Daňový systém v ČR, Michal Hašek x Miroslav Kalousek

Výrok je zavádějící, neboť vyjednaná částka na osobu je nejvyšší pouze s neaktuálními daty.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf.) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2010, tedy k půli období, na které je určen dotační program.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (Euro) Estonsko 3456 2579 Česká republika 26692 2540 Madarsko 25307 2527 Litva 11588 2136 Slovinsko 6885 2068 Slovensko 855 2063 Malta 4620 2055 Lotyšsko 4205 2054 Portugalsko 21511 2022 Řecko 20420 1806 Polsko 67284 1763 Rumunsko 19668 916 Bulharsko 6853 906 Kypr 640 797 Španělsko 35217 766 Itálie 28812 477 Německo 26340 322 Finsko 1716 321 Francie 14319 228 Belgie 2258 208 Irsko 1891 202 Švédsko 901 202 Rakousko 1461 174 Spojené království 10613 171 Lucembursko 65 129 Nizozemsko 1907 115 Dánsko 613 111

Vidíme, že Česko bylo v částce na hlavu před Maďarskem, a skutečně nejvyšší zisk na obyvatele má Estonsko. Je ale třeba upozornit na vývoj počtu obyvatel těchto zemí: pokud použijeme počet obyvatel z roku 2006, kdy ČSSD "odevzdávala zemi", ukáže se, že ČR si vyjednala velmi těsně nejvýhodnější příjem peněz na obyvatele v dané chvíli, který ale není nejvýhodnější, vezmeme-li v potaz populační vývoj:

(celk. částka k populaci)

2006 2007 2008 2009 2010 Estonsko 2570 2574 257725782579 Česko 26042595 2571 2550 2540 Madarsko 2511 2514 2519 2523 2527

Haškův výrok považujeme za zavádějící, neboť vyjednaná částka se jeví jako nejvyšší pouze s daty do roku 2007, kdy období pro dotační program teprve začíná. Dlouhodobý (a tím předvidatelný) populační vývoj způsobuje, že ve skutečnosti o nejvyšší částku nejde a v žádném případě pak nejde o "suverénně nejvyšší příjem", jak říká Hašek.

(Hodnocení bylo doplněno i dle upozornění komentářů v diskusi, za které děkujeme).

Pro zajímavost přikládáme i souhrnný stav čerpání z prostředků EU k 3.2. 2012 (pdf.).

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.

Tento výrok je pravdivý.

Dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v aktuálním znění, zákona č.370/2011 Sb., zákon upravující rozpočtové určení výnosů některých daní územním celkům a některým státním fondům (účinnost 1.1.2012),

tvoří daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů dle § 3 odst. 1 b) podíl 8,29% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

Dle § 4 odst. 1 b) tvoří daňové příjmy rozpočtů obcí podíl 19,93% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

DPH je dále obecně příjmem státního rozpočtu dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě relevantních směrnic EU a informací poskytnutých Ministerstvem financí ČR.

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.
4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilu.“

Na jejich základě byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze H 6 směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

Ač je v této příloze uvedeno, že: „Při přejímání níže uvedených kategorií týkajících se zboží do vnitrostátního práva mohou členské státy použít k přesnému vymezení rozsahu dané kategorie kombinovanou nomenklaturu.“ Jedná se pouze o možnost v návaznosti na číselnou klasifikaci a celní sazebník přesněji vymezit druhy zboží, u kterých je možné uplatnit sníženou sazbu DPH. Uvedení určitého zboží v kombinované nomenklatuře tedy neznamená automaticky uplatnění snížené sazby a použití celního sazebníku nedává samo o sobě členskému státu možnost uplatnit sníženou sazbu daně u zboží a služeb, které nejsou slovně popsány a uvedeny v příloze H k šesté směrnici a v příloze III k platné směrnici o DPH.

Hodnocení tohoto výroku bylo upraveno na základě podkladů poskytnutých Ministerstvem financí ČR, za které tímto děkujeme.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Program Holešovské výzvy nevyzývá ke svržení demokracie jako takové, ale postupy, kterými chce dosáhnout svých cílu, za demokratické označit nejde. Podrobnější analýzu problematiky přinášíme níže.

A) Holešovská výzva je zaměřena na bezprostřední cíle vedoucí k odstranění současných politických a úřednických reprezentantů (dle webových stránek Holešovské výzvy ) :

"Chceme dosáhnout demise vlády, prezidenta, výměny zkorumpovaných politiků, ale i státních zástupců, soudců, vedení policie, manažerů státních podniků, atd."

Holešovská výzva zpochybňuje legitimitu většiny volených i jmenovaných zástupců demokratických institucí. Neargumentuje však proti existenci institucí jako takových, nýbrž útočí proti osobám, které dané funkce v institucích zastávají, a žádá jejich okamžitou demisi. Nespecifikuje ale, kdo všechno by měl kromě vyjmenovaných podat demisi.

"Z vedení státu je nutno co nejdříve odstranit ty politiky, kteří mají největší podíl zodpovědnosti za výprodej národního bohatství a na úpadku našeho národa. /Asi bude nutno vyměnit 95 % z nich/."

V prohlášení mluvčího Holešovské výzvy Slávka Popelky najdeme jednoznačně nedemokratické principy jako je okamžité odstranění velké většiny politiků i nepolitických státních úředníků z důvodu vysoké míry korupce a rozprodání státního majetku "cizincům", což nejvíce ohrožuje demokracii v ČR. Jako problematické lze však vnímat, že k odstranění zkorumpovaných lidí chce dojít nedemokratickými prostředky, nerespektuje ústavní a zákonné předpisy.

B) Proces, který by měl následovat po splnění demise či abdikace většiny reprezentantů státní moci, je formulován vágně už od počátku.

"Bude nezbytné provést i některé další kroky, které budou v našich textech popsány později." (viz. web)

Holešovská výzva nezmiňuje, co je pro stabilizaci demokracie nutné udělat posléze, s výjimkou několika základních bodů, které nejsou blíže specifikovány. (viz. web)

"- po demisi vlády ustavit nepolitickou vládu z osobností těšících se všeobecné důvěře; změnit volební systém, omezit moc politických stran, uzákonit referendum; po abdikaci V. Klause si zvolit přímou volbou prezidenta z kandidátů navržených lidmi, ne stranickými sekretariáty; na základě široké diskuze s veřejností zahájit nápravu všech oblastí našeho života"

Dle Miroslava Kalouska je Holešovská výzva "útokem na rozvrat všech demokratických institucí."Návrhy v období po obsazení postů z řad "široce respektovananých osobností"blíže nespecifikují následný postup, ale odvolávají se na širokou diskuzi s veřejností.

C) Otázka přímé demokracie bývá v televizních vystoupeních a na demonstracích prezentována jako jeden z hlavních úkolů Holešovské výzvy.

Přímá forma demokracie je standardním prvkem mnoha právních řádů demokratických i nedemokratických zemích. K jeho použití však dochází velmi zřídka s výjimkou Švýcarska, kde je však použití referenda ovlivněno historickým vývojem a celkovým nastavením politického systému. K referendu se přistupuje především v otázkách změn ústavy, příp. ústavních zákonů, či v případě ratifikace mezinárodních smluv, které významně pozměňují dosavadní právní řády.

V současném systému velkých národních států s milionovými počty obyvatel se prvky přímé demokracie dále využívají především na místní úrovni především z důvodu úspornosti a efektivnosti. Zastupitelská demokracie je v teoretické rovině i v praxi chápána jako efektivnější a méně nákladná.

Je zřejmé, že Miroslav Kalousek upozorňuje na historické analogie, kdy se proklamované navrácení moci zpátky lidu zvrhlo v nejhorší diktatury světa. V případě Holešovské výzvy je však obtížné definovat, zda stojí proti základům demokracie či nikoliv, a zda se chystá po případném rozmontování současného systému uchýlit k diktátorským praktikám, neboť v prohlášení představitelů se objevují nejasné a především krátkodobé cíle. Po splnění těchto cílů se objevují požadavky demokratizovat současný systém za použití prvků přímé demokracie, neobjevuje se však, kdo by měl nově nastolený systém reprezentovat.

Výrok je tak označen jako neověřitelný, neboť Holešovská výzva volá po větší demokratizaci českého politického a společenského systému, nevyjadřuje však způsoby, jak by k tomuto mělo dojít.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Finanční analytický útvar, který spadá pod ministerstvo financí, v době úřadování Miroslava Kalouska skutečně ve své prezentaci na tiskové konferenci ze 17. února 2011 uvedl, že zhruba 240 milionů z 525 zaplacených Úřadem vlády ČR v souvislosti s předsednictvím ČR EU je neodůvodnitelných, resp.: "Není zřejmé, jaké plnění stát získal".

Pouze pro úplnost uvádíme, že advokát Václav Láska ve svém trestním oznámení v souvislosti s kauzou ProMoPro hovoří o škodě až 352 milionů korun.

Výrok Michala Haška, o tom, kdo na tento problém upozornil a o jakou částku se jednalo, proto hodnotíme, na základě veřejně dostupných zdrojů, jako pravdivý.

Výrok ministra financí Kalouska byl na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR označen za pravdivý.

Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí dvě různé statistiky růstu HDP. V první z nich je uvedeno následující.

Rok2006Růst HDP v %6,4

Údaje ze statistiky druhé poté uvádějí toto:

Rok2006Růst HDP v %7,0

Jelikož si ministr nevylepšuje svoji pozici a uvádí nižší číslo růstu, než jaké ve skutečnosti bylo, považujeme tuto část výroku za pravdivou.

Plánovaný strukturální rozpočtový deficit byl v roce 2006 74 miliard. Fakticky však dosáhl čísel jiných.

Ministerstvo financí ČR uvádí číslo -97,3 miliardy.

(pro zdroj z ministerstva je nutné na tamějších stránkách zadat do vyhledávače "Stát v roce 2006 podle předběžných výsledků hospodařil se schodkem 97,3 miliardy Kč")

Tento údaj byl také potvrzen na základě údajů ze stránek Evropské unie. Vynásobením hodnoty deficitu pro rok 2006 v procentech HDP, tedy -2,9%, a hodnot HDP v miliardách, tedy 3352,6, dojdeme taktéž k číslu 97 miliard Kč.

Vzhledem k návrhům ČSSD v oblasti daňové politiky a návrhům ministra Kalouska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sociální demokraté v parlamentních volbách 2010 skutečně prosazovali zavedení druhého daňového pásma. Výše zdanění měla být 38% daně z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně, což v podstatě odpovídá návrhu ministra Kalouska na vyšší zdanění lidí s příjmy nad stropy sociálního a zdravotního pojištění (viz níže).

Představy ČSSD se dají ilustrovat v jejím volebním programu pro volby po Poslanecké sněmovny v roce 2010 - Program změny a naděje; bod 3. V oblasti daní. Český statistický úřad na svých stránkách uvádí hodnotu průměrné mzdy v roce 2011 ve výši 24 319 Kč. Stropy sociálního a zdravotního pojištění (hodnota, od níž plánuje ministr Kalousek nastavit druhé daňové pásmo) tedy dosahují 97 276 Kč.

I když se sazby navrhované ministrem Kalouskem s představami ČSSD liší, tak částka, po níž budou lidé zatíženi vyšší daňovou sazbou (příjem cca 100 000 Kč - 4násobek stropů na sociální a zdravotní pojištění), je fakticky totožná (97 276 vs. 100 000). Ministr Kalousek hovoří ve svém výroku právě o této částce, a proto je jeho výrok pravdivý.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Návrh reformy přímých daní a odvodů byl ministerstvem financí publikován 18. března 2011. Jeho součástí jsou rovněž analýzy příjmů fyzických (pdf.) a právnických (pdf.) osob osvobozených od daně. Zaměstnanecké benefity jsou součástí legislativní úpravy osvobození u daně z příjmů fyzických osob, neboť jsou určeny zaměstnancům. Jejich uplatnění se však vztahuje primárně na vůli zaměstnavatele (právnické osoby) - nejsou povinné. Uvedený návrh obsahoval zrušení těchto benefitů a jejich nahrazení uplatněním slevy na dani pro zaměstnance. Protesty proti takto koncipované reformě byly vedeny jak z řad odborů, tak dalších aktérů především zaměstnavatelů i vládních stran (ODS, Věci veřejné). Z dalších zdrojů např. týden.cz, rozhlas.cz, aktualne.cz, ČT24 a další.

Nemůžeme jednoznačně ověřit, jestli byly odbory skutečně první, ale jednoznačně protestovaly záhy, takže výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.


Dne 6. listopadu 2011 byla ve sbírce zákonů vyhlášena tzv. sazbová novela zákona o DPH č. 370/2011 Sb., která s účinností od 1. ledna 2012 zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 na 14 % a přináší od 1. ledna 2012 i řadu dalších změn. Novela pak také obsahuje sjednocení základní i snížené sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 %, s účinností od 1. ledna 2013.

Registrační pokladny jsou částečně zavedeny v Belgii, proto je tvrzení nepravdivé.

Ministr hovoří o povinnosti poplatníků DPH zavést elektronické registrační pokladny s "černou skříňkou", tedy zabezpečeným úložištěm informací o provedených transakcích. Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících. Česky o tom (ne zcela jasně) informoval portál BusinessInfo.cz. Oběžník belgického ministerstva financí (.doc, angl.) jasně ukazuje, že tyto pokladny musejí splňovat podmínky dlouhodobé úschovy dat a nemožnosti jejich úpravy, tedy zahrnovat tzv. "černé skříňky", o kterých mluví ministr Kalousek.

Existuje tak alespoň jedna země staré patnáctky, kde jsou registrační pokladny "zavedeny". Nejsou zavedeny pro všechny plátce DPH a zkušenost s používáním pokladen není dlouhá, přesto je tento fakt v rozporu s tvrzením ministra Kalouska a tvrzení proto hodnotíme jako nepravdivé.

Výrok byl označen za pravdivý, neboť Evropská komise opravdu vydala nesouhlasné stanovisko s rozhodnutím České republiky zařadit dětské pleny do snížené sazby DPH.

Jak uvádí ministr Kalousek, DPH je podřízeno šesté směrnici (.pdf) Evropské unie, která byla aktualizována v roce 2006.

Česká republika se kvůli dětským plenám opravdu ocitla ve sporu s Evropskou komisí. Komise nesouhlasila s přiřazením plen do nižší sazby daně a odeslala České republice dopis s formálním upozorněním. Učinila tak první ze tří kroků v proceduře o porušení evropského práva.

Česká strana se však proti tomu ohradila, v prohlášení Ministerstva financí ČR z roku 2006 uvedla, že "Česká republika při zařazení dětských plen mezi plnění se sníženou sazbou vycházela ze znění kategorie 3 přílohy H 6. směrnice, která opravňuje členské státy zdaňovat sníženou sazbou mimo jiné i výrobky hygienické ochrany."

K problému se v souvislosti s růstem DPH nedávno vyjadřoval také premiér Nečas, který uvedl následující: "Rozebírali jsme položky ve snížené sazbě a nebudeme upravovat ten seznam, s výjimkou těch, kde je proti nám z hlediska legislativy EU vedeno řízení, a to jsou dětské pleny a zdravotní pomůcky."

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2005 (tedy za vlády Jiřího Paroubka, kterou tvořila koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL) byl přijat zákon č. 545/2005 Sb. (více informací zde), který mimo jiné zavedl možnost využití tzv. výdajových paušálů pro tzv. OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné). Tento zákon pozměňoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.

1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.

Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.