Přehled ověřených výroků

Česká vláda dlouhodobě akcentuje nutnost posílení ostrahy schengenské hranice. V prosinci 2015 premiér Sobotka vyzval evropské partnery k posílení spolupráce při ochraně vnějších hranic a zachování Schengenu. O měsíc později vláda schválila návrhy Evropské komise na přísnější ochranu hranic EU. Balíček návrhů obsahoval např. posílení ostrahy hranic 1500 členy nové pohraniční stráže. V březnu odjel ministr vnitra na jednání Rady ministrů s mandátem k prosazení většího důrazu na ochraně hranic EU. Česká pomoc Maďarsku přišla ve třech vlnách. Nejprve v říjnu loňského roku vláda schválila vyslání 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc při hlídání schengenské hranice. V prosinci vláda vyslala do Maďarska 50 policistů a v červenci letošního roku schválila vyslání dalších 90 policistů do Maďarska a Makedonie na pomoci při ochraně hranic.

K 8. srpnu 2016 bylo nevyřízených žádostí o azyl ve Spolkové republice Německo 526 276. Tento údaj sdělilo ministerstvo vnitra deníku Süddeutsche Zeitung. Což je počet všech otevřených žádostí, tedy i těch, které byly registrovány letos.

Tisková zpráva spolkového ministerstva vnitra z 9.9. 2016 vnitra uvádí, že v období od ledna do srpna 2016 požádalo o azyl 564 506 vzrostl oproti stejnému období loni (231 302) o 144,1%. Hlavními zeměmi původu byly Sýrie, Afghánistán.

Svoboda tedy uvádí správný počet žádostí, nicméně nejde jen o ty z loňského roku. Celkově tak není pravdou, že by přes půl milionu žádostí v Německu pocházelo z minulého roku.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

„Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.

TOP 09 na svých stránkách informovala o tom, že se v Evropském parlamentu budou zasazovat o uvolnění větších finančních prostředků na řešení problému migrační krize prostřednictvím svých poslanců ve frakci EPP (Evropská lidová strana).

V EPP jsou čtyři členové z poslaneckého klubu TOP 09, nicméně podporu výše zmiňovaného návrhu, tedy návrhu na navýšení finančních prostředků pro řešení migrační krize, partikulárně na ochranu vnějších hranic, se nám podařilo najít jenom u jednoho z nich. Svoji podporu vyjádřil v písemném projevu i v rozpravě Jiří Pospíšil, který je i spolupředkladatelem návrhu usnesení Evropského parlamentu o Sýrii, kde se v bodě 4 mluví i o poskytnutí jakékoli finanční pomoci utečencům, ne však na ochranu vnější hranice.

Nepodařil se nám však dohledat návrh, kde by spolupředkladatelem byl člen strany TOP 09 a prosazoval by navýšení finančních prostředků tak, jak poslanec Gábor prezentuje. V návrzích poslanců Niedermayera, Polčáka či Štětiny se návrh podobné tématiky rovněž nenachází.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, volební program Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádnou informaci o migraci, základní školství se v programu objevuje pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi, které jsou zřizovateli základních škol a dále základní školy spravují.

Volební program (.pdf) Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádné informace o migraci. Pojem základní školství se v programu objevuje (.pdf, str. 45) pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi jako zřizovateli základních škol v oblasti podpor výukových metod a zlepšení pověsti společně s vyrovnáním úrovně základních škol. Ani základní školství tedy netvoří bod programu Změny pro Liberecký kraj.

Krajská samospráva nemá v působnosti ani jednu z výše zmíněných oblastí, ač se zodpovědnými subjekty do jisté míry spolupracuje. Záležitosti migrace má ve své kompetenci Ministerstvo vnitra a jeho odbor azylové a migrační politiky, základní školství zase spravuje dle školského zákona obec. Kraje mají na starosti spravování středních a vyšší odborných škol, disponují poradním stanoviskem k Národnímu i rámcovým vzdělávacím programům, zřizují a ruší základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, školy při zdravotnických zařízeních a dětské domovy. V oblasti základních škol kraje zřizují, případně ruší základní školy pro děti se speciálními potřebami a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, hlavními kompetencemi ale disponují v oblasti základního školství obce.

Jak dokumentuje například fanouškovský web Útvaru rychlého nasazení (URNA), Liberecký kraj skutečně vlastní zásahovou jednotku nemá a nejbližší je ta v Teplicích.

Prošli jsme tedy vystoupení poslance Mackovíka na plénu Poslanecké sněmovny. V těchto vystoupeních se věnuje například problematice zdravotnické záchranné služby, zřízení Krajského soudu v Liberci nebo situaci na Ukrajině. Vystoupení, ve kterém by žádal zřízení zásahové jednotky v Libereckém kraji se nám nepodařilo dohledat. Je ale možné, že se problematikou zabýval některý z výborů, jejichž je Stanislav Mackovík členem, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Prezident Miloš Zeman a jeho vláda sice přijali zákon o krajích z roku 2000, ale kraje jako vyšší územně samosprávné celky zakotvil již ústavní zákon o vytvoření vyšších územně samosprávných celků z roku 1997, historie krajské samosprávy je ještě o něco delší, výrok je tedy nepravdivý.

Miloš Zeman a jeho vláda, která vládla mezi lety 1998–2002, přijala zákon o krajích, který sice vzniklým krajům svěřil faktické pravomoci, ale samotné kraje již existovaly. Předcházel mu totiž zmíněný ústavní zákon, přijatý již v roce 1997 za druhé vlády Václava Klause, který byl předložen tehdejším ministrem vnitra Janem Rumlem a ministryní spravedlnosti Vlastou Parkanovou. Účinnosti nabyl dne 1. ledna 2000.

Půjdeme-li ještě dále do historie krajské samosprávy v Čechách a na Moravě, účinný je stále také zákon o územním členění státu z roku 1960, který zde již tehdy ustavil 8 krajů. Podle tohoto rozdělení je stále vykonávána zbytková státní správa či jsou rozděleny krajské soudy. S krajskou samosprávou počítá odpočátku i česká Ústava, vyhrazuje jí zřízení zastupitelstva, která můžou vydávat obecně závazné vyhlášky, mohou mít vlastní majetek a hospodařit s ním. Ústavní zákon Klausovy vlády ji upravil tak, že nadále se již nepočítalo se zřízením zemí.

Tvrzení, že by Zemanova vláda prosadila krajskou správu, tedy není pravdivé.

Komunisté se na vládě podílejí v osmi krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Královehradeckém, Olomouckém, Zlínskéma Moravskoslezskémkraji.

Ve zbylých krajských radách (Pardubický, Liberecký, Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský a Radě hl. města) politici KSČM zastoupení nejsou.

Jedním z prezidentových slibů bylo navštívit jednotlivé kraje, tento slib jsme již ověřili v květnu 2016. V té době Miloš Zeman navštívil všechny kraje nejméně dvakrát.

Pro dokončení třetího kola krajských návštěv mu tedy chybělo projet tyto kraje : Olomoucký, Jihočeský a Vysočinu. Nejdříve začal s návštěvou Olomouckého kraje. Na začátku června se vydal do kraje Jihočeského. Poté ke konci června zamířil na Vysočinu.

Těmito návštěvami dokončil své třetí kolo a čtvrté “kolečko” svých krajských cest začal v září 2016 v Pardubickém kraji. Jeho výrok je tedy pravdivý.