Přehled ověřených výroků

Výběrové řízení nazvané Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací vypsalo ministerstvo financí (MF) dne 15. 12. 2008. Do dvoukolového tendru se uchazeči mohli hlásit do 9. 2. 2009. Jak vyplývá z tiskové zprávy MF z února 2009, do výběrového řízení se přihlásily tři samostatné firmy a dále jedno konsorcium dvou firem a dvě sdružení. Jedno zahrnovalo čtyři firmy, druhé dvě firmy. Do druhého kola tendru se dostaly tři firmy.

Zatímco probíhalo druhé kolo tendru, došlo k ustavení úřednické Fischerovy vlády, kdy Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí nahradil Eduard Janota. Nejvhodnější cenovou nabídku ve výběrovém řízení měla vybrat hodnotící komise jmenovaná novou vládou.

V létě 2009 MF oznámilo, že posouvá termín pro podání nabídek ze srpna 2009 na 13. říjen téhož roku. MF tak učinilo na přání uchazečů, kteří potřebovali více času na zpracování rozsáhlé dokumentace. Následně stanovilo nový termín pro podání cenových nabídek na červen 2010. Učinilo tak poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže vrátil do tendru dříve vyřazené konsorcium PPF. Znovu pak došlo k posunutí termínu pro podávání nabídek na prosinec 2010 kvůli nevyjasněné účasti konsorcia PPF ve výběrovém řízení.

Poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v září 2010 předběžné opatření, kterým MF uložilo pozastavení zadávacího řízení, došlo k obnově výběrového řízení až od počátku dubna 2011. Lhůta pro podávání nabídek byla vzhledem k předchozím událostem posunuta na září 2011, kdy skutečně k podání nabídek ze strany tří uchazečů z prvního kola došlo.

Dne 19. 10. 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, proč nejspíš nedoporučí vládě přijmout nejlevnější nabídku ze tří, které vzešly z druhého kola tendru. Nejlevnější nabídku učinila společnost Marius Pedersen Engineering - 56,8 miliardy korun. O tom, že ministr Kalousek není s vítěznou cenovou nabídkou spokojen, informovalo MF veřejnost tiskovou zprávou již 19. 10. 2011.

Nečasova vláda pak dne 21. 12. 2011 usnesením č. 956 rozhodla o zrušení zakázky, tedy o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Tvrzení, že „... tam někdo chtěl udělat kšeft za 30 miliard“, je prozatím třeba vnímat jako spekulaci. Andrej Babiš totiž z pozice ministra financí v roce 2015 oznámil, že státní kasa dokáže v totožné zakázce ušetřit až 30 miliard korun oproti částce, kterou nabídla v roce 2011 vítězná firma Marius Pedersen Engineering.

Do druhého kola tzv. ekotendru, tedy výběrového řízení na o dstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací, se dostaly tři soukromé firmy. Po průtazích způsobených (ne)účastí konsorcia PPF došlo k podání cenových nabídek uchazeči v září 2011.

Nejlevnější cenovou nabídku podala společnost Marius Pedersen Engineering, jak informovalo ve své tiskové zprávě dne 13. 9. 2011 ministerstvo financí.

Tehdejší ministr financí Kalousek v říjnu 2011 oznámil, že nedoporučí vládě přijetí vítězné nabídky. Své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout.“ Nečasova vláda následně dne 21. 12. 2011 svým usnesením č. 956 rozhodla o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky. Je tedy faktem, že nedošlo k realizaci zakázky.

Ministerstvo financí za ministra Babiše vypisovalo veřejné zakázky na právní služby v letech 2014 a 2015. Po těchto letech přítomnost veřejné zakázky na právní služby vydané MF již není k nalezení.

Ministerstvo financí nicméně vede (.pdf) Seznam poradních orgánů, poradců, advokátů a advokátních kanceláří. V dokumentu jsou uvedeny advokátní kanceláře, které MF poskytují právní služby v jednotlivých sporech. Například jde o spor se společností A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG ohledně letadel Fischer Air, ve kterém MF požívalo právních služeb právnické firmy Dechert LLP.

Nejsme schopni ověřit část týkající se exministra Kalouska. Sám Andrej Babiš uvádí, že k různým schvalováním mělo dojít v utajeném režimu na vládě, není tedy v našich silách z veřejně dostupných zdrojů tuto informaci potvrdit a ani vyvrátit. Výrok je tedy celkově hodnocen jako neověřitelný.

Zákon o liniových stavbách předložen byl. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim v roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

V roce 2017 pak dokonce přinesl server Aktualne.cz informaci, že si ministerstvo dopravy kvůli návrhu zákona objednalo externí právnické služby. Premiér pak kritizoval cenu celé zakázky, která by se měla vyšplhat až k 2,4 miliónům korun. Ovšem žádné zmínky o tom, že by došlo k dalšímu pokusu o návrh celého zákona, se na veřejnost nedostaly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli návrh roku 2014 předložen byl, následující rok došlo k jeho stažení a k opětovnému předložení už nedošlo.

Poslanec Stanjura mluví v kontextu zákona o liniových stavbách, který byl předložen předchůdcem Dana Ťoka na pozici ministra financí Antonínem Prachařem na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne. Občanská demokratická strana dle vyjádření (čas 2:27) poslance Stanjury v současnosti připravuje nový zákon o liniových stavbách.

Koncepci procesu výstavby dálnic ve Spolkové republice Německo obsahuje věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách (.docx, str. 49–50), systém je pak stejný i u drážních a vodních staveb.

Na základě spolkové (.pdf) koncepce pro dopravu, která je aktualizovaná vždy v řádu 10–15 let, předkládá vláda Spolkovému sněmu novely zákonů o výstavbě spolkových dálkových silnic a železničních a vodních cest (.pdf), jež vždy v příloze obsahují tzv. plán potřeb. Ten zahrnuje seznam staveb, kterým se přiřazuje hodnocení podle nutnosti výstavby. Plán následně jednou za pět let přezkoumává ministerstvo dopravy, stavby a městského rozvoje a posuzuje, jestli není nutné plán potřeb upravit s ohledem na vývoj v dopravě. Poslední novely byly schváleny v prosinci 2016.

Zákon o daních z příjmů byl celkem 157krát novelizován, při porovnání délky původního a současného znění vychází současné znění jako 6krát delší. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157krát, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co do počtu paragrafů se zákon z původních 42 zvýšil přesně o 100 na 142 paragrafů. Tento údaj však nezahrnuje počet odstavců, pododstavců a bodů, které byly v průběhu let do zákona doplněny.

Jako nejvhodnější metodu jsme tak zvolili porovnání počtu stran při tisku zákona ze stránky Zákony pro lidi. Zatímco tisk původního znění zákona vychází na 20 stran, tisk současného vychází na 124 stran.

Podle žebříčku Doing Business skutečně v České republice trvá stavební povolení zmíněných 247 dní (data za rok 2016). Je také pravdou, že ve srovnání s dalšími zeměmi tak obsazujeme 130. místo. Dánové jsou v tomto žebříčku na 6. místě a délka stavebního povolení zde trvá 64 dní. Jelikož data odpovídají Pieterovu tvrzení, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Daň z přidané hodnoty (DPH) se počítá podle dvou sazeb. Základní sazba činí 21 %, snížená sazba je pak podle druhu zboží buď 10 %, nebo 15 %.

Tomio Okamura a Radim Fiala společně předložili celkem tři návrhy novel zákona o DPH, žádná z nich však neobsahovala snížení sazby DPH. Ani jeden z poslanců pak nepodal pozměňovací návrh k dalším navrhovaným novelám zákona o DPH. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pokud se podíváme na data OECD, Česká republika mezi jednotlivými zeměmi skutečně vychází jako jedna z těch, které nejvíce podporují rodiny s dětmi prostřednictvím slev na dani. Je to pozorovatelné na datech popisujících zdanění rodin v závislosti na typu rodiny (bez dítěte/se dvěma dětmi), kdy u České republiky je sledovatelný velký pokles zdanění, pokud má rodina právě dvě děti.

Máslo patří do kategorie potravin, na které se v České republice uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15% daň. V Německu se na potraviny uplatňuje snížená sazba DPH, tedy 7% daň. Potud je Babišův výrok přesný.

Na svém jednání ze dne 25. května 2011 tehdejší vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zvyšovala sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 %, základní sazba zůstala na 20 %. K 1. lednu 2013, tedy stále za vlády Petra Nečase, začala platit novela zvyšující sníženou sazbu DPH ze 14 % na 15 % a základní sazbu DPH z 20 % na 21 %. Do tohoto období tedy sazby vstupovaly ve výši 15 a 21 %.

Další novela zákona o dani z přidané hodnoty začala platit od 1. ledna 2015, tedy za vlády Bohuslava Sobotky, a zaváděla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, která se vztahuje na výrobky uvedené v příloze 3a zákona. Předchozí dvě sazby zůstaly na stejné úrovni.

Zde ovšem Andrej Babiš již nedodává, že ODS (konkrétně předseda Petr Fiala) během projednávání navrhla, aby se 15% snížená sazba posunula na 10 %. Tím by tedy i potraviny byly daněny 10% DPH, jako tomu bylo před novelou z roku 2011. Kompletní vládní koalice se však proti tomuto návrhu postavila a hlasovala proti. Návrh tudíž neprošel.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že za DPH na potraviny ve výši 15 % je zodpovědná výhradně opozice, není to pravda. Jeho hnutí i celá koalice měly příležitost hlasovat pro návrh právě pravicové strany, která DPH snižovala, postavili se však proti. Navíc ANO tvořilo celé volební období vládní koalici, a mělo tak dostatek času přijít s případných snížením DPH na máslo a další potraviny. To ovšem neučinilo. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.