Přehled ověřených výroků

Jiří Drahoš se narodil v Jablunkově, nedaleko polských a slovenských hranic. Vychodil zde základní školu, stejně jako lidovou školu umění. Z domovského Slezska odešel z důvodu studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, se zaměřením na fyzikální chemii. Všechny informace dokládá web Jiřího Drahoše.

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Miloš Zeman byl skutečně osm let předsedou ČSSD. Stranu vedl v letech 1993 až 2001, kdy byl vystřídán Vladimírem Špidlou.

V roce 1992 získala Československá sociální demokracie (později transformována na Českou stranu sociálně demokratickou) ve volbě do České národní rady 6,53 %.

V následujících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % a o dva roky později 32,31 %.

V posledních volbách do Poslanecké směnovny v říjnu 2017 získala ČSSD 7,27 % hlasů.

V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů

V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.

Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.

Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Už v srpnu 2017, tedy předtím, než byly známy výsledky podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, se Jiří Drahoš k otázce jmenování Andreje Babiše v případě vítězství hnutí ANO vyjádřil pro online rozhovor IHNED.cz.

Uvedl: „Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.“

Z tohoto vyjádření vyplývá, že první pokus jmenování vlády by Jiří Drahoš zřejmě ponechal vítězi voleb - tedy hnutí ANO.

Ani v rozhovoru pro Aktuálně.cz v listopadu 2017 Drahoš explicitně neuvedl, že by Babišovi první pokus k sestavení vlády nedal. Požadoval by ale vládu s vyslovením důvěry. „Jsem člověk, který je přesvědčený o tom, že vláda by měla mít důvěru Poslanecké sněmovny. Samozřejmě, není neobvyklým modelem ani menšinová vláda, ale i taková vláda by měla mít důvěru sněmovny. Očekávám, jak se bude situace vyvíjet. Byl bych nerad, kdyby tady také vládla dlouho vláda v demisi, není to dobré ani pro parlamentní demokracii, ani pro tuto zemi. Sám čekám, jak se situace vyvine. Byl bych ale rád, aby vláda, ať by byla jakákoliv, získala většinu ve sněmovně.“

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Babišem zmíněná podoba zákona zahrnující zákaz působení bývalých senátorů a poslanců se na plénum Sněmovny nikdy nedostala a byla zastavena již Legislativní radou vlády.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh skutečně obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8). S tímto návrhem zákona vyjádřila nesouhlas Legislativní rada vlády. Skupina dvaceti pěti poslanců, především z hnutí ANO a dále z KDU-ČSL, STAN a Úsvitu, návrh tohoto zákona předložila rovnou ve Sněmovně, avšak ve verzi, která již odstavec o účasti bývalých zákonodárců v dozorčích radách apod. neobsahovala.

Poslanecký návrh zákona byl předložen v únoru 2017, nicméně dřív, než se o něm hlasovalo, proběhly volby, a projednávání tak bylo ukončeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože dotyčný odstavec o účasti bývalých poslanců a senátorů byl z návrhu vyjmut ještě dřív, než se dostal do Sněmovny. Navíc v této podobě ho předložila skupina poslanců, kde poslanci hnutí ANO tvořili většinu (konkrétně 15 z 25).

Miloš Zeman skutečně přislíbil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, že ho pověří sestavením vlády dvakrát.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády: „Jsem velmi rád, že zde mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády České republiky. Tímto prvním krokem, jak odpovídá tradicím, je to, že prezident republiky pověřuje politickou osobnost, v daném případě vítěze voleb, jednáním o sestavení vlády. Moji předchůdci, až už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím,že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše, žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (od 0:18)

Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy: „Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)

Není jasné, jakou “anketu” má Jiří Drahoš na mysli, proto je pro nás výrok neověřitelný.

Jiří Drahoš může myslet výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění, které tuto otázku sleduje. Například výzkum z února 2017 (.pdf, strana 2) se zabývá mírou naléhavosti různých oblastí veřejného života. Problematika migrace se zde skutečně nevyskytuje na prvním místě (to patří korupci), ovšem až na druhém s 61 % občanů považujícími ji za do nějaké míry naléhavou.

Církevní restituce se na prvních 20 příčkách opravdu nenacházejí, daný průzkum se však zaměřil na konkrétních 29 oblastí, které byly určeny CVVM, restituce nebyly do seznamu vůbec zařazeny.