Kdy a jak skončí lock-down?

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan a ministr kultury Lubomír Zaorálek se v České televizi bavili o podobě a budoucnosti protiepidemických opatření v Česku. S jakými návrhy přišla opozice a vláda? A jak to bylo s plánem rozvolňování ve Velké Británii? To vše a mnoho dalšího najdete v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme

Události, komentářeze dne15. března 2021moderátorJakub Železný,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Vít Rakušan

Ministr vnitra

0

Lubomír Zaorálek

0
0
0

Vít Rakušan

Ta jedenáctiprocentní důvěra vládě v této chvíli (…).
Události, komentáře, 15. března 2021
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Důvěra veřejnosti v českou vládu, že zvládá současnou situaci kolem pandemie covidu-19, dosahuje 25 %. Ukazují tak nejnovější data Ústavu empirických výzkumů STEM za únor 2021. Pouze 11 % lidí má dle agentury Kantar kladný vztah k politické situaci obecně.

11. března 2021 zveřejnil neziskový ústav STEM výsledky výzkumu, jehož tématem bylo dodržování a hodnocení protipandemických opatření a důvěra lidí ve schopnost vlády zvládat pandemii covidu-19. Výzkum vychází z dat nasbíraných během února 2021 a ukazuje, že důvěra lidí ve vládu v současné situaci dosahuje 25 % (součet kategorií „určitě ano“ a „spíše ano“).

Důvěra ve vládu, že zvládá situaci kolem pandemie. Zdroj: STEM

Od loňského jara, kdy vládě důvěřovalo dle dat STEM 83 % lidí, došlo k poklesu o 58 %. K poklesu důvěry došlo rovněž ve všech sledovaných zemích, v Česku se však jedná o největší propad. Důvěra ve vládu v České republice výrazně klesla i od předchozího měření v listopadu 2020, kdy dosahovala 38 %.

Důvěra lidí ve vládu, že zvládá situaci kolem pandemie. Zdroj: STEM

Ve výroku zmiňovaných 11 % s největší pravděpodobností vychází z výzkumu (.pdf) agentury Kantar CZ, který byl vytvořen pro Českou televizi na začátku března (.pdf, str. 3). Tento výzkum mimo jiné sleduje spokojenost s politickou situací obecně, nikoliv však důvěru ve vládu. Zde data ukazují (.pdf, str. 22), že na jaře loňského roku (při první vlně covidu-19) se spokojenost s politickou situací vyšplhala až na 61 %. Následně pak probíhal postupný pokles až na současných 11 %.

Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. (…) aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 % občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ komentuje tento vývoj agentura Kantar CZ (.pdf, str. 22).

Politická situace / vývoj podílu občanů kladně hodnotících politickou situaci. Zdroj: Kantar CZ (.pdf, str. 22)

Lubomír Zaorálek

Boris Johnson předložil (…) Británii určitý plán týden po týdnu.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
Boris Johnson zmíněný plán představil 22. února tohoto roku. Počítá s rozvolňováním omezení a restrikcí ve čtyřech fázích, a to v průběhu března až června. K rozvolnění však bude docházet pouze za předpokladu příznivé epidemické situace.

Boris Johnson představil plán pro postupné rozvolňování protiepidemických opatření ve Velké Británii 22. února 2021. Rozvolňování by podle plánu mělo probíhat ve čtyřech etapách, a to vždy s rozestupem pěti týdnů. Boris Johnson však uvedl, že pokud dojde ke zhoršení epidemické situace, rozvolňování může být pozastaveno.

První fáze březnového rozvolňování má dle plánu probíhat ve dvou krocích. Nejprve bylo na 8. března naplánováno otevření školských zařízení a byla zrušena či zmírněna některá omezení, která se týkají setkávání osob. Tohoto okruhu restrikcí se týká i rozvolňování 29. března, kdy by mělo být povoleno například setkávání šesti osob ve venkovních prostorách nebo otevření venkovních sportovišť.

Druhá etapa uvolňování restrikcí by měla přijít nejdříve 12. dubna a týkala by se podstatné části britské ekonomiky. Otevřít by se měl například maloobchod, kadeřnictví, salony, bazény, fitness centra či zoologické zahrady. Zároveň by mohl být povolen provoz v rámci venkovních prostor a zahrádek u restauračních zařízení a barů.

Třetí fáze rozvolňování je plánována nejdříve na 17. května. V rámci ní by došlo například k dalšímu uvolňování setkávání osob a také k navýšení počtu osob, které se smí účastnit například svateb, pohřbů či sportovních událostí. Otevřena by mohla byla také kina, hotely či muzea. 

Poslední fáze je plánována na 21. června a předpokládá otevření zbývajících sektorů ekonomiky a odstranění zbývajících omezení, která se týkají setkávání a kontaktu osob, avšak pouze za příznivé epidemické situace. Budou tak otevřeny například noční kluby a povoleny zbývající hromadné akce.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť k rozvolňování jednotlivých restrikcí nedochází každý týden. Plán však předpokládá uvolňování opatření v rámci pravidelných intervalů. Od začátku druhé etapy jsou mezi intervaly také pravidelné rozestupy, a to v délce pěti týdnů. 

Lubomír Zaorálek

A v lednu, když se podíváte, tak Johnson o žádném plánu (rozvolnění týden po týdnu, pozn. Demagog.cz) nemluvil, ten přišel až za dva měsíce.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
Britský premiér Boris Johnson v průběhu ledna opakovaně uváděl, že nelze určit, která protiepidemická opatření budou kdy zrušena. O záměru připravit plán pro rozvolňování restrikcí se poprvé zmínil na konci ledna, přičemž plán samotný byl představen až 22. února.

Lubomír Zaorálek hovoří o plánu na rozvolňování restrikcí ve Velké Británii, který premiér Boris Johnson představil 22. února tohoto roku. Plán počítá s uvolňováním omezení a opatření ve čtyřech fázích, a to v průběhu března až června. Uvedl však, že se podle plánu bude postupovat pouze za předpokladu příznivé epidemické situace.

Na počátku ledna 2021 docházelo ve Velké Británii ke zpřísňování opatření a novému lockdownu. O tom, že některá omezení mohou trvat měsíce, se britský premiér zmínil už tehdy. Koncem lockdownu se však předpokládal v polovině února. Johnson byl mimo jiné skeptický ohledně návratu žáků a studentů do škol, který byl původně plánován na druhou polovinu února. Nakonec však byl odložen.

Britský premiér poté 21. ledna uvedl, že je stále příliš brzy na to říct, která omezení budou ukončena v průběhu jara a která budou trvat i nadále. Nebylo tedy vyloučeno ani to, že některá omezení mohou zůstat v platnosti až do léta. Johnson zároveň zmínil, že situaci mohou komplikovat nové mutace koronaviru.

Na konci ledna, tedy stejně jako na počátku měsíce, britský premiér řekl, že v danou chvíli stále nelze o epidemické situaci a souvisejících restrikcích rozhodovat. Uvedl však, že by postupné rozvolňování mohlo nastat od března a zmínil taktéž záměr sestavit plán pro takové rozvolňování. Už tehdy například uvedl datum 8. března jako nejbližší možný termín návratu žáků do škol. Tento termín se nakonec pro část škol podařilo dodržet

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož záměr sestavit plán Boris Johnson sice zmínil konci ledna, avšak v té době nebyl známý jeho kompletní a finální obsah. V průběhu měsíce ledna naopak britský premiér zdůrazňoval, že je brzy na to rozhodovat o tom, které restrikce by měly být zrušeny a kdy. S plánem samotným přišel premiér až v posledním únorovém týdnu.

Vít Rakušan

(…) testovací centra. V Kolíně jsme tento týden otevřeli další.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
Oblastní spolek Českého červeného kříže Kolín ve spolupráci s vedením města otevřel 12. března 2021 v Kolíně už druhé odběrové místo pro antigenní testování na onemocnění covid-19. Starostou Kolína je člen Starostů a nezávislých Michael Kašpar.

V pátek 12. března otevřel oblastní spolek Českého červeného kříže Kolín ve spolupráci s městem už druhé odběrové místo pro antigenní testování na onemocnění covid-19. Pro veřejnost je otevřené od pondělí do pátku od 12:00 do 19:30 a v sobotu pak od 9:00 do 19:30.

Starostou města Kolín se v roce 2019 stal Michael Kašpar. Nahradil právě Víta Rakušana, který dal přednost poslaneckému mandátu a pozici předsedy hnutí Starostové a nezávislí před starostováním ve středočeském městě. V komunálních volbách v roce 2018 získala strana Změna pro Kolín, za kterou kandidovali oba politici a která sdružuje nezávislé kandidáty a členy STAN, 62,81 procent hlasů a z 27 mandátů jich obsadila 21.

Závěrem dodejme, že Vít Rakušan poněkud nepřesně v pondělí 15. března uvedl, že k otevření testovacího centra došlo „tento týden“. K otevření však došlo o tři dny dříve v pátek 12. března, tedy v minulém týdnu. I přes tuto drobnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Na počátku třeba pan ministr Blatný navrhoval opatření, aby lidé mohli chodit pouze 1 km od svého bydliště do přírody.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Neověřitelné
Ministr vnitra Hamáček označil návrh na omezení volného pohybu na 1 kilometr od místa bydliště za pracovní návrh Ministerstva vnitra. Zda tento návrh zástupcům opozice na jednání 26. února 2021 představil ministr Blatný, se nám nepodařilo vyloučit ani potvrdit.

Návrh na omezení pohybu na 1 kilometr od místa bydliště se poprvé objevil 26. února 2021 na jednání zástupců vlády s opozicí, které předcházelo 88. schůzi Poslanecké sněmovny. Informace, že vláda plánuje tímto způsobem omezit volný pohyb, se hned po jednání dostala do médií. Podle Jana Hamáčka se jednalo o pracovní verzi Ministerstva vnitra. „My jsme jednu z těch verzí představili dneska ráno na té poradě a už je v médiích, že Ministerstvo vnitra chce omezit pohyb na kilometr od bydliště. Ano, byla to jedna z pracovních verzí," uvedl.

Na samotné schůzi pak takovéto omezení označil ministr Hamáček za „velmi razantní a velmi tvrdé“ a po debatě s opozicí představil místo něj návrh na omezení pohybu v rámci katastrů jednotlivých obcí.

Ministr Hamáček označil původní pracovní návrh za návrh Ministerstva vnitra a Jan Blatný se k němu na schůzi nevyjádřil. Výrok Víta Rakušana nicméně hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo vyloučit ani potvrdit, že by na poradě předcházející schůzi Poslanecké sněmovny návrh představil právě ministr Blatný.

Vít Rakušan

Na nutnost testování (ve firmách, pozn. Demagog.cz) jsme jako opozice skutečně upozorňovali tři měsíce.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
První zmínky o testování ve firmách ze strany opozice se objevují již v průběhu listopadu 2020, další doporučení pak v lednu a únoru. Vláda schválila povinnost testování zaměstnanců až 1. března 2021.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na svém Twitteru zmiňuje náhradu nákladů na testování ve firmách již 10. listopadu 2020. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) pak uvádí potřebu zajistit finanční podporu pro dobrovolné testování na pracovištích 23. listopadu 2020.

V lednu pak Anticovid tým fungující v rámci koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) představil 6. ledna 2021 další ze svých doporučení vládě. V jednom ze šesti bodů se zde objevuje i téma hromadného testování zaměstnanců větších firem.

Hromadné testování ve firmách se však v obecnější diskuzi objevuje častěji až na konci ledna a v únoru. Z počátku pouze na bázi doporučení zaměstnavatelům, později jako povinnost. V těchto doporučeních se však přesné údaje o tom, jaká by měla být spodní hranice počtu zaměstnanců pro povinné testování, nevyskytují. Piráti a STAN pak na testování ve firmách upozorňovali např. na schůzi Sněmovny na konci února. Již v říjnu pak Piráti navrhovali zavést tzv. pool-testing, který se mimo jiné dá použít i ve firmách, avšak zde ze strany Pirátů nešlo o snahu zavést testování ve firmách, jako spíše upozornění na nové metody testování. 

Vláda schválila povinné testování ve firmách 1. března 2021 s účinností odstupňovanou podle počtu zaměstnanců.

Lubomír Zaorálek

My jsme země, která vysoce testuje. Když se díváte na ty žebříčky, (…) když nepočítám Maltu a podobný, ale dneska jsme opravdu země, která masivně testuje.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
Česká republika měla začátkem března šestý nejvyšší počet provedených testů v přepočtu na obyvatele v rámci členských států EU. Dodejme, že Malta testovala v nižší míře než ČR.

Podle posledních dat (.xlsx, k 17. březnu) zveřejněných Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) provedla Česká republika na začátku března letošního roku šestý nejvyšší počet testů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel z 27 členských států Evropské unie.

Co se týče druhého březnového týdne, byla Česká republika rovněž na šestém místě v denním počtu provedených testů na 1 000 obyvatel. Dodejme, že 12. března se Česká republika posunula na čtvrté místo, jelikož Kypr a Lucembursko k tomuto datu nemají aktualizované údaje. Malta se v obou případech vyskytuje v pořadí až za ČR.

Je tedy pravdou, že Česká republika vysoce testuje, neboť se v rámci EU pohybuje na šestém místě, co se týče počtu provedených testů na 100 000, respektive 1 000 obyvatel. Před ČR se přitom umístily některé menší evropské státy, byť Malta je v pořadí až za Českem.

Lubomír Zaorálek

My jsme řekli, ve Sněmovně to zaznělo z úst různých představitelů politických, vládních, že to je dobrovolné (očkování, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 15. března 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
O dobrovolnosti očkování mluvili ve Sněmovně premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný i poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Dobrovolnost je ukotvena také v důvodové zprávě zákona o distribuci očkování proti onemocnění covid-19, který už byl i vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Na 72. schůzi Poslanecké sněmovny se dle stenozáznamů hovořilo o dobrovolnosti očkování proti covidu-19. Konkrétně se o tématu mluvilo 3. prosince 2020 v rámci ústních interpelací na předsedu vlády Andreje Babiše. Babiš potvrdil, že očkování bude dobrovolné a pro všechny občany zdarma.

Očkování proti onemocnění covid-19 bylo v Poslanecké sněmovně tématem také 4. prosince, kdy Sněmovna projednávala a zrychleně schválila vládní návrh zákona o distribuci očkování proti onemocnění covid-19 (.pdf). V důvodové zprávě k návrhu zákona (.pdf, str. 7) se uvádí, že očkování bude dobrovolné a hrazené ze zdravotního pojištění.

K vládnímu návrhu zákona předložila Karla Maříková pozměňovací návrh (.docx). Doplňme, že předkladatelů tohoto pozměňovacího návrhu bylo celkem 17 (.docx, str. 3–4). Jednalo se o celý poslanecký klub SPD vyjma Jaroslava Foldyny a Jany Levové, kteří se k návrhu nepřipojili. K vládnímu návrhu zákona předložil pozměňovací návrh (.docx) taktéž Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová

Oba návrhy by dobrovolnost očkování a zákaz diskriminace neočkovaných zakotvily výslovně. Ministr zdravotnictví Blatný označil pozměňovací návrhy za nadbytečné, protože podle něj zákon nijak nezpochybňuje dobrovolnost očkování. Ani jeden pozměňovací návrh nebyl schválen, návrh poslankyně Maříkové neprošel jen o jeden hlas.

Ve stejný den se k tématu vyjádřil také Vlastimil Válek z TOP 09 slovy „podstatné je, že vakcína bude dobrovolná“ nebo Stanislav Grospič z KSČM, který uvedl „my se tady bavíme o zákonu, který v podstatě primárně stanovuje, že ta vakcinace bude dobrovolná“.

Také poslanec Zdeněk Ondráček z KSČM zmínil dne 22. prosince v rámci 78. schůze Poslanecké sněmovny, že nerozumí, proč se mluví o povinném očkování, když „přece jsme přijali zákon, kde je jasně sděleno, že očkování je na základě dobrovolnosti“.

Doplňme, že i podle Národní strategie očkování proti nemoci covid-19 (.pdf), kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností ČLS JEP a Národní imunizační komisí ČR, by mělo být očkování proti covid-19 dobrovolné (str. 12).

Také Evropská komise je toho názoru, že očkování má být dobrovolné a že rozhodnutí nenechat se očkovat nemá být důvodem k diskriminaci. Podobný názor pak vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová či maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Možnost, že by vakcinace byla povinná, vyloučil i tehdejší italský premiér Giuseppe Conte. Také představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) říkají, že lepší než zavádět očkovací povinnost je lidem vysvětlit výhody, které očkování přináší.

Abychom to shrnuli, Lubomír Zaorálek správně uvádí, že na půdě Poslanecké sněmovny se různí vládní představitelé a představitelé politických stran vyjádřili k tomu, že očkování proti covidu-19 je dobrovolné. Byl mezi nimi premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. K tématu se vyjádřili rovněž poslanci Zdeněk Ondráček, Vlastimil Válek nebo Stanislav Grospič. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek

900 lidí na ventilátorech plicních a 1 800 lidí na jednotkách intenzivní péče v průměru.
Události, komentáře, 15. března 2021
Koronavirus
Pravda
Na jednotkách intenzivní péče bylo 14. března 2021 s covidem-19 hospitalizováno 1 831 pacientů. Na umělou plicní ventilaci (UPV) bylo připojeno 947 lidí.

Podle dat (.json) Ministerstva zdravotnictví (dostupných k 17. březnu 2021) bylo ke 14. březnu na jednotkách intenzivní péče (JIP) hospitalizováno 1 831 pacientů s covidem-19. Na umělou plicní ventilaci (UPV) bylo připojeno 947 lidí.

Dodejme, že používáme počty hospitalizací za 14. březen vzhledem k tomu, že v době výroku se jednalo o aktuální data.