Demagog.cz

Koho budou volit Vaše plíce?

Koho budou volit Vaše plíce? Tento provokativní název měla debata pořádaná obecně prospěšnou společností Čisté nebe, která se konala 25. září v Ostravě. Jak již samotný název napovídá, hlavním tématem této diskuze byl stav ovzduší v Moravskoslezském kraji. Divákům se přestavilo šest regionálních lídrů politických stran (ČSSD, ODS, KSČM, SPOZ, SZ, Piráti). 

Problematika kvality ovzduší v kraji byla diskutována z různých úhlů. Mluvilo se o kompetencích samotného kraje, o možné pomoci státu, o jednotlivých znečišťovatelích i o receptech jednotlivých stran na zlepšení současného stavu. 

Ověřili jsme
Jiné ze dne 25. září 2012

50 ověřených výroků

Miroslav Novák

Miroslav Novák

K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany. !

Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."

Lukáš Černohorský

Lukáš Černohorský

...za pár let má začít platit uhlíková daň... !

Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Schubert

Martin Schubert

...jak my máme i ve volebním programu, tak chceme řešit i snížení věkové hranice, co se týče seniorů, právě pro veřejnou dopravu zdarma. !

Výrok Martina Schuberta je hodnocen jako pravdivý, neboť volební program jeho strany obsahuje slib, o kterém lídr Zemanovců v kraji mluví.

SPOZ ve volebním programu ke krajským volbám 2012 v Moravskoslezském kraji žádný takový závazek nemá. Zemanovci na svém webu uvádějí: " BEZPLATNÁ, resp. zvýhodněná veřejná doprava seniorům nad 65 let". Jak vyplývá z ceníku jízdného (.pdf) Dopravního podniku města Ostravy, v současné době mají bezplatnou dopravu pouze občané nad 70 let, návrh SPOZ tedy představuje značnou změnu.

David Sventek

David Sventek

...nízkoemisní zóny byly nabídkou pro města. To jenom opakuju, pokud to nebylo pochopeno. A záleží na tom městě, jestli si rozhodne, jestli ji využije, nebo nevyužije. !

Podle zákona č. 288/2011 mají města možnost vymezit určitá místa jako nízkoemisní zóny, což jsou zóny omezující vjezd vozidlům na základě výše jejich emisí. Tyto zóny zvažuje zavést 6 obcí v rámci Moravskoslezského kraje a budou tak moci učinit od října 2013, umožní jim to nařízení vlády.

Výrok je pravdivý vzhledem k tomu, že rozhodnutí zavést emisní zóny skutečně závisí na rozhodnutí města.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Víte přátelé, kde v Moravskoslezském kraji umírá nejvíce lidí na rakovinu? Kde je nejvíce nádorových onemocnění? Je to v Bruntále. !

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Dle grafů na str. 12 materiálu Hodnocení vlivu na veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 (.pdf) , standardizovaná úmrtnost mužů na nádory v okrese Bruntál byla nejvyšší v celém kraji pouze v určitých letech, u žen pak byla v r. 2010 úmrtnost dokonce nejmenší v celém kraji. V r. 2010 tedy na tom byla u mužů hůře Opava, Ostrava, Nový Jičín i Karviná, u žen pak Opava, Ostrava, Nový Jičín, Karviná i Frýdek-Místek.

Novější materiály se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Pavla Brady

Pavla Brady

Především proto, že doprava by byla přes celý kraj. Je navržena kamióny, což považujeme za naprosto nevyhovující a ještě by přidalo emise. (doprava plánovaná u projektu výstavby spalovny) !

Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.

Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.

Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.

Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.

Josef Babka

Josef Babka

Pan Lukša a ten tam byl z dvaceti pěti zastupitelstev asi šestkrát, jo. !

Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.

Josef Babka

Josef Babka

Rozpočtové prostředky, se kterými (kraje) disponují, jsou neustále ve vztahu ke kraji a Moravskoslezskému kraji zvlášť, nižší a nižší.

Na základě dohledaných výší celkových příjmů Moravskoslezského kraje a také informací o stavu rozpočtových příjmů jednotlivých krajů je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku jsou použity závěrečné účty Moravskoslezského kraje za roky 2008, 2009, 2010 a 2011 a také návrh rozpočtu pro rok 2012.

RokCelkové příjmy kraje 200816,36 mld.200917,29 mld.201016,07 mld.201116,79 mld.201215,99 mld.

Jak vyplývá z těchto informací, celkové finanční prostředky, se kterými kraj hospodaří, se skutečně meziročně mění. Není však pravdou, že by klesaly neustále, např. mezi roky 2008 a 2009 a pak také 2010 a 2011 došlo k nárůstu celkových příjmů Moravskoslezského kraje.

18. září 2012 vydal server První zprávy informaci, která popisuje finanční situaci krajů. Konkrétně uvádí: "I přestože daňové příjmy klesly, celkové příjmy nominálně vzrostly mezi lety 2008 a 2011 o 3,4 % (cca 4,492 mld. Kč). Příjmy vzrostly u všech krajů s výjimkou Ústeckého, kde došlo k poklesu příjmů o 3,7 %. Pro rok 2012 očekávají krajští rozpočtářiv porovnání s rokem 2011 výrazný pokles příjmů (o 8,561 mld. Kč). Oproti roku 2008 tak očekávají pokles celkových příjmů o více než 4 mld. Kč. Růst celkových příjmů v porovnání 2008 a 2011 je dán růstem transferů. V roce 2008 tvořily transfery po konsolidaci 77,423 mld. Kč. V roce 2011 to bylo už 85,884 mld. Kč. Tento ukazatel fakticky naznačuje závislost krajských rozpočtů na dalších veřejných rozpočtech (především státních prostředcích a prostředcích EU)."

Jelikož neklesají příjmy Moravskoslezského kraje kontinuálně a také kraje obecně v posledních letech neměly pouze propad příjmů, se kterými následně mohly disponovat, je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Josef Babka

Josef Babka

...rozpočet kraje je nějakých 21 miliard a z toho jenom 4,5 miliardy je ze zbylých daní...

Na základě informací z návrhu rozpočtu (jeho úpravy v květnu 2012) hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Rozpočet Moravskoslezského kraje na rok 2012 nedosahuje výše 21 miliard, jak říká Josef Babka. Po květnové revizi je ve výši 15 996 930 000. V rozsahu daňových příjmů se Josef Babka více blíží pravdě, ty dosahují 4 462 524 000.

Martin Schubert

Martin Schubert

Já než jsem tady šel, tak jsem si přečetl podrobně všechny rozhovory všech tady zúčastněných, teda i těch, kteří se nedostavili, a dospěl jsem k závěru, že možná kromě Strany zelených máme všichni na to absolutně stejný pohled. (na problematiku znečišťování ovzduší v kraji)

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

David Sventek

David Sventek

My jsme v Občanské demokratické straně dlouho vážili a volili priority našeho programu a jsou tři, a jedna z těch tří největších priorit, je právě čistější Moravskoslezský kraj.

Výrok je pravdivý. Volební program ODS (.pdf) pro krajské volby v Moravskoslezském kraji s názvem Nová cesta vpřed obsahuje tři priority a to " Vzdělanější, podnikavější a (zmíněný) čistější Moravskoslezský kraj."

David Sventek

David Sventek

...5 miliard korun, které teď míří na vyčištění těch velkých komínů...

Tisková zpráva Ministerstva životního prostřední i výzva OP Životní prostředí to potvrzují.

Tvrzení Davida Sventka zřejmě vychází z nedávné tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP): podle té "ministerstvo poskytne dalších 5 miliard korun z fondů Evropské unie, které pomohou snížit emise na Ostravsku".

Má jít o výsledek výzvy v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí. Není zde sice uvedeno, že projekty žadatelů byly schváleny, tedy že podpora bude skutečně čerpána, ale prostředky na Ostravsko skutečně "míří".

Tato zpráva přitom odpovídá 36. výzvě MŽP, která měla rozdělit podporu ve výši nejvýš 5 miliard korun mezi projekty "v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek", které spočívají v "rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek".

To vše odpovídá výroku Davida Sventka.

Dodejme, že v seznamu schválených projektů (.xls, aktuální k 17.září 2012) na webu OP Životní prostředí dosud tyto projekty uvedeny nejsou.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.

Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.

Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.

Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.

Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.

Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Nám se podařilo vykomunikovat s Ministerstvem životního prostředí možnou míru podpory ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí nám k odprášení průmyslových aglomerací v rámci Moravskoslezského kraje.

Tento výrok potvrzuje tisková zpráva "Moravskoslezský kraj rozdělí miliardy na čistší vzduch" uveřejněná na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.

Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.

Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

A vrátím - li se k těm integrovaným povolením, tak náš závazek je, že do dvou let, tzn. do roku 2014 vydá krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti, v rámci výkonu státní správy integrovaná povolení, která budou respektovat, respektive bude v nich obsažena, evropská směrnice, která v této chvíli ještě není součástí českého právního řádu a která hovoří o tom, že v hutním průmyslu a energetice, když to zobecním, je potřeba instalovat nejdokonalejší dostupné technologie právě v oblasti ochrany ovzduší.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.

Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Tou druhou oblastí, kde kraj má pravomoci v té samosprávní činnosti, jsou lokální topeniště.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj ve spolupráci s MŽP realizuje projekt tzv. kotlíkových dotací určený k výměně neekologických kotlů. V rámci ochrany ovzduší vykonává kraj např. zprávu poplatků za znečištění ovzduší, stanovuje podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění, vydává závazné stanovisko k jejich umístění, informuje občany a vydává varování v případě překročení prahových hodnot znečištění.

Lukáš Černohorský

Lukáš Černohorský

Co se týče třeba i ostravské dálnice, kam by se dala odvést velká část dopravy - jsme jediné město, které si platí - má vlastní známku - a to projíždíme v podstatě skoro skrz město.

Úsek dálnice, procházející městem Ostrava, nepatří mezi zpoplatněné.

Mapa zpoplatněných úseků Ředitelství silnic a dálnic ČR (.png), jejich seznam Státního fondu dopravní infrastruktury, či seznam Ministerstva dopravy jednoznačně uvádějí, že (ode dne 1.ledna 2012) úsek dálnice, procházející městem Ostrava (od exitu 354 dál) není zpoplatněn.

Je to sice výsledkem relativně nedávné změny (loni se o ní zmínilo např. Idnes.cz), výrok Lukáše Černohorského je nicméně nepravdivý. Dodejme, že i kdyby "si Ostrava platila", byla by v podobné situaci, jako např. Brno, kde zpoplatněný úsek také vede "v podstatě skoro skrz město".

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Ale problém našeho regionu nejsou oxidy síry ani oxidy dusíku, jsou to problémy s prachem, nebo chceme-li tuhými znečišťujícími látkami.

Tento výrok je pravdivý, neboť jej potvrzují např. webové stránky Ministerstva životního prostředí v sekci věnované Moravskoslezskému kraji, které označují nadlimitní zatížení tuhými znečišťujícími látkami jako největší problém ovzduší v regionu. Další zdrojem mohou být zveřejněná měření (.pdf) Oddělení ochrany ovzduší pobočky ČHMÚ Ostrava.

David Sventek

David Sventek

To, co jsem zmínil na začátku, to je aktivita, která se podařila a my jsme blízko k dojednání, abychom zase z evropských peněz, které teď přispívají na ty velké komíny, tak abychom dostali prostředky na to, aby mohly autobusy přejít od nafty k CNG a k elektřině. Máme rozjednánu miliardu korun, která zatím zůstává ve 2. prioritní ose Operačního programu životní prostředí k dispozici.

V aktuálním přehledu finanční podpory a podpořených projektů v 2. prioritní ose Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí jsou aktuální pouze 3 projekty, z nichž ani jeden neodpovídá modernizaci autobusové dopravy (Zateplení komunitního centra Paskov; Výměna energetického zdroje VOŠ DAKOL a SŠ Dakol; Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice). Nicméně nemůžeme potvrdit či vyvrátit, zda jsou v Moravskoslezském kraji aktuálně rozjednány některé jiné projekty, z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pavla Brady

Pavla Brady

Je to určitě i o tom vybudovat záchytná parkoviště, která třeba v Opavě nejsou, takže my máme třeba velký průjezd Opavou těch aut, chybí nám obchvat, který se dlouhodobě řeší, takže máme tranzitní dopravu velmi vysokou.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v současnosti v Opavě skutečně neexistuje záchytné parkoviště typu park and ride jako například v Praze. Dopravní situace v Opavě stále není vyřešena, přestože letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat.

První část severního obchvatu byla dokončena v roce 2009, s realizací druhé části se začne patrně nejdříve v roce 2013. "Opavě by měla definitivně ulevit až třetí část severního obchvatu. Na ni však peníze také chybějí. Hovoří se dokonce až o termínu 2025."

Intenzita dopravy v Opavě podle sčítání ŘSD ČR - legenda zde.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Existuje trasa dále směrem Bruntál - Krnov, která by nepřejížděla přes Opavu. A to je obrovský apel Moravskoslezského kraje na zodpovědné instituce, především Ministerstvo dopravy a státní fond dopravní infrastruktury, protože paní náměstkyně mně potvrdí, že Moravskoslezský kraj je jediný, který v těch posledních letech investoval do části jižního obchvatu, který tu problematiku nevyřeší, a poskytl městě Opavě na projektovou dokumentaci na výstavbu severního obchvatu.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dosavadní část obchvatu Opavy byla financována z peněz kraje, města a ze strukturálních fondů EU. Celková částka, kterou kraj zatím poskytl, činí 176,5 mil. Kč z celkových 573 mil.

Česká televize: " Investorem je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady na stavbu dosáhly 573 milionů korun. Město poskytlo 31,5 milionu korun a částkou 365 milionů přispěla ze svých programů Evropská unie. Zbývající peníze uvolnil kraj. "

Ve směru Opava - Bruntál se jedná o silnici č. 11 a ve směru na Krnov č. 57. (viz mapa) Obchvat Opavy by měl výrazně omezit tranzitní dopravu v centru města. Část severního obchvatu stojí od roku 2009 a letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat. Konečné vyřešení dopravní situace je však podmíněno dokončením celého obchvatu. (viz článek ČT)

Lukáš Černohorský

Lukáš Černohorský

Co se týče třeba Opavy, tak tam dvě třetiny hlavních cest prochází právě skrz centrum města.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.

V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".

Lukáš Černohorský

Lukáš Černohorský

Výborným příkladem může být třeba Frýdek-Místek, kde si koupíte kartu (na MHD - pozn. Demagog.cz) za 299 korun a potom roční jízdné je jedna koruna. Přímo na jejich stránkách se můžete podívat, že se jim zvedá počet cestujících, ale náklady na městskou hromadnou dopravu, co se týče dotací z města, vychází zhruba stejně.

Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy. Na těchto stránkách se také jasně píše, že v roce 2010 uhradilo město společnosti ČSAD Frýdek-Místek a.s. prokazatelné ztráty 33 milionů korun. V roce 2011 to pak bylo ještě o 33 milionů více, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. Počty cestujících skutečně rostou. Tržby za prodej karet klesají - v roce 2010 to bylo 23 700 511 korun, v roce 2011 17 589 861. Lze také očekávat, že dojde k jejich dalšímu propadu - mimo jiné i kvůli tomu, že řada lidí už karty vlastní a v dalších letech tedy budou muset koupit pouze kupón za 1 korunu. Je tedy pravděpodobné, že město bude muset ztráty ve větší míře sanovat dotacemi. Informace, kterou tedy uvádí Lukáš Černohorský, se vztahuje k situaci, která se týká pouze jednoho roku. I přes tuto výhradu je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť zdroj ze stránek samotného města konstatování lídra Pirátů potvrzuje.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Je to zakázka Ministerstva průmyslu České republiky. ("Ostravské laguny")

Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.

Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

A když jsme u integrovaného povolení, tak v této chvíli, je to asi půl až tři čtvrtě roku zpět, chtěl dodavatel, tuším se jmenuje Sdružení Čistá Ostrava, hlavní dodavatelem toho sdružení je skupina GEOSAN GROUP, prodloužit integrované povolení, aby ten mezisklad mohl zůstat na těch Fifejdách po dobu dalších 24 měsíců.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Nikdo z nás neseděl nikdy v životě ve státní exekutivě ani poslanecké sněmovně...

Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.

V rámci této debaty diskutovali:

Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Vychází z údajů České inspekce životního prostředí především. První je, dámy a pánové: hodnoty prachu v Moravskoslezském kraji od let 1970 do roku letošního. Vidíme, že v roce 1970 byly hodnoty prachu v našem regionu ve výši 325 000 tun, dnes je to cirka 5 tisíc tun...

Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

...za těch posledních devět let, kdy kraje mají pravomoc vydávat integrovaná povolení, se množství prachu v průmyslu snížilo o 2 000 tun.

Výrok náměstka Nováka hodnotíme na základě dohledaných informacích o prachových emisích od roku 2003 jako pravdivý.

Integrovaná povolení mají kraje pravomoc vydávat skutečně od roku 2003, a to na základě zákona 76/2002 Sb.

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje o TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velké zdroje znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění4,994,83,863,844,323,352,592,84

I přes skutečnost, že jsme nedohledali údaje za rok 2011, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý, neboť snížení o 2 tisíce tun u daného druhu a zdroje znečištění bylo dosaženo již v roce předchozím.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.

Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

...jeden rodinný domek na základě experimentálního měření Vysoké školy báňské vyprodukuje - pokud topí správně uhlím, bez těch odpadků podotýkám - zhruba 120 kg prachu.

Na základě studie Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory, kterou vypracovala Vysoká škola báňská v Ostravě na zadání Ministerstva životního prostředí ČR, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Studie (.pdf) je zveřejněna na stránkách ministerstva životního prostředí. Na straně 14, v tabulce č. 9 najdeme informace o produkci prachu z jednoho domu v kilogramech za rok. Údaje se liší podle použitého paliva a typu spalovacího zařízení. Ani jeden z údajů neodpovídá Miroslavem Novákem zmíněným 120 kg. Všechna čísla jsou výrazně menší, až na jednu možnou kombinaci - v případě, že má dům prohořívací kotel a spaluje hnědé uhlí, vyprodukuje za rok 249 kg prachu.

Pavla Brady

Pavla Brady

Když se ovšem podíváme na jednotlivá města, pak ty velké zdroje (znečištění), mezi které patří i ten Mittal jsou zásadní pro Ostravu a Frýdek-Místek. V ostatních městech včetně Opavy a Nového Jičína, tak právě ty malé a střední zdroje převažují.

Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).

Pavla Brady

Pavla Brady

Když jsem mluvila o smogové situaci v Opavě, tak my tam nemáme žádné velké znečišťovatele a zásadní zdroj byly právě lokální topeniště a vliv z Polska.

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Josef Babka

Josef Babka

...na prvním místě ArcelorMittal prostě je přes všechna ta opatření, která přijala tato fabrika. (podle výroku by tedy měl být největším znečišťovatelem v kraji)

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Podle souhrnné zprávy (pdf.) neziskové organizace Arnika vycházející z dat Integrovaného registru znečištění za rok 2010 byla provozovna Arcelor Mittal znečišťovatelem č. 1 hned v několika sledovaných látkách. Jsou to následující: rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky, skleníkové plyny, dioxiny a emise prachových částic.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Je to z dat Českého statistického úřadu od posledního sčítání obyvatel před dvěma lety. Přátelé budete překvapeni, já ho znám 14 dnů. Budete překvapeni. Moravskoslezský kraj v rámci obcí s rozšířenou působností - v první desítce je pět obcí z našeho regionu s největší hustotou lokálních topenišť na jeden kilometr čtvereční. Orlová a Bohumín dokonce na prvních dvou místech z celé České republiky.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme jako pravdivý. Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z března 2011 o hustotě lokálních topenišť nehovoří, avšak vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza si nechal na základě tohoto sčítání lidu vypracovat statistiky, která tyto data poskytují. Informuje o tom například iDnes.cz či Denik.cz.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Chci říci, že jedním ze zásadních bodů programu sociální demokracie v Moravskoslezském kraji je zákonodárná iniciativa, na základě které poplatky, které jsou zaplaceny v místě svého vzniku se do něj mají vrátit a mají být příjmem krajským rozpočtům.

Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.

Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Prodloužená Rudná je stavba, která je v gesci státu, která je v řádu několik miliard korun.

Náměstek Novák mluví o výstavbě komunikace, která by propojila Rudnou s nově vybudovanou částí silnice I-11 (směr Opava). Bližší, byť stručné informace poskytuje např. Ředitelství silnic a dálnic ČR (.pdf), které je objednatelem stavby (stavba je tak "v gesci státu", tedy této státní příspěvkové organizace), jejíž smluvní cena je necelých 2,5 mld. korun.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.

Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.

Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

A kraj se svými 4,25 až 4,5 miliardami daňových výnosů, kdy jenom dopravní obslužnost, to znamená placení veřejné dopravy meziměstské, na železnici a silnici stojí cirka 1,25 miliardy...

Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.

Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.

Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.

I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.

Martin Schubert

Martin Schubert

Problém jednak je v tom, že ty emisní normy jsou tam určitě pětkrát nižší (v České republice oproti Polsku).

Výrok Martina Schuberta hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru iDnes.cz má například hutnická firma ArcelorMittal Poland pro nejprašnější provoz aglomerace spékání rud od polských úřadů ustanoven emisní limit pro prach ve výši 100 mg/m3, zatímco v případě ArcelorMittal Ostrava jde pouze o 20 mg/m3.

Přesto, že tento konkrétní případ porovnání sedí, nemůžeme stoprocentně garantovat validitu výroku vzhledem k jeho rozsahu pro celou zemi.

Martin Schubert

Martin Schubert

Proběhlo další jednání za účasti pana ministra Chalupy a pana hejtmana přímo ve Varšavě (k problematice emisí z Polska).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.

Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.

Josef Babka

Josef Babka

A chtěl bych jednoznačně dementovat, že koalice na kraji je ČSSD, KSČM a TOP09.

Výrok Josefa Babky je pravdivý, v Moravskoslezském kraji podle dohledaných informací skutečně nefunguje koalice ČSSD KSČM TOP 09, ale pouze koalice vítězné sociální demokracie s komunisty.

Do Zastupitelstva kraje bylo zvoleno celkem 31 členů ČSSD, 18 členů ODS, 11 členů KSČM a 5 členů KDU-ČSL. Složení Rady je podle stránek Asociace krajů 8 ku 3 ve prospěch sociální demokracie. TOP 09 (jejímž zástupcem je v Zastupitelstvu dřívější lidovec Pavol Lukša) do krajské koalice nepatří. Ještě jako člen KDU-ČSL v roce 2008 nabídku trojkoalice od sociální demokracie odmítl.

Miroslav Novák

Miroslav Novák

Spalovna nebo chceme-li, správný název je zařízení pro energetické využití odpadů, je v podstatě zařízení, které místo klasických fosilních paliv, jako je například černé uhlí v lokalitě Karviné-Barbory, používá k výrobě tepla a elektrické energie směsný komunální odpad. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím, přičemž emise, to znamená stejné množství vyrobeného tepla, které jsou vypouštěny do ovzduší, jsou mnohonásobně nižší než u klasických černouhelných či hnědouhelných tepláren.

Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.

David Sventek

David Sventek

Dneska je ten projekt de facto zastaven, protože Evropská komise mu nepřiznala onu 40% podporu, jak bylo žádáno, ale pouze 21% podporu. (projekt spalovny)

Výrok odpovídá informacím uvedených v médiích.

Projekt spalovny v Karviné (oficiálně Krajské integrované centrum na energetické využívání odpadů - KIC) byl skutečně odložen o cca. 1 rok kvůli neschválené podpoře ze strany Evropské komise, informovala o tom např. Česká televize. Podle vyjádření mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánové pro Karvinský deník chtěla Komise na stavbu přispět opravdu "pouze" 20 % místo plánovaných 40 %. Na základě tohoto hodnotíme výrok jako pravdivý.