Čistota a očkování – půl zdraví

Meta fact-check 12. června 2025

Příspěvek z facebooku tvrdí, že za vymýcením některých nemocí stojí moderní kanalizace a zlepšení hygieny a životních podmínek, nikoliv očkování. Podle příspěvku také 18 % rodičů odmítá své děti nechat očkovat.
Základní hygiena a šíření nemocí
Zlepšení hygieny a životních podmínek, jako je přístup k čisté vodě, zavedení kanalizace a osvěta v oblasti osobní hygieny, v našem prostředí skutečně výrazně přispělo k omezení šíření infekčních nemocí (např. cholery) a k prodloužení lidského života. Názorně to můžeme vidět na příkladu Prahy z počátku minulého století, kdy se s postupným zaváděním kanalizace výrazně snížil (.pdf, str. 83 ze 118) počet výskytů břišního tyfu a také počet úmrtí na tuto nemoc.
Problém hygieny je stále aktuální. Podle Světové zdravotnické organizace umírá ročně až 1,4 milionu lidí, z toho 400 tisíc dětí, na nemoci, kterým bylo možné předejít hygienickými opatřeními, přístupem k nezávadné vodě a sanitací. V některých rozvojových zemích jsou špatné hygienické podmínky jednou z hlavních příčin úmrtnosti dětí do pěti let, ke smrti často vedou průjmové infekce způsobené kontaminovanou vodou. I ve vyspělých státech podporuje nadále nedostatečná hygiena šíření nemocí, jako jsou různé druhy hepatitidy nebo respiračních onemocnění. Jen nedostatečná hygiena rukou je podle Světové zdravotnické organizace zodpovědná za 356 000 (.pdf, str. 16) úmrtí ročně na akutní respirační infekce.
Vymýcené nemoci, mimo jiné díky očkování
Jedinou nemocí, kterou se zatím podařilo celosvětově vymýtit úplně, jsou pravé neštovice. Pro snížení rizika nakažení touto nakažlivou chorobou také bylo důležité dodržovat hygienu – v bolácích pacienta se totiž nacházela tekutina, která mohla infikovat například lůžkoviny. K nákaze docházelo ale i vdechnutím kapének nakaženého člověka, infekce se navíc v uzavřených prostorách šířila také vzdušnou cestou a byly zaznamenány i případy přenosu v nemocničním a laboratorním prostředí. Právě proto samotná zvýšená hygiena nemohla stačit, a k úplnému vymýcení tak došlo až díky celosvětovému plošnému očkování, které probíhalo zejména v 60. a 70. letech 20. století.
Dále byly díky rozsáhlé vakcinaci od 50. let 20. století ve většině zemí světa vymýceny dva ze tří typů dětské obrny. Tato nemoc, která může vést až k paralýze a není proti ní známá žádná specifická léčba, se na území Česka vyskytla naposledy v roce 1961. Mezi její současná ohniska nadále patří Pákistán, Afghánistán a některé africké státy. Kromě toho, že se může šířit kvůli znečištění rukou, jídla nebo nádobí a vodou s výkaly nakaženého, dochází k přenosu také kapénkami. Pouhé zlepšení hygienických podmínek by tak k vymýcení nemoci nestačilo.
Podle studie Světové zdravotnické organizace už zachránila vakcinace přinejmenším 150 milionů lidí, z toho 60 % životů by jinak ukončily spalničky. Stejně jako pravé neštovice a dětská obrna i spalničky se šíří vzdušnou cestou (kapénkami se infekce dostává do těla skrze sliznice dýchacích cest a spojivky), proto je jedinou účinnou prevencí očkování.
Právě spalničky se ale v současnosti spolu s některými dalšími onemocněními vracejí. Důvodů je několik, ale zásadní je podle Státního zdravotního ústavu klesající proočkovanost populace a vyvanutí imunity. Aby se totiž nemoc epidemicky nešířila, je potřeba zajistit proočkovanost alespoň 95 % populace. Kolektivní imunita pak může chránit i osoby, které se nemohou nechat očkovat například kvůli autoimunitním onemocněním nebo jiným zdravotním kontraindikacím.
K vymýcení nemocí, jako jsou pravé neštovice nebo dětská obrna, tak skutečně přispěla lepší hygiena, mj. v souvislosti se zaváděním kanalizace. Pouze pomocí těchto opatření ale nemoci, které se šíří vzduchem, zcela potlačit nelze. Zásadní vliv na vymýcení těchto nemocí tak měly globální vakcinační programy ve druhé polovině 20. století. Díky plošnému očkování také došlo k výraznému omezení epidemií spalniček.
Záběry s Prymulou byly zmanipulovány, jeho varování před následky očkování je deepfake
Proočkovanost v Česku
Povinné očkování se v Česku týká především dětí. Jde o očkování najednou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému bakterií Haemophilus influenzae typu B, a to v rámci tzv. hexavakcíny. Druhým povinným očkováním je MMR vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Další, tzv. zvláštní očkování, je povinné pro určité skupiny, typicky pro složky integrovaného záchranného sboru. Mimořádné očkování se týká fyzických osob v mimořádných situacích. Šlo například o očkování pro část Ostravanů proti žloutence typu A po povodních v září 2024.
Tvrzení facebookového příspěvku, že 18 % rodičů odmítá očkovat své děti, jsme hledali ve veřejně dostupných zdrojích. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví, Českého statistického úřadu ani v mediální databázi Newton jsme ale podobný údaj nenašli. Podle průzkumu společností GSK a STEM/MARK z roku 2016 by 7 % oslovených souhlasilo s očkováním dětí pouze proti nemocem, které sami považují za nebezpečné, 3 % respondentů uvedla, že by se děti neměly očkovat vůbec, a 90 % respondentů se vyslovilo pro očkování dětí alespoň povinnými vakcínami.
V případě, že dotazovaní mluvili o vlastních dětech, byla jejich ochota k vakcinaci vyšší. Pouze 1 % rodičů by odmítlo jakékoli očkování svých dětí, 5 % by očkovalo jen proti nemocem dle jejich výběru. Všichni zbývající rodiče (cca 95 %) by podle průzkumu své děti nechali naočkovat alespoň povinnými vakcínami.
Karla Maříková
Ta dobrovolnost očkování, ta vychází z Listiny základních práv a svobod, která je součástí naší ústavy, nebo z mezinárodní Úmluvy o právech a biomedicíně.Zprávy PLUS, 25. července 2021
V České republice z různých důvodů klesá ochota rodičů očkovat děti. Nicméně jak uvádí data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, alespoň jednu dávku vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím dostalo v jednotlivých ročnících 90 % až 98,3 % dětí narozených mezi lety 2010 a 2022 (.pdf, str. 26 z 94). Alespoň jednu dávku hexavakcíny dostalo přes 94 % dětí narozených po roce 2014 (.pdf, str. 32 z 94). Podíl dětí, které jejich rodiče nenechali naočkovat v rámci povinného očkování, se tak pohybuje v nižších jednotkách procent. Tvrzení z facebookového příspěvku o 18 % rodičů, kteří očkování dětí odmítají, tedy neodpovídá realitě.
Závěr
Ačkoli hygiena a životní podmínky mají podstatný vliv na šíření některých nakažlivých nemocí, samy na jejich vymýcení nestačí. Vymýcení nebo alespoň výrazné omezení šíření některých nemocí, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo pravé neštovice, bylo možné pouze pomocí plošného očkování. Podle facebookového příspěvku odmítá 18 % rodičů očkovat své děti, podle veřejně dostupných údajů o očkování dětí z posledních let je ale situace jiná. Podíl dětí, které jejich rodiče nenechali naočkovat v rámci povinného očkování, se pohybuje v nižších jednotkách procent. V rámci naší spolupráce s Facebookem tedy příspěvek hodnotíme jako nepravdivý.