Demagog.cz

Školství v době pandemie

V naší nejnovější analýze jsme se podívali na výroky Kateřiny Valachové, Mikuláše Beka a Ivo Vondráka v Událostech, komentářích. Řeč byla pochopitelně o horkém tématu posledních týdnů, tedy způsobu konání letošních maturit, ale také o tom, jak rizikovým místem školy jsou a zda by se měly znovu otevřít.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 8. března 2021 (moderátor Jakub Železný, záznam)

9 ověřených výroků

Ivo Vondrák

Ivo Vondrák

Vychází to ze studie ÚZIS, že skutečně školy jsou poměrně rizikovým místem. Dokonce když se podíváte na ohniska nákaz, tak na prvním místě jsou školy. !

Statistiky ÚZIS potvrzují poměrně velký počet nákaz ve školách. Největší počet identifikovaných ohnisek nákazy za období od května 2020 do poloviny února 2021 připadá právě na školská zařízení.

skrýt celé odůvodnění

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) skutečně vyplývá, že školy představují riziko nákazy covidem-19. Graf, který ředitel ÚZIS Ladislav Dušek představil poslancům školského výboru v polovině února 2021, ukazuje (.pptx, str. 22) školská zařízení jako nejčastější ohniska nákazy podle hlášení krajských hygienických stanic. K datu 14. února 2021 jich od května 2020 uvádí 1 410. Tato ohniska však bývají relativně malá, v průměru přibližně 5 nakažených osob.

Zdroj: ÚZIS (str. 22)

Zároveň však Ladislav Dušek upozorňuje (video, část 10:30, čas 2:50), že ve školách, podobně jako v zařízeních sociálních služeb či zdravotnických zařízeních, se nákaza identifikuje a trasuje mnohem snadněji než v jiných provozech. Nelze tedy říci, že školy jsou z hlediska nákazy jednoznačně nejrizikovější, ale je zřejmé, že poměrně významné riziko v nich je.

Průzkum, který nechala zpracovat Pedagogická komora, rovněž potvrzuje výrazný nárůst nákazy ve školách. Z něj vyplývá, že v průběhu února 2021 výrazně vzrostl počet pozitivně testovaných dětí ve věku 4–8 let. Právě tato věková kategorie ještě v únoru chodila do škol a školek. U dětí nad 9 let, které v této době už měly distanční výuku, se počet nakažených vyvíjel podobně jako ve zbytku populace.

Zdroj: Pedagogická komora
Ivo Vondrák

Ivo Vondrák

Školy jsou poměrně rizikovým místem. (...) 1907 ohnisek vlastně od začátku pandemie do konce měsíce února toho je dokladem.

Data ÚZIS potvrzují poměrně vysoké riziko nákazy covidem-19 ve školách. Ke konci února bylo dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky identifikováno 1 907 ohnisek ve školských zařízeních.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Výrok Ivo Vondráka byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), na který jsme se obrátili, nám zatím neodpověděl. Ivo Vondrák nám nicméně po zveřejnění analýzy zaslal neveřejnou prezentaci ÚZIS, která jeho slova potvrzuje. Doplnili jsme proto odůvodnění výroku a změnili jeho hodnocení na pravdu.

Prezentace, kterou představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek na únorovém jednání školského výboru Poslanecké sněmovny, uvádí (.pptx, str. 22) 1 410 ohnisek ve školských zařízeních v období od května 2020 do 14. února 2021.

V neveřejné verzi prezentace ÚZIS s aktualizovanými daty k 28. únoru 2021, kterou nám zaslal Ivo Vondrák, však již ÚZIS uvádí 1 907 identifikovaných ohnisek ve školských zařízeních s průměrným počtem 4,7 osoby na ohnisko.

Zdroj: ÚZIS, Ivo Vondrák

Školy zde vycházejí jako nejčastější ohniska nákazy podle hlášení krajských hygienických stanic. Ladislav Dušek však také upozornil (video, část 10:30, čas 2:50), že ve školách, podobně jako v zařízeních sociálních služeb či zdravotnických zařízeních, se nákaza identifikuje a trasuje mnohem snadněji než v jiných provozech. Porovnávání rizikovosti různých typů zařízení je tedy nutno brát s jistou rezervou, nicméně je zřejmé, že školy představují poměrně významné riziko.

Dodejme, že data ÚZIS jsou za období od května 2020, tedy cca dva měsíce po začátku pandemie covidu-19, o kterém mluví Ivo Vondrák. Nicméně vzhledem k tomu, že školy byly v prvních dvou měsících pandemie uzavřeny, lze předpokládat, že v tomto období žádná ohniska ve školách nebyla.

Mikuláš Bek

Mikuláš Bek

V Bavorsku při 10× nižších číslech, než máme my, byly školy uzavřeny.

Po prosincovém uzavření škol se v Bavorsku 1. února jako první vrátili do lavic žáci posledních ročníků středních škol. Před tímto datem Bavorsko zaznamenávalo denně cca 13,4 případů covidu-19 na 100 tis. obyvatel. V ČR se k 7. březnu jedná o 113 případů, tedy o číslo 8,5× vyšší.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že se Mikuláš Bek vyjadřuje k tématu otevření škol a k informacím, které vláda opozičním stranám v této souvislosti veřejnosti podává. Svým výrokem se snaží poukázat na to, že bavorské školy byly uzavřené i v době, kdy tato spolková země zaznamenávala výrazně menší denní přírůstky nakažených covidem-19, než je tomu v České republice nyní – tedy v době, kdy je otázka návratu žáků a studentů do škol často skloňována.

V Německu o uzavření škol rozhodují jednotlivé spolkové vlády nezávisle na federální vládě, a nemusí tedy nutně probíhat podle jednotných pravidel. Poprvé byly školy v Německu uzavřeny v polovině března 2020, a to včetně těch v Bavorsku. Část německých škol byla následně otevřena ještě před letními prázdninami, avšak pouze v omezeném režimu

Po letních prázdninách pak byly německé školy otevřeny plošně, byť s odlišným termínem začátku školního roku. Jejich znovuuzavření pak přišlo v polovině prosince. V únoru se začaly školy v některých spolkových zemích postupně otevírat. Od 1. února se tak v Bavorsku do škol vrátili žáci posledních ročníků některých středních škol, celkově zhruba 39 tisíc studentů. 22. února poté následovalo rozsáhlejší otevření školských zařízení. Do lavic se vrátili například žáci prvního stupně či posledních ročníků základních škol, přičemž se zde žáci střídají po skupinách. Uveďme, že v Bavorsku by za dodržení určitých podmínek mělo k otevření všech ročníků středních škol dojít 15. března.

Následující graf ukazuje vývoj průměrných denních přírůstků v České republice a Bavorsku přepočítaných na 100 tisíc obyvatel od začátku prosince 2020 do dne rozhovoru. Pro úplnost doplňme, že populace České republiky je se svými 10,7 miliony obyvatel menší než populace Bavorska, která čítá přibližně 13,1 milionů obyvatel.

Z uvedeného grafu je patrné, že se od první poloviny ledna tohoto roku průměrné denní přírůstky nakažených v Bavorsku snižovaly, od konce února poté začaly mírně růst. Na začátku ledna se tak nejdříve pohybovaly kolem 24 nových případů na 100 tisíc obyvatel, na konci ledna – tedy před únorovým návratem prvních bavorských žáků zpět do škol – to poté bylo 13,4 nových případů na 100 tisíc obyvatel.

V České republice data za 7. březen (tedy data dostupná v době konání rozhovoru) ukazují 113,7 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Jedná se tak o číslo 8,5× vyšší, než tomu bylo v případě Bavorska před opětovným otevřením některých tříd.

V grafu jsme pracovali s ukazatelem 7denních průměrů, který eliminuje vliv výkyvů v datech, které jsou způsobeny nižším počtem provedených testů o víkendech. V rámci ověření jsme se podívali také na neprůměrované denní přírůstky, 14denní průměry či 3denní průměry při srovnání stejných dnů v týdnu. Žádný z těchto ukazatelů však nepotvrzuje slova Mikuláše Beka, a to ani při započítání naší 10% tolerance. Při použití prostých 3denních průměrů, jejichž vypovídací hodnota má určitá omezení, se nicméně slova Mikuláše Beka v rámci tolerance potvrzují.

Uveďme, že o 10× nižší nárůsty, které ve výroku zmiňuje Mikuláš Bek, by se jednalo, pokud bychom srovnali současnou situaci v ČR (k 7. březnu) až s pozdějšími únorovými daty v Bavorsku. V té době však byly již vybrané třídy některých bavorských škol otevřené.

Výrok Mikuláše Beka i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k ukazateli 3denních průměrů a také k minimální odchylce od hranice našeho 10% tolerančního pásma při použití 7denních průměrů.

Ivo Vondrák

Ivo Vondrák

(…) starší učitelé 50 let, tak samozřejmě je jich velká většina, myslím, že dokonce 60 %

Podíl učitelů nad 50 let v regionálním školství činil podle MŠMT v roce 2020 45,2 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020 byl podíl učitelů starších 50 let na základních školách 36,2 % (.pdf, str. 56). Co se týče středních škol, počet pedagogů nad 50 let věku dosáhl podílu téměř 45 % (.pdf, str. 92) a u vyšších odborných škol se pak jedná o 41,6 % (.pdf, str. 144). U mateřských škol, které doplňují strukturu regionálního vzdělávání, kategorie učitelů nad 50 let dosahovala podílu 34,5 % (.pdf, str. 23). 

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (.pdf) za rok 2019, uvádějí mírně jiná čísla. Podíl učitelů ve věku 50 let a více představoval u mateřských škol 42,4 %, u základních škol 41,4 %, u středních škol a konzervatoří 53,1 % a u vyšších odborných škol 50,3 %.

Uveďme, že například šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2019 zmiňuje podíl necelých 60 % (.pdf, str. 8) ve spojitosti se zastoupením učitelů starších 45 let. Tedy nikoli učitelů starších 50 let, o nichž ve výroku hovoří Ivo Vondrák.

Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je poté průměrný věk učitelů v českém regionálním školství poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let. Pokud se podíváme na nejnovější data MŠMT, která zobrazují i proměnu podílu výše zmiňované věkové kategorie učitelů v čase, vidíme jeho nárůst. V roce 2012 se jednalo o 39,1 % a v roce 2020 o 45,2 % (.xlsx, list 2a). Celkový vývoj podílu shrnuje následující graf. 

Pokud tedy budeme vycházet z nejnovějších údajů MŠMT, podíl učitelů nad 50 let se v regionálním školství pohybuje kolem 45 %. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož podíl této kategorie nedosahuje 60 %, byť srovnání v čase naznačuje trend postupného nárůstu. 

Mikuláš Bek

Mikuláš Bek

(...) to, co víceméně navrhuje Ministerstvo školství, a to je modifikace té maturity a případné posouvání termínů a případná nějaká další možnost konání části té zkoušky třeba s odložením až, dejme tomu, v září.

Ministerstvo školství předložilo v lednu první návrh změn maturitních zkoušek kvůli epidemii covidu-19. Změny se týkaly zrušení slohových prací z českého a cizího jazyka, prodloužení času na didaktické testy a posunutí nebo prodloužení termínů.

skrýt celé odůvodnění

O prvním návrhu podoby maturitních zkoušek v roce 2021 informovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 28. ledna. Hlavními úpravami zavedenými kvůli epidemii covidu-19 bylo zrušení slohových prací z českého jazyka a cizích jazyků (.pdf, str. 3), prodloužení času na didaktické testy (.pdf, str. 2, 6, 8) a posunutí či prodloužení termínů zkoušek (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš 3. března pro MF DNES uvedl, že chce navrhnout zavedení tzv. úřední maturity. V takovém případě by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku. S tímto návrhem však nesouhlasil ministr školství Robert Plaga.

Doplňme, že 9. března (tedy až po konání námi ověřované debaty) Andrej Babiš na svém twitterovém účtu zveřejnil video, v němž informoval o návrhu tří typů maturit – klasické maturity pro studenty mířící na vysoké školy, lehčí pro studenty nepokračující na vysoké školy a úřední pro studenty, které doloží, že se nemohli plnohodnotně účastnit distanční výuky. Později nicméně Andrej Babiš o tomto svém návrhu uvedl, že není dobrý.

Pro úplnost také dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci 10. března představil finální podobu maturit, kdy dalšími změnami jsou dobrovolné ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka, nepovinné didaktické testy pro studenty pomáhající kvůli pandemii covidu-19 v nemocnicích či domovech seniorů a další posunutí termínů zkoušek.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Ten zásah do vzdělávání je jasný, to nikdo nezpochybňuje. Koneckonců ani ředitelská asociace.

Zástupci školských asociací včetně asociací ředitelů odmítli návrh na zavedení tzv. úřední maturity, nicméně uznali, že vliv pandemie covidu-19 na vzdělávání je velký. Navrhli proto letošní maturitní zkoušky konat s určitými úpravami.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek pro kontext uveďme, že místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová mluví o vlivu pandemie covidu-19 na vzdělávání v souvislosti s úpravami maturit, které je třeba podle ní důkladně připravit a co nejdříve se změnami obeznámit studenty. Dále také v rozhovoru uvedla, že není nutné v rámci maturitních zkoušek rušit didaktické testy.

Skupina představitelů školských asociací, včetně Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů hotelových škol či Unie školských asociací CZESHA, napsala 6. března 2021 otevřený dopis (.pdf) předsedovi vlády Andreji Babišovi, ve kterém odmítají zavedení tzv. úřední maturity. Připomeňme, že tento návrh Andreje Babiše počítá s tím, že by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku.

Zástupci školských asociací v otevřeném dopise uznávají (.pdf), že současná situace měla vliv na kvalitu vzdělávání. „Jsme si vědomi, že situace letošních závěrečných ročníků je složitá, proto jim na našich školách poskytujeme maximální podporu,“ uvádějí například.

Dále také doplňují, že stávající situace podle nich neznamená, že by se mělo od maturity upustit. „Vámi navrženou cestu nepovažujeme za správnou. Velmi se nás, ředitelů škol, dotýká vyjádření žáků, kteří v letošním školním roce usilují o nahrazení maturitní zkoušky administrativním zápočtem, že na školách neprobíhá výuka a že se nemohli k maturitní zkoušce připravit. Tato prohlášení vyvolávají ve veřejnosti domněnku, že učitelé řádně nepracují a neplní své povinnosti, proti čemuž se důrazně ohrazujeme. (…) Jsme přesvědčeni, že jedinou správnou cestou je maturitní a závěrečné zkoušky v letošním roce konat s určitými úpravami.“ 

Také Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou, již dříve v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že pandemie covidu-19 nejvíce zasáhla odborné školy, kde již rok neprobíhá praktická výuka. Problém vidí i v procvičení a upevnění probrané látky, na což při distanční výuce podle ní není dostatečný prostor. Za další problém považuje například i skutečnost, že se neorganizují různé školní a mimoškolní činnosti, které studenty baví a rozvíjejí.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Začínají 1. dubna (praktické maturitní zkoušky, pozn. Demagog.cz).

Podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy začínají praktické maturitní zkoušky 1. dubna. Dva dny po zaznění výroku pak ministr školství Plaga oznámil, že praktické zkoušky se budou konat až od 19. dubna.

skrýt celé odůvodnění

Termín konání praktických maturitních zkoušek je upraven vyhláškou o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Konkrétně § 2 odst. 4 této vyhlášky uvádí, že „zkoušky konané a formou praktické zkoušky (…) se konají nejdříve 1. dubna“.

Podobu letošních maturitních zkoušek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo 28. ledna 2021. Na základě opatření MŠMT (.pdf) lze praktickou zkoušku v jarním zkušebním období konat do 27. srpna 2021 (str. 3).

K tomuto prodloužení přistoupilo MŠMT v souvislosti s aktuální pandemickou situací a přetrvávající distanční výukou. V odůvodnění stojí, že „uvedené prodloužení umožní žákům lepší přípravu na konání maturitní zkoušky a realizaci praktické výuky, která se z časových důvodů nemohla v době distanční výuky uskutečnit“ (.pdf, str. 6).

V podzimním zkušebním období se pak praktické maturitní zkoušky mohou konat do 30. září 2021 (.pdf, str. 4).

Doplňme, že začátek praktických maturitních zkoušek opatření MŠMT z ledna nespecifikuje. Opatření jen uvádí, že „konkrétní termíny konání jednotlivých zkoušek stanoví ředitel školy“ (.pdf, str. 3). Platí tedy obecné pravidlo konání těchto zkoušek nejdříve 1. dubna, konkrétní termín je ale na řediteli školy.

Dodejme také, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané 10. března oznámil, že praktické maturitní zkoušky se budou moci konat od 19. dubna 2021. Tato informace se však do veřejného prostoru dostala až dva dny po výroku Kateřiny Valachové, a nemá tedy na hodnocení vliv.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Didaktické testy. Tu jednu část maturit nikdo nezpochybňuje. Žádná studentská organizace. Vůbec nikdo.

MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie zastupující středoškoláky k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, shodla se ale s premiérem Babišem na potřebě zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

skrýt celé odůvodnění

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších dvou nebo tří dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga ještě koncem ledna rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová považuje rozhodnutí ministra Plagy za „rozumný kompromis“ a domnívá se, že i s distanční výukou bude možné didaktické testy zvládnout. „Musíme si uvědomit, že oproti minulému roku je účast na distanční výuce povinná, takže studenti by požadované znalosti měli mít,“ podotkla. Připomněla, že letos nebudou hodnoceny známkou, nýbrž pouze uspěl/neuspěl.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 8. března oznámení, že se spolu se zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací – CZESHA a ostatních asociací shodlo na tom, že didaktické testy ověřují nezbytné minimum znalostí a dovedností, kterých musí dosáhnout každý absolvent maturitního oboru v základních předmětech, tedy českém jazyce, matematice či cizím jazyce. „Tento účel maturitní zkoušky je nezbytné zachovat i v současné velmi obtížné době.“

„O způsobu ukončování středoškolského studia podle našeho názoru má rozhodovat ministerstvo školství a odborníci,“ uvádí v prohlášení Asociace ředitelů gymnázií ČR.

Nicméně co se týče studentských organizací, ještě 4. března se Česká středoškolská unie (ČSU), která zastupuje 27 tisíc středoškoláků v ČR, shodla s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu. Studenti by tak nemuseli (ale mohli) skládat klasickou maturitní zkoušku, ale na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium střední školy. Kvalita distanční výuky je podle žáků často horší než prezenční vzdělávání, takže dosavadní úpravy v maturitách považují za nedostatečné, uvedl předseda ČSU Viktor René Schilke. Své stanovisko vyjádřila ČSU po rokování s premiérem Babišem i na Twitteru.

Pro úplnost dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané ve dne 10. března oznámil podobu letošních maturitních zkoušek. Didaktické testy nebudou muset dělat studenti, kteří kvůli covidu-19 pracují v nemocnicích či domovech seniorů. Pro ostatní studenty pak státní maturitní testy zůstanou povinné. Termín didaktických testů se změnil z období 3. až 7. května na 24. až 26. května 2021.

Abychom to shrnuli, MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, nicméně se shoduje s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu, a zrušit tedy i didaktické testy. Výrok Kateřiny Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože je pravdou, že studentské organizace výslovně nezpochybňují konání didaktických testů, nicméně požadují zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

Ivo Vondrák

Ivo Vondrák

Já jsem dneska dostal dopis České konference rektorů (...) a tam se vyzývá k tomu, aby se skutečně nešlo cestou, řekněme, takové nějaké úřední maturity.

Česká konference rektorů 8. března zveřejnila na své webové stránce dopis adresovaný primárně premiéru Babišovi, ve kterém jednoznačně odmítá zrušení maturitních zkoušek a jejich nahrazení tzv. úřední maturitou.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že ověřujeme jen to, co je obsahem dopisu České konference rektorů, nikoli jestli jej dostal i poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Také připomeňme, že s návrhem úředních maturit přišel premiér Andrej Babiš. Návrh počítá s tím, že by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku.

Proti tomuto návrhu se už dříve postavila i skupina představitelů školských asociací, včetně Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů hotelových škol či Unie školských asociací CZESHA, které napsaly 6. března 2021 otevřený dopis (.pdf) premiéru Babišovi, ve kterém zavedení tzv. úřední maturity odmítají.

Česká konference rektorů (ČKR) poté 8. března zveřejnila na své webové stránce dopis (.pdf) adresovaný také primárně premiérovi, ve kterém uvádí, že ČKR „odmítá z legislativních, pedagogických i etických důvodů návrh na faktické zrušení maturitních zkoušek v roce 2021 a jejich nahrazení tzv. úřední maturitou.“

Ve svém prohlášení Česká konference rektorů dále dodává: „Kromě skutečnosti, že tato radikální a v kontextu českého školství zcela bezprecedentní změna by si vyžádala významné legislativní úpravy, poukazuje ČKR rovněž na nevratné škody ve vzdělávacím systému, jejichž obětí by byli studenti maturitních ročníků a současně uchazeči o náročné vysokoškolské vzdělávání.

ČKR považuje podobné návrhy za krajně nezodpovědné, nekoncepční a ve svém důsledku škodlivé pro konkurenceschopnost mladé generace v České republice. ČKR se vší vážností apeluje na Vládu České republiky, aby odolala populismu a zamezila hazardu s budoucností země.“

Pro úplnost dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané dne 10. března oznámil, v jaké podobě se letošní maturitní zkoušky budou konat. Zavedení úředních maturit plošně pro všechny studenty ministr Plaga odmítl a uvedl, že by podle něj šlo o bezdůvodnou devalvaci vzdělávání. Místo toho představil několik změn, letošní maturanti nebudou např. muset povinně skládat ústní část maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka. 

Maturanti, kteří pracují kvůli epidemii covidu-19 v nemocnicích či domovech seniorů, navíc nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. Pro ostatní studenty tyto testy zůstanou povinné, pouze se u nich prodlouží čas. Doplňme, že se také například posunul termín maturitních testů z 3. až 7. května na 24. až 26. květen.