Vláda po ztrátě většiny - Radek John, Petr Gazdík, Jeroným Tejc, Pavel Kováčik
Ověřili jsme
Řečníci s počty výroků dle hodnocení
Petr Gazdík
Poslanec
Radek John
Pavel Kováčik
Jeroným Tejc
Radek John
Oni si vypočítali, že kdybych já odstoupil, tak by získali další hlas, protože po mně by přišel Kamil Jankovský.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Náhradníkem za Radka Johna, v případě jeho odstoupení z funkce poslance, je v Praze (v kraji kde Radek John kandidoval) ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Jeroným Tejc
Vláda v tuto chvíli nemá hlasy pro klíčové zákony.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.
Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.
Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.
Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Pavel Kováčik
Německo roste, zatímco my pořád ještě nerosteme (ekonomicky, pozn.)Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.
Procentuálni směna HDP
3.kvartál 2011
4.kvartál 20111.kvartál 2012
2.kvartál 2012
Německo
0,4
-0,1
0,5
0,3
Česká republika
0,0
-0,2-0,8
-0,2
Jeroným Tejc
Dnes máme šestý nejmenší růst, respektive pokles hrubého domácího produktu v Evropě.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.
Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.
Radek John
V Londýně, v parlamentu byl Boris Johnson 4 roky, byl editorem The Spectator a současně poslancem dolní komory parlamentu v Británii.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Jak je patrné z Johnsonova životopisu na webových stránkách londýnské radnice nebo z wikipedie, Johnson byl členem britského parlamentu (Member of Parliament – MP) od roku 2001 do roku 2008, kdy byl zvolen starostou Londýna. Působil také jako stínový ministr (Shadow Minister) ve dvou stínových vládách konzervativců.
V týdeníku The Spectator působil už od roku 1994, v roce 1999 se pak stal šéfredaktorem (editor) týdeníku a ve funkci působil až do roku 2005, tedy I během svého působení v parlamentu. The Spectator je však známý svým propojením s konzervativci a je považován v zásadě za stranický časopis. Srovnání tedy v tomto případě není úplně přesné.
Radek John
V České republice poslanec Eduard Kožušník má svůj pořad v soukromé televizi a Nečasovi se nějak nenadouvaly líce rozhořčením.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Edvard Kožušník je poslancem Evropského parlamentu, mandát získal ve volbách v roce 2009.
V květnu letošního roku oznámil spuštění vlastního diskusního pořadu Evropa z metropole na regionální stanici Metropol TV. Pořad se vysílá ze studia ve Štrasburku a Kožušník si do něj zve osobnosti evropské politiky.
K tomuto Kožušníkově angažmá se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Petra Nečase, ani žádného jiného představitele ODS. Na oficiálním stranickém webu se však občas objeví upozornění na tento pořad (například zde), zdá se tedy, že straničtí kolegové se nestaví zásadně proti této aktivitě Edvarda Kožušníka.
Radek John
Především Petr Nečas ztratil důvěru 118 poslanců, měl pohodlnou většinu a svým chováním a neplněním svých slibů prostě způsobil, že dneska je pod stovkou.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
V rámci tohoto výroku budeme ověřovat pouze faktickou část o počtu poslanců, podporujících vládní koalici, nikoliv důvody, proč došlo za uplynulé dva roky ke snížení počtu těchto poslanců.
Dle informací na stránkách Poslanecké sněmovny vyslovilo 10. srpna vládě a jejímu programovému prohlášení důvěru skutečně 118 poslanců. Tehdy šlo o poslance ODS, TOP09 a Starostů a Věcí veřejných.
Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotlivých poslaneckých klubů, lze v současnosti celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců (podrobněji rozebíráme současný stav poslanců, podporujících vládu, v předchozím výroku).
Na základě dostupných informací z Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok Radka Johna jako pravdivý.
Jeroným Tejc
Ono je to koneckonců poprvé za 20 let, kdy ministr financí navrhl sněmovně, aby vrátila jeho rozpočet.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).
Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.
Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.
Jeroným Tejc
Miroslav Kalousek postavil ten zákon o státním rozpočtu na zákonech, které neplatí, on ho měl postavit na zákonech, které platí. On spekuloval na to, co ještě bude schváleno a teď jsme v situaci, kdy nám hrozí rozpočtové provizorium.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:
"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.
Jeroným Tejc
V Británii, v konzervativní Británii se jde se sazbou pro ty nejbohatší z 50 na 45 procent.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Pan poslanec Tejc hovoří o nejvyšší sazbě daně z příjmu. Sazba se bude v roce 2013 měnit, a to z 50 % na 45 %, jak vyplývá z vyjádření Her Majesty''s Revenues & Customs (přibližně ekvivalent České daňové správy) a zároveň z prognózy Evropské komise (.pdf - str. 116).
V současné době má Spojené království čtyři sazby daně z příjmu fyzických osob, a to:
Výchozí sazba pro úspory
10 %Základní 20 %Zvýšená40 %Dodatečná 50 %
Dodatečná ("Additional") sazba daně z příjmu, tedy ta, která se bude od roku 2013 snižovat, se vztahuje pouze na roční příjmy vyšší než 150.000,- GBP (tj. více než 4.500.000,- Kč). Více informací k sazbám v UK je dostupných zde.
Jelikož se v příštím roce sníží jedna sazba daně z příjmu fyzických osob ve Spojeném království z 50 % na 45 %, hodnotíme tento výrok proto jako pravdivý.
Jeroným Tejc
My máme sazbu 15 (daně z příjmu, pozn.).Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.
Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).
Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.
Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Petr Gazdík
Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.
Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).
V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.
Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.
Petr Gazdík
(Sociální demokracie měla při svých vládách šestiprocentní hospodářský růst) a její ministr financí Bohuslav Sobotka přesto byl schopen vytvořit devadesátimiliardový státní deficit.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.
Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.
Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.
Radek John
V této chvíli všichni obyvatelé České republiky, kteří jsou do 100 kilometrů od Německa, jezdí nakupovat do Německa, protože je to tam levnější.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, obyvatelé kolem hranic sice nakupovat do Německa jezdí, ale nedá se zjistit zda v takovém rozsahu jaký uvádí Radek John.
Studie zabývající se oblastní celého pohraničí mezi ČR a Německem v oblasti, kterou vymezuje Radek John - neexistuje. Existující výzkumy pouze dokazují, že Češi hledají v Německých obchodech hlavně kvalitu. Dále existují pouze články z dnešního března, které dokazují oblibu německý obchodů u Čechů, jde ovšem pouze o obyvatele sousedících vesnic a měst blízko hranic. Ani jeden z těchto zdroju nedokáže tedy ani potrvdit či vyvráti teorii Radka Johna.
Jeroným Tejc
Za šest let pravicových vlád se dluh nesnížil, ale zvýšil se z 25 na 40 procent hrubého domácího produktu.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.
Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).
Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.
Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.
Jeroným Tejc
Zrušení stropů na zdravotní pojištění, to je koneckonců věc, kterou levice prosazuje v Poslanecké sněmovně opakovaně šest let a zatím se nám to nedaří.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.
Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.
Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).
Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
Petr Gazdík
V tom rozpočtu je 80 nebo více ne 80 procent jsou mandatorní výdaje. Ministr financí nebo vláda operuje pouze s 20 procenty výdajů rozpočtu.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).
Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "
Petr Gazdík
Z toho rozpočtu 60 procent (rozpočtových opatření, pozn.) je na výdajové stránce státního rozpočtu. Pouze 30 procent těch opatření je děláno na příjmové stránce státního rozpočtu.Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.
20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%