Přehled ověřených výroků

Důkaz o návrhu pilotního testování z pera KDU-ČSL ve veřejných zdrojích neexistuje, do systému EET se však zapojí již 1. prosince jen někteří podnikatelé, ostatní mají na přípravu delší čas.

Pilotní testování, o kterém hovoří Jan Bartošek, ve svých požadavcích lidovci nikde neuvádí, již od začátku projednávání však měli k návrhu řadu námitek. Pro svou podporu v rámci koalice požadovali splnění pěti podmínek, aktuálně navrhují výjimku pro příležitostné podnikatele a prodávající na farmářských trzích.

Lidovci navrhovali také odložení povinné účasti pro řemeslníky, v čemž svým koaličním partnerům Andrej Babiš vyhověl. Zákon počítá se zavedením evidence ve čtyřech fázích, ta první se týká jen podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách. Ostatní podnikatelé se tedy od 1. prosince 2016 do systému zapojovat nemusí.

Místopředseda sněmovny mluví o návrhu, který jsme bohužel nenalezli. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Zavádění informačních systémů do fungování státní správy může přinášet mnoho komplikací. Místopředseda Bartošek odkazuje na asi nejznámější problematický IT projekt posledních let - centrální registr vozidel (CRV). Jak ukazují pozdější kontroly NKÚ, či samotného ministerstva dopravy, celý projekt provázela celá řada problematických jednání - od narychlo a špatně připraveného a řízeného projektu, nedostatečné technické infrastruktury a zkušenosti s propojením databází, až po problematiku financování a udržení kontinuity provozovatele.

Přesto nelze tvrdit, že každý budoucí IT projekt pro státní správu bude takto problematický. Například projekt datových schránek (DS) z roku 2009 měl sice z počátku problém s tím, že se subjekty včetně státní správy pozdě registrovaly do systému, což k vedlo k nemožnosti doručovat jim dokumenty. Dnes je ale systém DS, co se týče technického fungování a provozu, stabilní.

Dalším velkým projektem, který byl zprovozněn bez vážnějších problémů, byl například systém Základních registrů pro státní úřady z roku 2012.

Zavádění IT projektů ve státní správě, podobně jako u jiných takto rozsáhlých projektů, může ale i nemusí být spojeno s velkými komplikacemi. Podobně jako pan místopředseda tedy doufáme, že zavádění elektronické evidence tržeb (EET) bude bez komplikací a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Byl to opravdu místopředseda Bartošek, kdo se k tématu vyjádřil 25. června 2016 v rozhovoru pro deník Právo o reformě Policie a krizi v koalici těmito slovy:

"Do situace vnášíme zdravý racionální pohled třeba v tom, když říkáme, ať se lidé nepletou navzájem do svých kompetencí a respektují vzájemně svá ministerstva. A na druhou stranu současně říkáme, že každé rozhodnutí s sebou nese zodpovědnost, a když to rozhodnutí bude špatné, nechť se z toho vyvodí osobní zodpovědnost." Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zároveň je nutné připomenout, že ohledně reformy Policie a otázek s ní spojených byla ustanovena poslanecká komise, které je místopředseda Bartošek členem. O jejím smyslu se vyjádřil 1. srpna v pořadu ČT 24 Události, komentáře takto:

"Vyšetřovací komise není ani tak o pocitech jako o důkazech a úkolem vyšetřovací komise je to, aby shromáždila důkazy, posoudila je a aby zjistila, zda policejní reforma proběhla řádně, byla připomínkována, všichni měli možnost se k ní vyjádřit, zda tyto připomínky byly zapracovány a současně zjistit, zda důvodem k této policejní reformě nebyly jiné motivy, než pouze čistě reforma policie a v tento moment my jsme ve fázi, kdy vyšetřujeme, zjišťujeme a celá ta mozaika se nám teprve skládá."

Vláda, v čele s ministerstvem financ í, je proti vyjmutí farmářských trhů z EET, jak uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Navrhovanou úpravu zákona o EET označila ve svém oficiálním stanovisku (.pdf) k jednání za nesystémovou.

Svůj kladný postoj k evidenci tržeb z prodeje na farmářských trzích vyjádřil Andrej Babiš i na stránkách MFČR.

Návrh zákona o EET (Zk. 112/2016 SB.) se projednává již od roku 2013. Pozměňovací (.pdf) návrh, týkající se farmářských trhů, podali Marian Jurečka a Jaroslav Klaška (oba KDU-ČSL) až 13. srpna 2016. Podle nich by EET značně ztížila prodej potravin na trzích, což by mohlo vést k ukončení nebo výraznému zdražení prodávaných surovin.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na článek Hodonínského deníku prohlášení, v němž tvrdí, že náklady prodejců budou minimální, popřípadě jednorázové (koupě elektronického evidenčního zařízení).

Podle webu Jihočeského kraje je město Dačice členem dvou dobrovolných svazků obcí, které provozují vodovod. Konkrétně jde o vodovod Landštejn a vodovod Řečice. Jan Bartošek byl místopředsedou města v letech 2010-2014, jak popisuje web Naši politici.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní data spotřeby vody právě v Dačicích v daném období. Jsou dostupná ovšem data za celou Českou republiku od roku 1967 a také data za Jihočeský kraj pro rok 2015 (v obou případech pocházejí z ČSÚ).

Z těchto dat zjistíme, že v roce 1990 byla spotřeba domácností 173,5 (litrů na osobu za den), v roce 2000 to bylo 107,4. V minulém roce to pak bylo 85,4.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná konkrétní data spotřeby vody za Dačice. Dodejme však, že trend snižování spotřeby popisuje Bartošek korektně.

Zápisy ze zmíněné vyšetřovací komise nejsou dostupné, na webu Poslanecké sněmovny jsou zveřejněna pouze usnesení, která byla komisí přijata. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni potvrdit nebo vyvrátit slova Jana Bartoška.

Příloha č. 1 k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, která upravuje jednací řád vyšetřovacích komisí, v § 11 uvádí:

" 3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení."(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf). Tím pádem na základě zákona není možné získat znění zmiňovaných zápisů, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, přístup k neveřejné zprávě Roberta Šlachty má pouze 7 členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Výhradu však udělujeme za skutečnost, že komise má i v tomto režimu rozhodnout o zpřístupnění materiálů třetí osobě.

Zápis o schůzi komise, který obsahuje všechny dokumenty na schůzi předložené (čl. 11 odst. 2 jednacího řádu vyšetřovací komise), je až na výjimky veřejně přístupný. Pouze pokud byly jednání komise nebo část jednání prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu nahlížet pouze členové vyšetřovací komise (čl. 11 odst. 4 jednacího řádu vyšetřovací komise). Komise však také může usnesením rozhodnout o zpřístupnění zápisu i všech souvisejících podkladů třetí osobě (čl. 11 odst. 4 en fine jednacího řádu vyšetřovací komise).

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf, str. 1). Tzv. Šlachtovu zprávu předal členům vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na její druhé schůzi dne 28. července 2016 (.pdf, str. 1) státní zástupce Ištván. Stalo se tak tedy již v režimu neveřejného projednávání. Přístup k zápisu má za standardních podmínek pouze 7 členů, kteří byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou dne 29. června 2016.

Jan Bartošek má tedy pravdu, dodáváme však, že komise obecně může seznam oprávněných osob rozšířit. V tomto případě vzhledem k neveřejnosti zápisů nicméně nemůžeme ověřit, zda k tomu v tomto konkrétním případě došlo.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslední zákon týkající se této věci neobsahuje úpravy, které by znamenaly konec ochutnávek vín či slivovice. Naopak explicitně povoluje prodej vína a lihovin v rámci těchto akcí.

Senátor Škromach hovoří o vládním návrhu zákona (.pdf) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který byl předložen 3. června 2015. Zákon ve svém textu pojednával o omezení jejich konzumace pouze v souvislosti s možností obce vydat obecně závaznou vyhlášku pro vybranou akci přístupnou veřejnosti (§ 17).

Tento zákon kromě dalšího upravoval příležitostný prodej alkoholických nápojů a lihovin. V případě alkoholických nápojů jej povoluje pouze na výročním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti nebo kulturní a taneční akci. U lihovin je pak prodej omezen pouze na kulturní a taneční akce. Je tedy nejednoznačné, zda mezi výčet patří zmíněné ochutnávky vína a slivovice (§ 14 návrhu). Mluvčí ministerstva zdravotnictví se v tomto směru vyjádřila, že na těchto by byl prodej alkoholu povolen.

Poslanci však košty do zákona prosadili prostřednictvím pozměňovacích návrhů explicitně. Jeden z bodů pozměňovacího návrhu Antonína Sedi (.pdf) přidal mezi povolený příležitostný prodej ochutnávku lihovin a pozměňovací návrh Jiřího Petrů (.pdf) pak také ochutnávku vína. Povoleny by tedy měly být košty vína i slivovice.

Návrh zákona nakonec nebyl přijat, a to především kvůli jedné z jeho částí, která obsahovala zákaz kouření v restauracích. Nejvíce kontroverzním se ve finále stal návrh poslance Bendy zavádějící kuřárny. Neschválení návrhu provázely poměrně silné mediální přestřelky (ČTK) v rámci koalice.

Vláda počátkem června 2016 předložila do Poslanecké sněmovny znovu podobný návrh zákona. V něm již byly zapracovány pozměňovací návrhy, které poslanci přijali u starší, neschválené předlohy (všechny kromě Bendova návrhu). Tento nový návrh (.pdf) obsahuje následující ustanovení (§ 14 návrhu):

„(1) Alkoholické nápoje, s výjimkou lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin (dále jen „lihovina“), lze v rámcipříležitostného prodeje prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašenýchhroznových moštů, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci; na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 % objemová ethanolu a víno.“

„(2) Lihoviny lze v rámci příležitostného prodeje prodávat pouze na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci.“

Není tedy pravda, že by poslední verze předmětného zákona, která vyšla z vlády, rozbourala ochutnávky vín nebo ochutnávky slivovic - takový návrh vzešel z vlády již před více než rokem. Nicméně i u něj byl tento „nedostatek“ v průběhu legislativního procesu odstraněn.

Ve svém posledním bazénkovém výstupu Zdeněk Škromach řekl: „My se svých tradic nevzdáme, my se nebudeme integrovat, ti kdo přichází, ať se přizpůsobí a když ne, ať si hledají jinou zemi, my jsme tady doma.“