Přehled ověřených výroků

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných 20. a 21. října 2017 zvítězilo hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem s 29,64 %. Na druhém místě se umístila ODS předsedy Petra Fialy, která ve volbách získala 11,32 %.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Zdeněk Ondráček během svého kandidátského projevu, ve kterém poslance seznamoval se svým profesním životem, omluvu za své působení u pohotovostního pluku v roce 1989 nepronesl. Poslanec Ondráček pouze vysvětlil, jak se do pohotovostního pluku dostal:

„K vykonání náhradní vojenské služby jsem nastoupil do střední policejní školy, která se tehdy nazývala Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, stejně tak jako cca 550 mužů – tehdy ještě ženy nechodily, aspoň tímto směrem.“

Jediné, za co se Ondráček omluvil, bylo jeho působení v roli poradce Poslanecké sněmovny:

„Můžu se vám omluvit za to, že jsem po ukončení své aktivní služby pracoval pro tuto Poslaneckou sněmovnu jako poradce.“

Až po jeho kandidátském projevu byl ministrem zahraničích věcí Martinem Stropnickým nepřímo vyzván k omluvě. Zdeněk Ondráček se však už ke slovu nepřihlásil, a tak výzvě Martina Stropnického nevyhověl.

Mirek Topolánek má pravdu v tom, že žadatelé o azyl by k nám byli relokováni, přestože zažádali o azyl v jiném členském státě EU. Není ale pravdou, že by žadatelé nebyli kontrolováni. Také zatím neexistuje legislativa o harmonizaci sociálních benefitů pro žadatele o azyl na evropské úrovni.

Návrh nařízení Dublin IV. zavádí povinnost pro první stát, ve kterém podal žadatel o mezinárodní ochranu svou žádost, zkontrolovat (čl. 3 odst. 3), zda žádost není nepřípustná z důvodu, že žadatel přichází z první země azylu nebo bezpečné třetí země. Dále musí posoudit, zda žadatel nepřichází z nebezpečné země nebo nepředstavuje bezpečnostní riziko. Pokud se naplní jedno z kritérií, posuzuje žádost daný členský stát sám (čl. 3 odst. 4). Pokud naopak ani jedno z kritérií naplněno není, zahájí se řízení o určení příslušného členského státu k projednání žádosti o mezinárodní ochranu, který je určen na základě několika hledisek (kapitola III.).

Dublin IV. zavádí dále automatický relokační mechanismus (kapitola VII.), který se zahájí v případě přetížení některého ze států, v takovém případě nebude daný stát příslušným k projednání žádosti. Přesto však musí provést kontrolu výše zmíněných kritérií (5. bod důvodové zprávy, část II.).

Česká republika by tak v případě zavedení automatického relokačního mechanismu byla státem, který by posuzoval žádost o mezinárodní ochranu, již předtím by však musel být žadatel zkontrolován mj. ohledně toho, zda představuje bezpečnostní riziko. Tuto kontrolu by však vykonával první stát, ve kterém podal žadatel žádost o mezinárodní ochranu, nikoliv Česká republika.

V návrhu nařízení se taky nabízí možnost pro členské státy neúčastnit se relokací, a to prostřednictvím tzv. „příspěvků solidarity“, za každého odmítnutého žadatele zaplatit členskému státu, který se pak musí vyrovnat s přetíženým systémem, 250 000 eur.

Na úrovni EU neexistuje legislativa harmonizace sociálních benefitů pro žadatele o azyl. Podle analýzy Evropského parlamentu (.pdf, eng, 3.1.3) mají žadatelé o azyl právo na sociální benefity, ale pouze podle pravidel a výše ve státě ve kterém se nacházejí. Mirek Topolánek nejspíše hovoří o Evropském pilíři sociálních práv (.pdf), přijatém v roce 2017, ten ovšem není závazný a žadatele o azyl jako takové nezmiňuje. Anglicky dostupný zde.

Přesně 21. listopadu opravdu jednal prezident Miloš Zeman s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči. Setkání prezidentů se uskutečnilo v užším a širším kruhu. Prezidenta Miloše Zemana na jednáních doprovázeli kancelář Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a jeho hlavní poradce Martin Nejedlý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil na konci října loňského roku na televizi Barrandov.

V pořadu Jaromíra Soukupa (majitele televize) Týden s prezidentem pronesl 26. října 2017:„Mám potom podle ústavy právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi.“(viz video, 38:39)O týden později, 3. listopadu 2017, ve stejném pořadu dodal:„Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry, a to je jedna z děr v naší ústavě, může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín.“(viz video, 16:55)Za tato vyjádření sklidil kritiku např. ze strany ODS nebo Andreje Babiše, který by prý s takovým návrhem nesouhlasil. Miloš Zeman při následující příležitosti opravil své prohlášení s tím, že šlo o nadsázku.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se k problematice potenciální neomezené doby vlády v demisi vyjádřil odmítavě. Byť není prezident vázán žádnými termíny, musí podle ústavní povinnosti v této věci jednat, jmenovat předsedu vlády v demisi o sestavení nové vlády (Čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ústava České republiky). Prezident nesmí zmrazit proceduru, musí jednat podle pravidel. Při porušení demokratického principu by hrozila ústavní žaloba.

Výrok Jiřího Drahoše, kandidáta na post prezidenta republiky, jsme označili za pravdivý, protože z patnácti aktérů jednání, jak za ODS, tak ČSSD, se pouze Miloš Zeman v roce 2013 vrátil po desetileté pauze zpět do české politiky.

Opoziční smlouva, oficiálně Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS, byla uzavřena v červenci 1998 s platností na následující čtyři roky. Pakt mezi nejsilnějšími politickými stranami 90. let byl uzavřen po předčasných volbách v roce 1998, kdy měl umožnit menšinové vládě Miloše Zemana ustát celé funkční období bez ohrožení opozicí.

Opoziční smlouva byla uzavřena 9. července 1998 a je pod ní podepsáno (.pdf, str. 2–3) patnáct zástupců, osm z ČSSD a sedm z ODS. Z řad signatářů za sociální demokracii zůstal politicky aktivní do dnešní doby pouze Miloš Zeman, který se v nejbližších dnech pokusí obhájit post prezidenta republiky. Avšak do roku 2016 zastával pozici místopředsedy Senátu Zdeněk Škromach, který ve volbách neobhájil post a z vrcholné politiky se stáhl, a Vladimír Špidla do roku 2010 působil jako eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Bruselu. Smlouvu dále podepsala Petra Buzková a Vladislav Schrom, kteří působí v soukromé sféře. Další tři – Zdeněk Vojíř, Stanislav Gross a Ivo Svoboda – již zemřeli. Na straně ODS jsou všichni majitelé podpisů již z politické hry venku. Václav Klaus odešel v roce 2013 po skončenídruhého prezidentského období, Miroslav Beneš byl členem Poslanecké sněmovny pouze do roku 2006, Libuše Benešová odešla z hradní kanceláře Odboru spisové a archivní služby do důchodu v roce 2015, Milan Kondr držel senátorský mandát za ODS pouze mezi lety 1996–1998, Ivan Langer se dnes angažuje ve Správní radě soukromé VŠ CEVRO Institut, Miroslav Macek se věnuje soukromému podnikání a Vlastimil Tlustý z ODS odešel v roce 2009 poté, co svým hlasem přispěl k pádu Topolánkovy druhé vlády.

Při srovnání s přehledem členů vlády v mezidobí 1998–2002 zastává volenou funkci aktuálně pouze Karel Březina, tehdejší vedoucí Úřadu vlády ČR a nejmladší ministr Zemanovy vlády. Ten nyní ovšem působí jako pražský zastupitel, nefunguje tak v rámci celostátní politiky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, avšak s přihlédnutím k případu Karla Březiny.

Petr Hannig svým výrokem odkazuje na situaci z roku 2009, kdy byl Sněmovnou a Senátem schválen ústavní zákon o zkrácení volebního období v té době činné Poslanecké sněmovny. Poslanec Melčák proti tomu zákonu podal ústavní stížnost – Ústavní soud dal pak poslanci za pravdu a poprvé v historii České republiky zrušil ústavní zákon.

Jak vyplývá z článku věnujícího se nálezu Ústavního soudu, Melčákův právní zástupce v tomto řízení byl skutečně Jan Kalvoda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Zeman k Drahošovi a jeho slovům vyjádřil již několikrát osobně, navíc jej soustavně a dlouhodobě napadá skrze svého tiskového mluvčího.

Miloš Zeman při ohlášení své druhé kandidatury na prezidenta prohlásil, že nebude útočit na své protikandidáty. Nicméně např. na TV Barrandov uvedl v souvislosti s inzerátem, který spojuje Drahoše s migrací, že: “ Pan Drahoš je spojen s migrací, v tomto případě se jedná o pravdivé téma. Loni v červnu v Lucerně prohlásil, že 2600 imigrantů klidně vydržíme. Protože je migrace citlivé téma, tak spojení pana Drahoše s migračním přístupem je logické a oprávněné.”

Při své návštěvě Jihomoravského kraje Zeman na dotaz týkající se Drahošových slov o nebezpečí ovlivnění voleb v ČR ze strany zahraničních tajných služeb uvedl, že “ Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií ” a “ Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné ”.

Na stejné téma pak promluvil Zeman i ve svém Vánočním poselství, když řekl: “ Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející. ”

A podobně i v projevu na konferenci SPD, kde pronesl: “ Když nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské. Nicméně já to považuji za drzou urážku českých voličů, kteří mají vlastní rozum, vlastní hlavu a kteří se nenechají manipulovat, nenechají si vymývat mozky, natož nějakou zahraniční rozvědkou, a ostatně ani si nedokáži představit, jak by se to dělo.. ”

V rozhovoru pro Parlamentní listy Zeman na otázku, co říká na Drahošova slova o tom, že by o některých věcech, jako například otázka členství v EU, neměli občané rozhodovat v referendu, odpověděl: “ Myslím si, že je to neúcta k občanům, ať to řekl kdokoli, protože referendum je například ve Švýcarsku naprosto běžnou věcí ”.

Mluvčí prezidenta se k Drahošovi vyjadřuje ještě častěji. Například na svém facebooku zveřejnil během posledního půl roku desítky příspěvků zmiňující Jiřího Drahoše.

Závěrečná část výroku Miloše Zemana, že se v debatě na TV Nova vyjádřil (od 2:20), že se nebude vyjadřovat k Drahošovi, když není ve studiu, je pravdivá.