které neexistuje oficiálně dostupný záznam.

Předseda Pirátské strany Bartoš již několikrát daný výrok zmiňoval. Na vyjednávání mezi ANO a Pirátskou stranou prý měly padnout zmíněné vyhrůžky na osobu Pavla Nevtípila, které Ivan Bartoš spojoval právě s výše zmiňovanou kauzou. Bartoš přímo prohlásil, že „…tlak na jeho konec vidím v optice kauzy Čapí hnízdo, kdy pan Faltýnek několikrát řekl, že detektiva Nevtípila dostane do tepláků.“

Ivan Bartoš společně s dalším členem Pirátské strany Jakubem Michálkem měli podle vlastních slov udělat zápis o daných vyhrůžkách a předat jej státnímu zástupci. Tento zápis však nikde dohledatelný není, více o tomto tvrzení si můžete přečíst v našem již ověřeném výroku od Ivana Bartoše tady.

Podobné tvrzení pochází i od Martina Fendrycha, který měl podle vlastních slov „nezávaznou konverzaci“ s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem před vysíláním relace Události, komentáře v České televizi. Fatýnek podle jeho slov mimo kamery prohlásil: „Nevtípil bude trestně stíhaný.“

V obou případech však daný výrok padnul v rámci neveřejného prostředí a nebyl nikde oficiálně zaznamenán. Výrok tedy nelze objektivně hodnotit, jelikož máme v tuto chvíli k dispozici jenom tvrzení jednotlivých aktérů.

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.

V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.

Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.

Piráti svolali schůzku opozičních stran na 8. listopadu. Na toto jednání dorazili nakonec zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Tzv. demokratický blok vznikl o týden později. Šlo o uskupení zmíněných stran, které bylo vytvořeno s cílem získat odpovídající zastoupení v orgánech dolní komory. Nyní již nefunguje.

Zda na jednání přišli předsedové klubů ODS a TOP 09 s tím, že blok zakládají, není možné zjistit, protože jednání nebylo veřejné. Je otázkou, zda mohla být tato iniciativa úspěšná jako jediná, to je spíše úhle pohledu předsedy Pirátů. Navíc pokud na schůzku nedorazili zástupci SPD, KSČM a ČSSD, je otázkou, zda mohla mít reálný význam, i pokud by zbývající subjekty neutvořily zmíněný Demokratický blok.

Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť samotná schůzka nebyla veřejná. Piráti po ní vydali tiskovou zprávu i zápis na svém fóru, zmínka o tom, že pánové Kalousek a Stanjura ohlásili vznik Demokratického bloku, zde chybí.

V rámci výroku nesrovnáváme zákon o majetkovém vyrovnání s církemi se zdaněním stavebního spoření, jak k tomu došlo v rozhovoru Práva. Soustředíme se toliko na samotný proces, o kterém mluví Kalousek. Tedy zdanění stavebního spoření a následné rozhodnutí Ústavního soudu.

V roce 2010 schválil Parlament vládní návrh novely zákona o daních z příjmů jako zákon č. 348/2010 Sb. Tento zákon stanovil jednorázové omezení v‎‎ýjimky ze zdanění pro příspěvek poskytovaný v rámci stavebního spoření. Výjimka, která byla dříve součástí zákona o daních z příjmů, byla pozastavena pro všechny příspěvky ze stavebního spoření, na které vznikl nárok v roce 2010 (§ 4, odst. 1, písm. s). Jednalo se tedy o jednorázové zdanění příjmů z příspěvků ze stavebního spoření pouze za rok 2010, repektive zdaňovací období roku 2011. Tím argumentoval Miroslav Kalousek již při projednávání návrhu zákona 2. listopadu 2010 v Poslanecké sněmovně.

Tato novela byla ale v dubnu 2011 vzhledem k rozporu s ústavní zásadou právní jistoty a legitimního očekávání shledána Ústavním soudem jako neústavní a byla proto zrušena. V dnešním znění zákona je tak příspěvek ze stavebního spoření od zdanění opět osvobozen.

Veškeré prostředky vybrané podle neústavní novely zákona o daních z příjmů jako daně z příspěvků ze stavebního spoření byly Ministerstvem financí vráceny stavebním spořitelnám, respektive na účty klientů, ještě v roce 2011.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.