Např. vyhlášení Borise Johnsona, že není třeba nic dělat, že můžeme počkat, jakoby se nic nestalo. Dokonce jeho představa, že Británie si podrží ty výhody, které má a zároveň se začne chovat jako nezávislá země.
Boris Johnson po referendu o Brexitu prohlásil: "Není potřeba spěchat a jak již uvedl premiér, v blízké době nedojde ke změně."
Johnson ve své řeči dále zdůraznil, že: "Británie bude nadále velkou evropskou mocností vedoucí diskusi o obraně, zahraniční politice a bezpečnějším světě."
Již dříve se přitom Johnson prohlásil, že den konání referenda je dnem nezávislosti.
Co se týče ponechání výhod, Johnson věří, že se Británii podaří vyjednat volný obchod se zeměmi EU.
" Samozřejmě, že země EU budou s námi nadále obchodovat na základě volného trhu, " uvedl Johnson.
Již dříve také uvedl, že země EU by byly hloupé, kdyby nastavily tarify pro obchod s VB.
V tuto chvíli víte, že libra spadla.
K pádu britské libry opravdu došlo v den zveřejnění výsledků referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské Unie. Jak můžete vidět došlo k poklesu o téměř 8%.
(Interaktivní grafy FinancialTimes)
Pro zajímavost, pád libry nadále pokračuje (pondělí 27.6.) a dokonce libra dosáhla nejnižší hodnoty vůči dolaru za posledních 31 let.
Co udělal pár hodin po referendu, on rezignoval (britský eurokomisař Lord Hill - pozn. Demagog.cz). Dokonce já bych řekl, že ani nemusel. Sice některé politické subjekty po tom volaly, ale já si myslím, že on je členem kolektivního orgánu (...) Ale udělal to.
Evropský komisař lord Hill opravdu podal do rukou Jean-Claude Junckera žádost o svoji rezignaci a ten ji následně 25. června přijal. Je také pravdou, že v pátek 24. června předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu (Evropská strana lidová, Pokroková aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelení - Evropská svobodná aliance) přednesli návrh rezoluce Evropského parlamentu, kde až v bodě 14. naznačují, že by prezident komise měl zvážit "změnu portfolia" pro britského komisaře.
Výhrady jsou především k tomu, že se v případě rezignace komisaře Hill nejednalo v řádech hodin, ale spíše dnů a že nikdo v Evropském parlamentu nevyzýval zcela přímo k jeho odchodu, ale spíše ke změně jeho "tématického" zaměření. Nicméně gro výroku je v tom, že Hill sám rezignoval, ač tak činit nemusel a to udělal v krátké době po samotném hlasování.
Tady není žádný právní nástroj, my nemůžeme Británii donutit (aby podnikla kroky k vystoupení z EU - pozn. Demagog.cz).
Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.
Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.
V době, kdy ta notifikace (oznámení ze strany VB, že odchází z EU - pozn. Demagog.cz) přijde, odstartuje určitá dvouletá lhůta, během které by se mělo jednat. Ale to ještě neznamená, že tou dvouletou lhůtou to skončí. Vlastně se dostáváme do stavu, který ještě nikdo nikdy nevyzkoušel.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť se opírá o body článku 50 Lisabonské smlouvy, který vystoupení členského státu z EU upravuje.
Podle tohoto článku (.pdf, str. 2) může kterýkoli členský stát Evropskou unii opustit. Poté, kdy o této skutečnosti informuje Radu EU (tzv. notifikace), začne se odpočítávat dvouletá lhůta, během níž se jednak rozvazují smlouvy mezi vystupujícím státem a EU a také se domlouvá budoucí vztah té dané země vůči Evropské unii. Během této lhůty je možné pro danou zemi vyjednat i prodloužení lhůty, toto dvouleté období tedy není striktně vymezeno jako jediné možné.
Tím, že článek 50 nebyl ještě doposud aktivován (.pfd - str. 9) a není tedy otestován, o finální podobě tohoto vztahu se vedou spekulace. Jako příklady budoucí cesty vztahů mezi Velkou Británií a Unií slouží tzv. norská a švýcarská cesta - tedy pokud by představitelé Británie vyjednali s EU podobné nastavení, jaké mají nasmlouvány tyto země.
Britská vláda zveřejnila v březnu tohoto roku dokument (.pdf - str. 13-35), v kterém informuje také o alternativních možnostech budoucího společného fungování. Pokud v době běhu lhůty k žádné dohodě nedojde, země musí EU jednoduše opustit, jak upravuje i článek 50.
...80. léta, kdy z Evropských společenství, to ještě nebyla Evropská unie, to byla Evropská společenství, což byl značně jednodušší komplex, vystupovalo Grónsko, což nebyla ani země ale autonomní území, jenom 55 tisíc obyvatel. A Grónsko po tom svém referendu jednalo s Evropskými společenstvími 3 roky o nové právní úpravě svých vztahů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.
Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.
V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".
Padají silné výroky, padají i od Vás (myšlen je Jan Zahradil - pozn. Demagog.cz), že má odstoupil Juncker.
Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v posledních měsících veřejně neprohlásila, že by si přála odchod prezidenta Junckera. A to ani ve svém prohlášení k referendu ve VB o vystoupení z EU.
Pokud jde o adresovaného Jana Zahradila, jeho negativní vztah k prezidentu Junckerovi je obecně známý. K rezignaci komisaře Hilla a odchodu premiéra Camerona se 24. června na svém twitterovém učtu vyjádřil takto: "První, kdo by měl teď rezignovat, je @JunckerEU. Ale ten někde v Bruselu slaví. A připravuje prohlášení "více EU, více EU a ještě více EU"."
Je tedy pravdou, že europoslanec Zahradil toto prohlášení učinil formou svého Twitteru.
Jean-Claude Juncker nahrával daňovým rájům v Lucemburku.
Opravdu, podle zpráv z kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat optimalizovat daňovou povinnost a to na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014.
Jednalo se o dokumenty z let 2002 - 2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.
I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.
Pane ministře, já Vám řeknu jednu věc. Pana Junckera do té funkce instalovali společnými silami poslanci solialistické frakce, tedy ČSSD, poslanci liberální frakce, tedy ANO, poslanci lidovecké frakce, tedy za nás TOP 09 a KDU-ČSL. Já jsem pro pana Junckera ani pro jeho komisi nehlasoval.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl prvním předsedou EK, který byl Evropským parlamentem nejen schvalován, ale i volen a to 15. července 2014. Avšak tato volba byla tajná, což znamená, že známe pouze výsledky, avšak nelze zjistit jak hlasovali jednotliví poslanci dílčích frakcí Evropského parlamentu. Juncker získal 422 hlasů, proti němu hlasovalo 250 poslanců a 47 se zdrželo.
Nicméně je pravdou, že Junckerovi předem deklarovaly podporu dvě největší frakce Evropského parlamentu, tedy jeho vlastní lidovci (EPP - za ČR je zde KDU-ČSL a TOP 09) a socialisté (S&D - za ČR je zde ČSSD) a dále našel podporu i mezi liberály (ALDE - za ČR jsou zde poslanci ANO 2011).
Já jsem byl také ten, který když se začaly zvedat kvóty, tak jsem jednal s představiteli Evropské komise, panem Avramapoulosem a podobně a říkal jsem jim, že to, co dělají, znamená, že poškodí, že vytvoří politický svár, vytvoří rozdělující linie v Evropě a že je to velice nebezpečné (...) Já jsem mluvil s evropskými komisaři o tom, že politiku kterou dělají, je ničivá.
Když v květnu 2015 Evropská komise vyjádřila snahu o předložení návrhu na přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie (EU) na základě kvót, označil ministr Zaorálek toto " za popření základních svobod v unii ". Na setkání s komisařem Avramopoulosem řekl, že přijímání uprchlíků je rozhodnutí, které je potřeba řešit na úrovni jednotlivých členských států EU a návrh komise označil za v jisté míře "revoluční". V pořadu České televize Studio ČT24 (od času 17:18) dále mj. dodal, že zmiňovaný návrh je " ve sporu s principy, které bychom měli respektovat ", princip relokace je "nepřijatelný" a upozorňuje na množství možných problémů a nedořešených či nedomyšlených bodů.
