Nový ministr zdravotnictví k pandemické situaci

V pondělí 12. dubna 2021 proběhl návrat některých žáků do lavic základních škol. S tím souviselo i testování dětí na covid-19. Je to jedna ze zásadních podmínek Ministerstva zdravotnictví pro to, aby mohly být školy alespoň pro část žáků otevřené. Testování antigenními testy se rozběhlo (.pdf, str. 3) poprvé v pondělí 12. dubna a probíhá dvakrát týdně. Tento režim by pak měl pokračovat i nadále každý týden.

Během prvního dne bylo otestováno celkem 354 648 žáků a 138 766 zaměstnanců školských zařízení. Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě uvádí, že „z testování vyšly nižší stovky pozitivních případů“. O den později podstoupilo antigenní test 17 519 žáků a 10 727 zaměstnanců školských zařízení.

Konkrétně v pražských školách bylo jen za první den (pondělí 12. dubna 2021) otestováno 35 729 žáků a z toho vyšlo 15 pozitivních výsledků. Otestovaných zaměstnanců pak bylo 13 264 a jen pět z nich bylo pozitivních. Podle Víta Šimrala, radního hlavního města Prahy pro oblast školství, bylo z 15 pozitivních žáků potvrzeno metodou PCR 14 případů a z pěti pozitivních zaměstnanců byl potvrzen jen jeden případ. Míra konfirmace tedy byla u žáků 93 %, u zaměstnanců 20 %, celkem 75 %.

Druhé testování minulého týdne proběhlo na pražských školách ve čtvrtek 15. dubna 2021, kdy bylo otestováno 37 892 žáků, z čehož pozitivní výsledek byl potvrzen u 18. Testovaných zaměstnanců ve školách pak bylo 9 979 a pozitivní výsledek mělo pět z nich. Podle Víta Šimrala bylo v ten den u žáků z 18 pozitivních antigenních testů potvrzeno metodou PCR jen 6 případů, tedy 33 %.

Rovněž doplňme, že PCR testy detekují přítomnost virové RNA. Jsou tedy přesné a účinné. Tento druh testů je citlivější než antigenní testování a je schopný odhalit nakažené covidem-19 i předtím, než jsou infekční. Umožňuje tak včasnou izolaci nakaženého. Antigenní testy naopak detekují virové bílkoviny. Odhalují tedy především nemocné na vrcholu infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Z tohoto důvodu nejsou tak citlivé jako standardní PCR testy a mohou vykazovat falešnou negativitu.

Na závěr shrňme výsledky testování v pražských školách v týdnu od 12. dubna 2021. Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila data pouze za pondělí a čtvrtek, kdy probíhala největší část testování. V pondělí bylo metodou PCR potvrzeno 75 % pozitivních antigenních testů žáků a zaměstnanců škol. Ve čtvrtek pak bylo potvrzeno jen 33 % antigenních testů žáků.

Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Zároveň data za čtvrtek 15. dubna pražská hygienická stanice zveřejnila až po půl dvanácté pátečního dopledne. Ministr Arenberger tak pravděpodobně v době konání interview neměl k dispozici data za čtvrtek 15. dubna, jak vyplývá i z jeho dalších vyjádření v rozhovoru.

Předpokládáme tedy, že čtvrteční data ještě ministr neměl k dispozici, a vycházel tudíž z posledních dostupných dat z pondělního testování. Petrem Arenbergerem uvedená „souvztažnost“ 80 % se od 75% míry konfirmace testů z pražských škol liší jen nepatrně, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) na otázku redaktorů serveru iDNES.cz, zda se děti ze tříd druhého stupně základních škol vrátí do lavic do konce školního roku, odpověděl slovy britského premiéra Borise Johnsona – „data, not dates“ (tedy „číselná data, nikoli data kalendářní“). Odkazoval tak na přístup britské vlády k zvládání epidemie a k rozvolňování protiepidemických opatření.

Zmiňovaná slova Boris Johnson uvedl například 17. února 2021 při návštěvě očkovacího centra v jižním Walesu. Tehdy slíbil, že se při rozvolňování protiepidemických opatření bude řídit daty, nikoli datumy a dodal, že je nutné postupovat opatrně. O pět dní později britský premiér představil harmonogram, podle kterého by se ve Velké Británii restrikce měly zmírňovat. 

Na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 12. dubna 2021, vláda schválila usnesení č. 372 (.pdf) o návrhu na vytvoření dotačního programu „na úhradu nákladů na sekvenování vzorků na SARS-CoV-2“. Právě detailní rozbor pomocí sekvenace vzorků, tedy čtením genetické informace viru, podle Ministerstva zdravotnictví „pomáhá odhalovat výskyt nových nebezpečných mutací koronaviru v české populaci“.

Na uskutečnění tohoto záměru vyčlenila vláda finanční prostředky ve výši 161 280 000 Kč (.pdf). Finance budou rozděleny mezi jednotlivá sekvenační centra uvedená v Národní strategii molekulárně-biologické surveillance SARS-CoV-2, tedy ve strategii, která se zaměřuje na sledování změn viru. Uvedená částka by měla laboratořím a dalším pracovištím pokrýt předpokládané výdaje za sekvenace do konce roku 2021.

Návrh na vytvoření dotačního programu pak skutečně předložilo (.doc, str. 5) Ministerstvo zdravotnictví.

Doplňme, že moderní a rychlá metoda tzv. sekvenování nové generace (next generation sequencing), která pomáhá identifikovat jednotlivé mutace viru SARS-CoV-2, umožňuje sekvenovat tisíce až miliony sekvencí současně.

V původním rozhovoru pro iDNES, ze kterého je výrok vybrán, je uvedeno, že „rada jejich pacientů odmítá některé vektorové vakcíny (…)“. Při hodnocení i vzhledem k nalezeným vyjádřením však vycházíme z toho, že se jedná o chybu a mělo být uvedeno „řada jejich pacientů (…)“. To nám na náš dotaz potvrdila také spoluautorka rozhovoru Eva Zahradnická.

Premiér Slovenské republiky Eduard Heger se k vakcíně Sputnik V a důvodům její akvizice vyjádřil během své oficiální návštěvy České republiky. Během tiskové konference dne 15. dubna 2021 pronesl (čas 8:54) toto: „Vakcínu Sputnik V jsme vlastně přinesli na slovenský trh právě proto, že máme v populaci občany, kteří by jinou vakcínu nechtěli, a z důvodu dosažení kolektivní imunity je důležité, abychom měli proočkovaný co největší počet občanů.“

Výrok ministra Arenbergera je tak správnou parafrází jiného výroku premiéra Hegera. Doplňme, že rozhovor s ministrem zdravotnictví byl na iDNES.cz publikován v sobotu před šestou hodinou ranní, a tak lze předpokládat, že byl pořízen již v pátek 16. dubna. Proto je i první část výroku („jak říkal včera slovenský premiér“) pravdivá.

Pro kontext uveďme, že z březnového výzkumu, který na Slovensku iniciovala Slovenská akademie věd, vyplývá, že až 30,6 % z těch, kteří se neplánují nechat očkovat proti covidu-19, by se naočkovat nechalo, pokud by měli k dispozici vakcínu Sputnik V.