Otázky Václava Moravce Speciál - Olomoucký kraj

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.

V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:

"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.

Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.

Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.

Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.

Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.

Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.

Výrok Jany Zwyrtek Hamplové hodnotíme na základě informací z médií a internetových stránek hnutí Nezávislí jako pravdivý.

Dle informací ČTK, které převzaly např. servery ČT24 a FN, podalo hnutí Nezávislí v Olomouckém kraji žádost o milost 30. srpna 2012. Tuto informaci potvrzují také údaje na stránkách hnutí Nezávislí, kde lze nalézt text žádosti a petiční dopis prezidentovi.

Aktuální seznam členů Bezpečnostní rady Olomouckého kraje Pavla Horáka mezi členy tohoto orgánu neuvádí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.

Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť protipovodňová opatření realizovaná Povodím Moravy jsou financována především ze státního dotačního programu Prevence před povodněmi.

O programu obecně: "Program Podpora prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství byl zahájen I. etapou ihned po povodňové katastrofě v r. 2002, v současnosti probíhá II. etapa (2007 – 2013) a v programovém prohlášení vlády (srpen 2010) je vyhlášen záměr pokračovat v preventivních opatřeních přípravou III. etapy (předpokládané na období2014 - 2020)." (.pdf - str. 8)

O aktuálním dotačním programu Prevence před povodněmi II (2007 - 2013).

Nová protipovodňová opatření v Olomouci a Pobečví budou financovány především z dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi III (2014 – 2020). Odkazy obsahují konstatování, že investorem při realizaci těchto projektů je Povodí Moravy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.

V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Tento výrok označujeme jako pravdivý. Nepodařilo se nám sice dohledat veřejně dostupné zdroje o dotačním Programu obnovy venkova v Olomouckém kraji z roku 2010. Avšak všechny uvedené informace byly potvrzeny po námi vzneseném dotazu prostřednictvím emailu Odborem strategického rozvoje, oddělením regionálního rozvoje v Olomouckého kraji (konkrétně jeho pracovníkem Josefem Londou), který zmíněný program spravuje. Přepis se emailové konverzace po souhlasu zmíněného pracovníka zveřejňujeme zde:

Dotaz:

Dobrý den,

pracuji jako analytik v projektu Demagog.cz, který se zaměřuje na ověřování tvrzení, která zazní v politických diskuzích. Ve speciálu OVM z Olomouckého kraje zazněl z úst kandidáta na hejtmana Mariana Jurečky následující výrok, cituji: "V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů."

Je možné z Vašich zdrojů potvrdit, že Marian Jurečka byl v roce 2010 členem zmíněné komise? A dále také potvrdit existenci možnosti zisku dotace na drobná protipovodňová opatření v uvedených parametrech?

Moc děkuji za odpověď

S pozdravem

Karel Gargulák

Analytik Demagog.cz

Odpověď:

Dobrý den,

ano, jednání komise ze zúčastňuji a můžu potvrdit, že vše se zakládá na pravdě.

S pozdravem

Josef Londa

Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.

Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.

Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.

Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.

Celkové příjmy Olomouckého kraje (.xls, záložka "příjmy") představovaly k 30.9. 2011 částku 3 223 tis. korun, z toho příjmy daňové byly ve výši (k 23.11.) 2 998 tis. korun, což představuje 93 % celkové sumy. Na základě této skutečnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.

Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):

RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-

Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.

Přestože Program obnovy venkova Olomouckého kraje na svém webu neuvádí celkovou sumu rozdělených prostředků, ke konečnému výsledku je možné se dobrat prostým součtem všech podpořených projektů, které jsou vypsány ve třech .pdf souborech, které jsou dostupné zde. Celková rozdělená částka pak po sečtení všech položek činí 59 022 000 Kč.

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projekt "Učňovské stipendium" byl deklarován koalicí rady Olomouckého kraje v jejich programovém prohlášení na straně 5 pro volební obodobí 2008 - 2012. Koalice je tvořena třemi politickými stranami ČSSD, ODS a KDU-ČSL.

Podpora učňovského školství byla radou kraje schválena v září 2009, což je uvedeno v Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010 na straně 21.

Program byl realizován od školního roku 2010/2011, což je uvedeno na straně 22 v sekci Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010.

Navzdory výše uvedenému však hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož není možné dohledat, kdo byl v rámci koalice rady Olomouckého kraje iniciátorem tohoto projektu.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý na základě čísel dostupných na oficiálních stránkách regionálních operačních fondů.

Stránka pro období 2007-2013 (tedy současné) hovoří o částce 657,39 milionů euro určených pro region Střední Morava (kam spadá Olomoucký a Zlínský kraj). To při dnešním (26.9.) kurzu (24,985) činí 16 424 889 150 Kč.

V den schválení ROP 2007-2013 Evropskou komisí, tedy 3.12. 2007, se jednalo podle tehdejšího kurzu o částku 17 249 913 600 Kč.

Pro představu, o 18 miliard korun by se jednalo při kurzu 27,381 Kč za 1 Euro.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V podrobném volebním programu hnutí NEZÁVISLÝCH pro Olomoucký kraj se skutečně v bodě 41 píše: „Budeme prosazovat výjezdní veřejná zasedání rady kraje nebo zastupitelů kraje v jednotlivých okresech.“O tom, kdo bude program těchto zasedání tvořit, se však již dokument nezmiňuje.

Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.

Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.

Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.

Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jana Zwyrtek Hamplová má zřejmě na mysli stavbu nové krajské spalovny (.pdf) (také odborněji nazývané: Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO).

Olomoucký kraj je v současnosti co se týče zpracování odpadu nesoběstačný (.pdf) a část odpadu putuje do sousedního Jihomoravského kraje. Kraj proto v budoucnu hodlá vybudovat vlastní spalovnu. Problémovým bodem projektu je v současnosti umístění této nové spalovny, kde iniciativa politiků často naráží na nevoli občanů postavit takovou stavbu v jejich lokalitě. Rozhodnutí mělo padnout do konce prázdnin, avšak nakonec bylo odloženo na dobu po krajských volbách.

Co se týče Mohelnice, tak ta skutečně byla za bývalého starosty Aleše Mikety uvažována jako jedno z možných míst pro tuto stavbu.

Marian Jurečka skutečně požádal o milost pro Romana Smetanu již 16. února.

Hovoří o tom např. deník Referendum. Dle stejného zdroje byl Roman Smetana odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sto dnů 13. února. Dle dostupných informací byl Marian Jurečka skutečně první, kdo v této věci požádal prezidenta republiky o milost. Jeho výrok tedy na základě uvedených údajů hodnotíme jako pravdivý.

Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.

Kraje jistě nemají nástroje na předcházení výrobě nelegálního alkoholu (nastavení norem pro výrobu, prodej a kontrola dodržování je v rukou státu, respektive celní správy), ale v průběhu nastalé krize se zapojit jistě mohou.

Několik krajů například zřídilo krizové telefonní linky (například Jihomoravský, Plzeňský nebo Moravskoslezský), krizové štáby (např. Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj) nebo speciální místa, kde si občané mohou nechat otestovat své domácí zásoby alkoholu (např. znovu kraj Jihomoravský).

Volební program hnutí Nezávislí pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji obsahuje konkrétní body 7 a 8, které se daného problému týkají. Nezávislí slibují: "7.Zveřejnění všech uzavřených smluv Olomouckého kraje nad 100.000,- Kč za 4 roky zpět
8.Zveřejnění všech konečných plateb pro konkrétní firmy za 4 roky zpět".

Na základě těchto konkrétních dohledaných programových tezí je výrok hodnocen jako pravdivý.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť aktuální data o míře nezaměstnanosti ve zmiňovaných obcích nelze z veřejných zdrojů dohledat. Pokusíme se však kontaktovat úřad práce v okrese Jeseník a jeho detašovaná pracoviště v obcích Vidnava a Javorník a údaje doplnit.

Nejaktuálnější data o námi zkoumaných obcích poskytuje Portál Ministerstva práce a sociálních věcí a pocházejí z prosince roku 2011. Ve výroku je zmíněno Javornicko, které představuje mikroregion, jenž tvoří obce Bernartice, Bílá Voda, město Javorník, Vlčice a Uhelná (která je ve výroku zvlášť). Dále je uvedeno také město Vidnava.

Údaje o nezaměstnanosti ve sledovaných obcích v prosinci 2011 jsou představena v následující tabulce.

Obec Dosažitelní uchazeči celkem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Míra nezaměstnanosti Bernartice 98 431 22,70% Bílá Voda 46 117 39,30% Javorník 266 1 457 18,30% Uhelná 66 261 25,30% Vidnava 136 723 18,80% Vlčice 58 202 28,70% V prosinci 2011 míra nezaměstnanosti ani v jedné z uvedených obcí mikroregionu Javornicko nedosahovala 50 %. Vidnava měla při celkovém počtu1 372obyvatel (.pdf) v roce 2011 136 nezaměstnaných.