Nespeciální vydání Otázek se aktuálně věnovalo kauze otrav methanolem. Hlavní část a celá první hodina byla věnována diskuzi odborníků a politici přišli až v druhé části. Nejprve se ke krizi a pohotovosti reakce zdravotnických služeb vyjádřil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09) a jeho stínová kolegyně Soňa Marková (KSČM). Probírala se akceschopnost krizového štábu a průběh celé kauzy, ale došlo i na VZP. Na závěr otázek krátce vystoupila ministryně kultury Alena Hanáková (TOP09), která převážně hovořila o plánech na výběrové řízení na nového ředitele Národního divadla. Jeden faktický výrok přesto z jejích úst zazněl.
Otázky Václava Moravce ze dne 16. září 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)
Tady prostě nebyl 3 desetiletí výraznější problém s otravami metylalkoholem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Například ostravští lékařisice vzpomínají na ojedinělé případy v minulosti, ale jinak média žádný závažnější případ otravy metylalkoholem nezmiňují.
Na druhou stranu, co říct jiného o tom, když krizový štáb vzniká až v momentě, kdy máme 16 mrtvých?
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože krizový štáb vznikl v momentě, kdy na následky otravy methylalkoholem zemřelo 11 osob, jak uvádí zpráva na webových stránkách Vlády.
Při pročtení on-line zpravodajství např. na webu idnes.cz nebo ct24.cz se ve zprávách ze dne 12.9. (tehdy byl zřízen krizový štáb) dozvíte, že 16 lidí zemřelo na otravu methylalkoholem až k 17:33 hod. V době zřízení krizového štábu (cca 11:30) nebyl počet obětí zcela jasný (vzhledem k nutnosti potvrzení příčiny úmrtí), ale z on-line zpravodajství obou serverů jasně vyplývá, že se pohyboval kolem 10.
Soustavně se snižují příjmy do zdravotního pojištění díky zastropování.
Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ve čtvrtek 6. září už jsme měli dva mrtvé a 6 osob podezřelých na otravu metylalkoholem leželo v havířovské nemocnici.
Podle údajů zveřejněných dne 6. září 2012 KŘP Moravskoslezského kraje, bylo v období od 1. září do 6. září 2012 v NsP Havířov hospitalizováno celkem šest osob s podezřením na otravu Metylalkoholem. Z těchto šesti lidí k datu 6. září 2012 dva zemřeli a tři byli ve vážném stavu. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož postižených osob bylo šest a nikoli osm, jak vyplývá z výroku
Krizový štáb vznikl až 12. září.
Výrok Soni Markové jsme vyhodnotili jako pravdivý, a to na základě tiskové zprávy, kterou naleznete na webových stránkách Vlády ČR. Tato tisková zpráva z 12.9. 2012 11:37 uvádí: "Vláda dnes ustanovila dočasný krizový štáb, který okamžitě začal zasedat."
Já si vzpomínám na minulé volební období, kdy byla snaha zrušit zdravotní ústavy, omezit hygienické ústavy a tak dále. Finančním prostředky byly dávány menší a stále se říkalo, že vlastně je tolik nepotřebujeme. V tomto volebním období to bylo dokonáno, zdravotní ústavy byly reorganizovány.
V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.
Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)
Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)
Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:
" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)
Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)
Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.
V souvislosti s kauzou IZIP jsem i já vyzvala pana ředitele Horáka (ředitel VZP, pozn.), aby odstoupil.
Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.
6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."
Správní rada (VZP, pozn.) vyzvala pana ministra několikrát, aby s ní jednal právě o věcech, které se týkají zdravotní pojišťovny a on tak neučinil, nemá si s náma prý co říct.
Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.
Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.
Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.
Zmrazily se platby za státní pojištěnce.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
Všeobecná zdravotní pojišťovna se stará o 6 milionů pacientů.
Tento výrok označujeme jako pravdivý. Podle Výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) pro rok 2011 byl počet pojištěnců k 31.12. 2011 - 6 247 532 což představovalo 60 procent z jejich celkového počtu 10 405 788. Aktuálnější údaje se nám bohužel nepodařilo zjistit.
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
První setkání bylo již v dubnu, kdy jsme se setkali se zástupci ať už divadel, novinářů, teatrologů, kde jsme diskutovali o podobě vlastně výběrového řízení.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministerstvo kultury, osobní stránky ministryně ani zpravodajské servery se o podobné schůzce nezmiňují - Hanáková ostatně sama neupřesnila, které konkrétní osobnosti má na mysli.
Ministryně Hanáková v polovině dubna překvapila, když v den uzávěrky přihlášek na šéfa Národního divadla řízení zrušila. Zdůvodnila to údajně neuspokojivými výsledky tenkrát nekompletního auditu fungování instituce. Právě v té době Hanáková slibovala širší diskusi s odbornou veřejností, která původní nastavení řízení kritizovala - odborníkům se nelíbilo například to, že ministerstvo odmítalo zveřejnit jména členů výběrové komise, padla i obvinění, že je řízení na míru ušité jednomu kandidátovi.
Zákon o Národním divadle, který Hanáková v OVM zmínila, by měl být hotov v roce 2013. Měl by transformovat Národní divadlo z příspěvkové organizace ve veřejnoprávní instituci. Takové uspořádání by konsolodivalo zatím nejistou pozici ředitele divadla.