Demagog.cz

Duel Seznamu IV

Seznam Zprávy před volbami uspořádal několik duelů mezi jednotlivými prezidentskými kandidáty. Ti si kladli otázky mezi sebou, tudíž témata rozhovoru nastavovali oba pánové. 

Ověřili jsme
Výzva: Prezidentský souboj ze dne 13. prosince 2017 (moderátor Renata Kalenská, záznam)

3 z celkově 12 ověřených výroků

Petr Hannig

Petr Hannig

... ty státy bývalého východního bloku, které platějí eurem, spadly v tom žebříčku konkurenceschopnosti o hodně příček dozadu, kdežto Česká republika, která platí svojí korunou, vystoupala výš o dvě příčky.

Petr Hannig zmiňoval žebříček konkurenceschopnosti již na začátku prosince v tomto článku. Tam uvádí konkrétní žebříček, když říká:

„Například poslední výzkum Světového ekonomického fóra v Davosu zjistil, že nové státy Evropské unie platící eurem mají nižší konkurenceschopnost než ty, které platí svou národní měnou. V žebříčku konkurenceschopnosti zemí postoupilo Česko ze 33. místa na místo 31., zatímco Slovinsko ze stejného 33. místa, které sdílelo s Českem, kleslo na 48., a Slovensko dokonce ze 46. na místo 59.“

Podle letošního žebříčku konkurenceschopnosti od WEF (Světové ekonomické fórum) je ČR na 31., Slovensko na 59. a Slovinsko na 48. místě. Avšak podle žebříčku konkurenceschopnosti ze zprávy z roku 2015–2016 (.pdf. str. 15) si Slovensko spíše polepšilo, z tehdejšího 67. místa na dnešní 59. místo.

Estonsko, které platí eurem, je vůbec nejvýš ze zemí bývalého východního bloku, a to na 29. místě – o 2 příčky výše než ČR. U Litvy a Lotyšska došlo oproti žebříčku ze zprávy 2015-2016 k poklesu o několik příček, avšak u Slovinska došlo ve srovnání s lety 2015–2016 ke zlepšení – z 59. pozice stouplo na letošní 48. pozici.

Organizace WEF srovnává země dle několika faktorů – infrastruktura, vzdělání, zdravotnictví, efektivita pracovního trhu, technologická připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády.

Tedy tvrzení, že státy bývalého východního bloku, které platí eurem (Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Slovensko), spadly v žebříčku konkurenceschopnosti o hodně příček dozadu, není dle výše zvýšených informací u všech zemí zcela pravdivé. V pozici země v žebříčku navíc hraje roli mnoho dalších (výše vyjmenovaných) faktorů – přirovnávat jejich umístění pouze k tomu, jestli platí eurem, není dostatečné k vysvětlení toho, proč jsou některé země případně o několik příček vzadu.

Petr Hannig

Petr Hannig

My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.

Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.

Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.

Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.

Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.

Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.

Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.

Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.

Petr Hannig

Petr Hannig

Taky se většinou ocitám v tom žebříčku Prezident 21 na předposledním místě, na posledním místě se ocitá Miloš Zeman.

Prezident 21 je projekt miliardáře Karla Janečka, který dává uživatelům možnost nanečisto hlasovat o volbě prezidenta. Způsob hlasování je následující: každý uživatel disponuje 3 kladnými a 1 záporným hlasem, přičemž může využít od 1 do 4 hlasů.

Po spuštění druhé fáze hlasování se v současné době Petr Hannig nachází v tomto žebříčku na posledním místě. Stávající prezident Miloš Zeman se v současnosti v tomto hlasování umístil na pátém místě.

V první fázi hlasování se na prvním místě umístil Jiří Drahoš, na druhém místě Michal Horáček a na třetím místě Marek Hilšer. Následoval Pavel Fischer na 11. místě, Vratislav Kulhánek na 14. místě, Mirek Topolánek na 26. a JIří Hynek na 27. místě. Petr Hannig se umístil na 36. místě a Miloš Zeman na posledním 613. místě.