Demagog.cz

Bezpečnost ve všech pádech

Otázky Václava Moravce se po letní pauze vrátily na obrazovky České televize a přinesly zajímavý duel ministra vnitra Chovance a poslance ODS Blažka nad otázkami bezpečnosti. A to snad ve všech jejích aspektech. Oba politikové diskutovali nad poslední show Martina Konvičky na Staroměstském náměstí, kam přijel na velbloudu a odjel v policejním autě.

Oba řečníci se nevyhnuli ani otázce migrační krize a také policejní reorganizace, která v červnu otřásla vládní koalicí. Diskuze přinesla velký počet faktických výroků, z nichž jich ovšem celá řada nebyla fakticky přesná.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 28. srpna 2016 (moderátor Václav Moravec, záznam)

38 ověřených výroků

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My jsme zatím nezaznamenali, snad s výjimkou jednoho zfetovaného člověka na diskotéce, který provolával Allahu Akbar, ale to doufám, že bylo jenom ve spojení s tím, že tedy použil návykové látky, tak zatím ta česká muslimská komunita opravdu klidná je. !

Podle informací Policie v Libereckém kraji musela dne 20. srpna 2016 policie řešit případ 25letého mladíka, který v kempu Bílý kámen v Doksech obtěžoval ostatní hosty.

Mladík alžírského původu s českým občanstvím po vyvedení z diskotéky kolem sebe šermoval nožem a vykřikoval Allahu Akbar. Spolu s ním byl na místě také jeho mladší známý, který také vykřikoval stejné heslo, což vyvolalo ještě více negativních emocí. Oba účastníci byli pod vlivem návykových látek. Test na drogy prokázal přítomnost amfetaminu a dalších opiátů.

Podle výroční zprávy BIS za rok 2014 (nejnovější dostupná) (pdf str. 15 - 16) Bezpečnostní informační služba vyhodnocovala možné dopady významných událostí z hlediska procesu radikalizace, která by mohla působit na domácí muslimskou komunitu. V ČR působí jedinci, kteří s různou intenzitou proklamují podporu různým teroristickým uskupením, doposud však z jejich strany nevzešla žádná bezprostřední hrozba teroristického útoku. V české muslimské komunitě naopak v roce 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.

Podobně tomu bylo v roce 2015. Jak vyplývá ze zprávy o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR (pdf str. 46) zaznamenala BIS několik případů sympatizantů s radikálními islamisty a příslušníky Islámského státu. Jednalo se o muslimy mladší generace žijící v ČR. Své sympatie často zveřejňovali na sociálních sítích, nevedly však k faktickým činům nebo odchodu k IS.

Na stránkách Ústředí muslimských obcí je prohlášení, které ostře odsuzuje teroristický útoky ve Francii, ke kterým došlo v listopadu loňského roku. Žádné případy násilí spojeného s muslimskou komunitou u nás zatím nebyly evidovány. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Ten zákon zakazuje na určitých místech konat demonstrace. Ale Staroměstské náměstí to není. !

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zákon opravdu určitá místa pro uskutečnění demonstrací zakazuje, zmíněné Staroměstské náměstí však mezi nimi nefiguruje.

Poslanec Blažek hovoří o novele zákona o právu shromažďovacím, která vstoupí v účinnost 1. listopadu 2016.

Novela zákona mimo jiné v bodu 31 přidává přílohu, ve které je seznam devíti míst, na kterých je demonstrace zakázána:

Příloha k zákonu č. 84/1990 Sb.

Místa, kde jsou shromáždění zakázána

1. Sněmovní, Praha 1,

2. U Zlaté studně, Praha 1,

3. Tomášská, Praha 1,

4. Thunovská, Praha 1,

5. Valdštejnské náměstí, Praha 1,

6. Valdštejnská, Praha 1,

7. Zámecká, Praha 1,

8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a

9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1.

Zároveň platí podle zákona o Ústavním soudu zákaz konání shromáždění v okruhu 100 metrů od budov Ústavního soudu nebo míst, kde tento soud jedná. Již nyní také platí zákaz shromáždění v okruhu u budov zákonodárného sboru nebo tam, kde tento sbor jedná. Novela toto bodem 6 změnila na budovy Parlamentu ČR a to právě v místech vymezených v příloze tohoto zákona.

Staroměstské náměstí mezi těmito místy tedy opravdu není.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Přece migrace začala tím, že Německo, nikoli Evropská unie, pozvala do Evropy imigranty. !

Počet migrantů stoupal již od roku 2011 a před novoročním projevem v prosinci 2014, ve kterém Merkelová oznámila vůli pomoci příchozím. Na počty migrantů má vliv mnoho faktorů, proto začátek v „pozvání Německem“ hodnotíme jako nepravdivý.

Otevřenost vůči uprchlíkům projevila Merkelová již ve své novoroční řeči 31. prosince 2014, kdy prohlásila, že Německo pomůže uprchlíkům a přijme je. V následujícím roce pak Evropa čelila doposud nejvyššímu počtu migrantů od druhé světové války.

Za „pozvání“ uprchlíků do Německa je však považováno zejména pozastavení tzv. Dublinského protokolu v srpnu 2015, který upravuje způsob přijímání uprchlíků v EU. Merkelová tak nabídla azyl všem syrským uprchlíkům, nehledě na to, zda již uprchli do Turecka či jiné transitní země.

Angela Merkelová byla za svůj otevřený přístup kritizována. Maďarský miliardář George Soros dokonce veřejně obvinil Merkelovou z toho, že způsobila migrační krizi.

Výrok Pavla Blažka však hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet migrantů stoupá již od roku 2011 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Eurostat

Tvrzení, že Merkelová způsobila migrační krizi vyvrací také analýza vydaná Člověkem v tísni. Analýza upozorňuje, že výše zmíněné „pozvání“ nemělo na migrační proudy výrazný vliv. Dokazují to statistiky z druhé poloviny roku 2015, tedy po pozastavení Dublinského protokolu.

Zdroj: Eurostat

Na základě výše uvedených informací nelze tvrdit, že migrační krizi způsobilo Německo. Za počátkem krize stojí řada faktorů, zejména krizová situace na Blízkém východě, konflikty v Sýrii a vzestup Islámského státu a s ním spjatá válka.

Doplnění

Na základě podnětů čtenářů doplňujeme, že kromě výše zmíněných faktorů mají důležitou roli i tzv. pull faktory, které migranty přitahují do nové země. Mezi ně patří bezpečnost, dostupnost služeb, přítomnost příbuzných a přátel v cílové zemi, pracovní příležitosti a právě také pocit uprchlíků, že jsou v zemi vítáni. Tento faktor posilují právě veřejná prohlášení politiků o tom, že se uprchlíkům dostane v nové zemi pomoci.

Motivaci uprchlíků se věnuje průzkum iniciativy REACH (.pdf, str. 8), ve kterém většina dotázaných uprchlíků odpověděla, že Německo si za svou cílovou zemi vybrala právě kvůli pocitu, že jsou v zemi vítáni.

Podotýkáme, že motivaci uprchlíků nelze přesně vymezit či kvantifikovat. Veřejná prohlášení německé kancléřky Merkelové tak měla na rozhodování uprchlíků jistý vliv, rozhodně však nelze tvrdit, že migrační krize začala německým pozváním imigrantů do Evropy.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Se vznikem Finanční policie se počítalo v nějaké formě od samého začátku té reorganizace. Já jsem jasně říkal, že ta věc je živá, že bude pokračovat několik let a že další tedy skok nebo další milník, který tam máme, je 1.1. příštího roku. !

Výrok je označen jako nepravdivý, protože v původním plánu reorganizace policie žádná zmínka o opětovném vzniku Finanční policie není a žádný výstup ministra Chovance z této doby, který by jeho slova potvrdil není dohledatelný.

Veřejná vyjádření ke vzniku Finační policie, která byla bez náhrady zrušena v roce 2007, jsou dohledatelná v červnu roku 2016. Tehdy o potřebě obnovy Finanční policie diskutoval Andrej Babiš s Milošem Zemanem. Ta by měla vzniknout k 1. lednu 2017 a její zaměření by podle Chovance pokrývalo daňové úniky, spolupráci s celníky a dalšími subjekty v rámci nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Policejní prezident Tomáš Tuhý zmínil na tiskové konferenci (čas 16:00) k reorganizaci policie (15. června 2016) snahu o zaměření se na problematiku bývalé Finanční policie v rámci sekce korupce a závažné hospodářské trestné činnosti u nově zřízené centrály.

Ministr vnitra však zmiňuje vznik Finační policie jako záměr, který v figuroval již v původních plánech. Prezentace Policie ČR (.pptx, viz obrázek), která byla použita při této tiskové konferenci k reorganizaci z 15. června však uvádí opak. Jediná informace, která se v této prezentaci o Finanční policii nachází, je zmínka o jejím dřívějším zrušení.

Ani koncepce rozvoje Policie ČR (.pdf) pro roky 2016–2020, vydaná letos v květnu, neobsahuje nic, co by mělo Finanční policii připomínat. Koncepce v přehledu na str. 56 u části 3.3.3. Hospodářská kriminalita dokonce počítá s posilováním UOKFK (Protikorupční policie, která byla ve skutečnosti sloučena s ÚOOZ), není zde tedy zmíněn opětovný vznik Finanční policie.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Ale po té poslední komisi jsem si uvědomil, že vlastně tam byl pozván pan policejní prezident Tuhý a v ten den Lidové noviny (...) najednou zveřejnily téměř všechno, co nám teprve přišel říct. !

Z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Usnesením (.pdf) z 11. července jsou všechna následující jednání Vyšetřovací komise neveřejná. Z přílohy k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, jež se zabývá vyšetřovací komisí (konkrétně § 11), plyne, že do zápisu smí nahlížet pouze členové komise.

"3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení.

(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Policejní prezident Tomáš Tuhý byl skutečně pozván (.pdf) 18. srpna společně s poslanci Komárkem, Laubem a Vildem k výslechu.

Ve stejný den rovněž vydaly Lidové noviny (lidovky.cz) dva články, z nichž první odkrývá hlubší kontext v případu úniku informací a druhý informuje o pozvání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře k výslechu. Autorství posledního zmíněného však patří ČTK.

Z výše zmíněných důvodů však nejsme schopni porovnat, zda text vydaný Lidovými novinami obsahuje informace shodující se s vyjádřením Tuhého při výslechu.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Já od policistů z ÚOOZ dostanu otevřený dopis, který si, pane redaktore, přečtete v Lidových novinách a teprve pak vám dojde na ministerstvo vnitra. !

Tento výrok ministr vnitra Chovanec použil již ve svém minulém vystoupení v Otázkách Václava Moravce 12. června 2016 (čas 49:45). Konkrétně Chovanec uvedl:

" Jinak ti policisté z ÚOOZ, když se podíváte, tak mi posílají dopis, který se octne v Lidových novinách dřív, než mi ho pošlou. "

Výrok jsme hodnotili jako zavádějící a toto hodnocení platí stále. Níže je v plném znění opakovaně uvádíme.

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ono je to na tom, že pokud je na místě přítomen zástupce magistrátu hlavního města Prahy nebo jiného magistrátu, tak tu akci rozpouští on. Tam ta policie v této věci nemá pravomoc, alespoň tak jsem to rozebíral s policisty (...) Oni říkali, my jsme v této době de facto podřízeni tomu magistrátnímu úředníkovi, který rozhodne o tom, že akce končí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupce úřadu rozhoduje o ukončení shromáždění, policie v jeho přítomnosti může zakročit jenom na základě jeho rozhodnutí.

Dle § 12 zákona o právu shromažďovacím rozhoduje o rozpuštění shromáždění zástupce úřadu. Zástupce nejprve vyzve svolavatele shromáždění, aby shromáždění neprodleně ukončil, pokud tak svolavatel neučiní, rozpustí jej zástupce sám.

Policie České republiky nemá v přítomnosti zástupce úřadu rozhodovací pravomoc, policejní útvary jsou pouze oprávněny zakročit k rozpuštění shromáždění na základě předchozího rozhodnutí zástupce úřadu. V případě, že není zástupce úřadu přítomný, mohou o ukončení shromáždění rozhodnout příslušníci Policie České republiky.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Víte, shromažďovací právo je složitá věc už jenom proto, že úřady, které rozhodují o tom, jestli nějaká demonstrace bude nebo nebude, tak nerozhodují o tom, jestli bude nebo nebude, ale prostě zkoumají pouze ohlášení, nemohou to dopředu zakázat.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože úřady shromáždění sice skutečně přímo nepovolují a je pro ně téměř nemožné je dopředu zakázat, avšak za konkrétně vymezených zákonných podmínek to možné je.

Příslušný úřad shromáždění nepovoluje, neboť dle § 1 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím není ke shromáždění třeba předchozího povolení státního orgánu. V určitých případech ale úřad může shromáždění před jeho konáním přesunout či zakázat.

Důvody, pro které shromáždění úřad zakáže, jsou uvedeny v § 10 zákona o právu shromažďovacím. Úřad tedy shromáždění zakáže, pokud oznámený účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů nebo má-li se dopouštět násilí či hrubé neslušnosti, nebo jinak porušovat ústavu a zákony.

Zároveň úřad zakáže ta shromáždění, která se mají konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí. Dále i taková shromáždění, která by se konala ve stejnou dobu a na stejném místě jako jiné shromáždění (ovšem jen v případě, že jejich oznámení o konání bylo doručeno na úřad později). Kromě těchto povinných zákazů může úřad zakázat také shromáždění, které by nepřiměřeně omezilo dopravu nebo zásobování a zároveň by bylo možné jej konat bez obtíží a zmaření účelu na jiném místě.

V případech uvedených v posledním odstavci úřad před zakázáním zasílá návrh na změnu konání svolavateli. Pokud svolavatel návrh přijme, shromáždění se nezakáže, pouze se přesune.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Kdysi Karel Schwarzenberg na adresu rakouských zelených, kteří demonstrovali proti Temelínu, řekl, každý národ má své magory.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni. (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Já jsem si to ověřoval ještě dnes, tu informaci, oni se schází s tím pořadatelem policisté většinou dva tři dny dopředu, to znamená, s tím pořadatelem zatím té akce v kontaktu nejsou a tak jak říkal pan předseda (Blažek), ono to není o tom tu akci de facto zakázat. Ono je to oznámení, které buď přijmete nebo nepřijmete. Takže my teď nevíme, jestli ta akce (Konvičkova k 11. září - pozn. Demagog.cz) tedy je nebo není povolena.

Ministr vnitra Chovanec tvrdí, že policie se má s pořadatelem sejít většinou 2–3 dny před uskutečněním demonstrace. Zákon o právu shromažďovacím se ale k této věci vůbec nevyjadřuje. V dokumentu není napsáno, že by se pořadatel měl několik dní před uskutečněním shromáždění s někým sejít, natož pak s policií. K této záležitosti se nevyjadřuje ani Portál hlavního města Prahy.

Podle zákona o právu shromažďovacím musí pořadatel oznámit úřadům svůj záměr uspořádat veřejnou demonstraci (shromáždění) alespoň 5 dní předem příslušným formulářem. Pokud pořadatel podá oznámení půl roku před plánovaným shromážděním, úřad se tímto návrhem zabývat nebude. Pak se již podaný návrh buď přijme, nebo nepřijme – tedy buď bude shromáždění schválené, či ne. Aktuální přehled oznámených demonstrací je dostupný zde (.doc).

Podle přehledu oznámených demonstrací by se měla opravdu dne 11. září uskutečnit demonstrace s názvem „S humorem do Mekky – akce proti terorismu a za demokracii“ pod záštitou Martina Vítka, který je v současné době ve vedení Iniciativy Martina Konvičky.

Doplnění:

Paní Ivana Nguyenová, tisková zástupkyně policejního prezidia pro Demagog.cz uvedla:

" obecný postup v této problematice nelze jednoznačně specifikovat. Každé oznámení veřejného shromáždění vyhodnocujeme a posuzujeme individuálně. Po zhodnocení všech souvislostí přijmeme adekvátní bezpečnostní opatření, jehož standardní součástí je i komunikace se svolavatelem či jinou odpovědnou osobou. "

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť obecně má Chovanec pravdu, nicméně nejsme schopni posoudit, zda může nakonec dojít k nepovolení akce na základě setkání zástupců Policie České republiky s pořadateli.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Byly tady šibenice, byly tady šibenice, já už jsem tehdy upozorňoval, že ten trend povede k tomu, co se stalo s panem Konvičkou.

Chovanec se již k této věci vyjadřoval letos na jaře. Důvodem byly loňské protesty vedené proti imigraci a uprchlickým kvótám, které byly doplněny o makety šibenic. Ministerstvo vnitra se rozhodlo podat žalobuna Magistrát hlavního města Prahy, který nošení šibenic neoznačil za přestupek.

Chovanec se tedy vyjádřil následovně: „S tímto argumentem (magistrátu) se zejména v době, kdy se extremisté radikalizují a neštítí se používat násilí, nemohu ztotožnit. Na základě názoru a doporučení legislativních odborníků ministerstva vnitra proto podám správní žalobu proti rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy.“

Kromě tohoto vyjádření ministr vnitra veřejně poskytl ještě podobná stanoviska. V žádném z námi dohledaných však přímo neodkazuje na možný trend, který by mohlo ignorování fenoménu nošení šibenic na demonstracích přinést. Nelze nicméně vyloučit, že Chovanec toto pronesl, výrok tedy hodnotíme s odkazem na chybějící dostupné zdroje jako neověřitelný.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Tak ono to mělo být o tom, že Česká republika přijme 3 tisíce lidí celkem. 3 tisíce lidí v průběhu těch tří let.

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Celkový počet uprchlíků tedy Chovanec popisuje korektně, nepřesně se ovšem vyjadřuje stran doby, ve které tento počet má Česká republika přijmout. Ministr vnitra tuto dobu prodlužuje o jeden rok. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ta realokace, tedy to přesidlování a dokončení azylové procedury a i to přestěhování těch lidí na území České republiky, se nedaří, nedaří se především proto, že jsme velmi precizní v těch bezpečnostních prověrkách.

Relokace lidí do České republiky probíhá pomalu: naposledy 29. 8. 2016 (den po odvysílání OVM) bylo přesídleno 8 lidí z Řecka a podle ministerstva vnitra k prověřování dalších lidí momentálně nedochází.

Dohromady se v ČR díky kvótám nachází 12 lidí. Nelze však ověřit, jaké jsou přesné důvody pomalého přijímání migrantů. Z povahy věci nejsme navíc schopni blíže zjistit, jak probíhají bezpečnostní prověrky lidí v Řecku, Itálii nebo Turecku, odkud mají být přesídleni. (Ministr Chovanec nicméně prohlásil, že ČR letos nebude kvůli politické situaci v Turecku přijímat žádné migranty přebývající v této zemi.)

Podle ministerstva vnitra, které vydalo slovníček pojmů týkající se migrační krize, je přesídlení definováno jako: „přemístění osoby v postavení uprchlíka která se nachází mimo území EU. ČR nemá právní povinnost tyto osoby přijímat. Zákon o azylu však takový postup v případě potřeby umožňuje.“

V případě relokace se jedná o proces transferu osob z jednoho členského státu EU, který jim udělil mezinárodní ochranu, do jiného členského státu EU, který jim zajistí ochranu podobného druhu.

Vláda se dobrovolně zavázala k přijetí 1500 uprchlíků a počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14–15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Jak uvedl tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza:„Přijímací mechanismus je rozdělen do několika částí. Prvním z nich je kontrola. Dále budeme diskutovat s lidmi ještě v zemích, odkud přicházejí a seznámíme je s tím, co je zde čeká. Ve chvíli kdy přijedou do České republiky, musí projít standartním azylovým řízením.“

Rozhodnutí, zda žadatel obdrží azyl, či ne, vydá Ministerstvo vnitra do 90 dnů. Tato lhůta však může být prodloužena. V případě že je žádosti vyhověno, žadatel se stává azylantem a získává trvalý pobyt na území ČR.

Pokud je žádost odmítnuta, může azylant do 15 dnů podat proti rozhodnutí rozklad. Žádost je považována za neodůvodněnou, pokud žadatel například uvádí pouze ekonomické důvody nebo úmyslně uvádí nesprávné údaje. V průběhu tohoto ověřování je žadatel povinen pobývat v přijímacím středisku. Následně je přemístěn do pobytového střediska.

Podle ministerstva vnitra v případě přesidlování procházejí všichni uprchlíci šestiměsíčním integračním programem, jehož součástí je nejen velmi intenzivní kurz českého jazyka, ale také kulturně-orientačně integrační kurz. Po jeho skončení jsou jednotliví uprchlíci přestěhováni do integračních bytů v obcích po celé České republice, kde jejich integrace do české společnosti nadále pokračuje.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

A například ty názory (na příchod uprchlíků - pozn. Demagog.cz) velice změnil i Andrej Babiš. Já se velmi divím, protože já jsem se velmi hádal třeba s panem ministrem Pelikánem na vládách, který s paní Šabatovou jezdil do těch detencí a neustále jsem byl terčem kritiky za ty podmínky. Dnes Andrej Babiš diametrálně změnil svoji pozici a pan ministr Pelikán k tomu neřekl ani jedno jediné slovo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Babiš skutečně změnil svůj názor na přijímání uprchlíků do České republiky. Korektní je také část popisující minulou kritiku ministra Pelikána a jeho současnou mediální zdrženlivost.

Vládní kabinet se v červenci 2015 usnesl na přijetí 1500 uprchlíků mezi lety 2015 a 2017. Tento mandát nijak nespecifikuje požadavky a kritéria, která musí uprchlíci splňovat. Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády, tedy i ministři z hnutí ANO.

Ministr financí Andrej Babiš v té době tvrdil:

Každá země má nějakou uprchlickou tradici, já preferuju Ukrajince. Preferuju lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.

V září 2015 Babiš argumentoval podobně. Český rozhlas přinesl například jeho vyjádření po jednání v Lucemburku: „Uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí by podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO mohli v Česku obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem. Babiš to řekl v Lucemburku po jednání ministrů financí zemí Evropské unie.“

Konkrétně ministr uvedl:

Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne.

Dále však zopakoval, že stejně jako vláda odmítá povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Podle twitterového účtu Andreje Babiše došlo k výrazné změně jeho postoje na téma a řešení migrace. Již v listopadu minulého roku razantně vystupoval proti přijímání uprchlíků. Stejně tak v únoru 2016 na svém účtu uveřejnil video, ve kterém mluví o přímém zastavení přijímání uprchlíků formou potápění prázdných lodí pašeráků.

V srpnu zopakoval, že nebude respektovat kvóty na přerozdělování uprchlíků a odmítl jejich přijímání. „Nebudu respektovat kvóty. Situace se změnila,“ napsal Babiš na svém twitterovém účtu. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvedl selhání multikulturalismu a nedůvěru v úspěšnou integraci. Lze tedy opravdu vypozorovat změnu pozice Andreje Babiše na otázku migrace a přijímání uprchlíků do ČR.

V případě ministra spravedlnosti Pelikána došlo k uveřejnění tweetu s textem, který poukazuje na výhody přijetí migrantů v souvislosti se zaměstnaností a ve kterém označuje migranty za příležitost. V říjnu 2015 kritizoval stav detenčních zařízení, jenž byl podle něj v jednotlivých případech horší než ve vězení.

Podobně se vyjádřil také u Martina Veselovského v DVTV v září 2015, kde řekl: „já prostě na té vládě, zcela otevřeně zastávám toto stanovisko (negativní postoj k odmítnutí kvót českou vládou) a pochopitelně se o tom snažím přesvědčovat i ty ostatní.“ (9:31), „režim v řadě věznic, je mnohem příjemnější a mírnější, než režim v našich detenčních zařízeních.“ (17:29)

Stejně tak upozornil na možné riziko žalob na zadržování migrantů. V listopadu minulého roku se však zmínil o detenčním táboře v Drahonicích, který označil za nejlepší zařízení ze všech. V poslední době se ministr Pelikán vyjadřoval spíše k tématu reorganizace policie, přímo k pozměněným postojům Babiše už ne.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

A pořád si řekněme, že na území Turecka je 2,7 milionu migrantů.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Já si tady troufám říct, že není možné Turkům vízovou povinnost zrušit. Oni nesplnili podmínky, které jsme dali.

Evropská komise stanovuje celkem 72 podmínek (.pdf, str. 2), které musí Turecko splnit před zrušením vízové povinnosti. Podle poslední zprávy (.pdf, str. 10) z května 2016 však Turecko nesplňuje sedm (.pdf, str. 3) kritérií. Dvě z nich vyžadují delší časový horizont, Evropská komise se proto ve snaze čelit migrační krizi a urychlit vyjednávání s Tureckem zaměřila na zbylých pět:

1) přijmout protikorupční opatření uvedená v plánu, tj. zajistit účinná opatření navazující na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy,2) uvést právní předpisy o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU, zejména zajistit, aby orgán pro ochranu údajů mohl jednat nezávisle a aby činnosti donucovacích orgánů byly v působnosti zákona,3) dojednat dohodu o operativní spolupráci s Europolem,4) nabídnout účinnou justiční spolupráci v trestních věcech všem členským státům EU, 5) revidovat právní předpisy a postupy v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU.

Turecko se přitom v březnu 2016 zavázalo k tomu, že kritéria urychleně naplní, aby do konce června letošního roku mola být vízová povinnost zrušena. K tomu však doposud nedošlo. Pokud Turecko stanovená kritéria splní, bezvízový styk musí schválit Evropský parlament a Rada.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Nyní německá kancléřka, nikoli nějaká představitelka Evropské unie nebo představitel, objíždí evropské státy a přemlouvá je, aby tento německý projekt migrace byl nějakým způsobem schválen před orgány Evropské unie.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Evropská unie bohužel v posledních letech jedná pouze jednotlivými státy. Já vám dám jednoduchý příklad. Takové jednání o Ukrajině s Ruskem nevedla žádná Evropská unie ale Německo a Francie jako za starých časů, jo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

A na poslední radě německý ministr vnitra už velmi nahlas křičel na svého řeckého kolegu, říkal, co ještě chcete? Peníze? Vojáky? Policisty? Co chcete? My vám to dáme, ale už řekněte, co chcete.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo informaci o hádce německého a řeckého ministra vnitra dohledat.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My jsme je upozorňovali na to, že v mobilech některých těch lidí jsou snímky zavražděných lidí, zastřelených lidí, zapálených lidí. Že spousta jich má bojové zkušenosti. A říkali jsme, mezi nimi přeci jsou pedofilové, úchylové, zločinci a možná teroristi.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů podařilo dohledat zmiňované varovaní ministra Chovance.

O výrocích ministra vnitra, že se mezi migranty mohou nacházet pedofilové či psychopati, informovala např.Česká televize či portálNovinky.cz. Poslední uvedený se spolu s deníkem Blesk.cz odvolával na diskuzi organizovanu think tankem Evropské hodnoty, kde ministr Chovanec tyto názory prezentoval. O Chovancových vyjádřeních k fotografiím v mobilech utečenců informovala TV Nova.

Avšak jediný případ (který uveřejňoval např. serveriDNES.cz nebo některá zahraniční média), kdy byly nalezeny fotografie vyjadřující podporu tzv. Islámskému státu či dokonce fotky brutálních poprav, byl minulý rok v Norsku.

Vedoucí norskeho azylového programu Erik Haugland však v médiích upozorňuje, že důvod přítomnosti těchto fotografií může být zcela nevinný a utečenci je mohou používat jako důkaz hrůzy, před kterou utíkají, či jako prostředek, díky kterému mohou utíkat i přes oblasti ovládané džihádisty.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My v současné době jsme v situaci, že na území Německa je stále, dejme tomu, milion lidí (myšleno uprchlíků - pozn. Demagog.cz).

Ministr Chovanec uvádí data ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který aktuálně zaznamenává v Německu přes milion žádostí o azyl.

Již zmíněný úřad, ze kterého ministr Chovanec čerpal, eviduje počet nově podaných žádostí o azyl každý měsíc. Podle aktuální zprávy (německy, str. 3) zažádalo v SRN v prvních sedmi měsících roku 2016 o azyl přibližně 480 000 lidí, přičemž za celý minulý rok evidoval úřad podobný počet žádostí. Sečteme-li tedy tyto žádosti, počet uprchlíků se skutečně pohybuje kolem jednoho milionu.

Zpráva samozřejmě nezohledňuje neregistrované uprchlíky, jejichž množství lze jen těžko odhadnout.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Bavorsko mnohokrát poděkovalo České republice za to, že jsme byli hráz pro, proti té nelegální migraci a umožnili jsme bavorským policistům, aby byli efektivnější na bavorsko-rakouské hranici, když to bylo potřeba.

Z veřejně dostupných zdrojů je dohledatelný jeden konkrétní moment, o kterém Chovanec mluví. Nelze vyloučit, že existují i další takové případy, resp. že tyto byly provedeny mimo mediální sféru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann při setkání se svým českým protějškem 16. října 2015 v Norimberku poděkoval České republice za to, že „nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území.“

V ostatních případech nemůžeme ověřit, zda Bavorsko mnohokrát děkovalo bez zájmu médií, nebo ministr hovoří pouze o zmíněném setkání z října minulého roku. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Takže pan ministr Babiš někdy v červenci udělal takový pěkný výčet, kde vlastně říkal, oni mají, myšleno soc. dem., a teď to vyjmenoval od policie, přes BIS, GIBS a prostě vyjmenoval ozbrojené složky státu, které takzvaně spravuje ČSSD.

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Tak já jsem byl s panem Andrejem Babišem u pana prezidenta, který rovnal náš spor (...) Dal nám, dal nám ty hodiny šachové a tam jsem jasně deklaroval za účasti pana prezidenta vznik Finanční policie. To znamená, Andrej Babiš tam s tím souhlasil, tam dokonce řekl panu prezidentovi, že on je s tím ztotožněn. Dokonce si myslím, když se podíváte, tak pan prezident dal pak nějaké vyjádření, že vítá, že oba dva tedy politici souhlasí se znovuvzniknutím tedy Finanční policie.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože spor ministrů vnitra a financí byl řešen také na schůzce s prezidentem, po níž oba tito aktéři souhlasili se znozuvadením specializované finanční policie.

Milan Chovanec navštívil spolu s Andrejem Babišem prezidenta Zemana 22. června. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace a věnoval jim šachové hodiny s ručičkami nastavenými na za pět minut dvanáct, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Foto: Jiří Ovčáček

K Finanční policii se prezident Zeman společně s ministrem Babišem vyslovili 13. června, kdy se společně shodli na potřebě ji obnovit. Po schůzce konané 22. června se k Finanční policii nevyjádřil ani ministr Babiš, ani na tiskové konferenci konané o den později prezident Zeman.

Ministr Chovanec 23. června vyjádřil v rozhovoru pro Právo záměr vydělit Finanční policii od Národní centrály proti organizovanému zločinu a také snahu o intenzivnější spolupráci s ministerstvem financí a Daňovou Kobrou, žádnou dohodu s ministrem financí ale nezmínil.

Prezident Zeman se ke zřízení Finanční policie vyslovil v rozhovoru pro Blesk.cz 31. července, kdy se podle jeho slov „dohodl jak s ministrem vnitra, tak s policejním prezidentem, aby v první řadě byla obnovena finanční policie“. Dohodu ministra Chovance s ministrem Babišem o vzniku Finanční policie ale nezmínil.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Kobra zachránila zhruba 6,5 miliardy korun.

Daňová Kobra je tým, který bojuje proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, jak uvádí v prezentaci své činnosti.

Kobra pravidelně umisťuje výsledky svého snažení na svých webových stránkách a zároveň zde Finanční správa předkládá tiskové zprávy průběžně hodnotící tuto činnost, respektive uvádí celkový počet finančních prostředků, které Daňová Kobra od svého vzniku v dubnu 2014 zachránila.

Z tabulky ve zprávě z 2. února 2016 je naznačeno, kolik z těchto zachráněných prostředků (v té době asi 4,1 miliardy) bylo zachráněno prevencí krácení daní a kolik náhradou vzniklé škody, což je pro Kobru typický druh činnosti, kterým dosahuje těchto výsledků.

Vyhodnocení projektu Daňová Kobra

Poslední taková tisková zpráva byla vydána 10. srpna 2016 a uvádí, že zachráněno bylo již téměř 6,2 miliardy korun. Do této částky není započítáno 166 milionů na krácení daní, o kterých vydala Policie ČR zprávu 23. srpna 2016.

Když tyto dvě částky sečteme, opravdu se dostaneme ke zmíněným zhruba 6,5 miliardám korun.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

...jak já tady mám dané ty vstupy celníků do toho vyšetřování, tak jsou minoritní nebo marginální. V rámci té centrální Kobry celníci přišli s jedním poznatkem, který pak policie vyšetřovala (...) Jeden jediný podnět na centrální úrovni a dotazy na krajské ředitelství, kde už jsou regionální Kobry, tak je to zhruba 0 až 10 případů za rok.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože poznatek, o kterém Chovanec hovořil, se týká pouze jedné malé části činnosti Daňové Kobry. Kobra funguje na základě spolupráce policie, celní správy a finanční správy a podíl jednotlivých složek na řešení kauz není měřen.

Samotný proces vyšetřování tzv. Daňové Kobry vychází z prováděcího protokolu ke koordinační dohodě podepsané 11. dubna 2014 o spolupráci, výměně informací a koordinaci podepsané ministrem financí a ministrem vnitra. Tato dohoda stanovuje pravidla pro výměnu informací a pravidla společného postupu Policie ČR, Finanční správy a Celní správy při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Dohoda určuje také hlavní účastníky a jejich přínos do projektu tímto způsobem:

V rámci Policie ČR je do činnosti„Kobry“ zapojen Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Jde o vyčleněný okruh kriminalistů útvaru, kteří mají dostatečné zkušenosti s daňovou trestnou činností. Tým, ve kterém působí rovněž analytici, metodik v oboru daňové problematiky a specialista na zajišťování výnosů z trestné činnosti, bude v budoucnu ještě posílen.Celní správa do společného týmu dodá specialisty z Útvaru pátrání a analýzy a v neposlední řadě i správce daně a jednotky mobilního dohledu. Jejich nasazení bude maximálně flexibilní podle povahy realizované kauzy a potřeby vzájemného sdílení informací u potenciálních daňových úniků s cílem zabránit jim již v zárodku.Finanční správa jako nezbytný článek„Kobry“ zapojí do její činnosti předně pracovníky zabývající se řízením rizik při správě daní. Tito specialisté se budou ve spolupráci s ostatními členy týmu operativně podílet na potlačování úniků na daních. Využijí při tom dřívějších zkušeností z mnoha kontrolně-exekučních akcí zaměřených na odhalování daňových podvodů na dani z přidané hodnoty.

Činnost „Kobry“ je prezentována jako společný projekt s tím, že za výsledky zodpovídají všichni aktéři rovnoměrně. Samotný projekt „Kobra“ je popisován jako metoda spolupráce, pokud jsou do něj významně zapojeni alespoň dva ze tří partnerů.

Pokud jde o údaje o vstupech uvedené ministrem Chovancem, tak by se mělo jednat dle vyjádření tiskového oddělení Generálního ředitelství cel o údaje, u kterých bylo zahájeno trestní řízení pod metodou práce „Kobra“ z titulu vyhledávací činnosti a z operativně pátrací činnosti celní správy v r. 2015.

Informace ministra tedy nejsou uvedené zcela kompletně, protože dle již zmíněného vyjádření je potřeba do celkové množiny případů, kterými se týmy „Daňová Kobra“ zabývají, také nutno zahrnout i trestní oznámení poskytnutá správci daně, použití mimotrestních prostředků správci daně (tzn. případy, kdy vůbec úkony tr. řízení nebyly zahájeny) příp. i trestní věci, které byly rozpracovány následně jako sekundární výstup z již uzavřeného trestního případu, atd.

Dle vyjádření Celní správy je též nutné uvést, že výkaznictví spolupráce „Daňová Kobra“ je nastaveno na řadu parametrů, ale ani jeden z nich neměří, jestli měl výraznější podíl útvar policie nebo celní správy nebo finanční správy. Toto měření by přímo popíralo filozofii spolupráce a bylo by tendenčním a zavádějícím.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Pokud to má znamenat, že nástupem případně Roberta Šlachty do té funkce se bude ministerstvo financí snažit personálně vykrást policii a přetáhnout tam odborníky, tak to přeci státu nepřispěje k ničemu (...) Robert Šlachta někde říkal, někde říkal, že každého bude vítat do svého týmu, pokud se stane náměstkem u celníků. Já, to je jeho vyjádření, někde si ho přečtěte v médiích. Nevím přesně, v kterých to bylo. Takže to asi hrozí.

Ministr Chovanec naráží zřejmě na informaci z článku Aktuálně.cz z 8. srpna 2016, kde se Robert Šlachta vyjadřoval ke svém rozhodnutí přijmout místo náměstka pro patrání při celním úřadu Pardubického kraje.

V rozhovoru Šlachta připustil, že u něj mohou mít bývalí (či končící) zaměstnanci ÚOOZ v připadě splnění určitých podmínek otevřené dveře. Uvedl:

„Lidé, kteří odcházejí nebo odešli, byli kvalitní a budu se o ně maximálně snažit postarat ve svém novém působišti.

Šlachtův výrok Chovanec významově posouvá. Šlachta se totiž nevyjádřil ve smyslu, že by chtěl přetahovat policisty z bývalého ÚOOZ a tím jej „vykrádat“, ale že rád uvítá v týmu ty, kteří z tohoto útvaru odešli nebo jsou na odchodu.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Po nástupu Roberta Šlachty do funkce šéfa ÚOOZ odešlo zhruba 120 policistů. Po této reorganizaci jich odešlo 5 nebo 7. Jaksi 2 odchody jsou nahlášeny.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

Samozřejmě si všímám v tisku, že některé informace, naposledy třeba kolem pozvání pana Mynáře, tak někdo z té komise (sněmovní vyšetřovací komise k pol. reorganizaci - pozn. Demagog.cz) jim musel říct, že se to týká nějakých odposlechů a podobně.

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají. Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Václav MORAVEC: Server, který patří společnosti Mafra, tak zveřejnili jasný záznam, a nebavme se o tom, kdo to zveřejnil, ale že Tomáš Tuhý mluví o Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jako útvaru, se kterým se počítá, kde se budou navyšovat tabulky a ejhle, blesk z čistého nebe, vy najednou reorganizujete.

Milan CHOVANEC: Ale vždyť s tím útvarem se přeci počítá. Ten útvar nebyl rozdroben, ti policisté neodešli.

Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil záznam z 8. března 2016, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý hovoří o budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Tuhý ještě tři měsíce před reorganizací, tedy sloučením ÚOOZ s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, oznamoval policejním detektivům ÚOOZ celoroční plány. Zmiňoval také nová tabulková místa, která měl bývalý šéf útvaru Robert Šlachta obsadit.

Milan Chovanec podepsal navrhovanou reorganizaci 15. června 2016. S tímto krokem nesouhlasil jak Šlachta, tak i někteří další členové sboru. Kvůli sloučení útvarů rezignovalo k 30. červnu pět lidí včetně Šlachty. Útvar přitom čítal 450 policistů.

Vzhledem k tomu, že ÚOOZ byl zahrnut do zastřešující Národní centrály proti organizovanému zločinu, výrok hodnotíme jako pravdivý. Reorganizaci policie jsme se věnovali již v předchozí analýze.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Když se podíváte na ty výsledky ÚOOZ v minulosti, podíváte se směrem ke kybernetickému zločinu, kdy je vydírán stát, my jsme naprosto neefektivní v těch věcech.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

V této knize například Robert Šlachta za doby Ivana Langera, já nevím, kde to mám ukázat, za doby Ivana Langera říká, že to spojení těch útvarů by bylo účelné. To nebyla žádná novinka, to nespadlo z čistého nebe.

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako zavádějící. Robert Šlachta totiž ve zmíněné publikaci podporoval reorganizaci ve smyslu podřízení útvarů služby kriminální policie a vyšetřování pod jednoho náměstka (z důvodů lepší koordinace a tudíž efektivity), nikoliv spojení útvarů, o kterém mluví Chovanec.

Milan Chovanec zmiňuje v OVM publikaci vydanou Institutem CEVRO v roce 2012 – Reforma police České republiky aneb Pomáhat a chránit, na níž se podílel Ivan Langer. Tou dobou byl již 3 roky po odchodu z postu ministra vnitra.

Langerova reforma z roku 2008 se týkala hlavně změny organizační struktury policie: vznikla krajská ředitelství policie s územními odbory. Zároveň byly některé zvláštní útvary služby kriminální policie a vyšetřování (jako právě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování finanční kriminality, Útvar rychlého nasazení a další) nově podřízeny jednomu náměstkovi policejního prezidenta.

Před touto reformou podle dokumentu Reforma Policie ČR: služba v nových podmínkách: „byly útvary různě rozmístěny a mnohdy se chovaly jako nezávislé ostrůvky, které spolu nedostatečně komunikovaly, ačkoliv třeba pracovaly na stejném případu. Proto nová organizační struktura zmíněné nedostatky odstraňuje a umožňuje tak optimální sdílení potřebných informací týkajících se zejména závažné trestné činnosti páchané na národní a mezinárodní úrovni.“ (.pdf, s. 14)

Robert Šlachta, v té době zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia v letech 2008–2016, skutečně považoval toto sjednocení struktury útvarů SKPV s celorepublikovou působností za účelné. Ministr Chovanec odkazoval na tento úsek:

„Toto sjednocení jsme v té době považovali za jeden ze základních předpokladů k zefektivnění práce těchto útvarů a navázání v té době ne zcela ideální spolupráce mezi těmito útvary.“ (Reforma policie ČR aneb Pomáhat a chránit, s. 26)

Soudobé změny týkající se reorganizace policie, konkrétně sjednocení Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (ÚOKFK), však nelze s reformou policie z roku 2008 srovnávat a Šlachtův komentář tak na ni nelze aplikovat.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Tento problém (jde o medializované "brutální úniky informací", jak je popsal státní zástupce Komárek - pozn. Demagog.cz) vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů ve zvláštním režimu, to znamená pod dozorem olomouckého státního zastupitelství s tím, že nesměli informovat své nadřízené a vyšetřovalo se to několik měsíců, třeba 8, dejme tomu. A po celou tu dobu to vyšetřování bylo velmi detailní. Já jsem od pana policejního prezidenta slyšel, že podával vysvětlení spolu s některými členy své rodiny.

Vyšetřování vedené inspektorem Generální inspekce bezpečnostních sborů popisuje například server Česká pozice. Dle jeho závěrů bylo toto vyšetřování vedeno ve zvláštním režimu, kdy inspektor nesměl informovat své nadřízené. Tento zákaz byl vydán dozorovou státní zástupkyní Jarmilou Ošlejškovou, a to zřejmě mimo jiné proto, že mezi podezřelými z úniku informací se objevovali i lidé z nejbližšího okolí policejního prezidenta Tuhého.

Vyšetřování probíhalo od prosince 2014 do března 2016, kdy byl případ odložen a nikdo nebyl obviněn. Co se tedy délky vyšetřování týče, nemá ministr Chovanec přesné informace.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Davida Ratha vyšetřovala protikorupční policie. Prosím pěkně, Davida Ratha nedělalo ÚOOZ.

Dle dostupných informací byl David Rath (a další osoby odhalené v tzv. kauze Rath) vyšetřován protikorupční policií, tedy Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality. Za detektiva vedoucího celou operaci je označován Petr Vincenz.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My jsme se jasně dohodli se státními zástupci, že státní zástupci na základě zákona a svého rozhodnutí si můžou vytvořit ad hoc policejní tým, plně ho řídit a zakázat informovat kohokoli, včetně svých nadřízených. A k tomu došlo.

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Andrej Babiš se v první fázi stavěl jako zástupce státních zástupců v té mediální válce s námi. A chtěl vypořádat všechny připomínky. My jsme všechny vypořádali. Do jedné jediné poslední. Není tam ani jedna jediná, která by nebyla vypořádána.

Babiš se v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 9. 6. 2016 zastal státních zástupců ve věci policejní reorganizace.

Pokud ale státní zástupci takto mluví a pokud nebyli zapojeni do reorganizace, tak je to vážný problém. Já jsem nepovažoval zpočátku celou situaci za tak vážnou, ale pan Pelikán mi vysvětlil, jak je to vážné.“

Podle vyjádření náměstka ministra vnitra Mlsny bylo k 20. 7. 2016 vypořádáno 41 připomínek z 45. Do konce měsíce srpna měly být vypořádány zbylé 4 technické připomínky.

Podle vyjádření nejvyššího státního zástupce Zemana z 5. 8. 2016 v DVTVpolicie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ministerstvo vnitra nezasahuje do nákupů ani policie, ani Hasičského záchranného sboru. To je plně v kompetenci těchto sborů.

Nákupy (veřejné zakázky) u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru má podle nařízení ministerstva vnitra č. 44/2014, o zadávání veřejných zakázek (.pdf, str. 4) v kompetenci odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR pro centrální nákup jednotně pořizovaného majetku.

Výjimky tvoří komodity určené k centrálnímu nákupu dle nařízení ministerstva vnitra č. 40/2012, o resortních pravidlech centralizovaného nákupu.

U Hasičského záchranného sboru má tyto otázky v kompetenci oddělení veřejných zakázek generálního ředitelství.

Tato pracoviště veřejných zakázek připravují, organizují a administrují zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek a plní další úkoly stanovené v nařízení.

K této konkrétní zakázce se také vyjádřil resort vnitra v tiskové zprávě.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ta kauza toho bytu, tam byly prodány 3 byty ve stejném stavu, ve stejné fázi rozpracovanosti a já jsem koupil ten nejdražší. To znamená, bylo to koupeno od firmy, která dodává státu od roku 96 (...) A podle stanoviska majitele toho bytu, bylo to prověřování NBÚ, to znamená, ten vlastní prodej těch nemovitostí byl prověřován NBÚ.

Ministr vnitra Milan Chovanec koupil byt v Plzni od firmy Dajbych, s.r.o., která se mimo jiné uchází i o státní zakázky. Ministr Chovanec koupil byt za 3,1 milionu korun. MF Dnes se odvolává na to, že tato cena je pod cenou obvyklou a že tržní cena v této lokalitě je až dvakrát vyšší.

Sporným bodem tak zůstává, zda existuje možné spojení mezi cenou Chovancova bytu a veřejnými zakázkami firmy Dajbych, s.r.o. Tato firma patří ke kvalifikovaným dodavatelům státních zakázek.

Milan Chovanec na tuto zprávu reaguje tiskovým prohlášením, ve kterém tvrdí, že tento byt byl ve fázi rozpracování, nebyl dokončen a tedy je levnější.Zároveňse odvolává na to, že firmu Dajbych nezná a nejednal s ní přímo. Manželé Dajbychovi vydali tiskovou zprávu, ve které se distancují od nařčení, že by byt prodali Milanu Chovancovi pod cenou. V příloze (.pdf, str. 2) lze nalézt ocenění podobného bytu znalcem ve výši 3,5 milionu korun. Dále zmiňují, že vzhledem k tomu, žese účastní výběrových řízení k veřejným zakázkám, chtějí mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Podle svých slov ji získali a letos jim byla obnovena. Tuto informaci není možné ověřit, protože NBÚ veřejnosti tyto informace neposkytuje.

Výrok spadá do kategorie neověřitelné, neboť se lze odvolávat pouze na prohlášení jednotlivých stran.