Přehled ověřených výroků

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.

Živnostenské oprávnění dostal rodinný podnik sourozenců Baťových dne 21. září 1894. Podnik ale z počátku překonával finanční potíže a potýkal se i s bankrotem. Firma se začala vzmáhat až na přelomu tisíciletí poté, co uvedli na trh lehké plátěné boty tzv. "baťovky." Poté, co bratr Antonín v roce 1908 zemřel, zůstal Tomáš Baťa na podnikání sám. Dne 12. července 1932 pak zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.

Není bohužel možné dohledat informaci o průměrné mzdě v ČSR v tomto období, tím spíš statistiku rozdělenou podle krajů. Nicméně můžeme vycházet z některých informací. V roce 1924 podle statistiky úrazového pojištění činila průměrná denní mzda 25,71 Kč. O rok později činila průměrná denní mzda dělníků přes 27 Kč (str. 15). Oproti tomu ekonom prof. Milan Zelený ve svém článku uvádí průměrnou týdenní (!) mzdu u Bati v roce 1924 na 205 Kč.

Tentýž autor také provádí srovnání průměrných mezd v ČSR a v Baťovských podnicích v roce 1932. Jedná se o týdenní mzdy v Kč.

BaťaČSRkvalifikovaní400270pomocní280150učni180100

Z těchto údajů se tedy dá dovodit to, že v Baťovských podnicích vypláceli patrně lepší mzdy než byl republikový průměr. Nicméně to nelze vztáhnout na zlínský kraj jako celek, tato data dostupná nejsou a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ivo Valenta správně informuje o absenci noční pohotovosti ve Vsetíně. Ačkoli je obyvatelům Velkých Karlovic k dispozici ještě ostravská zubní pohotovost, stejně musí vážit cestu až za hranice Zlínského kraje.

Karlovicemi myslí senátor nejspíš obci Velké Karlovice ležící v okresu Vsetín, kde žije asi 2,5 tisíce obyvatel. V nočních hodinách přijímá dětské pacienty opravdu jen zlínská pohotovost, ve vsetínské ordinuje lékař každodenně jen do 22.00. Na mapě můžeme vidět, že to pro rodiče znamená urazit více než dvakrát větší vzdálenost.

Senátor také správně informuje o nedostupnosti noční stomatologické pohotovosti ve Zlínském kraji. Ve všech velkých nemocnicích jsou ordinace otevřeny jen přes den v dopoledních hodinách, ve Zlíně až do jedné hodiny odpolední. Obyvatelům kraje tedy nezbývá nic jiného, než podniknout cestu do Brna, Olomouce nebo Ostravy. Z Velkých Karlovic je to nejblíže do Ostravy, do Brna trvá cesta asi dvakrát tak déle.

Obyvatelé Karlovic nemusí na zubní pohotovost až do Brna, dostupnější je pro ně pohotovost v Ostravě. I tak označujeme výrok kandidáta Soukromníků s výhradami za pravdivý - občané zlínského regionu se totiž v nočních hodinách opravdu stomatologické pomoci nedohledají.

Podle nejnovějších dat ČSÚ je výrok hodnocen jako pravdivý. Čunek se od nejaktuálnějších dat liší o 0,17 %.

Balaštíková zřejmě naráží na jednání výboru Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, jehož je členkou. Konkrétně na jednání z 11. května 2016. Tehdy výbor projednával také bod Státní závěrečný účet za rok 2015.Zápis z tohoto jednání (.pdf, str. 8) uvádí:

"Při schvalování rozpočtu na r. 2016 ministr zemědělství žádal o zvýšení financování vědy a výzkumu. Tehdy položila (Balaštíková - pozn. Demagog.cz) dotaz, jaká je aplikovatelnost výstupů vědy a výzkumu do zemědělské praxe. Odpověď byla, že téměř nulová, nicméně ministr slíbil, že učiní kroky a opatření, aby byla efektivita měřitelná. Položila dotaz, jaké kroky a opatřeníbyly učiněny, aby byla měřitelná efektivita vynaložených finančních prostředků do vědy a výzkumu v návaznosti na aplikovatelnost jejich výstupů do zemědělské praxe. Nemá na mysli vědu a výzkum zemědělských vysokých škol."

Tato formulace tedy potvrzuje Balaštíkové vyjádření, že ji zajímala efektivita využívání prostředků ze státní peněz. Nešlo přímo o jednání o státním rozpočtu, jak uvádí poslankyně. Navíc toto vyjádření je ojedinělé. Nicméně i s těmito výhradami výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je faktem, že Balaštíková k věci reálně vystoupila. Dodejme, že nehodnotíme efektivitu nakládání s veřejnými prostředky, druhá část výroku je doplněna spíše pro kontext jednání poslankyně.

Senátor a kandidát Soukromníků Valenta správně uvádí počet zaměstnanců firmy i informaci o hrozbě jejich propouštění.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, podle svých webových stránek zaměstnává okolo tisíce zaměstnanců.

O ekonomických problémech firmy informovala mimo jiné Česká televize. Přestože 23. září odvolali zaměstnanci společnosti stávkovou pohotovost, budoucnost podniku je stále nejasná. Problémy způsobil loňský propad rublu vůči dolaru. Pro převážně ruské zákazníky společnosti se tím stala kunovská letadla příliš drahá.

O personální situaci ve firmě píše web ČT24 takto: „Jejich počet (zaměstnanců, pozn. Demagog.cz) kvůli špatné ekonomické situaci klesl oproti konci minulého roku z 1021 na 918. Asi 80 jich je navíc zapůjčeno do jiných firem, kolem 200 lidí je doma se sníženou mzdou.“

Ivan Mařák správně informuje o konci stávkové pohotovosti v reakci na zaplacení všech firemních závazků vůči zaměstnancům.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, se s ekonomickými problémy spojenými s pádem rublu potýká už přes rok. Vývoj ve firmě sleduje mimo jiné Česká televize, která 14. září podala zprávu o vyhlášení stávkové pohotovosti. Představitelé odborů se obávali především zastavení výroby letadel a přesunu do Ruska. Zprávy o konci pohotovosti se objevily 23. září po pokrytí závazků v podobě firemních benefitů, které zaměstnancům firma dlužila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kraje ve skutečnosti v posledním období využívají výrazně méně své pravomoci zákonodárné iniciativy.

Zastupitelstva krajů disponují zákonodárnou iniciativou na základě článku 41 odst. 2 Ústavy České republiky.

„Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.“

Kraje tohoto práva skutečně využívají. V tomto volebním období jde o 12 návrhů zákonů. Pro srovnání použijeme podobně dlouhá období. Od posledních voleb do Poslanecké sněmovny uplynuly 2 roky a 11 měsíců, pro zjednodušení využijeme dobu 3 let u minulých volebních období. Pro komparaci tak jdou vybrat volební období počínající rokem 2002, kdy kraje již reálně fungovaly po celou dobu mandátu Poslanecké sněmovny.

2002-20062006-2010 2010-20132013 - doposud 27212212

Údaje vycházejí z webu Poslanecké sněmovny, konkrétně z informací o sněmovních tiscích za jednotlivá volební období. Číslo předložených návrhů kraji lze zjistit přes filtr vyhledávání - konkrétně přes typ navrhovatele.

Filtr Poslanecké sněmovny vytvoří přehled všech takových návrhů zákonů, které kraje předložily. Z nich jsme ručně odpočítali ty, které byly předloženy ve 4. roce daného volebního období - v tabulce výše je pak zanesen celkový počet návrhů ve srovnatelných obdobích. Přikládáme printscreen minulého a aktuálního období.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, přesun zásahové jednotky vozidly namísto vrtulníky vyšel dle šetření policie v daném případě jako rychlejší varianta. Letecký přesun dostatečného počtu osob vrtulníkem je obecně rychlejší než přesun vozidly. Vzhledem k omezené kapacitě jej ale nelze vždy považovat za vhodnější.

Jan Pijáček vzpomíná na tragickou událost střelby v uherskobrodské restauraci Družba, při níž útočník zastřelil 8 lidí a následně sám sebe. Zásahová jednotka zasahující v Uherském Brodě se nacházela v době přivolání v Brně, hlášení obdržela ve 12.56 a do Uherského Brodu se dostala zhruba za hodinu. Tvrdit, že se policisté dostavili v řádu hodin, je tedy poněkud zavádějící - šlo přibližně o jednu hodinu. K přesunu byla použita 4 vozidla.

Letecký přesun dvěma vrtulníky by dle odboru vnitřní kontroly policie přesun jednotky v daném případě nezrychlil, protože vrtulník má kapacitu pouze pro 7 plně vyzbrojených policistů. Přesun 15 členů zásahové jednotky by se musel provést po částech a celkem by trval 75 minut. Kromě toho nešlo přistát u restaurace, ale na hřišti, odkud by se policisté dále museli přesunout vozidlem. Přišla by tedy další časová ztráta.

V dané situaci proto rozhodli policisté správně a volba vozidel byla dle šetření policie v daných podmínkách rychlejší než letecký přesun vrtulníkem. V jiných případech může být vhodnější volbou přesun vrtulníkem, ale vzhledem k omezenému počtu převážených osob by neměl být rozdíl oproti jízdě autem vždy tak velký, jak říká zastupitel Pijáček.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Valenta sice popisuje správně, že Zlínský kraj přichází o obyvatele, uvádí ovšem nesprávný absolutní počet lidí, kteří kraj opouštějí. Nekorektně popisuje také tento vývoj v čase a pomíjí, že do kraje se vrací mezi mladými skupinami také řada lidí. Mladých lidí do věku 30 let opouští kraj nanejvýš 300 ročně.

Podle dlouhodobého trendu se Zlínský kraj vylidňuje a opouštějí ho převážně mladí lidé. V tomto má Valenta pravdu. Nesouhlasí však počet lidí, kteří opustí kraj. Jenom „v roce 2015 se z kraje vystěhovalo (.pdf, str. 10) 3 725 lidí. Migrační saldo kraje v roce 2015 dosáhlo záporné hodnoty v počtu 142 osob“. Je tedy zjevné, že kromě odchodů lidí z kraje do něj obyvatelstvo také míří, byť v nižší míře.

Data ČSÚ od roku 2006 dokládají, že s výjimkou let 2007, 2008 a 2010 ze Zlínského kraje lidé odcházejí (v těchto 3 letech se více lidí do regionu přistěhovalo, než z něj odešlo). Největší rozdíl byl v roce 2012, kdy kraj přišel o 737 obyvatel. V žádném ze sledovaných let rozdíl mezi přistěhovanými a vystěhovanými nedosáhl na Valentou uvedených 900 lidí.

Na přiloženém grafu lze vidět, že nejvíc opouštějí kraj věkové skupiny 15–29 let a 30–49 let.

Stejně tak je ovšem v těchto skupinách nejvíce lidí, kteří do kraje míří.

Pokud budeme jako mladé lidi definovat skupinu do 30 let, saldo jejich odchodů z kraje od roku 2010 do roku 2015 dosahuje maximálně 300 lidí (viz grafy výše).