Přehled ověřených výroků

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média, aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

„Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Výrok jsme se pokusili ověřit prohledáním internetových profilů Michala Horáčka na Facebooku, Twitteru a Instagramu, dále také na jeho oficiálním webu www.michalhoracek.cz, kde mj. zpravuje o svých cestách po Republice. Neexistuje však seznam navštívených domovů pro seniory, nalezli jsme zprávy o návštěvě pouze devíti takových zařízení. Možnou návštěvu dalších zařízení nemůžeme vyloučit, Horáček navštívil řadu měst a je možné, že mimo tato, o kterých existují mediální zmínky, navštívil ještě další podobná zařízení a veřejně o tom neinformoval, proto je výrok neověřitelný.

Pro úplnost dodáváme, že jistě víme, že Horáček navštívil: Domov důchodců Bystřany, Dům u Agáty, Domácí hospic Duha v Hořicích, Domov pro seniory v Jablonci n. N., Dům s pečovatelskou službou v Brandýse n. L., Domov pro seniory v Děčíně, Domov pro seniory Kamenec, Dům sociální péče Kralovice, Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích.

Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.

Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.

Potůčkova komise fungovala od roku 2014 do září tohoto roku. Byla odbornou důchodovou komisí, která vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ČR pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra financí Andreje Babiše. Měla za úkol připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě a budou přijatelné napříč politickým spektrem a také občany.

Dle výroku Miloše Zemana byla tato komise neúspěšná, avšak několik jejích návrhů se promítlo do přijatých zákonů a jeden návrh byl schválen vládou a předán k projednání v Parlamentu ČR. Jednalo se o návrhy realizované v rámci základního důchodového pojištění (.pdf, str. 4), dále o návrhy realizované v rámci systému důchodového spoření (.pdf, str. 4) a návrhy realizované v rámci doplňkového penzijního spoření (.pdf, str. 4).

Návrh, který byl schválen vládou a předán Parlamentu ČR, byl návrhem v rámci základního důchodového pojištění –diferenciace sazeb pojistných obvodů pro rodiny s dětmi (.pdf, str. 5).

Bezděkova komise fungovala v letech 2004–2005, kdy připravovala podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, avšak návrhy komise nebyly k ničemu, jelikož se politici neodhodlali k žádným změnám. Druhá Bezděkova komise fungovala v roce 2010, kdy jejím úkolem bylo aktualizovat výstupy první komise a také příprava odborných doporučení ke změnám v důchodovém systému. Návrhy této komise jsou dostupné v závěrečné zprávě z roku 2010 zde.

ČSSD nesouhlasila s reformou, jelikož chtěla udržet tehdejší financování důchodů, pravice naopak reformu podporovala (ODS, TOP 09, VV). Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV důchodovou reformu prosadila od roku 2013, avšak následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož obě komise dospěly k návrhům a doporučením, které byly předloženy vládě, navíc několik návrhů Potůčkovy komise se promítlo do zákonů. Následné výsledky komise závisí také na rozhodování vlády a schvalování návrhů, což ovšem komise úplně ovlivnit nemůže. Dodejme, že nehodnotíme správnost či kvalitu daných návrhů, které komise připravily a které následně jednotlivé politické reprezentace více či méně využily do legislativy.

O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:

Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE

Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.

Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068

Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.

14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.

Saldo zahraničního obchodu netvoří většinu HDP. V tomto tradičním pojetí výpočtu HDP se ale jedná o obchodní bilanci, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem. ČR má dlouhodobě kladnou obchodní bilanci, což znamená, že více exportujeme než importujeme.

V roce 2016 tvořilo saldo zahraničního obchodu cca 7,5 % HDP (saldo obchodu bylo 357 203 mil.Kč). V tomto roce bylo HDP rovno 4 773 240 mil.Kč v běžných cenách. Český export byl v roce 2016 ve výši 3 974 043 mil.Kč v běžných cenách (pdf.,str.35). Poměr mezi absolutní výší českého vývozu v roce 2016 a absolutní výší českého HDP téhož roku je roven 83,26 %. Tato interpretace je ale poněkud zavádějící, neboť HDP se tímto způsobem nepočítá.

Nicméně česká ekonomika je poměrně otevřená zahraničnímu obchodu a vzhledem k malé velikosti naší ekonomiky (ve srovnání s velkými státy např.Německa) je pro české hospodářství export klíčový.

Ve Finsku je základní vojenská služba povinná pro muže starší 18 let. Rakousko před pěti lety v referendu schválilo zachování povinné vojenské služby.

Litva od září roku 2016 základní vojenskou službu obnovuje s tím, že platnost zákona je pětiletá a ke schválení došlo osm let po zrušení původního zákona o vojenské službě.

Švédsko v roce 2010 povinnou vojenskou službu zrušilo, nicméně v březnu loňského roku rozhodlo o jejím obnovení. První občané, kterých se odvody týkají, nastupují službu od začátku tohoto měsíce.

V Norsku opravdu chodí k odvodu i ženy, zákon byl schválen roku 2013 – Norsko je tak první zemí v Evropě i v rámci NATO, která se ženami ve vojenské službě počítá. Odůvodňuje to obecnou snahou o genderovou rovnost na všech úrovních společenského a občanského života.

Přehledný sumář vojenských služeb v jednotlivých zemích světa lze najít na stránkách CIA The World FactBook.

Prezident Miloš Zeman se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou setkal 25. srpna 2016 na Pražském hradě. Podle vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident řekl kancléřce toto:

„Prezident republiky vyjádřil názor, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže formou uprchlických kvót přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly.“

V rozhovoru pro Frekvenci 1 pak samotný prezident řekl: „Na rozdíl od jiných politiků, kteří se vyhýbali tématu migrace, já jsem kancléřce při setkání jako téměř první větu řekl: Když si někoho pozvete domů, tak ho také neposíláte na oběd k sousedům. ”

Schůzka prezidenta Zemana a kancléřky Merkelové byla ovšem neveřejná a nejsou žádné dostupné materiály z jednání, které by potvrzovaly pravdivost tvrzení.

Návrh zákona o přímé volbě starostů v malých obcích z dílny hnutí STAN, které návrh později předložilo také do Sněmovny, podpořil na sjezdu tohoto hnutí v květnu 2013 i Miloš Zeman. Prezident Zeman by do návrhu přidal i přímou volbu hejtmanů.

Hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, v roce 2013 plánovalo předložit návrh zákona, podle něhož by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém volební období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.

Návrh zákona o celostátním referendu předložila do Poslanecké sněmovny v minulém volebním období Sobotkova vláda. Miloš Zeman tento návrh Sobotkovy vlády podpořil, když během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.

V nynějším volebním období, konkrétně v prosinci 2017, předložili návrh zákona o celostátním referendu do Poslanecké sněmovny poslanci SPD.

Vedení Sněmovny (tedy předseda a místopředsedové) bylo zvoleno 38 dnů po volbách, což není nejrychlejší zvolení vedení Sněmovny (to bylo v roce 1992, kdy bylo zvoleno za 23 dní), avšak můžeme ho považovat za vcelku rychlé. A to zejména z toho pohledu, že ustavující schůze byla svolána prezidentem Zemanem v nejzazším možném termínu, tedy měsíc po volbách.

Pro Návrh státního rozpočtu na rok 2018 hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných. Ústavní většina je definována jako 3/5 všech poslanců – tedy 120.

Prezident Návrh rozpočtu na rok 2018 podepsal následující den.