Demagog.cz

ČSSD na cestě do vlády

Statutární místopředseda ČSSD se v rozhovoru pro Českou televizi věnoval zejména aktuální situaci, kdy mají sociální demokraté nakročeno do 2. vlády Andreje Babiše.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 12. června 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

12 ověřených výroků

Jiří Zimola

Jiří Zimola

No, trošku naznačujete asi včerejší vyjádření pana exprezidenta Klause, pokud jsem ho správně zaregistroval (...) se, se podobně vyjádřil včera, a dokonce označil naše referendum za výraz politické neodpovědnosti, a dokonce snad použil i slovo zbabělosti vedení sociální demokracie.

Dne 10. června 2018 se Klaus v pořadu Partie (čas 22:15) na TV Prima vyjádřil o jisté zbabělosti vedení ČSSD ve směru k proběhlému stranickému referendu. „Já si myslím, že to je úhybný, zbabělý manévr stranických lídrů,“ vyjádřil se Václav Klaus v Partii k referendu ČSSD. „Oni se nechtějí ruce zašpinit tím, že by jasně řekli, ti lídři, kteří byli zvoleni, aby řekli jasně svůj názor, svou preferenci, tak zbaběle řeknou, ať si to rozhodnou členové. Zároveň prohlásil, že je toto chování vedení ČSSD příkladem absence politického vůdcovství, které v politice být dle Václava Klause musí.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

...sociální demokracie jako nejstarší česká politická strana ukázala, že je možné zapojit do aktivního rozhodování o budoucnosti strany celou členskou základnu. To se přece ještě v celé politické historii, v české politické historii nestalo.

ČSSD už vnitrostranické referendum pořádala v roce 2014. Průkopníky vnitrostranického referenda na české politické scéně byly v roce 2010 Věci veřejné, které si takto odhlasovaly shodou okolností také účast ve vládě. V případě Věcí veřejných mohli kromě členů hlasovat také registrovaní sympatizanti strany. Vnitrostranické referendum ČSSD o vstupu strany do vlády s hnutím ANO z roku 2018 tak není prvním příkladem aktivního rozhodování celé členské základny o budoucnosti strany v české politické historii. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Předchozí vnitrostranické referendum ČSSD bylo spuštěno 4. července 2014 a probíhalo korespondenční formou. Členské základně bylo rozesláno 22 577 hlasovacích obálek, přičemž odevzdáno bylo 52,19 %. K platnosti referenda bylo nutné odevzdat minimálně 25 %. V tomto vnitrostranickém referendu si ČSSD odhlasovala přímé hlasování členů o složení kandidátní listiny pro daný obvod. Dále podmínku 40 % obsazení kandidátek do krajských a sněmovních voleb osobami opačného pohlaví. Jako poslední vyjádřila ve vnitrostranickém referendu členská základna souhlas s tím, že ČSSD navrhne zákon o zákazu kumulace placených veřejných funkcí.

Politologové Kamil Švec a Lukáš Hájek zároveň v článku z 22. května 2015 pro Českou televizi upozorňují, že zmíněné referendum ČSSD z roku 2014 probíhalo zmatečně, kvůli složitému mechanismu odevzdávání hlasovacích lístků společně s lístkem verifikačním. Tento mechanismus zapříčinil značné množství neplatných odevzdaných hlasů.

Ze současných sněmovních stran pak hlasování ve vnitrostranickém referendu praktikují Piráti, kteří mají formování své politiky na vnitrostranických referendech postavené, jak dokládají stanovy strany (čl. 8.). Členové tak rozhodují například o zásadních programových a ideových dokumentech, či o členech republikových předsednictev, výborů a komisí. Referenda pirátů probíhají online na stranickém fóru, kde dochází jak ke hlasování, tak i k diskusím. Příkladem může být hlasování o Povolební strategii PSP 2017 z 11. srpna 2017.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

Zatímco jiné politické strany mohou třeba své členy používat pouze na to, aby se sešli jednou za čas při schůzích svých místních organizací, možná aby si navolily nějaké ty své delegáty či zastupitele do vyšších orgánů, tak sociální demokracie se tady rozhodla skutečně přenést i tu odpovědnost za budoucnost strany na jednoho každého člena.

ČSSD není jedinou stranou, která se rozhodla jít cestou celostranického referenda. Jako první hlasovaly o vstupu do vlády již Věci veřejné v roce 2010 a v současné době umožňují nějakou formu celostranického hlasování stanovy pěti z devíti parlamentních stran.

Kromě ČSSD se jedná o ODS (čl. 4, odst. 12), KSČM (.pdf, bod 39), KDU-ČSL (§ 12, odst. 4) a Pirátskou stranu (čl. 8), ve které rozhoduje celostátní fórum poměrně často (například volba Ivana Bartoše předsedou nebo stažení senátní nominace Jana Rumla). Kromě Pirátské strany však jde v parlamentních stranách spíše o výjimečné řešení.

Komunisté hlasovali ve vnitrostranickém referendu již v roce 1992 o změně či ponechání názvu a ODS vybírala v roce 2012 svého prezidentského kandidáta formou stranických primárek.

Současné vnitrostranické hlasování je v historii ČSSD již třetím v pořadí. Poprvé hlasovali všichni členové v roce 2002 formou ankety o tom, kdo bude jejich kandidátem v prezidentské volbě v roce 2003 a poté v roce 2014 v otázce kumulace funkcí, ženských kvót a skládání kandidátek.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

V případě prvoinstančního odsouzení trestně stíhaného člena vlády se naši ministři zavázali, že by podali demisi do rukou předsedy vlády. A ten se zavázal, že do několika dnů by tuhle věc řešil podáním demise celé vlády.

ČSSD se nepodařiloprosadit do koaliční smlouvy podmínku, že by prvoinstančně odsouzený člen vlády měl rezignovat. V koaliční smlouvě je na závěr pouze uvedeno: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

V koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD se také uvádí: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (.pdf, str.1)

Pět ministrů jmenovaných za stranu ČSSD může podat demisi v případě, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu - pak by musela podat demisi celá vláda. V koaliční smlouvě se konkrétně nezavázali k tomu, že podají demisi, pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

Koneckonců podporuje nás (prezident - pozn. Demagog.cz), podporuje vznik této vlády, souhlasí s tím, abychom se té vlády my jako sociální demokraté účastnili.

Prezident Zeman se již před několika měsíci vyjádřil pozitivně k možné spolupráci ANO s ČSSD na vládní úrovni s tolerancí komunistické strany. Tuto variantu přitom podporoval i dříve.

V polovině května 2018 doporučil prezident Zeman členům sociální demokracie, aby ve vnitrostranickém referendu hlasovali pro vládní spolupráci ČSSD s hnutím ANO, a podpořil tak vstup ČSSD do vlády. Zároveň prezident Zeman řekl, že na post ministra zahraničí odmítá europoslance Miroslava Pocheho.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

Protože, víte, já jsem byl, a já se k tomu přiznávám, jedním z hejtmanů, který než aby si hrál na tu takzvanou skrytou podporu od komunistů na Jihočeském kraji, tak jsem komunisty vzal přímo do koalice, do otevřené koalice. Nechci teď používat nadnesená slova a říct, že došlo k miterandizaci komunistů, ale de facto komunisté měli možnost prokázat své kvality a z původních 13 zastupitelů na Jihočeském kraji jich se do nového zastupitelstva po volbách dostalo pouze 7.

Jiří Zimola, v současnosti statutární místopředseda ČSSD, byl hejtmanem Jihočeského kraje zvolen celkem ve třech funkčních obdobích, a to v letech 2008, 2012 a 2016. V dubnu 2017 po rozpadu koalice ČSSD a ANO na svůj post rezignoval.

V roce 2012 vytvořil levicovou koalici s KSČM. Komunisté získali ve volbách 13 mandátů. O čtyři roky později KSČM v Jihočeském kraji výrazně ztratila, získala pouze 7 křesel.

Čísla tedy odpovídají Zimolovu tvrzení, nicméně KSČM ve volbách 2016 ztrácela oproti předchozímu hlasování celostátně. Tedy ve všech krajích bez ohledu na to, zda byla v daném období členem koalice. Např. v Libereckém kraji, kde v roce 2012 získala strana 10 mandátů, propadla o čtyři roky později na pouhé 4 zastupitele. Aniž by měla zastoupení v radě kraje.

V celostátním měřítku Komunistická strana Čech a Moravy získala v roce 2012 182 mandátů a o čtyři roky později jich obhájila pouze 86. Propad KSČM byl tedy plošný a lze jej jen těžko (i v rámci Jihočeského kraje) spojovat bezvýhradně s tím, že byla se Zimolou v koalici.

Dodejme, že pojem „mitterandizace“ se pojí s francouzským prezidentem Mitterandem a je dáván jako klasický příklad, jak jde marginalizovat vliv komunistů. Ten v podmínkách začátku 80. let ve Francii přibral komunisty do vlády, což vedlo k jejich postupnému úpadku.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

...já si vzpomínám na svá slova někdy před 3, 4 týdny, když se mě na to vaši kolegové novináři ptali. A ptali se, jestli v tomhle (v otázce zahraničních misí - pozn. Demagog.cz) komunistům ustoupíme. A tehdy jsem jak já, tak pan Hamáček kategoricky řekli, že neustoupíme, že Česká republika má své závazky a že my je zkrátka ctít budeme.

Výrok se vztahuje k požadavkuVojtěcha Filipa z poloviny letošního května. Tehdy šéf KSČM prohlásil, že jeho strana nepodpoří vznikající vládu, pokud bude její programové prohlášení obsahovat závazek posílení zahraničních misí české armády. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zimola i Hamáček zhruba před 4 týdny skutečně odmítli přistoupit na požadavek KSČM a vyjádřili ochotu trvat na závazcích České republiky vůči svým spojencům.

Hamáček se k požadavku KSČM změnit programové prohlášení vlády v tomto bodě vyjádřil např. pro deník Právo, když uvedl "Nevidím důvod ani možnost to nějak přehodnocovat. To bychom se stali nespolehlivým spojencem v rámci NATO. To je cesta, kterou já jít nechci."

Obdobně se Zimola vyjádřil k požadavku KSČM pro idnes(video od 12:34)

Idnes: "Komunistické straně Čech a Moravy vadí to, že bude pokračováno zřejmě podle návrhu koaliční smlouvy programového prohlášení nové vlády v těch zahraničních misích (...) Proč jste to tam dali?"

Zimola: "Protože jsme přesvědčeni, že Česká republika musí dostát svým závazkům svého členství v NATO a tohle je jeden z jasných závazků. My musíme být řádnými a poctivými členy Evropské unie a toto je bod, který se k tomu vztahuje. To, že komunisté mohou mít v rámci svých ideologických dlouhodobých cílů jiné názory, tak je sice legitimní, ale ještě neznamená, že bychom se s tím museli ztotožnit."

Zimola tak není v hodnoceném výroku přesný v tom, na co se ho novináři ptali. Nicméně ochota dodržet spojenecké závazky z jeho úst zazněla jasně a na výsledném hodnocení to nic nemění.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

...my v našem referendu nebo naši členové rozhodují o programovém prohlášení vlády, kde nenajdete jediné jméno našeho potenciálního ministra, a rozhodují o koaliční smlouvě, kde také žádné jméno není. To, že se tam nakonec ten návrh objevil, ale že není součástí toho rozhodování členů přímo taxativně, je bohužel záležitost, kterou si prosadili někteří členové našeho předsednictva...

Vnitrostranické referendum o vstupu ČSSD do vlády probíhá od 21. května do 14. června. Členská základna v něm odpovídá na otázku " Souhlasíte s tím, aby Česká strana sociálně demokratická vstoupila do menšinové vlády s hnutím ANO 2011 za podmínek uvedených v dokumentech Principy koaliční spolupráce ANO 2011 a ČSSD a Programové prohlášení vlády České republiky? "

Ani v jednom z těchto dokumentů (koaliční smlouva zde, programové prohlášení zde) přitom skutečně není jmenován žádný nominant na post ministra.

Jména kandidátů na ministerské posty původně neměla být známa před referendem, ale vedení strany se nakonec přiklonilo k tomu je členům oznámit: "Od našich členů přišla poptávka, aby věděli, kdo případně bude sociální demokracii ve vládě zastupovat", sdělil po jednání předseda ČSSD Jan Hamáček.

Těchto pět kandidátů na ministerské posty bylo schváleno předsednictvem strany 18. května. Sám Zimola se vyjádřil, že hlasoval pro (video zde, čas 6:30).

Jiří Zimola

Jiří Zimola

Já jsem pana Pocheho podpořil, ale já jsem pana Pocheho nenavrhl. Navrhl ho Jan Hamáček.

Miroslav Poche se zdá být jako problematický kandidát, neboť prezident republiky Miloš Zeman řekl, že Pocheho jako ministra zahraničí nebude akceptovat. (Podle Ústavy prezident jmenuje předsedu a další členy vlády, pozn. Demagog.cz) V rozhovoru na webu Parlamentní listy jako důvod uvedl, že Poche v květnu 2015 napsal článek vstřícný vůči migrantům a migračním kvótám. Dalším důvodem může být, že Poche před prezidentskými volbami podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.

Předsednictvo sociální demokracie schválilo na návrh předsedy strany Jana Hamáčka pět kandidátů, kteří zasednou v případné menšinové vládě s hnutím ANO.

Od našich členů přišla poptávka, aby věděli, kdo případně bude sociální demokracii ve vládě zastupovat. " řekl po jednání předsednictva strany Jan Hamáček.

Jména ministrů budou nyní schvalovat členové strany v referendu. Konat se bude od 21. května do 14. června. Výsledky budou známy 15. června. Hamáček řekl, že pokud bude sestavení vlády po případném kladném výsledku referenda zahájeno, jména budou konzultována s předsedou vlády a prezidentem.

Jiří Zimola na tiskové konferenci řekl: " Já jsem byl jedním z členů politického grémia, které dnes jednohlasně pro návrh pana předsedy hlasovalo."

Záznam tiskové konference zde (čas 6:30).

Jiří Zimola

Jiří Zimola

My už jsme dokonce uvažovali, že tohle, co jsme si vyzkoušeli teď, tedy že jsme aktivně zapojili členskou veřejnost, naše spolustraníky do rozhodování, že si budeme chtít zopakovat častěji, nikoli už ohledně případného vstupu do vlády, ale třeba, aby nám pomohli s rozhodováním o nějakých zásadních programových prioritách a cílech.

Uvažování v rámci ČSSD v tomto směru opravdu probíhalo, a to zejména z důvodů usnadnění hlasování členům starších šedesáti let, kterých bylo v roce 2017 okolo 36 procent z celé členské základny ČSSD, prostřednictvím elektronického referenda.

Toto potvrzuje například i vyjádření předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky, který pro Lidové noviny v článku ze dne 4. dubna 2018 řekl následující: „Chceme elektronické referendum, které by bylo využitelné i do budoucna, nejenom nyní a jednorázově, ale i třeba pro otázky v rámci jednoho kraje. Má vzniknout webová aplikace či rozhraní, které by mělo být použitelné na všechny možné případy a otázky referend a anket.“

Jiří Zimola

Jiří Zimola

...říkat, co kdo přinesl do toho programového prohlášení. Pořád ale platí, že sociální demokracie přišla s některými zásadními věcmi. Mohl bych vám teď jmenovat v každém resortu několik věcí, které jsme prosadili, ale možná z těch nejviditelnějších, které se skutečně dotknou tisíců a tisíců lidí, je to zrušení karenční doby, je to navýšení rodičovského příspěvku, které jsou s malými dětmi na mateřské dovolené.

Narozdíl od programového prohlášení Babišovy první jednobarevné vlády z 8. ledna 2018 obsahuje nové programové prohlášení z 10. května 2018 ve výroku uvedené změny. Karenční doba zavedená Topolánkovou vládou má od 1. července 2019 skončit. Současně má dojít k navýšení rodičovského příspěvku z nynějších 220 tisíc korun na 300 tisíc korun. Obě změny sociální a pracovní politiky jsou vzhledem k jejich absenci v prvním programovém prohlášení patrně výsledkem vyjednávání s ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně z nového programového prohlášení:

Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.

Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč. Zasadíme se o poskytnutí včasné podpory rodinám s dětmi, které potřebují pomoc.

Jiří Zimola

Jiří Zimola

Já vám chci říct, že vláda, které předsedal Bohuslav Sobotka (...) Prosadila řadu programových levicových cílů (...) A samozřejmě že přišla i s některými programovými záležitostmi, zákonnými záležitostmi, které se zrovna velkých ovací u veřejnosti nedočkaly. Ať už zmíním EET, protikuřácký zákon nebo inkluzi ve školách.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož vláda Bohuslava Sobotky, mimo jiného, prosazovala také levicová opatření. Zimolou jmenované problematické výroky, byly vnímány skutečně rozporuplně. Výhradou k hodnocení ovšem je, že data agentur neukazují odmítnutí těchto zákonů plošně.

Co se týče programových levicových cílů, ty můžeme charakterizovat jako cíle v sociální oblasti nebo směřující k sociálnímu zabezpečení. Je pravda, že minimálně dva takové se za vlády Sobotky prosadily.

Jedním z nich je celkem čtyřikrát zvýšení minimální mzdy. Ta se nejdříve od roku 2015 zvýšila z původních 8500 Kč na 9200 Kč. Podruhé se zvýšila na 9900 Kč, poté na 11 000 Kč a před koncem Sobotkovy vlády se schválilo zvýšení na 12 200 Kč od ledna 2018.

Dále vstoupil v účinnost zákon o prokazování původu majetku v prosinci 2016.

EET vstoupila v platnost v dubnu 2016. Není ovšem pravda, že by byla veřejností přijata zcela negativně. Podle výzkumů agentury STEM je dlouhodobě EET podporována zhruba dvěma třetinami dotázaných. Střídmější čísla pak dokládá průzkum agentury Median, ve kterém se pro podporu vyslovilo 58 procent lidí. Tento zákon byl ale přijímán negativně zejména u podnikatelů a živnostníků, kdy ze 616 dotazovaných 49 procent uvedlo, že EET bude mít na jejich podnikání negativní vliv a dokonce likvidační dopad čeká 14 procent. Pozitivní vliv pak očekává jen desetina dotazovaných podnikatelů, 59 % se obává, že by mohlo dojít ke zneužití informací o firmách, což rovněž můžeme považovat za negativní přijetí zavedení EET.

Protikuřácký zákon vzešel v platnost v březnu 2017 a dle průzkumu agentury STEM znovu většina lidí spíše vítá. Dokonce nevadí ani většině občasných kuřáků. A 78 procent lidí jej považuje za správný, pokud se zrovna servíruje jídlo. Podle dat agentury Focus ovšem 58 procent dotázaných nevěří v jeho prospěšnost a nepomáhá, dle nich, chránit zdraví.

Podle CVVM je proti začleňování dětí se speciální potřebami do běžných základních škol (inkluzi) zhruba dvě třetiny dotázaných. Průzkum agentury EDUin pak dopadl víceméně pro inkluzi, vyhraněných odpůrců inkluze je 31,5 %, podporovatelů pak 14,5 %. Více než 53 % respondentů pak inkluzi za určitých podmínek zcela neodmítá.