Přehled ověřených výroků

V současné chvíli je vysoce pravděpodobné, že zákon dozná podstatných změn v důsledku pozměňovacích návrhů a je tedy přinejmenším předčasné předpovídat platnost či obsah finálního návrhu.

Vládní návrh zákona, který upravuje původní zákon z roku 2006 o střetu zájmů, byl schválen (pdf, str. 81) v červenci 2015 s navrhovanou účinností od začátku roku 2017.

Výše zmíněný pozměňovací návrh podle stránek Poslanecké sněmovny poslanec Chvojka písemně zatím nepředložil, přesto však dle mediálních zpráv půjde o významné zostření doposud navrhovaných podmínek. ČSSD již vyjádřila tomuto návrhu podporu. Záměr platnosti tohoto zákona až na nově jmenované členy vlády avizoval poslanec i v rozhovoru pro iDNES.cz. Obecně by šlo o výjimečný případ, pokud by takový zákon nesl retroaktivní účinky.

Z principu tak musíme výrok Bohuslava Sobotky jako neověřitelný. Dodáváme, že druhé čtení vládního návrhu je na programu42.schůze vlády, a to na 22.března.

S Pákistánem má Evropská unie readmisní smlouvu od roku 2010, Ministerstvo vnitra k ní dodává (.doc, strana 8): „ČR (členský stát) a Pákistán mohou sjednat prováděcí protokol; dohoda se nevztahuje na osoby, které vstoupily na území Pákistánu a členských států po vstupu dohody v platnost (s výjimkou vlastních státních občanů – dohoda odkazuje na mezinárodní zvykové právo stran přijímání svých vlastních státních občanů). ČR dosud nesjednala prováděcí protokol."

Podle údajů z Ministerstva vnitra (.pdf) přišlo v roce 2015 nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny, na druhém místě je Kuba a na třetím Sýrie (data za leden až listopad). Pákistán ani nefiguruje v TOP 10 státech, jedná se tedy o jednotky žádostí. U dalších 219 však byla odeslána žádost o přijetí zpět ostatním členským zemím podle Dublinské úmluvy.

Zdroj: Statistické zprávy Ministerstva vnitra. Data jsou sesbírána ze zpráv za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na celoevropská data, tak v roce 2015 z Pákistánu do EU přišla 4 % ze všech imigrantů.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Platby za státní pojištěnce jsou počítány jako 13,5 % z vyměřovacího základu stanoveného v § 3c zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a jeho výši upravuje vláda pomocí nařízení vlády. Vývoj výše těchto plateb přehledně mapuje web VZP. Vláda zvýšila tento základ od 1. ledna 2016 na 6444 Kč (viz nařízení vlády). Platba za jednoho státního pojištěnce a kalendářní měsíc tak činí v roce 2016 870 korun. Předtím byla od 1. července 2014 tato platba na 845 korunách. Vláda tedy zvýšila platby za státní pojištěnce dvakrát za své zatím dvouleté působení.

Navýšení vládou prošlo i přesto, že ministr financí Babiš dříve jakékoliv navyšování odmítal.

Podle dostupných dat za leden 2016 z Úřadu pro migraci bylo v Německu nově registrováno 91 671 migrantů a z tohoto počtu požádalo o azyl 52 103 osob.

Výzva Děkujeme, odcházíme veřejně vystoupila na jaře roku 2010 v době vlády Jana Fischera. Obecným cílem iniciativy mělo být zlepšení pracovních podmínek, zejména platového ohodnocení a povinného dalšího vzdělávání lékařů, ale i boj s korupcí ve zdravotnictví. Po volbách na konci května 2010 se novým ministrem zdravotnictví stal Leoš Heger. Hlavním nátlakovým prostředkem, namířeným zejména proti ministerstvu zdravotnictví, bylo dobrovolné podání výpovědí, které měly vstoupit v platnost k 1. březnu 2011. V reakci na tuto skutečnost nový ministr zdravotnictví plánoval několik dílčích opatření. Následně proběhlo několik vyjednávacích schůzek, které však výsledek nepřinesly. Na konci března však vláda na základě dohodnutého memoranda schválila nové platové tarify. Toto navýšení však i přes slib ministra Hegera nezasáhlo všechny skupiny lékařů.

Výrok na základě výše uvedeného označujeme za pravdivý. Výzva Děkujeme, odcházíme vznikla již za vlády Jana Fischera. Ministr Heger pak v jednání s lékařskými odbory přijal kompromisní řešení navýšení tarifních platů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.

TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.

Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.

CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravdou, že by poslanec Okamura neměl v posledním roce přístup do médií. A to ať už jde o veřejnoprávní či soukromá média. Okamura není v médiích tak často, jako tomu bylo před více než rokem. To ovšem souvisí s tím, že se rozpadlo jeho devítičlenné hnutí Úsvit a jeho nová strana je v Poslanecké sněmovně zastoupena pouze třemi poslanci, a nemá tedy ani svůj klub.

V posledním roce byl Okamura hostem řady různých pořadů, uvádíme jen některé z nich.

Česká televize

Pořad Události, komentáře

• 11. února 2015 - „Krize v Úsvitu“
• 24. března 2015 - „Bitva v Úsvitu“
• 5. května 2015 - „Okamurova nová strana“
• 5. srpna 2015 - „Imigranti v Česku“. Tuto diskuzi Tomia Okamury se senátorem Bublanem Demagog.cz také ověřoval.

Studio ČT24

• 24. března 2015 - „Financování hnutí Úsvit“
• 2. července 2015 - „Včerejší demonstrace proti Islámu“

Česká televize do svého vysílání zařadila i některé tiskové konference Tomia Okamury (10. února 2015) nebo jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny („Okamura: Vláda by neměla připustit přijímání muslimů“).

Český rozhlas

Interview Plus

• 20. listopadu 2015 - „Tomio Okamura: Plivali na mě, ale ukázalo se, že jsem měl pravdu.“

20 minut Radiožurnálu

• 10. února 2015 - „Tomio Okamura o situaci v hnutí Úsvit: Byl to puč. Poslanci se vyšplhali po mých zádech a teď zradili.“

Radio Impuls

Kauza dne

• 11. května 2015 - „Poslanec Tomio Okamura: Česko bych šel bránit se zbraní v ruce!“

IDNES

On-line chat

• 16. února 2015 - „Poslanci byli zmanipulovaní, říká Okamura k rozkolu v Úsvitu.“

DVTV

• 10. února 2015 - „Okamura: Pučisti se mi už omlouvají, může to být hra ANO.“

Týden.cz

• 29. března 2015 - „Oškubaný Okamura: Nechtějte po mně démonizovat Víta Bártu.“

EuroZpravy.cz

• 21. prosince 2015 - „Novinářské lži, zrada USA i důchody: Rok 2015 očima Okamury.“

Můžeme také sledovat zpravodajství médií o Okamurových krocích a aktivitách. Dohledatelná je celá řada zpráv, které popisují jeho aktivity a to v nejčtenějších zpravodajských serverech. Např. v září referovaly Novinky.cz (nejčtenější server) o záměru Okamury navrhnout referendum o vystoupení z EU. Dále uveďme Idnes.cz, který také přinesl záznam řeči Okamury a Brichty z jednání výboru Poslanecké sněmovny. Často je také poslanec činný na serveru Parlamentní listy.

V neposlední řadě můžeme odkázat také na zmínky o činnosti Okamury na serveru veřejnoprávní České tiskové kanceláře.

V tomto přehledu jsme nabídli pouze příklady mediálních zmínek a vystoupení Tomia Okamury v českých médiích. Na základě tohoto přehledu je zjevné, že Okamura není médii cenzurován a o jeho krocích je informováno, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Michaela Jílková mluví o počtu uprchlíků, které by měla Česká republika přijmout na základě schváleného mechanismu kvót. Podle tohoto mechanismu připadá na ČR 2 978 osob. Klíč pro jejich přerozdělení na úrovní EU je následovný: počet obyvatel (váha 40 %), celkové HDP (váha 40 %), počet žadatelů o azyl v letech 2010-2014 (váha 10 %), aktuální míra nezaměstnanosti (váha 10 %).

ODS představila návrh řešení migrační krize a v něm zvýšení trestu za převaděčství. Vláda v této věci neprovedla žádnou aktivitu.

Fiala z ODS se zmínil o návrhu zvýšit trest za převaděčství v tiskové zprávě 3. září 2015 a také na 31. schůzi poslanecké sněmovny a to 15. září 2015. V informační brožuře ODS a migrační krize (.pdf) tento návrh není obsažen. Zmínka o zvýšení trestu za převaděčství je však na webové stránce ODS v záložce migrační krize. První ucelený text s řešeními migrační krize vydal předseda ODS na začátku července 2015.

Podle informace ČTK z 10. září 2015 " Ministerstvo žádné zpřísnění legislativy v souvislosti se současnou uprchlickou vlnou nechystá. "

Samotné převaděčství je upraveno v trestním zákoníku v § 340 Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Jeho úprava nebyla ve vládních návrzích v Poslanecké sněmovně doposud předložena.

Současná německá podoba institutu oddlužení podle některých studií působí edukativně na dlužníka i na další potenciální dlužníka. Informace o dopadech na celkovou ekonomickou situaci Německa se však nepodařilo dohledat.

V německé právní úpravě probíhá podle zákona Insolvenzordnung (anglický překlad) oddlužení tak, dlužník po dobu několika let odvádí veškeré své příjmy opatrovníkovi, který je poté rozděluje mezi věřitele a část vrací dlužníkovi. Dlužník má povinnost po tuto dobu provozovat přiměřenou výdělečnou činnost. Pokud plní všechny své povinnosti, je poté osvobozen od dluhů. (§ 286 - § 295 InsO)

Informace o vlivu institutu oddlužení na celkovou ekonomickou situaci v Německu se nepodařilo dohledat. Ve studii (.pdf) profesor práva Jason J. Kilbourn porovnává německý a americký způsob oddlužení (přičemž americký nepracuje s několikaletým procesem, ale s jednorázovým zbavením dluhů). Píše, že tyto dva systémy produkují podobné ekonomické výsledky, nicméně německý způsob obsahuje lepší sociální cíle (s. 259). Předchozí německá úprava, která se více zaměřovala na věřitele a méně cílila na práci s dlužníky, nesla v porovnání s tou současnou větší riziko, že se dlužník místo poctivého splácení zapojí do černé ekonomiky (s. 264 - 265).

Ve studii (.pdf) z pohledu behaviorální ekonomie tentýž autor popisuje, že německý (a obecně evropský) způsob je edukativní pro budoucnost dlužníka a má větší potenciál působit odstrašujícím způsobem na další potenciální dlužníky (s. 29).