Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože byť má Babiš pravdu, že se má formálně sloučit ÚOOZ s útvarem ÚOKFK, tak na základě současných kusých informací nelze korektně říci, že toto bude znamenat konec práce tohoto útvaru v nové organizační podobě.

Tzv. reorganizace Policie České republiky, kterou ministr vnitra podepsal, skutečně ruší ÚOOZ jako samostatný útvar a začleňuje jej do nově vzniklé Národní centrály. V té se útvar spojí s ÚOKFK.

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

Je pravdou, že útvar ÚOOZ provedl v roce 2013 zásah na Úřadu vlády České republiky v souvislostí s kauzou Nagyová. Je také pravdou, že se útvar stával terčem kritiky např. ze strany ODS z toho důvodu, že soudní výsledky této kauzy jsou prozatím spíše diskutabilní.

Není ovšem jasné, co samotné sloučení obou útvarů bude znamenat pro budoucí práci Národní centrály. Babiš naznačuje, že po sloučení dojde ke konci vyšetřování tímto útvarem, v další části diskuze ovšem sám říká, že zná pouze organizační schéma. Nedostatek informací o budoucím fungování kritizovali i další aktéři kauzy - např. Pavel Bělobrádek či Pavel Zeman.

Vicepremiér (čas 9:00) po středečním dohadovacím řízení mezi předsedy stran (v den podpisu reorganizace) uvedl:

" Můj věcný názor je takový, že je tam mnoho otazníků. Nejsem přesvědčen, že je to reorganizace, která je dobře připravena (...) My se bavíme o něčem, co jsme ani pořádně neviděli. My známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Pavel Zeman na dotaz moderátora Takáče (v Událostech, komentářích v den podpisu oné reorganizace), zda je srozuměn s navrhovanou reorganizací, kdy Chovanec deklaruje zachování vyšetřování, uvedl (video - čas 5:25): " Pane redaktore, ďábel tkví v detailu vždycky. To znamená já a to jste si možná všiml, se dopředu nevyjadřuji k materiálům, které neznám. Až ten materiál uvidím, tak se k němu vyjádřím. "

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou podle jejího jednacího řádu neveřejná a není tedy možné korektně potvrdit, zda k popisované situaci došlo tak, jak ministr Babiš uvádí.

Vzhledem k tomu, že záznam z tohoto jednání není veřejnosti dostupný a vyjádření přítomných osob se od sebe liší a také je nelze použít jako autoritativní popis reality, je výrok hodnocen jako neověřitelný. V části, kde Babiš popisuje svou kompetenci svolat BRS, se nemýlí, je ovšem otázkou, co by svoláním poradního orgánu, který není nadán rozhodovací pravomocí, získal.

Na twitterovém účtu ministra vnitra není zmíněný tweet k dispozici, Chovanec se ovšem v tomto smyslu vyjádřil na tiskové konferenci, (čas 36:50) kde oznámil podpis tzv. reorganizace Policie České republiky. Konkrétně Chovanec uvedl:

" ...bezpečnostní radu státu, kde se politici překřikují, kde na sebe zvyšují hlas, kdy na suché konstatování pana premiéra ‘pane ministře, tu Bezpečnostní radu řídím já, já jsem premiér‘, je odpověď ‘zítra jím mohu být já‘."

Zda toto ministr financí na zmíněném jednání premiérovi řekl, nelze korektně ověřit. Jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou, jak již bylo řečeno výše, neveřejná. Nicméně ministr zemědělství Jurečka, který je také členem bezpečnostní rady státu, v Událostech, komentářích (čas 17:11) v daný den uvedl:

" Tam padlo to, že pan vicepremiér řekl, že zítra bezpečnostní radu státu může klidně řídit i on (...) to není ani možné technicky, volby tady nikdo neudělá za 24 hodin." Jurečkovo vyjádření naznačuje, že padl výrok, který lze interpretovat při troše kreativity jak Chovancovým, tak i Babišovým prismatem. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, v jakém znění výrok přesně padl. Záznam či zápis z tohoto jednání není veřejně dostupný.

Podle článku 9 jednacího řádu není pro nás možné dostat se k záznamu z jednání.

V poslední části výroku má Babiš pravdu. Podle statutu (znění výroku odpovídá slovům ministra, nejedná se o překlep) BRS, článku 4 (.pdf) " předseda BRS svolává schůzi BRS. V jeho nepřítomnosti svolává schůzi BRSmístopředseda BRS, nebo určený člen BRS. "

Čistě technicky by tedy Babiš mohl schůzi svolat (Sobotka byl již v zahraničí), tento orgán je ovšem pouze orgánem poradním, jak jsme řešili v předchozí ověřované diskuzi, není tedy jasné, co by Babiš tímto svoláním získal. Jakékoli případné rozhodnutí by tedy zůstalo v rukou vlády či osob s nadanou kompetencí - v tomto případě v rukou ministra vnitra.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byť měl Kalousek vliv na konec obou uvedených politiků v jejich funkcích, základem jejich konce byly především kauzy, které se kolem nich přetřásaly. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost či opodstatněnost. Zejména v případě Stanislava Grosse byla situace výrazně složitější, než že by "konec zavinil Kalousek".

Stanislav Gross, bývalý předseda vlády a ČSSD, opustil post předsedy vlády v dubnu 2005 po své rezignaci. Hlavním důvodem byla vládní krize, která byla způsobena jeho osobním skandálem, kdy nebyl jednak schopen doložit původ peněz (otevřela MF DNES), z nichž financoval své bydlení, a dále také fakt, že jeho manželka měla podnikat resp. získat půjčku s podnikatelkou, která vlastnila známý pražský nevěstinec (otevřel týdeník Respekt.)

V této době po řadě jednání vládu opustili ministři za KDU-ČSL (vládla koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), jejímž byl Miroslav Kalousek tehdy předsedou. Sám ve vládě v tomto volebním období nezasedal.

1. dubna 2004 se konalo hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse, v němž vládu zachránila KSČM, která se jednotně zdržela hlasování. Lidovci již zde byli proti vládě. Kalousek během tohoto jednání vystoupil proti Grossovi velmi tvrdě. Uvedl např, jak dokládá stenozáznam z tohoto jednání:

" Dámy a pánové, málokdy se mi stalo, ač donedávna, do včerejška koaliční partner, abych souhlasil se slovy předsedy vlády tak téměř do puntíku, jak tady byla vyslovena. - Ano, je to pravda. Tato koalice se může pochlubit velikými úspěchy, tato koalice se může pochlubit obrovskou hodnotou, kterou vložila ku prospěchu občanů České republiky.
Pokud tomu tak je, řekl to pan premiér a já s tím souhlasím, pak se ptám, proč pan premiér tak obrovskou hodnotu klade na oltář své vlastní funkce, proč si to bere jako rukojmí. Tato vládní krize přece nevznikla jako ideový spor mezi politickými stranami, ale jako problém pana premiéra. A to, co jste tady řekl, je prostě pravda, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo vlády, ale pokud si toto berete jako rukojmí a chcete to zničit proto, abyste zůstal ve funkci, pak si vám dovolím říci, že nemáte takovou hodnotu. I když na tu jednu misku vah vedle své vlastní osoby položíte i účetní hodnotu nevěstince paní Barkové, pořád nemáte takovou hodnotu! A není prostě fér brát osud České republiky jako rukojmí svých osobních problémů, protože pokud to uděláte, zůstane tady jenom opravdu ten bordel! A ten křesťanští demokraté nepodpoří. Děkuji."

Po sérii jednání nakonec Gross sám rezignoval (celou kauzu popisuje Sabina Slonková), místo něj nastoupil jako předseda vlády Jiří Paroubek (ve stejném koaličním půdorysu), následně jej nahradil i jako šéf sociálních demokratů. Paroubkova vláda získala důvěru 13. května 2005 a to i hlasy lidovců včetně Miroslava Kalouska.

V případě Stanislava Grosse je patrné, že KDU-ČSL pod vedením Miroslava Kalouska vystoupila po sérii Grossových skandálů s požadavkem na jeho rezignaci, nicméně primárním důvodem konce předsedy sociálních demokratů byla jeho nevysvětlená bytová aféra.

Miroslav Kalousek měl tedy na konec Stanislava Grosse v politice svůj vliv jako předseda koaliční strany, která se proti němu postavila, primární vina ovšem ležela na skandálech samotného Grosse, který nebyl schopen vysvětlit financování svého bytu a také podnikání své ženy.

Druhou zmiňovanou postavou, kterou měl Kalousek slovy Babiše popravit, je Alexandr Vondra. Vondra byl členem vlád Mirka Topolánka (jako ministr zahraničí v první a jako místopředseda pro evropské záležitosti v druhé) a také Petra Nečase (jako ministr obrany).

Během fungování na Ministerstvu obrany přišlo Ministerstvo financí (Finanční analytický útvar) pod vedením Miroslava Kalouska s objevem, že během českého předsednictví měl český stát kvůli špatným smlouvám tratit 150 milionů korun vůči firmě ProMoPro, po níž byla také pojmenována kauza, která stála za koncem Vondry v politice. Ten totiž měl předsednictví z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti ve 2. Topolánkově vládě na starosti. Média spekulovala, že šlo ze strany Kalouska o útok na Vondru z důvodu, že oba politici se střetli v oblasti koncepce vojenských nákupů a probíhaly mezi nimi veřejné spory.

Vondra nakonec rezignoval v listopadu 2012 po neúspěšných senátních volbách, když neobhájil svůj mandát.

V případě Alexandra Vondry měl Kalousek viditelný podíl na jeho budoucím pádu, když jemu podřízený útvar Ministerstva financí zveřejnil informaci, že Vondra nese podíl na kauze ProMoPro a na finančních ztrátách českého státu během českého předsednictví. Dodejme, že Vondra nebyl v kauze nikdy ani obviněn.

Sám Babiš Vondru a aféru ProMoPro v politickém boji sám využívá, i když nyní tvrdí, že jej "Kalousek popravil". V dubnu 2014 uvedl:

" Je to jedna z afér ODS, která tvrdila teďka, že se poučila, ale zase vidíme, že tam mají bílé koně z hlediska financování ODS."

V únoru 2016 napsal (Novinky.cz):

" Kdo z politiků kryl privatizaci a doprivatizaci MUS, OKD a dalších firem, kdo z politiků minulých dohlížel na vyvádění stamiliónů korun v kauze Promopro apod.?Na jednom kongresu ODS už to vypadalo tak, že si tam kmotři, loutkaři a velrybáři plácali na baru pětitisícovky na čelo a nechali se u toho fotit. Petr Nečas, který sliboval tento systém ukončit, ho ještě zdokonalil s tím, že jeho sekretářka a milenka vybírala vstupné k premiérovi, všimné a řídila celý stát."

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože 238 policistů a občanských zaměstnanců ÚOOZ sice podpořilo veřejně své nadřízené, neuvedli ovšem, že zvažují odchod od Policie České republiky.

Stanovisko policistů a obč. zaměstnanců ÚOOZ SKPV, jak jej publikovaly např. Lidovky.cz, uvádí:

" Za daných okolností nám nezbývá, než se plně postavit za stanovisko našich velitelů odborů a expozitur ÚOOZ, vyjádřené v jejich otevřeném dopise ze dne 9. 6. 2016, adresovaném ministru vnitra, a vyjádřit jim tímto naši plnou podporu. Mimořádně nás zasáhlo, že řada z nich, včetně ředitele, vedení a také řadových příslušníků ÚOOZ, považuje svůj nesouhlas s navrhovanými reformami za natolik zásadní, že vylučují možnost svého dalšího působení v řadách Policie ČR."

Avšak v tomto prohlášení, které zmíněný počet policistů podepsal, není řečeno, že by i oni sami zvažovali odchod z Policie ČR. Hovoří pouze o odchodu svých nadřízených a také o obavách z reorganizace.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve zmiňované koncepci Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 se v závěru skutečně hovoří o navýšení personálních kapacit Policie ČR o 4 tisíce policistů do roku 2020 (s. 54).

Stejně tak je pravdou, že daná koncepce hovoří hlavně o fungování Policie ČR a jejích jednotlivých útvarů. Celá kapitola 3 (s. 14-47) monitoruje v jednotlivých oblastech jejich dosavadní fungování a perspektivy jejich fungování do budoucna. Jsou zde popsány výzvy a změny, které je nutné realizovat.

S tím samozřejmě souvisí i financování Policie ČR, avšak tomu je v koncepci věnována minoritní část. Kromě souhrnné podkapitoly 2.3 Ekonomická situace na s. 12 jsou pak konkrétně u každé oblasti vypočítány předpokládané náklady, jde však o skutečně zanedbatelnou část celé koncepce. Vyjádření Andreje Babiše ve vztahu k povaze koncepce je tedy korektní.

O této podobě reorganizace policie se za vlády Bohuslava Sobotky nemluvilo, nepočítala s ní koncepce rozvoje Policie ČR a státní zástupci vyjádřili překvapení, respektive nedostatečnou informovanost.

Reorganizace policie má přinést sloučení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru na odhalování organizovaného zločinu pod Národní centrálu boje proti organizovanému zločinu. Návrh vznikl na policejním prezidiu a podepsal ho ministr vnitra. S tímto krokem však nepočítala ani koncepce Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 (.pdf), vydaná v listopadu 2015. Nicméně „podle Chovance neobsahuje koncepce slučování útvarů, protože jde o vnitřní personální reorganizaci policejního prezidia“, jak píše ČT.

Státní zástupci o chystané změně byli informování velmi obecně, jak řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (jde o vyjádření pro Právo z 9. června). „Zhruba před třinácti dny jsem měl setkání s náměstkem (policejního prezidenta Zdeňkem) Laubem, kde mi velice obecně představil tuto svoji vizi. Já jsem nad tím vyjádřil zneklidnění a své negativní stanovisko. Následně mě asi tři dny nato v obecné rovině informoval pan policejní prezident (Tomáš Tuhý). Mé stanovisko zůstalo neměnné, poněvadž jsem z toho v podstatě nepochopil, jak to všechno má vypadat.“

Unie státních zástupců označila krok za „překvapivé rozhodnutí vedoucích funkcionářů Policie ČR“. Olomoučtí státní zástupci poté začali prověřovat, zda za plány na sloučení útvarů nestojí snaha zbavit se Roberta Šlachty.

Podle vyjádření policejního prezidenta na tiskové konferenci (parafrázovaného serverem Česká justice) „se o vzniku Národního kriminálního úřadu začalo hovořit v roce 2008, debata pokračovala v roce 2011. V roce 2012 pak padlo rozhodnutí, že vznikne, až pro to budou příhodné podmínky. To se podle Tuhého stalo nyní.“

Reforma policie čelí kritice politiků ČSSD. Marie Benešová se v rozhovoru pro Lidové noviny kriticky vyjádřila k procesu přípravy nové koncepce: "Nikdo nám ji neukázal...Toto se připravovalo někde v zákulisí a pokoutně, nikdo se s tím neseznámil a najednou to vybouchlo. Způsob přípravy vzbuzuje podezření." Reforma policie nebyla dostatečně diskutována ani podle senátora Antla z ČSSD. Citujeme z jeho rozhovoru pro Český rozhlas: "Senátor Antl: Hlavně se mi nelíbí, že se vůbec nekomunikuje se státními zástupci, kteří nesou velkou odpovědnost za výsledky přípravného řízení, tedy za samotné řízení a úzce spolupracují týmově s těmito politickými specialisty. Nelíbí se mi, nemyslím si, že byl problém zeptat se když ne mě, tak bývalého ministra vnitra Bublana.moderátorka: A neptal se vás nikdo?senátor Antl: Ne, vůbec nikdo ne."

Nesouhlas s debatou zazněl i od ex-ministra vnitra Bublana: " Možná to policie chtěla udělat rychle, bez nějakého většího odporu, aby ta diskuse nebyla. Ale já se domnívám, že je to chyba, " uvedl Bublan v rozhovoru pro Český rozhlas.

Přinejmenším v případě ex-ministra vnitra sice nelze hovořit přímo o šoku, Marii Benešovou a Miroslava Antla však situace soudě dle jejich vyjádření výrazně překvapila a vyjádření ministra Babiše je tak korektní.