Podmínky pro podnikání, právní nejistota? - Pavel Suchánek, Milan Urban, Eliška Wagnerová

Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.

Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.

Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.

Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.

Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).

Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.

Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.

V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.

Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu v zákoně o státním rozpočtu ČR pro r. 2012 (.pdf), nepodařilo dohledat relevantní informace. Na webu ČSÚ jsou pak k dispozici pouze statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007.

Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.

Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).

Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanců a senátorů je dle hlavy druhé, článku 16 Ústavy ČR opravdu 281. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.

Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.

Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.

Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.

Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.

Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.

O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.