Přehled ověřených výroků

Pravda

Jiří Drahoš uvedl, že pokud budou dvě debaty tak by rád určil, ve kterém médiu se jedna z nich odehraje. Zároveň ale upřesnil, že zatím žádná dohoda mezi kandidáty nebo jejich týmy neproběhla.

Jiří Drahoš o určování míst a počtů prezidentských debat mluvil, a to v rozhovoru pro Seznam Zprávy (10:45).

„Miloš Zeman si může určovat co chce. Pokud chce se mnou debatovat, tak považuji za fér, že jeden kandidát si určí jedno médium a druhý to druhé. Já jsem rozhodně nepřistoupil na debatu na TV Prima nebo TV Barrandov. Já jsem naopak řekl, že bych za sebe preferoval jednu debatu na veřejnoprávním médiu.“

Stejné téma se probíralo i v debatě Českého Rozhlasu (8:58) s postupujícími kandidáty, kam byl pozván i Miloš Zeman, ten ale účast odmítl. Jiří Drahoš prohlásil, že ze dvou debat by preferoval jednu ve veřejnoprávním médiu, například v České televizi, připustil i účast v debatě v Českém rozhlase, pokud by Miloš Zeman přijal pozvání. Zatím ale domluva probíhá pouze skrz média.

„To záleží na tom, jak se Miloš Zeman a jeho tým postaví k tomu, že pokud budou dvě debaty, tak já chci tu druhou ve veřejnoprávním médiu (…) Momentálně jsme si to tak vzkazovali přes média, ale zatím nic dohodnuto není.“

Pravda

Miloš Zeman dlouhodobě označuje ekonomickou diplomacii za „základní funkcí české zahraniční politiky“ a říká, že „máme k ní všichni nedílně přispívat jak jako politici, tak samozřejmě jako podnikatelé“, jak uvedl na Setkání lídrů českého exportu 2016. Je nutno podotknout, že Zeman v rámci svých diplomatických cest navštěvuje i jiné země než Čínu a Rusko.

Přehled cest prezidenta republiky zmapovalo Aktuálně.cz, a to k prosinci 2016. Zdaleka nejobjemnější výpravy si však vysloužily právě Rusko a Čína.

Co se týče Ruska, Miloš Zeman dlouhodobě lobuje proti sankcím, se kterými se v současné době Rusko potýká. Princip sankcí je podle jeho slov obecně nesprávný a v případě České republiky ekonomicky velice nevýhodný vůči vztahům s Ruskem.

Miloš Zeman navštívil Rusko již 8.–9.května 2015, kdy se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Až nedávná Zemanova návštěva této země ve dnech 21.–24. listopadu 2017 však obsahovala výpravu 140 podnikatelů.

Jak Miloš Zeman poznamenal, „když jsem letěl do Francie, měl jsem s sebou čtrnáct podnikatelů, tady sto čtyřicet, z toho by se dalo usoudit, že Rusko je desetkrát významnější než Francie. Pokud jde o konkrétní dohody, předpokládám, že deset z nich bude podepsáno v Moskvě a tři v Jekatěrinburgu. Celkový objem podepsaných kontraktů má činit dvacet miliard korun.“

Mezi firmami, které kontrakty podepisovaly, se nacházejí například Brisk Tábor, který rozšířil investice s vládou v Samarské oblasti, nebo firma Pragoimex, která se má podílet na modernizaci tramvají a metra, a také firma Alta působící v oblasti strojírenství a energetiky.

Co se týče Číny, Miloš Zeman v roce 2016 upozornil na fakt, že Čína je schopná předstihnout v objemu hrubého domácího produktu i Spojené státy, proto je to velmi perspektivní a zatím nedostatečně využitý trh.

Zeman dále inicioval historicky první návštěvu prezidenta Číny na půdě České republiky od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1949. Během návštěvy, která proběhla ve dnech 28.–30. března 2016, se hlavy obou států zavázaly spolupracovat na iniciativách Ekonomické pásmo Hedvábné stezky a Námořní Hedvábná stezka pro 21. století (iniciativa Pásmo a Stezka), předložené čínskou stranou. Základem iniciativy je zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou za účelem zjednodušení obchodní spolupráce.

Prezidenti se dále zavázal i „využít potenciál Ekonomického smíšeného výboru obou vlád v orientaci základního směřování, rozšiřovat obchod a obousměrné investice a podporovat vyvážený růst dvoustranného obchodu.“

Prezident Číny s sebou přivezl desítky čínských podnikatelů, od kterých Miloš Zeman přislíbil investice ve výši 45 miliard korun. Část z nich bude financovat i čínská společnost CEFC, která na český trh vstoupila v roce 2015 a jejíž čelný představitel Jie Ťien-ming se stal poradcem Miloše Zemana v dubnu 2015. Tématem Českého investičního fóra a konkrétní povahou investic CEFC se podrobně zabývá náš komentář. Je nutné zmínit, že CEFC neinvestuje v České republice ve smyslu tvorby nových pracovních míst (např. v nově budovaných podnicích), ale naopak se soustředí prozatím na nákup podílů ve stávajících firmách (např. letecké společnosti Travel Service, Pivovarech Lobkowicz, fotbalové Slavii) a také na nákup nemovitostí.

Miloš Zeman sám absolvoval návštěvu Číny hned několikrát – v letech 2014, 2015 a naposledy 11.–17. května 2017. Tématem byla rovněž ekonomická spolupráce a 38 projektů, ze kterých část měla být podepsána již v Číně a 16 mělo počkat na Čínské investiční fórum, konané v červenci 2017 v Praze. Prezident Zeman se následně v České republice účastnil již zmíněného fóra, které bylo organizováno Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Nepravda

Velikost ekonomiky se v současnosti měří nejčastěji hodnotou Hrubého domácího produktu (HDP), případně HDP přepočteným na paritu kupní síly (PPP). Dle světové banky (data 2016) pak největší ekonomikou je dle HDP stále USA, ale podle PPP je jí Čína.

Podobné údaje přináší i mezinárodní měnový fond (MMF), který uvádí na prvním místě v podílu světového PPP (data 2017) Čínu, následovanou EU a USA, ale v případě HDP je to na prvním místě stále USA. Toto prvenství si dle údajů MMF Čína udržuje již od roku 2015, kdy předběhla USA v hodnotách PPP.

Světové ekonomické forum přiznává první místo i nadále USA, ale to pracuje čistě jen s údaji o HDP, kde si USA udržuje náskok právě před Čínou. Pozici Číny jako vedoucí světové ekonomiky uznávají například i významná ekonomická media jako je například Bloomberg, i ten ale pracuje s paritou kupní síly. V článku zároveň vysvětluje problematiku porovnávání velikosti ekonomiky jen na základě HDP.

Výrok tedy musíme hodnotit jako nepravdivý, jednak dle jednoho z měřítek (HDP) je největší ekonomikou stále USA, a i v případě ukazatele PPP je výrok nepravdivý, protože se Čína dostala na první místo již v roce 2015, a ne loni v roce 2017.

Pravda

BIS se k ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami vyjádřila ve veřejném prohlášení ředitele Michala Koudelky. Uvedla, že žádné konkrétní důkazy o této skutečnosti nemá a o Drahošovi se v ní ani v ostatních veřejných výročních zprávách nevyjadřuje. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

„V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.”

Nepravda

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

Pravda

Jiří Drahoš se skutečně, stejně jako ostatní kandidáti, účastnil řady veřejných debat. A to jak v médiích, tak na půdě veřejných vysokých škol či na dalších místech.

Níže vypisujeme několik příkladů debat (jde o velmi omezený výčet), jichž se Drahoš účastnil:

Šestice

Osmice

Duely

Miloš Zeman se těchto debat skutečně neúčastil. Při oznámení své opětovné kandidatury 10. března uvedl, že do debat chodit nebude. Konkrétně řekl:

Zavazuji se, že nebudu útočit na žádného ze svých protikandidátů, a pokud on bude útočit na mě, nebudu na tyto útoky odpovídat. Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit z důvodu, který jsem teď právě uvedl, žádných rozhlasových ani televizních diskusí.“

Zeman do debat s protikandidáty skutečně nechodil, pouze od března 2017 (tedy od ohlášení kandidatury) každý týden navštěvuje TV Barrandov, kde má pořad Týden s prezidentem. Zeman byl během kampaně svými soupeři vyzván, aby se debat účastnil (vyzval jej veřejně např. Pavel Fischer), to ovšem Zeman s poukazem na svůj slib odmítl.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Pravda

O tom, že je eurofederalistou, se Miloš Zeman vyjádřil v minulosti vícekrát:

Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát.” (rozhovor pro Euractiv.cz, 10.12. 2012)

"Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou." (Idnes.cz., 12.1.2009)

„Jsem eurofederalista, a tedy odpůrce evropského superstátu.“(v knize Miloš Zeman - zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským, kniha z roku 2012, ukázka zde)

Svoji podporu společné zahraniční, obranné a ekonomické politice EU vyjádřil například v roce 2013 v Berlíně nebo při podpisu tzv. eurovalu v témže roce.

Neověřitelné

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Pravda

1. prosince 1996 vstoupil v platnost zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Tato legislativa umožnila českým občanům, na něž byly svazky vedeny, aby do nich nahlédli. Nešlo tedy o plošné uvolnění svazků StB, ale o opatření, které mělo dát možnost postiženým osobám zjistit, zda na ně StB vedla záznamy.

Novela tohoto zákona o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti vstoupila v platnost 20. 3. 2002. Ta umožňovala v podstatě plošnou dostupnost svazků StB s výjimkou těch, které by ohrožovaly životy občanů a které by mohly ohrozit bezpečnost státu.

Plošné otevření svazků StB tedy bylo v České republice legislativně umožněno zhruba 12 let po sametové revoluci. 7 let po revoluci ovšem byly dostupné svazky StB pro osoby, na něž tehdejší tajná komunistická policie vedla spis.

Zároveň je faktem, že byly v období po Listopadu ničeny svazky StB. Jejich přesný počet se ovšem nedá dohledat. I přes drobné nepřesnosti a nejasnosti je výrok hodnocen jako pravdivý.