sKarty a sociální dávky: Drábek vs. Babák

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.

V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.

Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.

Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

Mimo žalobu na sociální karty týkající se ochrany osobních údajů policie aktuálně vyšetřuje podezření z korupce na ministerstvu spojené se zaváděním nových systémů pro vyplácení dávek. Systémy připravované MPSV včetně financování centrálního Úřadu práce prověřuje od listopadu 2012 také NKÚ.

V prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí byl 1. října 2012 zadržen dnes již bývalý první náměstek Vladimír Šiška: "...čelí trestnímu oznámení také kvůli zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek. Podal ho Nadační fond (v únoru 2012 - pozn. Demagog.cz) proti korupci s tím, že první náměstek, Drábek a případní další neznámí pachatelé mohli porušit povinnosti při správě cizího majetku, zneužít informace a postavení v obchodním styku či přijmout úplatek."

Poté, co byl Šiška vzat do vazby, aby nemohl případně ovlivňovat svědky, ministr Drábek rezignoval k 31. říjnu 2012. Po několikaměsíčním vyšetřování je v současnosti obviněno z korupce (trestný čin podplácení) nejméně 11 lidí napojených na MPSV, respektive na Vladimíra Šišku.

iDnes.cz: "Šišku si na ministerstvo přivedl právě Drábek. V minulosti spolu podnikali. Byli spoluvlastníky firmy iDTAX, v níž měl Šiška většinu 52 procent prostřednictvím společnosti Cone Advise. Drábek měl 24 procent, které později prodal Šiškově Cone Advise. Tu pak koupila strojírenská společnost Vítkovice, jejíž divize Vítkovice IT Solutions se za působení Šišky v resortu stala jedním ze subdodavatelů nového systému pro výplatu sociálních dávek."

V březnu 2013 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kvůli systému na výplatu dávek, také KDU-ČSL. Jak uvádí web České televize, ... "lidovci podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli systému na výplatu sociálních dávek. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška zneužilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho financování až miliardu korun z evropských fondů."

Výrok Michala Babáka hodnotíme z důvodu nedoložitelných tvrzení, týkajících se průběhu aktuálního vyšetřování, „transformování“ společnosti iDTAX či anonymity akcií, jako neověřitelný. Že se jedná o značně rozporuplný výrok dokládá i tisková zpráva ze dne 9. května 2013, v níž Vítkovice Machinery Group podala na Michala Babáka, kvůli mimo jiné výše pronesenému výroku, žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby.

Firma iDTAX Česká republika s.r.o, na základě informací z výpisu (.pdf) z

obchodního rejstříku, skutečně byla dne 26. května 2009 spoluzaložena

Jaromírem Drábkem a jako její společník je bývalý ministr uveden až do 2. listopadu 2009. Vzhledem k nejasnému významu „přetransformace“ však dál není zcela možné určit, jaký proces měl Michal Babák na mysli. Jednoznačné ovšem je, že Společnost iDTAX byla 24. ledna 2011 prodána akciové společnosti Vítkovice, pod kterou Vítkovice Solution IT také spadá. Jak jsme ale byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Co se dále týče anonymních akcií Vítkovic, i tato část tvrzení je složitě ověřitelná z důvodu nejasné definice "anonymních akcií“, a jakékoliv jednoznačné odůvodnění je tak lehce vyvratitelné. Na základě informací (.pdf) z obchodního rejstříku jsou akci Vítkovice a.s. „na majitele“, vlastníci akcií tedy nejsou zcela evidentní. Vítkovice Machinery Group se k této věci vyjádřila prostřednictvím tiskové zprávy explicitně věnované redakcím. Uvádí v ní, že Vítkovice a.s. nemá anonymní akcie, neboť je od roku 2003 vlastněna společností Vítkovice Holding, a.s. a akcionáři této společnosti jsou známi: VTK Group (s 50 %), Ing. Jan Světlík (s 45 %) a skupina KKCG Industry (s 5 %). Nutné je ale podotknout, že bez přístupu k informacím z Centrálního depozitáře cenných papírů není možné doložit vlastnickou strukturu společnosti. Ve veřejně dostupných službách možnost nástroje pro tento účel není.

Poslední část výroku týkající se společnosti iDTAX a její roli v subdodavatelském řetězci je již poněkud jasnější. Jak Michal Babák správně uvádí, firma iDTAX měla České spořitelně dodávat subdodávky pro elektronické účtenky, neboť, jak uvedl například server eurozprávy.cz, iDTAX byla jediná firma v České republice, která se této oblasti na trhu věnovala. Vztah mezi společnostmi iDTAX, Vítkovice Solution IT a jejich rolemi v provozování aplikací na výplatu sociálních dávek pro ministerstvo práce a sociálních věcí blíže objasňuje další tisková zpráva Vítkovice Machinery Group.

Po přiblížení jednotlivých částí tvrzení je ale závěrem nutné upozornit, že hlavní argument Michala Babáka o spojitosti aktuálně vyšetřovaných kauz s firmou iDTAX, je opět nejednoznačný. Tisková zpráva od Vítkovice IT Solutions ze dne 1. března 2013 spojitost s kauzami vyvrací, zpravodajské servery lidovky.cz či idnes.cz informující o právě probíhajícím vyšetřování také ve svých článcích o

propojení mezi společnostmi iDTAX a dalšími subjekty explicitně nepíší. Jak tyto servery uvádí, právě se prošetřující kauzy se týkají především korupce

a mezi obžalovanými jsou nejvyšší jednatelé společnosti Fujitsu

Technology a členové managementu firem Vítkovice IT Solutions, Digi

Trade, Skill a Techniserv. Ačkoliv tedy Vítkovice IT Solutions

spolupracovaly s Českou spořitelnou, nelze říci, že by se vyšetřování, tak jak je prezentováno médii, jednoznačně týkala společnosti iDTAX. Bližší informace o vyšetřování však nejsou veřejně dostupná, a proto nedisponujeme informacemi, které mohl Jan Babák v této věci případně mít.

Pro přiblížení souvislostí ještě dodáváme, že vztah mezi Jaromírem Drábkem, projektem sKaret a firmou iDTAX musel bývalý ministr práce a sociálních věcí v minulosti vysvětlovat například v televizním pořadu Hyde Park. Bližší informace na toto téma přinesly například zpravodajské servery cn.cz nebo již zmiňované

eurozpravy.cz.

Výrok Michala Babáka hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, neboť pravdivá je pouze část výroku, ve které se hovoří o pozici marketingového ředitele. Na osobních stránkách poslance Václava Kubaty nalezneme jeho životopis včetně pracovních zkušeností. Dozvíme se tak, že pan Kubata pracoval jako ředitel úseku marketingu v České spořitelně a.s. v letech 2001 až 2009. O práci v Rakousku pro ERSTE se však tento životopis nezmiňuje. Jelikož se nám nepovedlo najít ani žádné informace o tomto pracovním poměru, považujeme tuto část výroku za nepravdivou.

Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.

Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Postup při zadávání zakázky k takzvaným sKartám je skutečně velmi podrobně zdokumentován na webu MPSV, včetně Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Bohužel se nyní nedá dohledat, kdy byly jednotlivé dokumenty zveřejněny. Demagog.cz již dříve ověřoval ministrovo prohlášení, že „smlouva od ledna visí na webu“ (byla uzavřena v lednu 2012) a ani tehdy se nám nepodařilo dokázat zda je to pravda. V té době (leden, únor 2012) se totiž média v souvislosti s MPSV věnovala převážně kolapsu systému pro vyplácení dávek.

Jak vyplývá z dokumentu Protokol o otevírání obálek (.pdf) z této veřejné soutěže, tendru se účastnily následující subjekty: Česká spořitelna.; Komerční banka; Československá obchodní banka a Česká pošta.

Vzhledem k tomu, že v současnosti je veškeré dokumentace k zakázce dostupná a poměrně transparentní, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanec Babák hovoří o smlouvě (.pdf) mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem práce a sociálních věcí na straně jedné, a Českou spořitelnou na straně druhé ve věci

"Zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů" lapidárně nazývanou "smlouva o sKartách".

Zmíněná smlouva byla skutečně za MPSV podepsána tehdejším I. náměstkem ministra Šiškou a za Českou spořitelnu předsedou představenstva Ing. Kysilkou (jehož jméno ve výroku poslanec Babák komolí) a místopředsedou představenstva Mgr. Baranem.

V bodě 12.1.7 této smlouvy (.pdf) je uvedeno :

"Ministerstvo bere na vědomí, že ČS při uzavírání této Smlouvy vycházela v dobré víře z Ministerstvem poskytnutých informací, že prostřednictvím Systému administrace dávek má být provedena výplata alespoň 98% objemu všech Dávek vyplacených v České republice s výjimkou Dávek vyplacených v souvislosti s živelnými pohromami..." Na základě výše zmíněných skutečností tedy hodnotíme výrok poslance Babáka jako pravdivý.

Zemí, které zavedly nějaký způsob elektronizace výplaty dávek je velké množství. Elektronizací je ostatně již zavedení výplaty dávek (elektronicky) na bankovní účet. Příkladů zavedení "sociáních karet" je málo.

S českou sKartou srovnatelná australská Basic card (BBC) je provozována v přepočtu za několik mld. Korun. Karty využívá také americký program SNAP, který je na úrovni států administrován za úplatu, kupř. ve státě Washington (.pdf) ve výši přes 1 % obratu programu.

Tyto částky však zahrnují provoz celého systému správy dávek kontroly jejich využívání, zatímco Česká spořitelna zajišťuje pouze samotnou výplatu. Takový případ se nám mimo ČR najít nepodařilo a nemůžeme tedy ověřit, zda podobná elekronizace někde v zahraničí proběhla za "nulovou cenu".

Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů je skutečně zveřejněna na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je pravda, že smlouva automaticky nezaručuje nárok České spořitelny na přímé kompenzace, ale za stanovených podmínek pouze umožňuje zahájení jednání o kompenzaci pro Českou spořitelnu. Na druhou stranu se ministr Drábek dopustil faktické nepřesnosti, když odkazoval na lhůty, po nichž je možno k jednání přistoupit. K zahájení jednání totiž podle ustanovení 12.2.4 smlouvy může Česká spořitelna vyzvat ministerstvo " [v] případě, že plnění závazků, které ČS převzala na základě Smlouvy, bude pro niznamenat dlouhodobé a významné dotování Systému administrace dávek [...] ". Šestiletá lhůta se však vztahuje až k následujícímu bodu 12.2.5, který ale upravuje situaci jednostranného odstoupení od smlouvy, pokud by na základě předchozího jednání ke kompenzacím nedošlo. Smlouva pak stanoví, že " [t]akovýto důvod ukončení Smlouvynemůže ČS uplatnit dříve než po šesti (6) letech trvání této Smlouvy ". Výrok je na základě informací obsažených ve smlouvě hodnocen jako zavádějící. Důvodem je zejména nepřesné odkazování na smluvní časové lhůty, které ministr používá v pozměněném kontextu, čímž může vytvářet dojem, že daná problematika není v dohledném časovém horizontu aktuální.

Poslanecká sněmovna se skutečně nedávno vyjádřila k projektu tzv. s-Karet negativně.

V usnesení (.doc) dolní komory č. 1 598 poslanci žádají vládu, aby jednak připravila legislativní návrhy, které by zamezily používání s-Karet a rovněž požadují zastavení distribuce těchto karet.

Český právní řád pak nezná pojem podřízenosti vlády sněmovně, dá se pouze hovořit o vládní odpovědnosti, a to na základě čl. 68, odst. 1) Ústavy ČR. Rovněž není jasné, zda toto znamená, že usnesení zákonodárného sboru jsou pro exekutivu skutečně závazná (zvlášť, když jsou formulována v podobě, kdy parlament vládu "žádá", jako v tomto případě). Kateřina Klasnová sice tvrdí, že tomu tak je, v minulosti ovšem premiér usnesení sněmovny nerespektoval, když např. odmítl v roce 2011 odvolat z postu ministra Alexandra Vondru.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme pouze první část výroku. Ta odpovídá veřejně dostupným zdrojům a výrok je tedy pravdivý.

Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 ohroženo příjmovou chudobou 9,72% všech obyvatel České republiky. Oproti roku 2011, kdy činila míra ohrožení chudobou 9,8%, tedy došlo k mírnému zlepšení.

Výrok poslance Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý.

Dle tiskové zprávy Ministerstva financí z 3. ledna 2013 (v sekci Výdaje státního rozpočtu): " Úspora cca 10 mld. Kč proti rozpočtu po změnách se týkala prostředků na podpory v nezaměstnanosti (úspora 3,7 mld. Kč), státní sociální podpory (2,4 mld. Kč), důchodů (0,4 mld. Kč) a ostatních sociálních dávek (3,9 mld. Kč – týká se zejména paragrafu „Nemocenské“) ". Tuto citaci ilustruje také tabulka "Pokladní čerpání výdajů státního rozpočtu", umístěná v závěru zprávy.

Jaromír Drábek tedy úsporu podhodnotil o 2 miliardy, což je pětina skutečné sumy, a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, byť tím svému argumentu ubral na váze.

Dle oficiálních údajů eurostatu aktualizovaných v říjnu 2012 (data jsou ovšem z roku 2010) je Česká republika skutečně státem s nejnižší mírou ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie a jako jediná unijní země nepřekročila hranici 10%. Celkový průměr v zemích EU činil přibližně 16,4 %.

Výrok poslance Jaromíra Drábka proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější dostupná statistická data eurostatu z let 2008-2010 ukazují, že situace ohledně míry ohrožení chudobou ve státech EU je odlišná. Z tabulky všech 27 zemí Evropské unie vyplývá, že ke zvyšování míry ohrožení chudobou došlo v roce 2010 ve 13 unijních státech a to pouze velmi mírnému, zbylé státy naopak zaznamenaly pokles. Dlouhodobě můžeme pozorovat její ustálení a stabilizaci. Průměrná hodnota ohrožení chudobou všech zemí unie se stabilně pohybuje okolo 16,4%.

Výrok poslance Jaromíra Drábka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

.

Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako nepravdivý, neboť udává chybnou definici výpočtu míry ohrožení chudobou.

Dle evropského statistického úřadu Eurostat je míra ohrožení chudobou (angl. at-risk-poverty-rate) definována jako podíl osob s ekvivalizovaným příjmem nižším než 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Dle této definice se řídí i Český statistický úřad.

Ze statistického hlediska medián představuje odlišnou veličinu než aritmetický průměr, který zmiňuje Jaromír Drábek. Zatímco aritmetický průměr vypočítává součet všech hodnot vydělený jejich počtem, medián udává hodnotu, která se naléza uprostřed seznamu hodnot seřazeného podle velikosti.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:

1. Omezení možnosti výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky bude pro některé klienty znamenat obtíže při vybírání dávek a zhorší tak dostupnost přiznané sociální pomoci.
2. Poskytování sociální pomoci prostřednictvím sKarty je zpoplatněno.
3. Není vyřešen problém s možným uvalením exekucí na účty k sKartám.
4. Klienti budou nuceni souhlasit s tím, že Česká spořitelna bude předávat MPSV informace o všech jednotlivých platebních transakcích, které na účtu k sKartě provedou.
5. sKarta slouží k několika účelům (identifikační doklad, průkaz osoby se zdravotním postižením a platební karta), což vede k nepřiměřenému sdružování osobních údajů.
6. sKarta je veřejnou listinou, přesto jsou její náležitosti zakotveny pouze v prováděcím právním předpise.
7. Rozsah osobních údajů, které jsou zp racovány v souvislosti s vydáním a administrací sKarty, je stanoven prováděcím předpisem.

Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.

Podobný výrok Demagog.cz ověřoval již 7. dubna 2013.

Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. K 7. dubnu 2013 bylo vydáno "více než 260 000 sKaret" (viz. kopie emailu níže). Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.

S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť chystaná úprava zákona navrhuje zavedení povinného převzetí sKarty Nicméně v platném právním řádu není přímé převzetí sKarty zavedeno.

Proti exekuci by měly být dávky připsané na účet sKarty chráněny stejně jako před zavedením karet, tj. měly by exekuci podléhat pouze zčásti (zejm. dle § 279 a § 299 Obč. soudního řádu). Obavy, že účet sKarty bude možné, jako je tomu u jiných účtů, obstavit, pak definitivně vyvrací novela Obč. soudního řádu, která obstavení účtu sKarty (nový § 303, odst. 3) zakazuje.

Současná zákonná úprava povinnost kartu převzít neobsahuje, přestože zákon o státní soc. podpoře říká že dávka se vyplácí "prostřednictvím karty sociálních systémů". Odsud pramení již dřívější tvrzení poslance Drábka (ČT) či premiéra Nečase (Aktuálně) o dobrovolnosti používání karty.

Pro informaci dodáváme, že zároveň je Ministerstvem práce a sociálních věcí připravena novela (.docx) zákona o Úřadu práce ČR, která povinnost kartu převzít zavádí (Čl. I, b.3), a to s lhůtou 6 měsíců po výzvě (např. Čl IV, b.2), byť neuvádí sankci za porušení této povinnosti. Převzetí karty, jejíž využití předpokládá už zákon o státní sociální podpoře, je tedy dobrovolné zřejmě pouze dočasně.

Výrok je hodnocen na základě mediálních informací o znaleckém posudku, který policie v této věci má, jako pravdivý.

Michal Babák ve svém výroku mluví o kauze, která se týká pořizování nových systémů pro výplatu sociálních dávek. Jak vyplývá z informací webu České televize, Idnes či Aktuálně.cz, policie skutečně disponuje posudkem, který Babák popisuje. Konkrétně např. Aktuálně.cz uvádí: "Kvůli korupci při rozdělování zakázky už policie stíhá dvanáct lidí, včetně Šišky a zástupců firem (Fujitsu Technology, Vítkovice IT Solutions, Digi Trade, Skill a Techniserv), které systémy ministerstvu dodaly. Celkem si podle znaleckého posudku policie mohly firmy přijít na 386,12 milionu korun. Což je podle posudku o 180 milionů korun více, než by ministerstvo platilo, kdyby nechalo běžet vše při starém a do dávek vůbec nesahalo."

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.

Úspora 200 milionů v roce 2012 v důsledku zavedení nového způsobu administrace vyplácení sociálních dávek skutečně patří k jednomu z argumentů strany TOP 09. Argument byl též použit samotným Jaromírem Drábkem například v rozhovoru pro časopis Euro z 8. října 2012, který je citován na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně pak vyznívá také další rozhovor s bývalým ministrem Drábkem uveřejněný na jeho osobních internetových stránkách z února 2013.

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

Tento výrok je fakticky podobný předchozímu výroku Jaromíra Drábka, nicméně s opačným hodnocením. Na základě údajů v obchodním rejstříku a vyjádření Vítkovice Machinery Group hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka, Vladimír Šiška. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s. , které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions. Že ale nejde o jeden, ale dva odlišné subjekty dokládá například tisková zpráva Vítkovice Machinery Group. Kromě toho by to bylo patrné i z údaju v obchodním rejstříku, kde by se pochopitelně musel změnit název firmy.

Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.

Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.