Demagog.cz

Spor o restituce

V České televizi se střetli k tématu církevních restitucí a jejich možného zdanění zástupci hnutí ANO, komunistů a KDU-ČSL. Mluvilo se zejména o návrhu komunistické strany, která chce zdanit církevní restituce. Řešil se postoj jednotlivých stran k této otázce, postoj současné vlády i minulé, legislativní a politické kroky, které se v této věci činily.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 4. června 2018 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

16 ověřených výroků

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Ten zákon je koncipován tak, že není ten příjem koncipován, že by podléhal zdanění (...) Ale my právě chceme, aby podléhal danění.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce) upravoval kromě dalšího také zákon o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o tu část zákona, která stanovuje, které převody majetku či peněz nepodléhají zdanění dle zákona.

Komunistický návrh počítá s doplněním zákona o dovětek, který z aktuálních podmínek nezdaněných příjmů vylučuje finanční náhrady za nevrácené majetky církvím. Zároveň návrh počítá s vyjmutím odstavce 6, § 15 ze zákona o církevních restitucích. „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Připomeňme, že ten zákon byl postaven na odhadu, nikoliv na výčtu majetku, tak, aby mohl být správně oceněn, čili nebyla ta výčtová novela.

Poslanci Grospičovi uznáváme faktickou pravdu, jelikož tzv. restituční zákon skutečně není koncipován jako výčet majetku, který by měl být vrácen, ale jako možnost o určitý majetek zažádat a podle tohoto zákona jej také obdržet.

Církevní restituce se doposud řídí zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve Sněmovně však již čeká na projednání ve druhém čtení komunistická novela tohoto zákona, která má zrušit (.pdf, str. 2) odstavec 6 v paragrafu 15, jenž vyjímá náhrady církvím z daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš, stejně jako předseda ČSSD Hamáček, návrh komunistů podporují, lze očekávat jeho schválení.

Restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Další variantou vyrovnání státu a církví je postup podle § 15, tedy peněžité vyrovnání s taxativně vyjmenovanými církvemi. Každý rok po 30 let by jmenované církve měly obdržet paušální částku, která v celkovém součtu církví i let činní cca 59 miliard korun a vychází z dohody zástupců vlády Petra Nečase s jednotlivými náboženskými společnostmi.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

...že vlastně jsme předložili tento návrh už v minulém volebním období. Volební období skončil, návrh nebyl projednán, takže v tomto volebním období hned zpočátku jsme ho předložili...

Návrh na zdanění církevních restitucí předložili poslanci KSČM v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko. V Poslanecké sněmovně se dostal do výborů. S koncem volebního období bylo jeho projednávání ukončeno, protože se nestihl doprojednat.

V tomto volebním období předložili poslanci KSČM návrh znovu. Konkrétně v prosinci 2017. Vláda k němu zaujala kladné stanovisko. V Poslanecké sněmovně návrh prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání výborům, kde se nachází nyní.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Také jsme chtěli a navrhovali, aby byl předmětem celostátního referenda. Měli jsme k tomu i speciální návrh zákon. Tyto věci přes sliby sociální demokracie, jak tyto věci podpoří v minulém období, spadly pod stůl, nenašly podporu v Poslanecké sněmovně.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť sociální demokraté ve svém programu neslibovali podporu referenda o církevních restitucích. Stejně tak nemohly pouze hlasy ČSSD stačit k tomu, aby takový zákon prošel.

KSČM předložila sněmovně návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi 19. prosince 2013 (.pdf). Vláda následně 23. ledna 2014 k tomuto návrhu vydala negativní stanovisko (.pdf).

První čtení bylo zahájeno 14. února 2014 a hlasování bylo odročeno. V projednávání se pokračovalo 18. března 2014, kdy byl návrh zákona sněmovnou zamítnut. Proti zamítnutí návrhu o referendu se postavilo 13 poslanců ČSSD, 32 poslanců KSČM a 11 poslanců hnutí Úsvit. ČSSD ve svém programu z roku 2013 k tématu církevních restitucí slibovala pouze jejich optimalizaci. Podporu referenda k tomuto zákonu ale neslibovala.

V programu ČSSD z roku 2013 je o církevních restitucích napsáno: Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ (.pdf, str. 30)

V době hlasování o návrhu referenda měla ČSSD 50 mandátů, komunisté 33 a hnutí Úsvit 14. Dohromady tedy 97 hlasů. Pro schválení návrhu ústavního zákona je ale potřeba tzv. kvalifikovaná většina, tedy 120 hlasů. I kdyby ČSSD hlasovala pro návrh referenda spolu s KSČM a hnutím Úsvit, návrh by neprošel.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Podívejte se, jestliže se stanovovala ta cena tak náhrad, že za metr zemědělské půdy se brala částka 44,48 Kč tuším a Český statistický úřad přitom pracoval běžně ve vztahu k jiným náhradám nebo lidem s částkou 7,50 Kč, tak tam je zjevný nepoměr.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční.

Český statistický úřad je povinen každoročně oceňovat veškerý majetek v národním hospodářství, v běžných tržních cenách, tj. cenách obvyklých na trhu v daném období, v návaznosti na metodiku Eurostatu. Oceňován je stav majetu a veškeré transakce s majetkem, ke kterým došlo v průběhu daného období. Mezi transakce například patří nákupy, prodeje, bezúplatné převody majetku (včetně církevního).

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Zdanění církevních restitucí nebyl náš program, ani ve 13 ani v 17.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když v předvolebním programu hnutí ANO se zdanění církevních restitucí přímo neobjevilo, již před volbami je předseda hnutí Babiš označil za "tunel" a podpořil veřejně myšlenku na jejich zdanění.

Resortní program hnutí ANO z roku 2013 skutečně neobsahuje žádnou zmínku o církevních restitucích a jejich zdanění. Totéž platí pro priority, východiska a zkrácený program hnutí z roku 2013. Program (.pdf, str. 2) z roku 2017 zmiňuje církevní restituce pouze okrajově v úvodní části, kdy jsou vyjmenovávány důvody proč hnutí ANO vzniklo:

Proti tomu, že politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard. Tématu zdanění církevních restitucí se ale také nevěnuje. Otázku zdanění ovšem veřejně podporuje Andrej Babiš, předseda hnutí ANO.

Téma zdanění církevních restitucí je k 5. červnu 2018 aktuální z důvodu vyjednávání o podpoře vlády. Z mediálních vyjádření předsedy hnutí, Andreje Babiše, vyplývá, že je zdanění církevních restitucí dlouhodobě nakloněn. Jak řekl 4. června 2018 pro Českou televizi: „My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM.“

O způsobu vyjednání restitucí se Babiš v médiích negativně vyjádřil již v červenci 2014, kdy podle serveru iDNES.cz řekl: „Hnutí ANO ctí zásadu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Nesouhlasíme ale se způsobem, jakým byly církevní restituce Nečasovou a Kalouskovou vládou dojednány.“

V březnu 2016 pak už Babiš v médiích hovořil o podpoře zdanění církevních restitucí. Reagoval tak na kritiku předsedy KDU-ČSL, Pavla Bělobrádka, za podezření účelového přepsání majetku v kauze Čapí hnízdo. Doslova Babiš řekl: „Církevní restituce je tunel. A pokud dnes komunisti navrhují je zdanit, tak já určitě souhlasím.“

V listopadu 2017 opět Andrej Babiš v médiích hovořil o plánu zdanit církevní restituce, tentokrát ve spojitosti se situací po sněmovních volbách v říjnu 2017 a vznikem nové vlády: „Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice (v letech 2014-2017, pozn. Demagog.cz) nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude.“

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Jasně. Znáte tento billboard? Znáte ten billboard někdo, přátelé? (...) To byl billboard sociální demokracie ve volbách 2012/2013.

(Od 13.01)

Jaroslav Faltýnek naráží na billboard použitý v kampani pro senátní a krajské volby v roce 2012.

Tento billboard skutečně byl součástí předvolební kampaně ČSSD v roce 2012. Sociální demokraté jím útočí na strany ODS a TOP 09, které chtěly vydat zmiňovanou částku na církve, kvůli zvyšování DPH a snižování životní úrovně důchodců.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Já jsem kupoval spoustu zemědělské půdy (...) a reálné tržní ceny se pohybovaly v průměru kolem 10 až 15 Kč. A když to přepočítáme, tak za 44 Kč 72 tisíc hektarů je 32 miliard a reálná cena je 10. U lesní půdy je to to samé. Tržní cena se pohybuje kolem 10 - 15 Kč. V materiálu, který byl zpracován na základě výpočtu pro výplatu církvím, tak je to 27,74 krát 181 tisíc hektarů. To je 50 miliard. Dohromady 80 miliard. A reálná cena byla 30. Takže tady nám lítá těch 50 miliard a to je všechno.

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Tak my jsme určitě neudělali, protože ve sněmovně jsme (...) v té době nebyli. To schvalovala jiná vláda.

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

No, protože to je otázka nejenom zákona, ale i toho, že jsou smlouvy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a týká se to samozřejmě i Federace židovských obcí a ta samozřejmě by na tom byla bita velmi výrazně, protože ta má dostávat peníze především formou náhrad, nikoliv majetku, protože ten byl částečně zničen nebo už vydat nešel.

Většina restitucí pro Federaci židovských obcí má skutečně podobu finanční náhrady. Zdanění této většiny 19% daní by tedy výši odškodnění židovské komunity výrazně snížilo. Na tuto problematiku poukazuje i Jakub Kříž, právník zabývající se problematikou restitucí.

Zdanění finančních náhrad podle jeho slov zasáhne nekatolické církve, kterých naturální restituce jsou naprosto minimální. Mezi tyto náboženské instituce patří i Federace židovských obcí.

Federace židovských obcí uzavřela smlouvu o vypořádaní s Českou republikou v roce 2013 společně s dalšími církevními a náboženskými uskupeními působícími v České republice. Česká republika se zavázala vydat majetek, resp. zaplatit škody za majetek, který už navrátit nelze. Jedná se o majetek, který se stal předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (.doc, str. 30-31). Federaci židovských obcí má být celkově vyplacená finanční náhrada ve výši 272 064 153 korun z celkového balíku finančních náhrad ve výši 59 miliard korun.

Ve Výroční zprávě Federace židovských obcí za rok 2014 je uvedeno, že nárok na vydání majetku mohl být učiněn do konce roku 2014. V této lhůtě bylo vyhověno v případě jediného pozemkového nároku. Další dva pozemky, jmenovitě pozemek po synagoze v Českých Budějovicích a hřiště Makkabi v Brně, vydány nebyly, naopak o jejich vydání rozhoduje soud (.pdf, str. 8). Naturální restituce tak v případě Federace židovských obcí představuje zanedbatelní podíl v celkovém balíku 75 miliard, který se česká vláda předsevzala vydat náboženským institucím ve formě naturálních restitucí.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

No, protože pan Faltýnek taktně a takticky zamlčel, že se nejedná pouze o zemědělskou nebo lesní půdu. Tam se samozřejmě jedná i o ostatní plochy a také se jedná o parcely třeba uprostřed Prahy nebo v intravilánu Prahy a tam, kdo jste někdy kupoval nějaké pozemky uprostřed Prahy, a já jsem to tedy nebyl, protože na to nemám, protože tam za metr čtvereční se dá utratit nejenom tisíce, ale možná i řádově desetitisíce korun, tak to jsou samozřejmě ceny, které jsou úplně jiné.

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Reakce na Bělobrádka

Jaroslav FALTÝNEK: Úplně mimo. Já tady mám konkrétní výpočet, kde je lesní půda. To je klasifikace, kategorizace. Cena 27,74 Kč. Zemědělská půda. To je prostě taxativně stanoveno, co je to zemědělská ...

Daniel TAKÁČ: No a to centrum Prahy tam máte taky?

Jaroslav FALTÝNEK: Jasně. Vodní plochy, zastavěné plochy, tam je cena 1106, ostatní plochy, budovy a celkem částka 135 miliard. Takže ty kategorie jsou tady všechny obsaženy. Ale zemědělská půda je prostě půda, na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává, a ta byla stanovena částkou 45 Kč za metr.

Jaroslav Faltýnek zde upřesňuje svůj předchozí zavádějící výrok a doplňuje, že do finanční kompenzace církvím jsou kromě dříve zmíněné zemědělské a lesní půdy zahrnuty i vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy a budovy.

Přesto, že zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi používá termín zemědělské nemovitosti, který kromě půdy zahrnuje i budovy náležící k zemědělské usedlosti či sloužící k zemědělské výrobě, Ministerstvo kultury použilo pro výpočet odhadu hodnoty zabaveného církevního majetku termín zemědělská půda a zemědělské budovy tak vyčlenilo do kategorie budov.

Vzhledem ke správně uvedeným cenám jednotlivých typů pozemků lze předpokládat, že Jaroslav Faltýnek vychází z materiálů Ministerstva kultury. Ministerstvo v tomto případě zemědělskou půdu definuje jako souhrn orné půdy, chmelnice, vinice, trvalého travního porostu, sadu a zahrady, a lze výrok, že zemědělská půda je ta, „na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává”, označit jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Dosud státní rozpočet vyplácel církvím a náboženským společnostem peníze a to přestane.

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Ale k tomu, co říkal Pavel Bělobrádek, tak já jenom zacituji: "Stát bude církvím 17 let přispívat," 17 let, "i na platy pro duchovní, první tři roky 1,4 miliardy korun." (...) Tak já to nezpochybňuju, nicméně není pravda, že jako, jak říkal Pavel Bělobrádek, že prostě ty peníze platit na chod církve nebudou, jo (...) Ano, až bude vyplacena vlastně celková náhrada finanční za nevydaný majetek.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť finanční náhrady se mají vyplácet po dobu 30 let (do roku 2043), zatímco příspěvky na provoz církvím skončí a 13 let dříve (v roce 2030).

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Podle důvodové zprávy(.pdf, str. 48) k zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi by stát měl první tři roky přispět, i na platy pro duchovní 1, 4 miliardy Kč.

Podle § 15 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, bude finanční náhrada vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě jdoucích ročních splátkách. Celková finanční náhrada by tak měla být vyplacena v průběhu 30 let.

Z toho vyplývá, že stát nebude přispívat církvím a náboženským společnostem až do vyplacení celkové finanční náhrady, ale pouze po dobu přechodného období, které bude trvat 17 let od účinnosti zákona č. 428/2012 Sb.

Dodejme, že Jaroslav Faltýnek poté, co byl v pořadu opraven moderátorem, uznal, že tento jeho výrok nemusí zcela odpovídat pravdě.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

A dokonce si církve a náboženské společnosti o některé majetky, které pozitivně jejich byly, ani nepožádaly, protože to udělat nemusely. Prostě jim nestálo za to, jako to nestálo třeba tady ve farnosti, žádat o tři metry, o tři metry chodníku, který sice byl psán na ně, ale jim to nestálo za to.

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.