Přehled ověřených výroků

Podle webu Jihočeského kraje je město Dačice členem dvou dobrovolných svazků obcí, které provozují vodovod. Konkrétně jde o vodovod Landštejn a vodovod Řečice. Jan Bartošek byl místopředsedou města v letech 2010-2014, jak popisuje web Naši politici.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní data spotřeby vody právě v Dačicích v daném období. Jsou dostupná ovšem data za celou Českou republiku od roku 1967 a také data za Jihočeský kraj pro rok 2015 (v obou případech pocházejí z ČSÚ).

Z těchto dat zjistíme, že v roce 1990 byla spotřeba domácností 173,5 (litrů na osobu za den), v roce 2000 to bylo 107,4. V minulém roce to pak bylo 85,4.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná konkrétní data spotřeby vody za Dačice. Dodejme však, že trend snižování spotřeby popisuje Bartošek korektně.

Premiér Sobotka měl na mysli státy, které jsou z hlediska historie voličské podpory v této oblasti „baštou“ amerických demokratů. Jedná se o státy Michigan, Pensylvánie a Wisconsin. To jsou státy, ve kterých od roku 1992 skutečně vždy zvítězil demokratický kandidát, ale ve volbách v roce 2016 tam zvítězil kandidát republikánů Donald Trump a přepsal tak po 12 letech volební mapu.

Premiér Sobotka ve svém výroku hovoří o čtyřech státech, žádný další stát však tuto podmínku nesplňuje. Počet států, na jejichž území jezera zasahují je celkem osm. Kromě výše zmíněných je to ještě Illinois, Indiana, Minnesota, New York a Ohio. Illinois této podmínce nevyhovuje, protože zde i letos vyhráli demokraté. Podobně je tomu také v případě Minnesoty a New Yorku. Indiana je zase naopak státem, kde pravidelně vyhrávají kandidáti republikánů. Nabízí se proto pouze stát Ohio, ve kterém Donald Trump zvítězil. Ohio je ale považováno za tzv.swing state, protože podpora kandidátů je v tomto státě proměnlivá. V letech 2000 a 2004 zde vyhrál Bush (republikán), v dalších 2 volbách Obama (demokrat). Nepatří tedy do skupiny států, ve kterých by pravidelně vítězili kandidáti jedné či druhé strany.

Sobotka tyto státy vymezuje také jako ty, které mají problémy např. v souvislosti s odchodem firem (a tedy i pracovních míst) ze Spojených států. V této souvislosti se o zmíněných státech hovoří jako o tzv. rezavém pásu, tedy o oblastech, které byly navázány na tradiční průmysl a jeho útlumem dochází k problému např. s nárůstem nezaměstnanosti. Podstata tvrzení premiéra je tak podána korektně, byť se mýlí v jejich počtu, které přešly na stranu republikanského kandidáta. Konkrétně tedy jde o státy Michigan (Mi), Wisconsin (WI) a Pensylvánie (PA).

Jak lze vidět na obrázku č. 1 tak státy Michigan, Pensylvania, Wisconsin a Ohio jsou označeny modře – v těchto státech zvítězil v roce 1992 kandidát demokratů.

Podobně tomu bylo také v roce 1996. Opět v těchto státech zvítězili demokrati:

V roce 2000 už bylo Ohio vybarvené červeně, protože jej získal republikánský kandidát George W. Bush, který zde porazil demokratického kandidáta Ala Gora. Michigan, Pensylvánie i Wisconsin jsou stále „neměnně“ demokratické.

Zatímco v roce 2000 zvítězili demokrati v Novém Mexiku, v roce 2004 zde zase uspěli republikáni. V případě námi sledovaných států se však nic nemění, a i v tomto roce jsou Michigan, Pensylvanie a Wisconsin vítěznými státy demokratů. V Ohiu zvítězil již podruhé za sebou George W. Bush a je tedy opět republikánské.

V roce 2008 bylo Ohio opět demokratické. Na základě tak častého střídání vítězství demokratů a republikánů v tomto státě je právě Ohio považováno za tzv. swing state. Nelze zde totiž předpovědět, který z kandidátů v tomto státě zvítězí. Můžeme si také všimnout, že ve státě Nebraska připadli 4 volitelé republikánům a jeden volitel demokratům.

V roce 2012, kdy obhajoval svůj prezidentský mandát Barrack Obama proti republikánskému Mittu Romneymu zůstalo Ohio stále demokratické. Výsledné rozdělení volitelů bylo 332:206 pro Barracka Obamu.

Podle nejaktuálnějších dostupných výsledků (ještě stále není sečteno 100 % hlasů) má Donald Trump celkem 306 volitelů. Podle zabarvení jednotlivých států můžeme vidět, že v těchto volbách se státy, které byly od roku 1992 vždy demokratické (viz výše) se přes noc staly republikánskými a zvítězil v nich Donald Trump. Jedná se právě o námi sledované státy Michigan, Pensylvanie a Wisconsin. Přebarvilo se také Ohio, které v minulých 8 letech bylo demokratické.

Přestože podmínkám, které premiér Sobotka ve svém výroku uvedl (státy kolem amerických jezer, tam kde 6x po sobě zvolili demokraty, tak dneska volili Trumpa) vyhovují pouze tři americké státy: Michigan, Pensylvánie a Wisconsin, podstata výroku je pravdivá. V těchto státech skutečně zvítězili demokraté šestkrát za sebou a jedná se tak o ryze demokratické státy. Premiér Sobotka pouze zmínil místo tří států čtyři. S největší pravděpodobností mezi ně započítal také Ohio. Zde pouze musíme upozornit, že na základě výše uvedených údajů Ohio nelze brát jako stát, ve kterém většinou vítězí demokraté nebo republikáni.

V letech 2000 a 2004 zde zvítězil republikánský kandidát George W. Bush a v letech 2008 a 2012 zase demokrat Barrack Obama. V případě dalších států, ve kterých naopak demokraté vyhrávají pravidelně, k žádnému zemětřesení nedošlo, a i letos zde vyhrál demokratický kandidát. Jedná se především o státy Illinois, Minnesota a New York. Všechny ostatní uvedené informace jsou pravdivé a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přesnou částku, o kterou byl plat sklářům navyšován, se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V srpnu 2016 však opravdu probíhal nábor do sklárny Crystalite Bohemia a podle manažera sklárny došlo k nárůstu platu o 24 %. Kromě sklářů přijímal podnik taky skladníky, manipulační techniky nebo strojníky, přičemž po zapracování má být jejich hrubá mzda 18-25 tisíc korun. I dnes sklárna stále nabírá nové zaměstnance.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Ministr vnitra Milan Chovanec koupil byt v Plzni od firmy Dajbych, s.r.o., která se mimo jiné uchází i o státní zakázky. Ministr Chovanec koupil byt za 3,1 milionu korun. MF Dnes se odvolává na to, že tato cena je pod cenou obvyklou a že tržní cena v této lokalitě je až dvakrát vyšší.

Sporným bodem tak zůstává, zda existuje možné spojení mezi cenou Chovancova bytu a veřejnými zakázkami firmy Dajbych, s.r.o. Tato firma patří ke kvalifikovaným dodavatelům státních zakázek.

Milan Chovanec na tuto zprávu reaguje tiskovým prohlášením, ve kterém tvrdí, že tento byt byl ve fázi rozpracování, nebyl dokončen a tedy je levnější.Zároveňse odvolává na to, že firmu Dajbych nezná a nejednal s ní přímo. Manželé Dajbychovi vydali tiskovou zprávu, ve které se distancují od nařčení, že by byt prodali Milanu Chovancovi pod cenou. V příloze (.pdf, str. 2) lze nalézt ocenění podobného bytu znalcem ve výši 3,5 milionu korun. Dále zmiňují, že vzhledem k tomu, žese účastní výběrových řízení k veřejným zakázkám, chtějí mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Podle svých slov ji získali a letos jim byla obnovena. Tuto informaci není možné ověřit, protože NBÚ veřejnosti tyto informace neposkytuje.

Výrok spadá do kategorie neověřitelné, neboť se lze odvolávat pouze na prohlášení jednotlivých stran.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat Evropské komise o nemocenských dávkách v jednotlivých zemích EU.

Rakousko: Nemocenská se vyplácí od 4. dne nemoci. Strop pro nemocenskou je nastaven na 4 440 EUR měsíčně, příjem nad tuto hranici není při výpočtu brát v potaz. Během prvních 42 dní nemoci je vypláceno 50 % příjmu, další dny je to pak 60 % příjmu. Na základě pracovních dohod však může být až 12 týdnů vyplácen plný plat. (strana 9)

Německo: Nemocenská se vyplácí z pojistných fondů, platí se 70 % pravidelného příjmu. (strana 14)

Informace o případném zneužívání této nemocenské se nám nepodařilo dohledat. Rovněž ani to, zda s tímto argumentem operují kritici tohoto nastavení v obou jmenovaných zemích.

Miloš Zeman mluví o dávkách ve spojitosti s příchodem migrantů a tom, že právě toto může výt významný motivační faktor pro jejich příchod. Agentura Reuters v této souvislosti v září 2015 zpracovala přehled benefitů, které uprchlíci v jednotlivých evropských zemích získávají. V tomto přehledu vychází Německo skutečně jako nejštědřejší země.

Dana Drábová kandidovala za STAN ve Středočeském kraji a byla zvolena do zastupitelstva. Současně vykonává post státní úřednice - je šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Sporem se stal výklad následujících zákonů. Volební zákon neumožňuje vysokým státním úředníkům vykonávat zastupitelskou pozici v kraji, do hry ale ještě vstupuje novější služební zákon. Ministerstvo vnitra připustilo, že výklad těchto zákonů je nejednoznačný. Dana Drábová se rozhodla zastávat obě pozice do té doby, než se MV vyjádří.

Právní stanovisko však zřejmě vypracováno bylo. Předseda STAN se dohodl s ministrem vnitra Chovancem, že mu k této problematice zašle právní vyjádření a o věci se bude dále diskutovat. STAN na svém webu zmíněný posudek nezveřejnili. Dana Drábová tvrdí, že se radila s právníky už před krajskými volbami.

Mezi další státní úředníky, kteří kandidovali v krajských volbách a byli zvoleni, patří náměstkyně MMR Klára Dostálová (hnutí ANO), náměstkyně MV Jana Vildumetzová (hnutí ANO), náměstek MŠMT Robert Plaga (hnutí ANO) nebo náměstkyně MF Lenka Jurošková (ČSSD).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože českých firem působících na čínském trhu je skutečně více, jsou ale také pozorovatelné i návraty podniků do více západních zemí a toho především z důvodu rostoucích mzdových nákladů v Číně.

Portál investicniweb.cz informuje o Škodě Auto, Škodě Electric či o mateřské Škodě Transportation. Dále v Číně působí i skupina PPF Petra Kellnera, která na tamním trhu nabízí spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit a investuje také v oblasti biotechnologií.

O plánech dalších firem rozšířit své působení do Číny informoval v březnu tohoto roku server Idnes.cz. Zmiňovány jsou podniky jako Gastro Group, Bageterie Boulevard či Pivovary Lobkowitz, do kterých minulý rok investovala čínská společnost CEFC.

Ani v druhé části výroku se Škromach nemýlí. O návratech západních firem z čínského trhu z důvodu vysokých mezd informovaly např. Lidovky.cz už v roce 2012, konkrétně návrat KOH-I-NORu se v médiích objevil v srpnu minulého roku.

Jako důvody k odchodu uvedl generální ředitel firmy i změnu podmínek, které byly při příchodu společnosti na čínský trh před 11 lety přívětivější. Jako příklad slouží investiční pobídka, kterou v tom čase firma získala - šlo o nižší daně, které musela odvádět. Vzpomínané čínské mzdy, které jsou tedy uváděny jako jeden z hlavních důvodů odchodu, narostly podle jeho slov za tuto dobu dvojnásobně.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne 11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Privatizace části majetkové účasti státu v OKD pomocí kuponové metody a bezúplatným převodem části akcií na obce stát skutečně znamenaly absenci zisku v kontextu změny vlastnických práv ke společnosti. Zisk pro stát přišel až s privatizací 45,88 % jím vlastněných akcií OKD uskutečněnou v roce 2004. Výrok tedy označujeme jako pravdivý.