Přehled ověřených výroků

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť služební zákon sice skutečně potvrzuje Gazdíkovu pozici, nicméně problémem je střet se zákonem o krajích. Zda Drábová bude moci zastávat nadále post zastupitelky (neuvolněné - tedy řadové zastupitelky) a současně držet pozici ve Státním ústavu pro jadernou bezpečnost, je věcí sporu s ministerstvem vnitra, který aktuálně probíhá. Tento spor možná skončí u správních soudů a z našeho pohledu nelze v tuto chvíli jasně rozhodnout, který právní výklad v dané věci je korektní.

Služební zákon Daně Drábové skutečně umožňuje vykonávat funkci neuvolněné krajské zastupitelky. Podle § 33 zákona o státní službě nelze do služebního poměru přijmout pouze uvolněného člena zastupitelstva. Jak ovšem uvádíme v následujících výrocích, dochází ke sporu s ministerstvem vnitra, které v dané věci zveřejnilo své stanovisko (.pdf). Podle něj je souběh zmíněných funkcí problematický.

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce GUE/NGL. Její zástupci v rámci debaty 11. května 2016 v EP uvedli, že Turecko skutečně musí splnit všechny podmínky v rámci dohody s EU ohledně vízové liberalizace.

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.

Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.

Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.

Velká Británie nemá přebytek obchodní bilance, nýbrž deficit vůči zemím EU. Podle Eurostatu dosahoval deficit obchodní bilance v roce 2013 zhruba 80 miliard eur, v roce 2014 více než 93 miliard eur a v roce 2015 více než 118 miliard eur.

Tento deficit se v prvních měsících roku 2016 ještě zvyšuje.

UK má dokonce nejvyšší deficit obchodní bilance vzájemného obchodu mezi státy EU. Dokonce předběhla Francii, která je nyní zemí s 2. nejvyšším deficitem obchodní bilance vůči ostatním zemím EU.

Na webových stránkách Zlínského kraje není přímý přenos z jednání zastupitelstva (videozáznam) a ve výpisech z usnesení zastupitelstva (.pdf) (jednání zastupitelstva z 29. 6. 2016) není uvedeno kdo a jak hlasoval v dané věci.

Lze si podat žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1996 Sb. V archivu žádostí o poskytnutí informací v období 2008–2016 se taková žádost objevila v roce 2013 (.doc) a bylo jí vyhověno.

Dodejme, že v jiných krajích jsou záznamy hlasování po jménech dostupné. Z námi ověřovaných 2 krajů (Liberecký a Kraj Vysočina) jsou takto dohledatelné záznamy v obou.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

EIA skutečně omezila možnost další stavby dálnice D3, ovšem není pravdou, že by šlo o zastavení výstavby celé dálnice. V minulých letech navíc stála výstavba i přesto, že úseky platnými posudky EIA disponovaly, jde tak o zavádění.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase, kdy byla tato stanoviska vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, které by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Z celkové délky 175 km dálnice D3 by aktuálně měla probíhat výstavba na třech úsecích o délce přibližně 16 km. Na dalším úseku se pak dokončuje činnost související s vydáním stavebního povolení a plánovaný začátek stavby je v říjnu tohoto roku.

Reálně je však situace jiná. Porovnáním statistik z výročních zpráv Ředitelství silnic a dálnic zjistíme, že celková délka dálnic se zvedla od roku 2012 (.pdf, str. 15) pouze v roce následujícím (.pdf, str. 15), kdy přibylo 25 kilometrů dálnic. V letech 2014 (.pdf, str. 15) a 2015 (.pdf, str. 24) pak bylo číslo stále stejné.

Na zbylých pěti úsecích v délce 44 kilometrů probíhá vykupování pozemků a získávání stavebního povolení a začátek stavby je stanoven na rok 2017, respektive 2019. U tří z těchto úseků se bude v průběhu přípravy stavby opakovat posudek EIA (přibližně 24 km).

Jak již bylo zmíněno, na základě výše uvedených informací můžeme říci, že se vývoj v podobě výstavby skutečně na zahájených úsecích zastavil, nikoliv však kvůli posudkům EIA, výrok je tedy zavádějící.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice v Jihomoravském kraji neexistuje přímo fond hejtmana kraje a individuální dary podléhají schválení rady (popř. zastupitelstva), ale administrátorem těchto dotací je přímo kancelář hejtmana (může i delegovat), tudíž má přímý vliv na projednávané dotace.

Michal Hašek reaguje na výrok Michala Malečka, který uvedl:

„Individuální dotace a dary, které jsou pod hejtmanem a je to podle výsledků hospodaření za rok 2015 206 milionů ročně. Jiné kraje, jiní hejtmani mívají 10,15 milionů.“

Web Jihomoravského kraje (JMK) ani dotační portál JMK nenabízí kompletní archiv vyhlášených programů pro poskytování dotací a popř. jiných dotací (se specifikovaným účelem - viz 10a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů). Proto musíme vycházet pouze z aktuálních (v roce 2016) vyhlášených „dotačních programů“ uveřejněných právě na zmíněném dotačním portálu.

Zde mimo jiné najdete v sekci „Ostatní dotace“ i Individuální dotace JMK 2016. Ty jsou dle popisu: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“.

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Pro postup při udělování dotací jsou významná " Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK " (dostupná na webu Jihomoravského kraje). V bodu 3.2. je uvedeno, jak jsou administrovány individuální dotace a je zde popsán jasný vliv hejtmana (jeho kanceláře) na tuto činnost. Jde o to, že kancelář hejtmana žádosti vyřizuje a je tedy na ní, které jsou dále puštěny k posouzení. Toto Hašek zcela pomíjí a dopouští se tak zavádění. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady (není zákonná povinnost).

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočt ů jsou zveřejňovány JMK i s mlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Zákon o svobodném přístupu k informacím pak umožňuje požádat o poskytnutí předmětných souhrnných informací o poskytnutých individuálních dotacích JMK.