Přehled ověřených výroků

Teze Michala Horáčka je v souladu s ústavním pořádkem. Podle čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod o vině a trestu při spáchání trestných činů rozhoduje pouze soud.

Shledán vinným tak může být pouze ten, jehož vina byla vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu. Do té doby se uplatňuje princip presumpce neviny.

Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR (AVČR) od 13. března 2009 do března roku 2017. Během tohoto období se vystřídalo pět vlád a pět premiérů – konkrétně šlo o kabinety Mirka Topolánka, Jana Fischera, Petra Nečase, Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky.

Jiřímu Drahošovi se dařilo vyjednávat s politiky – např. v roce 2009 s tehdejším premiérem Janem Fischerem, kdy AVČR dostala o půl miliardy větší rozpočet (viz dříve ověřovaný výrok), nebo také s Nečasovou vládou. K jednání, mimo jiné o zvýšení rozpočtu, došlo i za Sobotkovy vlády, kdy Sobotka v březnu při svém projevu na půdě AVČR prohlásil:

„Dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval profesoru Drahošovi za jeho práci ve prospěch dobrého jména české vědy a ve prospěch rozvoje Akademie věd. Jak zde zmínil, jeho funkční období, která zahrnovala celých 8 let, byla obdobími, které byly velmi bouřlivé. Rozhodovalo se o budoucnosti české vědy, rozhodovalo se v nich do značné míry o bytí a nebytí Akademie věd jako klíčové vědecké instituci v naší zemi.“

Dle těchto informací má tedy Jiří Drahoš opravdu zkušenosti s jednáním s politiky. Co se týče jeho členství v politické straně, nejsou dostupné informace, které by jakékoli členství potvrzovaly. Dá se tedy předpokládat, že Jiří Drahoš nikdy členem politické strany nebyl, což uvádí i na svých stránkách.

V roce 2009 hrozily Akademii věd (AV) zásadní rozpočtové škrty v souvislosti s reformou financování vědy a finanční krizí. Podle vědců byly tyto škrty likvidační. Po řadě protestů, mediálních vyjádření i jednání k nim nedošlo. Drahoš byl přímým účastníkem těchto jednání, oznámení o umenšení škrtů veřejně zaznělo po jeho schůzce s tehdejším předsedou vlády Fischerem. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako pravdivý.

Šlo o krizi ohledně rozpočtu na vědu na rok 2010 (s výhledem na roky 2011 a 2012) za Fischerovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády z 29. července 2009. Příprava reformy ale začala již s Topolánkovou vládou: v průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Zmiňovaná reforma provádí hodnocení výsledků (například publikací, patentů, článků, softwaru atd.) konkrétní instituce převodem na jednotnou numerickou škálu (jde tedy o kvantifikaci vědeckých výstupů). Tuto metodiku považovali vědci za nesprávně postavenou, navíc počítala s větším přísunem peněz do aplikovaného výzkumu (což se dotýká pracovišť AV, které z velké části pracují na výzkumu základním). V souladu s reformou byla první Metodika hodnocení výsledků výzkumu, od které se pak mělo odvíjet konkrétní financování.

Dodejme, že do škrtů na vědu se navíc promítla i potřeba škrtů vzhledem k ekonomické krizi. To je však otázkou celkových priorit státního rozpočtu.

Akademie proti škrtům protestovala. Proti návrhu rozpočtu se stavěly také další výzkumné organizace, jako Rada veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu nebo Učená společnost České republiky. Proti škrtům na vědu také probíhaly demonstrace. Vědci považovali reformu za likvidační pro základní výzkum, hlavně pro AV.

Pokud se podíváme na konkrétní čísla, původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu AV. Zejména ale návrh počítal s dalším postupným krácením výdajů. Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se nakonec nestalo.

Předseda Drahoš vedl jednání s premiérem Fischerem (jehož vláda nahradila tu Topolánkovu, která padla v březnu 2009) a dosáhl výrazně menšího snížení rozpočtu, než bylo v plánu, a vláda též upustila od návrhu snižovat rozpočet v dalších letech. Toto jednání se uskutečnilo 30. července 2009 a premiér Fischer po něm uvedl, že vláda škrty vůči AV sníží o půl miliardy korun oproti své původní představě. Pokud budeme sledovat, jak se v daných letech vyvíjel rozpočet Akademie věd, je zjevné, že se sice snížil právě v daném roce a postupně mírně klesal, nedošlo ovšem k výraznému seškrtání rozpočtu až na polovinu, jak bylo původně zamýšleno.

Boje o rozpočet ve vědě a metodiku hodnocení výsledků se však táhly delší dobu. V roce 2010 pak bylo obměněno složení Rady pro výzkum, vědu a inovace, která o metodice rozhoduje. Usedl v ní právě Jiří Drahoš, další zástupci univerzit (také současný předseda ODS Petr Fiala) a též zástupci průmyslu.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 mj. upozorňuje na hybridní kampaně a nebezpečí (především ruského) vlivu v oblasti dezinformací. Ve zprávě je popsána snaha ze strany Ruska ovlivnit českou společnost a vnitřní politickou integritu a také oslabit EU a NATO:

„... pokud sečteme ruské aktivity v posledních letech v kyberprostoru, propagandě, operace na Ukrajině, v Sýrii, únos estonského zpravodajského důstojníka z Estonska do Ruska, ruské příhraniční operace v Evropě, je zřejmé, že EU a NATO čelí ruské hybridní kampani. ... Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání. Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy byla v roce 2016, stejně jako v roce předcházejícím, proti českým cílům velice aktivní.“

Dle zprávy se také zvětšila aktivita osob, které jsou napojeny na čínské zpravodajské služby. Ve zprávě je upozorňováno na to, že se v českých médiích objevily velmi pro-čínské články, které vydávala čínská ambasáda v Praze:

„V souvislosti s vyvrcholením čínsko-filipínského sporu o oblast Jihočínského moře zesílila v ČR aktivita osob napojených na čínské zpravodajské služby. Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně.“

Jiří Drahoš poskytl Parlamentním listům rozhovor 29. dubna tohoto roku. Parlamentní listy o Jiřím Drahošovi píší nebo ho citují často, především v souvislosti s jeho kandidaturou na prezidenta. Tyto články jsou však přebírány z rozhovorů, které Drahoš poskytl jiným médiím – často z Aktuálně.cz, Lidových novin, Info.cz a dalších. Žádný jiný rozhovor, který by Jiří Drahoš Parlamentním listům přímo poskytl, dohledatelný není.

Miloš Zeman 21. ledna 1992 vystoupil ve Federálním shromáždění ČSFR s projevem, v němž mimo jiné říká:

„…populistické krédo ostatně napadá i psychiatr prof. Cyril Höschl ve svém projevu, který koncem září přednesl v pražském Karolínu. Chtěl bych velkou většinu svého diskusního příspěvku vyplnit právě touto citací, neboť se domnívám, že tak jako k tomuto ctihodnému shromáždění mluví zástupci různých profesí, neuškodí, jestliže k němu promluví - byť zprostředkovaně - i psychiatr.

Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.

Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“

Drahoš tedy necituje Zemana zcela přesně, zachovává však smysl jeho slov. Zeman přímo ve svém projevu neoznačuje část Čechů jako slaboduché atd., ale odvolává se na slova psychiatra Höschla (který sám autorství těchto slov potvrdil v časopisu Reflex 14/2004). Vůči Höschlovým slovům však Zeman nic nenamítá, naopak je zcela používá na podporu své argumentace proti referendu a přímé demokracii.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nepodařilo dohledat přesné počty vězňů, kteří byli po amnestiích znovu odsouzeni, a zda se jich tedy vrátila většina. Dodáváme, že velké množství vězňů opravdu skončilo opět ve vězení a počty vězňů se do tří let dostaly na původní úroveň.

Poslední dvě amnestie vězňů byly v ČR vyhlášeny v letech 1998 a 2013. V roce 1998 bylo v důsledku amnestie propuštěno podle dostupných údajů 930 vězňů, v roce 2013 bylo propuštěných 6 471.

Řada vězňů se v průběhu několika let vrátila zpět do vězení. Během dvou let od vyhlášení amnestie z roku 2013 policie znovu obvinila 3 400 amnestovaných, což činí více než polovinu původního počtu. Ovšem dostupné údaje o tom, kolik z těchto obviněných skončilo ve vězení, chybí. Na počátku roku 2015 jich za mřížemi bylo 1 498, tedy necelá čtvrtina původního počtu.

Podobně neexistují dostupná data ani pro amnestii z roku 1998. Pro srovnání lze uvést, že během dvou let po velké amnestii z roku 1990 se zpátky do vězení vrátila zhruba polovina vězňů.

V říjnovém (nejaktuálnějším) průzkumu agentury CVVM (.pdf, str. 5), kterého se zúčastnilo 905 respondentů, uvedlo 27 % dotázaných, že Jiřího Drahoše neznají. Výzkumy dalších agentur nabízejí podobná čísla. Např. v listopadovém výzkumu společností MEDIAN a Kantar TS pro Českou televizi (str. 6) uvedlo 32 % lidí, že Drahoše nezná.

Aktuální data tedy potvrzují, že Drahošova neznámost v české veřejnosti dosahuje necelé třetiny voličů. Pokud se zaměříme na začátek kampaně, tak Jiří Drahoš svou kandidaturu oznámil na konci března 2017.

V prvním průzkumu veřejného mínění po ohlášení kandidatury (v dubnu 2017), uvedlo z 959 respondentů pro agenturu MEDIAN (.pdf, str. 5) 32 % dotázaných, ze Jiřího Drahoše nezná. Více výzkumů z počátku Drahošovy kampaně dostupných není, tudíž pro hodnocení výroku vycházíme z dat MEDIANu.

Z veřejně dostupných výzkumů se tedy zdá, že Drahošovo prohlášení neobstojí. Nicméně v daném případě nelze vyloučit, že měl prezidentský kandidát a jeho tým zpracován vlastní výzkum např. před ohlášením kampaně, který daná čísla potvrzovaly. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Jiří Drahoš je podle volbeních modelů několika agentur na druhém místě za Milošem Zemanem, má také druhý nejvyšší volební potenciál.

Ve volebním modelu listopadového průzkumu agentur Kantar TNS a MEDIAN, kterého se zúčastnilo 1500 respondentů, Jiří Drahoš získal pro první kolo podporu 30,5 procent a umístil se na druhém místě (.pdf, str. 5) právě za Milošem Zemanem. Třetí skončil s šestnácti procenty Michal Horáček. Dodejme, že volební model je konstruován na základě odpovědí těch lidí, kteří nevylučují účast, uvedli kandidáta a jsou alespoň do určité míry rozhodnuti o své volbě.

Nejvyšší volební potenciál (.pdf, str. 5) měl podle tohoto výzkumu opět Miloš Zeman (45 %), druhý byl Jiří Drahoš (40,5 %) a na třetím místě skončil Michal Horáček (28,5 %). Potenciál ukazuje, kolik lidí uvažuje o volbě kandidáta (jde tedy o vyšší číslo než v modelu).

Také říjnový průzkum CVVM (.pdf) ukázal, že Miloš Zeman vede ve voličských preferencích, a to s 34 %. Na druhém místě se objevil opět Jiří Drahoš s 22 % (.pdf, str. 5). Třetí Michal Horáček získal podporu u třinácti procent respondentů. Voličské preference zde ukazují, kolik lidí z těch, kdo plánují jít volit, preferuje toho kterého kandidáta. Zahrnuti jsou zde i ti, kteří nejsou rozhodnuti.

Říjnový výzkum agentury MEDIAN pro Seznam.cz také ukázal, že Jiří Drahoš je nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana, a to dlouhodobě. MEDIAN sestavoval volební model pro druhé kolo prezidentských voleb, kde je vidět, že pozice Drahoše a Zemana je poměrně vyrovnaná (nicméně voliči Miloše Zemana jsou silněji rozhodnutí, že jej budou volit).

Zdroj: Median (.pdf, str. 15)

Za nejvážnějšího vyzyvatele Miloše Zemana označuje Jiřího Drahoše i projekt Kdovyhrajevolby.cz, který ve svém modelu kombinuje průzkumy veřejného mínění a sázkové kurzy. K 6. prosinci měl aktuální pravděpodobnost zvolení nejvyšší Jiří Drahoš (43,7 %), druhý byl Miloš Zeman (43,15 %), na třetím místě se umístil Michal Horáček (5,79 %) následovaný Mirkem Topolánkem (5,26 %).

Oprava (22. prosince): Výrok je hodnocen jako neověřitelný a to na základě prohlášení samotného Drahoše, který na jaře 2017 uvedl pro Aktuálně.cz, že do kampaně vložil prostředky mimo transparentní účet. Tudíž nelze skutečně vyloučit, že se tomu tak stalo. V dané době mluvil kandidát o 200 tisících z vlastních zdrojů. O konkrétní potvrzení jsme požádali tým Jiřího Drahoše, doposud na naši žádost nereagoval. Níže ponecháváme původní odůvodnění v nezkráceném znění.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť na transparentním účtu, který Drahoš pro potřeby své kampaně musel ze zákona zřídit, není dohledatelné, že by osobně přispěl uvedenou částkou. Prozatímní celkové výdaje skutečnosti odpovídají.

Na transparentním účtu Jiřího Drahoše bylo v poledne 6. prosince 2017 evidováno 1 515 finančních transakcí. Mezi nimi nalezneme však také bankovní poplatky nebo dary ve výši několika haléřů – těmi voliči ve většině případů vyjadřují averzi ke kandidátům, kteří za jejich platbu musí bance zaplatit poplatek, nebo slouží jako reklamy.

Mnohem jednodušší se proto jeví zjištění údajů z webu Hlídač státu. Monitoring transparentních účtů ve zkušebním provozu vyčíslil výdaje na kampaň na zhruba 14,86 milionu Kč, což odhad bývalého předsedy Akademie věd potvrzuje.

Platba ve výši 300 tisíc od samotného Drahoše však i po prohlédnutí všech plateb zůstává nenalezena, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.