Demagog.cz

Otázky Václava Moravce Speciál - Pardubický kraj

Předvolební debaty v České televizi se tentokrát přesunuly do Pardubic. Otázky Václava Moravce přinesly debatu šesti nejvýznamnějších lídrů podle předvolebních preferencí. Zástupci jednotlivých stran diskutovali o řadě otázek, které jsou pro Pardubický kraj významné. Velkou část tohoto pořadu se mluvilo o problematice zdravotnictví, o jednotlivých nemocnicích, které jsou krajem zřizovány. Druhým hlavním tématem diskuze byla problematika dopravy. Mluvilo se jak o kvalitě veřejné dopravy, tak i o výstavbě nových komunikací, jejichž výstavba je již plánována dlouhodobě.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty ze dne 6. září 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

34 ověřených výroků

Martin Netolický

Martin Netolický

Speciálně v Pardubické krajské nemocnici a v některých dalších nemocnicích máme řadu takzvaných lukrativních oborů a to jsou obory, které jsou velmi výnosově významné pro tyto nemocnice, které nejsou pod kontrolou Pardubického kraje, ale dlouhodobě a to musím připomenout, že již před rokem 2008 byly uzavřeny smlouvy s řadou soukromých subjektů. !

Na základě dohledaných příkladů některých nemocničních oddělení, která jdou nazvat jako lukrativní a současně nejsou pod kontrolou Pardubického kraje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Příklady lukrativních oborů jmenuje Jaroslava Kunová, předsedkyně Asociace nemocnic a ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň ve svém rozhovoru z 24. listopadu 2011 pro server ihned.cz, ve kterém se můžete dočíst:“ OTÁZKA: HN: Nelukrativní znamená, že na ty obory nemocnice musí vyloženě doplácet?Ano. To jsou dětské nebo chirurgické obory, urologie a další. Naopak výnosné jsou kardiologie, kardiochirurgie, neurochirurchie či třeba dialýza. Teď sice nejsme placeni podle sazebníku, ale ze základu, který se kdysi vytvořil. ” Celý rozhovor je dostupný na zdravotnickém portálu medop.

Na stránkách Pardubické krajské nemocnice se pak uvádí, že 2. října 2008 společnost Fresenius Medical Care otevřela v Pardubické krajské nemocnici dialyzační středisko.

Dalším příkladem podílení se soukromého sektoru na lukrativních oborech je spolupráce Pardubické krajské nemocnice se společností Artur KOBLITZ, s.r.o. na obnovení Kardiovaskulárního centra.

V Chrudimské nemocnici od července 2007 fungují Radiodiagnostické oddělení a Oddělení nukleární medicíny provozované společností DIMED, s.r.o. I v této nemocnici provozuje společnost Fresenius Medical Care své dialyzační středisko.

Roman Línek

Roman Línek

Když jsem v roce 2002 jako tehdejší historicky první hejtman přejímal nemocnice podobně jako hejtmani v jiných krajích od státu, tak jsme je dostali zadlužené. !

Línkův výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v roce 2002 trápila podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) zadluženost řadu nemocnic v ČR.

Hejtmani jednotlivých krajů se tedy museli od Nového roku 2003 vypořádat se správou majetku, který celorepublikově hospodařil v červených číslech. (str. 36)

Zpráva (.pdf) nazvaná Ekonomické výsledky nemocnic se na straně 8 zmiňuje, že " schodkové hospodaření vedlo u řady nemocnic k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům, což se projevilokoncem roku 2002 hrozbou distributorů léků zastavit dodávky zadluženým zařízením ". Na další straně se také dočteme, že sice u nemocnic rezortu zdravotnictví velikost nesplaceného bankovního úvěru poklesla, problémy se zadlužeností se však do konce roku 2002 vyřešit nepodařilo.

Co se týče zadlužení nemocnic v Pardubickém kraji, dokumentProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí, že nemocnice k roku 2002 navýšily svou ztrátu na úroveň 232 655 tisíc Kč.

Pro úplnost dodáváme, že Roman Línek byl 1. hejtmanem Pardubického kraje po vzniku krajů v České republice (tedy od roku 2000).

Roman Línek

Roman Línek

Zdravotnické poplatky, který byly daní za koalici v roce 2007, a jsem rád, že v podstatě za rok a půl, dva roky, zaznělo to tady, se dále neproplácí nikde v krajích. !

Zdravotnické poplatky byly zavedeny od 1.1.2008. Jako první začal poplatky proplácet Středočeský kraj v lednu 2009, od února se k němu přidaly i další kraje.

Pardubický kraj se jako první rozhodl ukončit proplácení poplatků k 2. červnu 2010. Následně se v řádu dní ke stejnému kroku rozhodly i další kraje, a také hejtmani ČSSD se v červnu 2010 dohodli na společném postupu, což prakticky znamená ústup od proplácení zdravotnických poplatků ve většině krajů.

Není však pravda, že by se poplatky neproprácely nikde v krajích. Středočeský kraj (který je stejně jako ostatní kraje pod vedením ČSSD) jako jediný proplácí poplatky dál.

Martin Netolický

Martin Netolický

My máme i další zdravotnická zařízení. Můžeme je nazvat nemocnicemi. Vysoké Mýto, Žamberk, to jsou všechno další naše, to znamená 5 akciových společností, jinak máme celkem 15 organizací v rámci zdravotnictví. !

Na základě dohledaných informací o zdravotnických zařízeních zřizovaných Pardubickým krajem hodnotíme výrok Martina Netolického jako pravdivý.

Webové stránky Pardubického kraje popisují zdravotnická zařízení, která jsou krajem zřizována. Jde celkem o 15 zařízení, 5 z nich jsou pak akciové společnosti. Konkrétně to jsou nemocnice v Chrudimi, Litomyšli, Ústí nad orlicí, Pardubicích a Svitavách. Výrok Martina Netolického je tak přesný, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Petr Tupec

Petr Tupec

Jenom když se podíváme třeba do oblasti úhrad za pacienta, za jeho hospitalizaci v průměru republiková úhrada za jednoho pacienta činí někde kolem 11 korun, 11 tisíc korun, v Pardubickém kraji, jestli se nepletu, když tak mě pan radní opraví, je někde kolem 7 tisíc korun. !

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodráží skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na úhradu léčby pacientů.

Republikový průměr plateb všech pojišťoven na jednoho pacienta (bez Královéhradeckého kraje) činil na začátku roku 2012 19 883 Kč, přičemž v Pardubickém kraji se jednalo o nadprůměrnou částku 20 194 Kč.

Hana Horská

Hana Horská

Firma Oredo fungovala nejdříve v Královéhradeckém kraji, protože zastoupení v této společnosti s ručením omezením je 50:50 s Pardubickým krajem. !

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o společnosti Oredo s.r.o. jako pravdivý.

Firma Oredo s.r.o. byla skutečně nejprve založena v Královéhradeckém kraji, načež v roce 2011 do ní vstoupil i Pardubický kraj. Oba regiony jsou jejími polovičními vlastníky.

Lenka Bártlová

Lenka Bártlová

Pardubický kraj je složen ze 451 obcí, z toho pouze 20 je měst nad 3,5 tisíce obyvatel. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ (xls.) z 1.ledna 2011 je v Pardubickém kraji 21 obcí nad 3,5 tisíce obyvatel, vid tabulka. Výrok sice není úplně přesný, ale hodnotíme jej jako pravdivý.

Obec

Počet obyvatel

Česká Třebová

16032

Heřmanúv Mestec

4926

Hlinsko

10143

Holice

6482

Choceň

9007

Chrudim

23240

Králiky

4559

Lanškroun

10123

Letohrad

6366

Litomyšl

10226

Moravská Třebová

10852

Pardubice

90401

Polička

8883

Přelouč

8757

Sezemice

3589

Skuteč

5254

Slaťinany

4106

Svitavy

16986

Ústí nad Orlicí

14499Vysoké Mýto

12558

Žamberk

6077

Server Bussinesinfo.cz pak uvádí, že v Pardubickém kraji je skutečně 451 obcí. Stejnou informaci obsahuje i výše umístěný odkaz na tabulku ČSÚ.

Jaroslav Zedník

Jaroslav Zedník

I sám nový generální ředitel ŘSD ve vašem pořadu (Otázky Václava Moravce) řekl, že zahájit opravu D1 bez postavení R35 bylo politickou chybou. !

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nově jmenovaný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Čermák se skutečně vyjádřil o modernizaci D1 před uskutečněním stavby R35 jako o chybě v plánování.

David Čermák, nový ředitel ŘSD 20. května 2012 v OVM: " ...například od roku 2014 bychom chtěli realizovat komunikaci mezi Hradcem a Pardubicemi R35, která zde měla být už dávno, až následně se měla modernizovat D1. To je jedna ze základních pochybení, co se týče plánování. " (video - čas 32:52)

Petr Tupec

Petr Tupec

Tak například třeba v rámci onkologického centra, které vzniklo v pardubické nemocnici, které vznikalo už za okresních úřadů nebo na konci etapy okresních úřadů, čili a přecházelo to pak následně na kraje. Pardubický kraj de facto neměl žádné finanční prostředky na to, aby vybavil, zmodernizoval toto centrum. Přišel soukromý investor, který nabídl, že zainvestuje a bude léčit pacienty Pardubického kraje.

Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.

Martin Netolický

Martin Netolický

Já jenom upozorňuji, že všechny smlouvy, zdůrazňuji všechny smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2008, tak jsou dlouhodobé nájemní smlouvy, dlouhodobé, které přesahují rámec našeho volebního období. (v rámci krajského zdravotnictví)

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť Pardubický kraj na svých webových stránkách nenabízí žádné smluvní dokumenty před rokem 2008 týkající se zdravotnictví.

Roman Línek

Roman Línek

Ale když se vrátím k tomu, tak v tý době nemocnice měly zadluženost, která republikově byla skoro v rovině 5 miliard korun. Nás se to týkalo asi půl miliardy.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.

Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.

Lenka Bártlová

Lenka Bártlová

Já bych především chtěla zde uvést hned na úvod, že hlavním tématem našeho volebního programu je hájení zájmů malých a středních obcí.

Výrok Lenky Bártlové hodnotíme na základě programu hnutí Nezávislí jako pravdivý.

Lenka Bártlová kandiduje za hnutí Nezávislí. Program tohoto hnutí obsahuje již na začátku textu bod VEŘEJNÁ SPRÁVA - pilíř volebního programu hnutí Nezávislí. V rámci tohoto bodu hnutí navrhuje řadu kroků spojených s obcemi, např. prosazení kvalitnějšího zákona o obcích.

Jaroslav Zedník

Jaroslav Zedník

Máme v Pardubickém kraji 5 nemocnic, v tom spotu zaznělo 6, máme jich 5.

Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.

Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:

  1. Chrudimská nemocnice, a.s.
  2. Litomyšlská nemocnice, a.s.
  3. Nemocnice následné péče Moravská Třebová
  4. Orlickoústecká nemocnice, a.s.
  5. Pardubická krajská nemocnice, a.s.
  6. Svitavská nemocnice, a.s.
  7. Vysokomýtská nemocnice

Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.

Martin Netolický

Martin Netolický

Oddělení centrálního nákupu v Pardubické krajské nemocnici je zavedeno už více jak tři čtvrtě roku.

Tento výrok označujeme jako pravdivý. Přímý zdroj potvrzující zřízení oddělení centrálního nákupu sice nelze dohledat. Na základě výroční zprávy pro rok 2011 (.pdf - str. 8) však můžeme dovodit, že toto oddělení existovalo již dne 29. 9. 2011, kdy: "nastoupil do funkce vedoucího Úseku centrálního nákupu pan MartinTrojan za Jana Vojtu, který ukončil pracovní poměr."

Hana Horská

Hana Horská

Až 80 % v některých zemích právě jsou neziskovky veřejné, zdravotnická a veřejná zdravotnická zařízení a 20 % tvoří soukromá zdravotnická zařízení, která jsou specializována na nějaký obor.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.

Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.

Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.

Jaroslav Zedník

Jaroslav Zedník

Protože, když si uvědomíme, že v roce 2009, a teď budu mluvit v řádech, abych se netrefil, jsme za regulační poplatky jako kraj zaplatili nemocnicím 60 milionů, o rok později jsme zaplatili cca polovičku 30 milionů.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.

V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.

Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.

Roman Línek

Roman Línek

Doplácíme u autobusů 19 korun na každý kilometr, ať už tam jede jeden člověk, nebo dvacet, nebo je přeplněno a u vlaků to je u jednoho kilometru tuším 92 korun.

Na základě dohledaných mediálních zpráv hodnotíme výrok Romana Línka jako pravdivý.

Finanční noviny (ČTK) informovaly 18. září 2011 o situaci v dopravě v Pardubickém kraji. Doslova informují: "Na jeden kilometr osobní železniční dopravy doplácí Pardubický kraj drahám zhruba 92 korun. Naproti tomu autobusovým dopravcům přispívá na objednané spoje jen 18 korun na ujetý kilometr." Údaje uvedené Romanem Línkem jsou velmi přesné, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Hana Horská

Hana Horská

My jsme iniciovali KSČM schůzku našich zástupců, našich krajských zastupitelů právě s vedením firmy Oredo, my jsme požadovali výměnu pana ředitele Záleského, nakonec k té výměně došlo, přišel pan Král.

Na jednání Zastupitelstva Pardubického kraje (.pdf) dne 23. února 2012 se projednával také bod 12 , který se zabýval dopravní obslužností v kraji. V zápisu z jednání se píše: " Klub KSČM podal návrh na rozšíření ukládacího bodu usnesení takto:Radě Pk předložit Zastupitelstvu Pk komplexní zprávu o činnosti OREDA v PK včetně všech schválených usnesení Rady a Zastupitelstva Pk, k této problematice uzavřených smluv a případných sankcí vůči OREDU." Lze tedy dokladovat, že zástupci KSČM v kraji byli v rámci problematiky Oreda aktivní, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní výzvu k výměně ředitele firmy, která by byla právě tímto apelem naplněna. Na webových stránkách společnosti jsou uvedeni 2 jednatelé - Záleský a Král.

Lenka Bártlová

Lenka Bártlová

Musím říct konkrétní případ obce Trpík, který požadoval autobus pro děti do školy, kterému bylo odpovězeno, že mají děti jít na vlak.

Starosta obce Trpík Milan Hradecký nám zaslal emailem na naši otázku týkající se výroku vyčerpávající odpověď. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok Lenky Bártlové jako zavádějící, neboť i přes velké komplikace v dopravě pro občany obce, není zcela přesný její výrok.

"Obec Trpík se nachází na žel. trati Česká Třebová-Moravská Třebová. Naší obcí v každém směru dva /ano dva/spoje projíždí, což komplikuje lidem dojíždění z práce. jedná se o odpolední spoje. Firma OREDO toto vysvětluje, že z provozních důvodů není možné zde zastavovat, neboť, není možné v Mor.Třebové zajistit odbavení vlaku. Otočení a odbavení.
Kdysi to šlo.Do těchto měst žádní žáci nedojířdějí.
Pokud se týká dojíždění dětí do školy, tak obec Trpík má spádovou školu v obci Damníkov, což je ve vzdálenosti 3 km. Ranní spoj pro děti odjíždí z Trpíka v 6.54 hod. Uvedený autobus jede z Damníkova do Annenské Studánky do trpíka, Květné,Lukové a do Damníkova.Stačí se podívat do mapy a je Vám jasné jaký okruh uvedený autobusový spoj vykonává. Jiné řešení údajně není.
To znamená, že děti z horního konce obce Trpík musí vyjít z domu již před 6.30 hod. Jinak jim autobus ujede, je to skoro jeden kilometr.Dříve jezdil autobus kolem 7.20 hod. a děti to stíhaly normálně do školy.To ele jezdilo ČSAD. Nyní to nejde. Odpověd´ si snadno najdete sám.To nemluvím o dětech z Anenské Studánky, tamní starosta Vám rád řekne další.
Jestli-že tímto spojem jezdí děti, žáci základní školy, mohou vzít svého mladšího sourozence do školky, která ze součástí ZŠ Damníkov. nemusí být doprovod dospělé osoby. U malého mikrobusu, však musí báýt doprovod dospělé osoby. Takže část maminek musí vlastní m vozidlem vozit děto do školy i školky. Protože zpět se nemají jak dostat. Je toho více ale jsem stručný. Ano máme zde vlakové spojení i autobusové spojení, ale neslouží to lidem, jak by mělo, ale společnostem které plánují jízdní řády."

Panu starostovi za jeho vyčerpávající popis situace s možnostmi dopravy v obci děkujeme.

Petr Tupec

Petr Tupec

Ještě je nutné dodat Pardubický kraj si například u autobusových dopravců objednal o 4 miliony kilometrů více, které se najedou za rok.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Není zcela jasné o jakém nárůstu o 4 miliony kilometrů pan Petr Tupec mluví. Pokud má na mysli nárůst oproti r. 2011, tak má pan Tupec pravdu. V r. 2011 činil rozsah dopravní obslužnosti autobusové dopravy 13,9 milionů kilometrů a pro r. 2012 bylo schváleno již celých 18 milionů kilometrů. Rozdíl tedy činí 4,1 milionu kilometrů.

Regionální doprava v Pardubickém kraji je realizována tarifem IREDO, který je zajišťován společností OREDO s.r.o.. Společnost OREDO byla založena r. 2003 Královéhradeckým krajem. Pardubický kraj pak do společnosti vstoupil v r. 2011 a je polovičním vlastníkem.

Martin Netolický

Martin Netolický

V roce 2008 byla průměrná cena nafty a benzínu kolem 30 korun, dneska jsme téměř na 40.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle webu Českého statistického úřadu se průměrná cena nafty a benzínu skutečně pohybovala kolem třiceti korun za litr. Litr Naturalu 95 stál v celoročním průměru 30,32 Kč a litr motorové nafty 31,74 Kč.

Co se týče částky čtyřiceti korun, tak záleží na tom, zda měl pan Netolický na mysli průměrnou cenu v časovém ohraničení aktuálního týdne(k 7.9. 2012) nebo hodnotu od začátku roku.

Průměrná cena za aktuální týden (k 7.9. 2012) činí u Naturalu 95 38,12 Kč a u motorové nafty 37,25 Kč, kdežto průměrná cena od začátku roku za všechny měsíce do července 2012 činí u Naturalu 95 36,56 Kč a u motorové nafty 36,39 Kč. Každopádně po přičtení průměrných cen ze srpna a z počátku září se celková průměrná cena pohonných hmot blíží čtyřiceti korunám ještě o něco více.

Martin Netolický

Martin Netolický

Já jsem na krajské radě i na krajském zastupitelstvu opakovaně upozorňoval pana ředitele Záleského na to, že bych, být na jeho místě, převzal osobní zodpovědnost. Nicméně tato zodpovědnost nebyla převzata.

Tento výrok označujeme jako neověřitelný. Ze zápisů Rady (.pdf) či Zastupitelstva (.pdf) kraje vyplývá, že ve věci působení společnosti Oredo s.r.o., došlo na půdě obou institucí k rozpravám nad jejím působením. Konkrétní zápis, který by hovořil o výzvě Martina Netolického směrem k řediteli společnosti Vladimíru Záleskému však dohledatelný není (zápisy jsou ve svém obsahu nekonkrétní).

Martin Netolický

Martin Netolický

Pardubický kraj schvaluje takzvané zásady územního rozvoje, což je rozvojový plán vyššího územního celku, což je Pardubický kraj a to je právě ta platforma, na které se dohadujeme o tom, kudy bude trasování R35, R43 jako klíčových komunikací Pardubického kraje.

Zásady územního rozvoje (krajů) jsou opravdu rozvojové plány vyššího územního celku a ve finální fázi je schvaluje krajské zastupitelstvo.

Tyto zásady stanovují i trasy plánovaných komunikací, ty by měly být řádně konzultovány i s nižšími územními celky, konečnou rozhodovací pravomoc má stále krajské zastupitelstvo.

Co se týče rychlostních silnicí R35 a R43, tak trasa silnice R35 vedoucí Pardubickým krajem je již zanesena v územním plánu vyššího územního celku Pardubického kraje. Trasa "pardubického úseku" silnice R43 ještě není pevně stanovena.

Zásady územního rozvoje Pardubického kraje jsou k dispozci na stránkách Pardubického kraje.

Martin Netolický

Martin Netolický

Nejvyšší správní soud nám část těchto zásad územního rozvoje zrušil.

Výrok Martina Netolického je hodnocen jako pravdivý, neboť Nejvyšší správní soud skutečně zrušil část těchto zásad, konkrétně šlo o koridor R35 u Litomyšle.

Z dokumentu (.pdf) Územní zásady rozvoje Pardubického kraje, Aktualizace č. 1, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území strana 63 vyplývá: " Změna řeší doplnění koridoru D01 pro umístění stavby silnice R35 v prostoru Litomyšle. Tento úsek musel být vyjmut ze ZÚR před vydáním, neboť Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem čj. 7 Ao 1/2009 –56, zrušil opatření obecné povahy – Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb D 1 – stavba rychlostní silnice R 35 se všemi jejími objekty v řešeném úseku." Na základě této informace je tedy výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Tupec

Petr Tupec

My můžeme říci, nebo můžeme konstatovat, že například druhý úsek, já nevím od Časů do Ostrova je to úsek, který už má vydané územní rozhodnutí s nabytím právní moci.

Výrok Petra Tupce je na základě dohledaných informací o daném úseku hodnocen jako pravdivý.

Web R35.cz informuje o tomto úseku následovně: "Na stavbu Časy – Ostrov bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby Městským úřadem v Holicích dne 30.11.2010. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.1.2011." Výrok Petra Tupce je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.

Petr Tupec

Petr Tupec

Obdobně (jako úsek Časy - Ostrov; tedy s vydaným územním rozhodnutím, které nabylo právní moci, pozn.) na tom je i ten první úsek z Opatovic směrem k Časům.

Výrok Petra Tupce hodnotíme na základě informací dohledaných o jím zmiňované stavbě jako nepravdivý.

Je sice pravda, že na tento úsek stavby bylo již vydáno územní rozhodnutí, nicméně podle webu R35.cz, který stavbu celé komunikace mediálně pokrývá, toto rozhodnutí dosud právní moci nenabylo.

Toto rozhodnutí, jak vyplývá z výše zmíněného zdroje, bylo vydáno na konci května 2012. Nepodařilo se nám najít žádný aktuálnější zdroj, který by podporoval výrok Petra Tupce, hodnotíme jej tedy jako nepravdivý.

Roman Línek

Roman Línek

Na rozhodnutí EIA k tomu malému úseku kolem Litomyšle, o kterej tady byla řeč, čekáme od ministerstva životního prostředí v podstatě od května, on je známý a není vydán.

Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.

EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.

Martin Netolický

Martin Netolický

Jednoznačně v zásadách územního rozvoje tato Medlešická spojka je zavedena.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Projekt označovaný jako „Medlešická spojka“ skutečně figuruje v zásadách územního rozvoje Pardubického kraje z r. 2010 na str. 52 jako veřejně prospěšná stavba s označením D101.

Medlešická spojka bývá také někdy označována jako tzv. Východočeský diametr. Myšlenka na zefektivnění a modernizaci železniční dopravy v Pardubickém kraji začala získávat na intenzitě zejména v devadesátých letech, kdy stávající železniční síť přestávala dostačovat intenzivní příměstské dopravě. Projekt má pomoct zajistit zlepšení zefektivnění krajské dopravní sítě.

Jaroslav Zedník

Jaroslav Zedník

Já jsem starostou desátým rokem, jsem nestraník.

Tento výrok je pravdivý, neboť Jaroslav Zedník je starostou města Česká Třebová již od roku 2002 a není členem žádné politické strany.

Pro doplnění: v roce 2002 kandidoval na kandidátce Sdružení nezávislých, kam byl navržen SNK ED. V roce 2006 pak na kandidátce Nestraníků. Zatím v posledních komunálních volbách v roce 2010 kandidoval opět spolu s Nestraníky s podporou TOP 09.

Jaroslav Zedník

Jaroslav Zedník

Nám se podařilo (městu, kde je Zedník starostou) předloni otevřít terminál za 330 milionů, přednádražní prostor, ale na kterým jsme všichni se zastupiteli, se zastupiteli jsme na tom pracovali 7 let.

Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.

Petr Tupec

Petr Tupec

Já jsem členem politické strany teprve až od roku 2007.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Údaj o vstupu Petra Tupce do politické strany (konkrétně ODS) lze potvrdit z webových stránek samotného politika. Jeho případná další politická činnost je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelná. Pro zajímavost uvádíme několik stránek, které se Petru Tupcovi věnují: nasipolitici.cz, aktualne.cz či ods.cz.