Přehled ověřených výroků

Pravda

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 byl ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou schválen 19. prosince 2017. O den později byl podepsán prezidentem.

Abychom zjistili „půdorys hlasování“, podívejme se na jeho záznam. Kromě stran předchozí vlády (ANO, ČSSD a KDU-ČSL) návrh podpořili právě také poslanci KSČM a SPD. Zdrželi se všichni poslanci STAN a převážná část Pirátů, proti byla TOP 09 a ODS. Miloš Zeman tedy správně vyjasňuje, že návrh nebyl přijat jen na půdorysu předchozí vlády, ale byl schválen za přispění dvou dalších stran.

Pravda

Miloš Zeman popisuje korektně pravomoce české hlavy státu, které jí v dané věci náleží. Ústava ČR ve čl. 64 uvádí:

„(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Pravda

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima.

O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.

Miloš Zeman

Pravda

Jednání o belgické vládě, na které Miloš Zeman odkazuje, trvalo 589 dní (anglicky). Přesněji se jedná o 19měsíční období od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Sice se nejedná přesně o dva roky, toto rozmezí se k nim ale blíží, a proto výrok v tomto kontextu hodnotíme jako pravdivý.

Od poslední vlády, která rezignovala v roce 2010, vládl zemi úřednický kabinet. Dlouhá jednání zapříčinily neshody mezi valonským (francouzsky hovořícím) jihem a vlámsky hovořícím severem Belgie.

Pravda

Miloš Zeman se zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby, že nepůjde do žádných debat, nepovede kampaň a nebude útočit na kandidáty. Na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků se Zeman vyjádřil, že je ochoten se se svým sokem utkat ve dvou debatách; později řekl, že půjde do čtyř debat, jak už jsme doložili.

Prezidentův mluvčí Ovčáček v debatě pro iDNES.cz, která se konala 4. ledna, řekl, že Zeman neplánuje účast v debatách ani před případným druhým kolem (druhé video v odkazu, 1:40).

Jiří Ovčáček stejný závazek potvrdil i 28. prosince 2017. Pro server Idnes.cz uvedl:

Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Pravda

Islám na hazard nahlíží podobně jako na pití alkoholu – hazard je tedy zakázán. V případě jiných náboženství narážíme na různé zmínky o škodlivosti hazardu, který není v žádném případě doporučován, avšak ani zakázán. Kasina a sázkové kanceláře jsou postaveny mimo zákon v zemích s muslimskou většinou, např. Katar, Kuvajt nebo Brunej.

V každém případě muslimské země nejsou jediné, které by hazard v různých formách zakazovaly – hazard v jakékoli podobě je zakázán kupř. v Číně, v Thajsku či na Kubě, ve skutečnosti se však provozuje mimo dohled zákona. Mnohé jiné země mají pravidla ohledně hazardu velmi striktní (Libanon, Nový Zéland).

Pravda

Litva se k NATO připojila v roce 2004, od roku 2012 pravidelně aktualizuje svůj závazek přispívat na obranu podle doporučení NATO částkou odpovídající minimálně 2 % vlastního HDP.

Od roku 2013 se její výdaje postupně zvyšují (podle odhadů na rok 2017 měly být na úrovni 1,77 % HDP), během let 2014 - 2018 jsou pak meziroční nárůsty značné. Detaily lze vyčíst ze zprávy NATO o výdajích na obranu (.pdf, str. 8).

Litva si pro letošní rok vytyčila cíl 2 % HDP, a to v reakci na apel Donalda Trumpa, který žádal členské země NATO o dodržení závazků. Původním popudem pro zvyšování výdajů na obranu byly obavy po ruské anexi Krymu v roce 2014. 2procentní závazek pro letošní rok pak Litva podle schváleného státního rozpočtu skutečně splní.

Nepravda

Ivan Bartoš říká pravdu o tom, že Radek Vondráček hájil Andreje Babiše a že proti jeho výrokům Bartoš v Poslanecké sněmovně vystoupil. Vondráček se ale za svoje slova neomluvil, pouze dodal, že v úplném kontextu mají jiný význam. Explicitně uvedl, že se nemá za co omlouvat.

Ivan Bartoš naráží na výrok Vondráčka z 26. listopadu. V Otázkách Václava Moravce na dotaz, zda rozhodování o vydání mandátového a imunitního výboru a Sněmovny bude nějakým způsobem ovlivněno tím, že Babiš by měl být osobou, jež bude premiérem této země, Vondráček odpověděl: To bude zase úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co bude lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu. Posléze pro iROZHLAS řekl:

„Zkrátka vždycky tam nějaký politický vliv bude. Říkal jsem proto, jestli by nestálo za úvahu to o čtyři roky odložit. Já jsem se nerozhodl, jenom jsem říkal: uvědomme si, před čím stojíme. Imunita není navždy, zkrátka by se šetření jen odložilo. Proti tomu je zase to, že jsme obecně proti nevydávání. Opravdu nejsme žádní nadlidé ve sněmovně.“ Na následující schůzi PSP 28. listopadu proti tomuto výroku vystoupila Markéta Pekarová Adamová ze strany TOP09:

Pan Vondráček tímto popírá základní principy právního státu, to znamená, že jeden člověk by měl být tady v tomto případě nad zákony. Zákony však mají platit bez rozdílu pro všechny. Já vás tedy žádám, pane předsedo Vondráčku, abyste tyto své výroky buďto vysvětlil, protože si myslím, že i ostatní kolegy z ostatních klubů bude zajímat vaše vysvětlení, a abyste je, pokud je nevysvětlíte dostatečně, také odvolal a omluvil se za ně, protože vy v tuto chvíli děláte z poslanců, kteří jsou tady přítomni, vlastně de facto nadlidi, a zejména pak pana Babiše, který má být budoucím premiérem.“ K tomuto vyjádření se v diskuzi připojil také Ivan Bartoš:

„J á jsem viděl ta vystoupení pana předsedy Vondráčka a chtěl bych připomenout věc, kterou jsme tady vlastně před týdnem i my všichni slyšeli prostřednictvím pana předsedy v jeho vystoupení. Protože slovo dělá muže, slovo dělá i ženu, a tady u toho pultu zazněla taková vzpomínka nebo inspirace pozicí spíkra, který v dané chvíli odhazuje tu stranickou legitimaci.“ Vondráček na to reagoval tak, že v celkovém kontextu svá slova myslel úplně jinak a to, že Babiš bude premiérem, neznamená, že by kvůli tomu mělo být přerušeno stíhání. Zároveň se za tento výrok neomluvil:

Ale doufám, že přijmete mé vysvětlení, že takto to bylo myšleno, že v žádném případě tam není pomlčka: premiér - nevydat, premiér - imunita. To spíš trošku vypovídá o těch, kteří to následně tvrdí, jak oni přemýšlejí. Já tak rozhodně nepřemýšlím. Takže podle sebe měřím tebe. Zkrátka trošku je to na zamyšlení i na druhé straně. Já se nemám za co omlouvat, já jsem diskutoval otevřeně o pro a proti. Je taky pravda, že v tom pořadu nejste schopní říct vše, co máte na srdci, zpravidla vás ten moderátor přeruší.

Radek Vondráček o nestrannosti vůči politickým stranám hovořil krátce po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny (22. listopadu 2017):

„Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.“

Pravda

Miloš Zeman během výkonu funkce prezidenta směřoval své zahraniční cesty spíše do zemí Visegrádské čtyřky, Evropské unie a NATO. Nejčastěji navštěvovanou zemí bylo Polsko, hlavně kvůli zde se konajícím summitům Visegrádské čtyřky a NATO. Dále několikrát navštívil Asii, kam většinou cestoval za účelem státních návštěv. Latinskou Ameriku navštívil jen jednou, a to při příležitosti konání Letních olympijských her v Riu de Janeiru (OH 2016), kde se zúčastnil slavnostního zahájení.

Zavádějící

Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.

Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.

Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.

O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.