Ekonomická situace, reformní kroky ve školství

Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.

Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.

Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)

V říjnu 2012 podepsal český ministr průmyslu a obchodu s iráckým ministrem obchodu dohodu o spolupráci a Česká exportní banka přislíbila financování části výstavby paroplynové elektrárny.

Česká exportní banka 12. 10. 2012: "Největším projektem v Iráku, na kterém se ČEB podílí, je výstavba paroplynové elektrárny v Erbilu. Během červnové irácké návštěvy ministra průmyslu Martina Kuby byla kromě dohody o spolupráci s TBI podepsána také mandátní smlouva mezi Českou exportní bankou a iráckou společností Kar Group. ČEB se bude podílet na financování výstavby parní části o výkonu 300 MW v hodnotě 500 miliónů USD. Českým exportérem je firma PSG a český podíl se zde pohybuje kolem sedmdesáti procent."

• EGAP - specializovaná státní úvěrová pojišťovna
• Ministerstvo průmyslu a obchodu 11. 10. 2012 - dohoda o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu mezi ČR a Irákem

Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Okolnosti arbitráže: Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
zdroj: ČT24

Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.

Celkový rozpočet 2013

140 411 693 000 Kč

Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011

108 308 489 000 Kč

Rozdíl

32 103 204 000 Kč

Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.

Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč

Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.

Aktuální studie OECD Education at a Glance 2012 (.pdf) přináší srovnání 34 členských zemí OECD a některých dalších nečlenských států v oblasti vzdělávání. Studie zahrnuje celkem dvacet jedna z dvaceti sedmi členských států EU. Data srovnání věku učitelů pochází z r. 2010.

Ze souboru dat (.xls, záložka Data C_D5.1) této studie vyplývá, že v oblasti sekundárního vzdělávání má Česká republika pátý nejstarší učitelský sbor ze srovnávaných zemí. V sektoru primárního vzdělávání má pak ČR dle této studie (.xls, záložka Data C_D5.3) druhý nejstarší pedagogický sbor ze srovnávaných zemí.

Protože studie poskytuje data pouze o procentuálním zastoupení učitelů v daném věku na určitém stupni, nelze tyto data spojit a vytvořit "celkový žebříček". Studie také nezahrnuje všechny členské země EU. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.

"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."

Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.

Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.

ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%

Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.

Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.

Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).

Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ústavní soud zrušil veřejnou službu (veřejně prospěšné práce) v listopadu 2012. Pokud tedy porovnáme listopadový počet nezaměstnaných s čísly z prosince 2012 pak se skutečně jedná o nárůst v řádu desetitisíců.

počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti v %

prosince 2012 545 311 9.4 %
listopad 2012 508 498 8.7 %

Nedá se ovšem jednoznačně určit souvislost mezi rozhodnutím Ústavního soudu a zvýšením počtu nezaměstnaných, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle údajů Eurostatu z 1. března 2013 mělo Španělsko v roce 2012 25% nezaměstnanost. Údaje pro rok 2013 zde zatím dostupné nejsou. U věkové skupiny do 25 let, kam lze zařadit absolventy škol byla pak nezaměstnanost 53,2%.

Je mimo naši kompetenci kvalifikovaně označit prorůstové výdaje a provést srovnání let 2012 a 2013. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ve státním rozpočtu na rok 2013 je pojistná kapacita EGAP skutečně stanovena na 270 mld. Kč.

EGAP: "Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny..."

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (. pdf - str. 1): "Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši270 000 000 000 Kč..."

Poddimenzovanost úřadů práce přiznala v interpelacích i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Nepodařilo se nám však najít vyjádření nebo studii potvrzující počet pracovníků, kteří na úřadech chybí a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51

Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.

Na základě predikce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dat Eurostatu označujeme výrok Miroslava Kalouska jako zavádějící.

OECD předpovídá v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,6 %, zatímco pro ČR o 0,8 % (rozdíl 0,8 p.b.). Eurostat předpovídá v roce v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,2 %, zatímco pro ČR o 0 % (rozdíl 1,2 p.b.).

Co se týká rozdílu v nezaměstnanosti, podle Eurostatu (údaje za leden 2013) je v České republice míra nezaměstnanosti 7,0%, v Polsku je to 10,6%. Rozdíl tedy nedosahuje 5 procentních bodů, ale pouze 3,6 procentních bodů. Ani za období posledního roku rozdíl v míře nezaměstnanosti obou zemí nikdy nedosáhl pěti procentních bodů.

Miroslav Kalousek tedy správně zmiňuje rozdíl v predikci HDP, ale nadhodnocuje rozdíl v míře nezaměstnanosti. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:

(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)

2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6

Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.

Poslední data k vývoji HDP zveřejněná ČSÚ pro třetí čtvrtletí hovoří o poklesu -1,3%. Předběžný odhad ČSÚ pro 4. čtvrtletí uvádí pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím o -0.2%. Tvrdá data k aktuálnímu růstu HDP nejsou k dispozici.

Česká národní banka predikuje pro rok 2013 meziroční růst reálného HDP ve výši -0.3%.

Ministerstvo financí ve své predikci (.pdf) z ledna 2013 uvádí růst HDP pro letošní rok o 0.1%.

Evropská komise ve své zprávě (Aj.) z 1. února 2013 přisuzuje České republice stagnaci, tedy 0.0% pro rok 2013, leč v podrobném dokumentu (.pdf, Aj.), zaměřeném na hospodářství České republiky hovoří o oživení zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je pravdivý. Zákon o státním rozpočtu pro rok 2012 původně počítal s deficitem ve výši 105 mld. Kč. Tisková zpráva ministerstva financí z 3. ledna 2013 pak uvádí konečný deficit státního rozpočtu 101 mld.

Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.

Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o cenách elektřiny v zemích EU jako pravdivý.

Server Ekolist.cz s odvoláním na data Evropského energetického portálu (statistika Electricity households) zveřejnil statistiku cen elektřiny v jednotlivých zemích. Z tohoto přehledu je patrné, že ceny v České republice jsou 9. nejnižší v EU, šlo by tedy mluvit o "relativně nízkých cenách".

Co se týká srovnání České republiky s Německem a Dánskem, je patrné, že v obou zemích jsou ceny elektrické energie pro domácnosti skutečně vyšší.

ZeměCena elektrické energie pro domácnosti (MWh/Euro)Česká republika 148,70 Německo 259,83 Dánsko 302,17

Ministr Kalousek správně uvádí, že v kontextu celé EU jsou ceny elektřiny pro domácnosti v České republice relativně nízké, v případě Dánska a Německa jsou ceny pro domácnosti skutečně velmi výrazně vyšší. Je ovšem otázkou, zda je zcela vhodné srovnání ČR se zmíněnými zeměmi v této oblasti, neboť mají výrazně odlišnou kupní sílu či příjmy domácností.

Finanční analytický útvar (FAÚ) je organizační složkou Ministerstva financí, u které finanční instituce plní svou oznamovací povinnost. Byl zřízen vyhláškou Ministerstva financí č. 183/1996 Sb. na základě zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz), nicméně FAÚ není orgánem činným v trestním řízení, ale může podat trestní oznámení. Charakteristika FAÚ a jeho činností je dostupná na webu MF nebo také ve Výroční zprávě 2011 (.pdf, str.4): " FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce." Zaměřuje se na analytické a kontrolní činnosti a ve spolupráci se složkami státní správy doporučují opatření proti finanční kriminalitě v ČR. Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Finanční analytický ústav (FAÚ) jen v roce 2011 podal 256 trestních oznámení (Výroční zpráva 2011, str. 5 - .pdf). Data pro rok 2012 zatím nejsou dostupná. Nicméně počet podaných trestních oznámení během let 2009-2011 jsou následující:

200920102011Počet podaných trestních oznámení191*296**256***

* Výroční zpráva 2009 (str. 1 - .pdf) ** Výroční zpráva 2010 (str. 3 - .pdf) *** Výroční zpráva 2011 (str. 5 - .pdf)

Vzhledem k tomu, že data pro rok 2012 nejsou zatím veřejně dostupná, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."

Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."

Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, ačkoli Nový občanský zákoník (NOZ) skutečně nabývá účinnosti k 1. lednu 2014, jeho platnost je v současné době teprve jeden rok.

Právní předpisy nabývají platnosti v den svého vyhlášení ve Sbírce zákonů, v případě NOZ tomu bylo dne 22. března 2012. NOZ tedy ještě není platný dva roky.

Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.

Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.

Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.

Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč

Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

V roce 2011 bylo novelou Školského zákona umožněno zakládat školky "ke vzdělávání dětí zaměstnanců" (dle §34, odst. 8). Upřednostňování dětí zaměstnanců bylo původně považováno za diskriminační praktiku. Po uvedené změně mohou firemní školky také žádat o podporu dle §160 Školského zákona (úpravu shrnuje a vysvětluje MŠMT) ve výši několika tisíc korun na dítě měsíčně (zprávu podaly např. Finanční noviny).

Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.

Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:

(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)

Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000

Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.

Výroční zpráva (.pdf, str. 78) České školní inspekce potvrzuje slova ministra Fialy. Výuka cizího jazyka začíná ve třetí třídě a podle výše zmíněné zprávy je v celé ČR angličina jako první cizí jazyk zastoupena v 98,5%. Petr Fiala se tedy od skutečnosti odchýill jen velmi minimálně a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)