Demagog.cz

Vládní krize?

Vládní koalicí v posledních dnech rezonují zatím nejvažnější problémy od jejího vzniku. Ministr financí je pod palbou Poslanecké sněmovny a také koaličního partnera ČSSD kvůli veřejně diskutovaným otázkám, jež problematizují jeho podnikání v minulosti. Andrej Babiš se brání, že jde pouze o kampaň vůči jeho osobě, která jej má vypudit z politiky. Ve čtvrtek 27. dubna si Babiš s premiérem Sobotkou prostřednictvím médií vyměnili veřejné vzkazy. Nejprve Sobotka řekl, že je znepokojen kauzami kolem Babiše a dodal, že trvá na jejich vysvětlení. Babiš reagoval delším prohlášením plným útoků, které jsme na žádost řady fanoušků ověřili. Faktické výroky ministra Babiše najdete ověřené níže. Dodejme, že prohlášení premiéra Sobotky bylo prosto faktických výroků, neměli jsme tedy možnost ověřovat i tuto událost.


Líbí se vám naše práce? Podpořte nás!

Ověřili jsme
Tisková konference ze dne 27. dubna 2017

34 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já odmítám, co si Sněmovna vůči mně dovolila, já to považuju za skandální. Vůbec to, že mně tam nedovolili vystoupit tehdá a pan Faltýnek to žádal, abych tam mohl vystoupit a poslanci řekli, že ne. !

Poslanecká sněmovna jednala o bodu „Daňové podvody ministra financí“ 15. března 2017. Andrej Babiš se jednání vůbec neúčastnil, ve skutečnosti trávil den na různých akcích v Jihočeském kraji. Byl například účasten otevírání úseku dálnice.

Že tento bod bude projednáván právě 15. března, odhlasovali poslanci již o den dříve. Návrh na jednání o tomto bodu předložil Miroslav Kalousek. Konkrétně byla tato věc zařazena jako pátý bod jednání. Při hlasování o zařazení bodu byl přítomen i Andrej Babiš, jak vyplývá ze záznamu o hlasování. Tedy věděl, že příští den bude tato věc projednávána.

15. března v 10:30 začali poslanci projednávat zmíněnou věc. Po začátku projednávání požádal Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, aby byl bod odročen do 17 hodin, než dorazí ministr Babiš z výše uvedených cest. Pro to Faltýnek nesehnal dostatečnou podporu, načež si vzal dvouhodinovou přestávku, během které se nejednalo.

Poslanci se vrátili k projednávání po 14. hodině, o bodu „Daňové podvody ministra financí“diskutovali asi dvě a půl hodiny. Během této doby Babiš do Poslanecké sněmovny vůbec nedorazil. Babiš slovy „nedovolili vystoupit“ evidentně myslí to, že poslanci nepřeřadili bod na dobu, kdy se vrátí ze svých akcí. Nicméně jelikož dopředu věděl, kdy se daný bod bude projednávat, a rozhodl se nepřijít, lze to jen těžko považovat za to, že mu jeho poslanečtí kolegové „nedovolili vystoupit“.

Dodejme, že Ústava České republiky (čl. 38 odst. 1) dává členu vlády právo vystoupit na jednání obou komor Parlamentu, kdykoli o to požádá. Tedy ani z právního pohledu není v silách poslanců, aby Babišovi zabránili/nedovolili kdykoli vystoupit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Janeček měl termín od rozpočtového výboru do 31. května a sociální demokracie 21. dubna vystoupila a dokonce pan Chovanec mluvil o tom, že pan Janeček trestní stíhání a tak dále. !

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V říjnu 2013, když pana premiéra zradili pan Chovanec (...) a pan Hašek (...), den po volbách za mnou chodili lobbisti a mě vyzývali, abych jednal o vládě s panem Haškem (...), takže tehdá jsem pana premiéra Sobotku podpořil a řekl jsem ‚vždyť předseda je Sobotka, já nebudu jednat s Haškem ani s Chovancem‘. !

Po sečtení výsledků voleb do parlamentu dne 26. 10. 2013 se místopředsedové vítězné ČSSD Michal Hašek, Zdeněk Škromach, šéf poslanců strany Jeroným Tejc, jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňský hejtman Milan Chovanec setkali s prezidentem republiky Milošem Zemanem v Lánech. O jejich schůzce nikdo nevěděl.

Příští den Hašek vyzval předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku k rezignaci kvůli nízkému volebnímu výsledku. O několik hodin později byl Sobotka odvolán předsednictvem z vyjednávacího týmu o složení vlády.

Tři dny po Lánské schůzce se vyjádřil předseda ANO Andrej Babiš a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, že o sestavení vlády chtějí jednat s předsedou ČSSD, nikoliv s „pučisty“, jak se začalo přezdívat účastníkům lánské schůzky.

„Pučisté“ se později přiznali, 10. listopadu Ústřední výbor ČSSD zrušil výzvu k Sobotkově rezignaci, znovu ho pověřil jednáním o vládě a pokáral „pučisty“. 21. listopadu se Sobotka stal hlavním vyjednávačem o nové vládě poté, co dostal pověření od prezidenta Zemana.

Zda opravdu během této doby kontaktovali lobbisté Babiše a vyzývali ho, aby jednal s Haškem o sestavení vlády, nelze dokázat. Neexistuje žádný záznam o tom, že by Babiše opravdu lobbisté navštívili. On sám tuto informaci poprvé přinesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny 7.11. 2013. Totožnost lobbistů však nesdělil, a tak je k dispozici jen Babišovo tvrzení.

Pravdou je, že Babiš skutečně odmítl vyjednávat s Haškem a chtěl vyjednávat se Sobotkou, což několikrát potvrdil a nakonec také udělal. Dá se tedy říct, že Babišův výrok je pravdivý, protože odmítl spolupráci s Haškem.

Strany ČSSD a ANO, společně ještě s KDU-ČSL, sestavily vládu, která byla jmenována 29. ledna 2014.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vyšetřovací komise, kde byla spolupráce ODS s ČSSD, dokonce přímo úkolovala ministra Pelikána, aby dělal personální změny na státním zastupitelství. !

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť komise ani Poslanecké sněmovna ministra spravedlnosti neúkolovaly. Daly mu možnost ke zvážení, což Pelikán obratem odmítl. Nepřesné je také vyjádření o komisi v souvislosti s ODS a ČSSD, rovné zastoupení (po jednom členu) zde měly všechny posl. kluby. Pro danou formulaci, kterou Babiš kritizuje, hlasovali všichni včetně člena hnutí ANO.

Vyšetřovací komise k reorganizaci Policie ČR v rámci své činnosti podala návrh usnesení Poslanecké sněmovně, kterým sněmovna vyzývá vládu ke zvážení provedení personálních změn na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Toto usnesení bylo následně schváleno Poslaneckou sněmovnou.

Komise, kde měly svého zástupce všechny poslanecké kluby (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL, Úsvit), přijala závěrečnou zprávu a návrh usnesení jednomyslně. Babišem popisovaná spolupráce ODS a ČSSD měla reálně vliv na konečné rozhodnutí komise ze dvou sedmin. Pro zprávu hlasoval i poslanec Chalupa z hnutí ANO, jak sám ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně uvádí.

Výstupem komise se kromě vydání závěrečné zprávy hodnotící reorganizaci (kterou komise pokládá za legitimní) stal také návrh na vydání usnesení (.pdf, str. 1, bod č. II) Poslanecké sněmovny, podle kterého měla PS vyzvat vládu, aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnostiVrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje kárná žaloba podaná Nejvyšším státním zástupcem či zda nejsou nutná další opatření včetně opatření personálních.

Ministr spravedlnosti má v personálních věcech vůči státním zástupcům k ruce dva nástroje. Prvním z nich je institut dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce, který však lze použít pouze proti státním zástupcům dočasně přiděleným k ministerstvu spravedlnosti či Justiční akademii a pouze po dobu dočasného přidělení. Druhým nástrojem je pak pravomoc podat návrh na zahájení kárného řízení, a to vůči kterémukoliv státnímu zástupci. O kárném provinění rozhoduje speciální kárný soudní senát, přičemž při obzvláště závažném provinění lze státního zástupce dokonce odvolat z funkce.

Ministr spravedlnosti v rámci projednávání dané zprávy odmítl, že by se jím plánoval řídit. Pelikán uvedl:

Závěrem už se chci jenom důrazně ohradit proti jednomu z doprovodných usnesení. Já nesouhlasím s žádným z nich, ale důrazně se ohrazuji proti tomu, aby politické rozhodnutí úkolovalo ministra spravedlnosti v tom, jak bude vykonávat svou personální odpovědnost vůči státnímu zastupitelství. Státní zastupitelství je a musí zůstat nezávislé. A vedoucí státní zástupci se nebudou odvolávat na základě usnesení Poslanecké sněmovny.“

Poslanecká sněmovna 2. února návrh usnesení ve všech bodech přijala (.docx). Výzva obsažená v usnesení však vládu ani její členy právně nezavazuje.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A proč pan premiér 23. března 2012 nehlasoval pro za zdanění (korunových, pozn. Demagog.cz) dluhopisů? Vždyť to mohl zvrátit. Mohl navrhnout zdanění a žádné dluhopisy by nebyly na stole. !

Výrok navazuje na další Babišovo prohlášení o znovuzdanění korunových dluhopisů, které podle něj blokoval Bohuslav Sobotka. To ovšem není pravda.

Zaokrouhlování vyměřené daně směrem nahoru přinesla novela zákona o dani z příjmu navržená Nečasovou vládou, respektive až pozměňovací návrh hospodářského výboru. Sobotka proto hlasoval ve třetím čtení v této věci dvakrát - nejprve musel být schválen pozměňovací návrh a posléze zákon jako celek.

Jak v hlasování o pozměňovacích návrzích (A22, bod č. 6), tak i ve finálním hlasování se Bohuslav Sobotka zdržel. I bez ohledu na Sobotkův hlas byl návrh těsně přijat, čímž byly korunové dluhopisy podrobeny zdanění. K oběma hlasováním kromě toho došlo nikoli 23., ale už 21. března.

Babišův výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Bohuslav Sobotka nemohl svým aktivním hlasováním pro návrh změnit jeho výsledky, a to v žádném směru. Zdanění korunových dluhopisů bylo navrženo vládou, konkurenční návrh poslance Sobotky by byl v této fázi rovněž bezpředmětný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já tady mám usnesení Poslanecké sněmovny, které mi uložilo (z 15. března), které říká: ‚Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a Andrejem Babišem nejpozději do 30. dubna‘.

Andrej Babiš mluví o tom, že mu Poslanecká sněmovna dala jisté časové vymezení, a nyní nechápe postoj Sobotky, který jej veřejně opět vyzývá k vysvětlování, aniž by tato doba uplynula. V rámci výroku hodnotíme pouze zmíněný mantinel, který vymezila Poslanecká sněmovna. Babiš její usnesení cituje přesně a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Usnesení PS 1602 z 15. března 2017

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan premiér stále říká úspěšná vláda, jak jsme vybrali ty daně. Ale kdo vybral ty daně? Kdo tady zavedl tu daňovou kobru a kontrolní hlášení a EET (Babiš myslí sebe, v další části své řeči mluví o svém ‚zásadním podílu‘, pozn. Demagog.cz)?

Ministr Babiš si ve svém výroku přisvojuje zásluhy, které jsou ale záležitostí státní správy, vlády jako celku či důsledkem příznivého vývoje ve světě.

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše prosadilo zavedení institutu kontrolního hlášení (od 1. ledna 2016) a elektronickou evidenci tržeb (postupný náběh od prosince 2016). Oba zákony schválila vláda i parlament. Příprava tzv. daňové kobry, tedy speciálního týmu ve spolupráci policie, celní správy a finanční správy, začala už za minulé vlády a inspirovala se na Slovensku.

Především je ale potřeba říci, že výběr daní se řídí zákony, které schvaluje celá vláda a parlament, a případné daňové úniky řeší finanční správa či orgány činné v trestním řízení. Výši vybraných daní pak ovlivňuje také ekonomická situace v České republice, která je ovlivňována částečně opatřeními vlády a z velké části také kondicí jiných zemí; tento vliv není možné přesně vyčíslit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Česká republika byla v pondělí vyhlášena Eurostatem za druhou nejúspěšnější zemi v Evropě. Po Lucembursku. Z titulu snížení dluhu a z titulu přebytku státního rozpočtu.

Výrok vychází z tiskové zprávy ministerstva financí a dat Eurostatu. Podle něj si skutečně Česko vedlo v loňském roce ve výši zadlužení a výši rozpočtového schodku velmi dobře ve srovnání s jinými zeměmi EU. Přetavení těchto dvou samostatných statistik do celkového druhého místa je však od ministerstva financí poněkud zavádějící.

Tento údajný úspěch České republiky oznámilo ministerstvo financí již v pondělí. Vycházelo patrně z tiskové zprávy Eurostatu o prvních datech o HDP za rok 2016. Podle této zprávy dosáhla Česká republika v loňském roce přebytku státního rozpočtu ve výši 0,6 % HDP a v tomto ukazateli se zařadila na pomyslné šesté místo v EU (nejlépe dopadlo Lucembursko s 1,6 %). Dluh veřejných financí ke konci roku 2016 činil 37,2 % HDP, jedná se o čtvrtý nejlepší výsledek v EU (nejlepší výsledek mělo Estonsko, 9,5 %). Česká republika, Lucembursko a Estonsko tedy „zabodovaly“ v obou těchto ukazatelích. Není jisté, podle jakého měřítka na ministerstvu financí vyhodnocovali konečné pořadí.

Je pravda, že tyto ukazatele částečně vypovídají o zdraví veřejných financí, není to však vyčerpávající informace. Zároveň je nutné podotknout, že Eurostat nesestavuje žádný žebříček zemí, to je interpretace ministerstva financí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Neměli jsme moc vlád, co dovládly. Vlády pana Klause a pana Zemana. A bylo 11 vlád, co vládly jen dva roky.

Od vzniku samostatné České republiky funguje aktuálně 13. vláda. Celé volební období vydržela první vláda Václava Klause (ODS, KDU-ČSL, ODA) v letech 1992–1996 a dále pak smluvně-opoziční kabinet Miloše Zemana (jednobarevná vláda ČSSD) v letech 1998–2002.

Další vlády fungovaly různou dobu, nešlo o zmíněné dva roky, jak Babiš uvádí. Nicméně hlavním sdělením, které Babiš opakuje, je právě fakt, že v České republice vládly celou dobu pouze dva kabinety.

Z těch déle sloužících vlád můžeme jmenovat druhou vládu Mirka Topolánka nebo vládu Petra Nečase, naopak velmi krátce fungovala první vláda Mirka Topolánka nebo úřednický kabinet Josefa Tošovského.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Potom tady máme J.P. Morgan. Pan premiér měl poradkyni z J.P. Morgan, která tady doporučovala, jak si tady půjčovat peníze. No vypadlo z toho 14 miliard nevýhodných dluhopisů. Vyšetřuje to policie.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo z žádných veřejně dostupných zdrojů dohledat, že by za vydávání (dle auditu ministerstva financí nevýhodných dluhopisů z éry ministrování Bohuslava Sobotky) nesla odpovědnost jeho poradkyně.

Ministr financí Babiš má nejspíše na mysli bývalou poradkyni tehdejšího ministra financí a současného premiéra Sobotky Ivanu Krynesovou-Gage, která pro něj pracovala mezi lety 2002–2006. Předtím působila 12 let ve společnosti Morgan Stanley, jejíž součástí je i J.P. Morgan. Později byla například v dozorčích radách ČSA či Českého Telecomu.

V souvislosti s jejím působením na ministerstvu financí se nám podařilo najít obvinění bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého z toho, že spolu s Bohuslavem Sobotkou nechala kompletně vymazat disky počítačů, jež mohly dokazovat ovlivňování vyšetřování v souvislosti s pádem IPB.

Když Andrej Babiš mluví o 14 miliardách nevýhodných dluhopisů, má pravděpodobně na mysli výsledky auditu ministerstva financí, který probíhal mezi lety 2014 a 2015. Celou kauzu důkladně rozebírá článek na serveru IHNED.cz z května loňského roku. Zde se uvádí, že Babiš díky výsledkům auditu věděl více než rok, že za ministrů financí Sobotky, Janoty a Kalouska stát přišel o miliardy kvůli vydávání zajišťovacích dluhopisů v cizích měnách. Babiš se bránil tím, že audit byl dokončen teprve ve chvíli, kdy na kauzu upozornili novináři z Hospodářských novin.

Podle Babišových slov by na celé kauze měla mít podíl Sobotkova bývalá poradkyně Ivana Krunesová-Gage, což je ovšem pouhou spekulací.

Případ by však měl být opravdu vyšetřován policií, neboť Babišův resort podal v této věci trestní oznámení.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pokud jsem jasně řekl, že přebytek rozpočtu jsem použil na snížení státního dluhu a tito pánové (ekonomičtí experti ČSSD, pozn. Demagog.cz) to stále neumí pochopit a chtějí si půjčit na ten přebytek a dát bokem ty peníze, aby se použily někdy...

Přebytkový výsledek rozpočtu v roce 2016 vyvolal nečekaný spor v koalici, kdy se jednotlivé strany přely o to, jak s penězi naložit. Zatímco ministr financí Andrej Babiš chtěl miliardy použít na splacení části dluhu, zbylí koaliční partneři měli jinou představu.

Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ říká Andrej Babiš (ANO).

My musíme debatovat v koalici, jakým způsobem bude využit přebytek státního rozpočtu. Když si uvědomíme, že důchodový účet je v deficitu a my si na důchody musíme půjčovat,“ namítá předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek si myslí, že přebytek 62 miliard by mohl uspokojit požadavky obou jeho koaličních partnerů: „Podstatná část by měla jít na umoření státního dluhu. Zároveň si myslím, že kdyby tady vznikla rezerva, která by byla na zvýšení důchodů, tak to by mělo také smysl.

Jak Andrej Babiš dodává, debata je ve skutečnosti již pouze virtuální, protože ministerstvo financí už přebytek ke snížení dluhu reálně použilo. „Ministerstvo financí to provedlo tím, že splatilo splatné dluhopisy v loňském roce a neemitovalo žádné dluhopisy navíc,“ jak situaci komentoval poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl v Událostech, komentářích (čas 11:59) z 9. ledna 2017, tedy po oznámení výsledku loňského rozpočtu, řekl: „My jsme pro dokoupení dalších dluhopisů. Abychom udělali rezervu na důchodovém účtu pro budoucí generace. Pokud nebude shoda v koalici, je tu možnost vyrovnaného rozpočtu v roce 2017.“ Prakticky tedy skutečně navrhuje „půjčit“ si přebytek z loňského roku a vylepšit tím financování letošního schodku, případně schodku v dalších letech.

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy je právně možné obojí použití přebytku, rozdíl je ale podle něj čistě kosmetický a jedná se spíše o politickou debatu.

Čas na dohodu je do 30. dubna, kdy se musí do sněmovny poslat státní závěrečný účet. Vláda na svém zasedání 24. dubna již schválila použití většiny přebytku právě na úhradu dluhu. Podle zápisu (.doc) pro návrh státního závěrečného účtu, jehož součástí je i rozhodnutí o použití přebytku, hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady je 22 otázek (v analýze ČSSD, pozn. Demagog.cz), na které já samozřejmě odpovím. Ale to nebylo součástí mé povinnosti vůči Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když si vezmete bod 20 (analýzy ČSSD, pozn. Demagog.cz), říkají, že já jsem do roku 2000 měl čistý příjem pouze 8,3 milionu korun. Tak to je absurdní. Já jsem v roce 2000 bohužel měl 46 let a pokud někdo tvrdí, že já jsem za 46 let vydělal 8,3 milionu.

Analýza ČSSD jednoznačně mluví o zveřejněném příjmu, nikoliv o tom, že se snad jedná o celkový příjem. V auditu svých příjmů, který předložil ministr Babiš veřejnosti, se zabývá výhradně obdobím 1995 až 2015. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Zmíněná analýza ČSSD pokládá otázku takto:

„20. Kde na tuto transakci vzal peníze, když do roku 2000 byl jeho zveřejněný čistý příjem pouze 8,3 milionu korun?“

Vychází tak ze zpráv auditorů, kteří pro ministra Babiše prováděli audit jeho příjmů od roku 1995 do roku 2015. Analýza ČSSD jen jednoduše sečetla roční příjmy ministra Babiše z tohoto auditu mezi roky 1995 - 2000. Do roku 1995 byl Andrej Babiš podle svého životopisu zaměstnancem firmy Petrimex, příjmy z tohoto období nezveřejnil.

ČSSD tedy neříká, že Andrej Babiš do roku 2000 měl pouze tento příjem, ale že se jedná o příjmy, které sám Andrej Babiš ukázal veřejnosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tak já bych chtěl jenom říct, že první peníze jsem vydělal, když jsem sbíral tenisáky jako devítiletý kluk za 5 korun na hodinu. Když byla čtyřhra Laver, Newcombe, Ion Tiriac a Šafařík (sic), tak já jsem sbíral balony.

Andrej Babiš podobný výrok použil již ve videu na svém facebookovém profilu 4. února 2017. Konkrétně uvedl:

„A přijede Rod Laver. A já jsem mu, když mi bylo 9 let, sbíral balony za 5 korun na hodinu, na Slovaně.“

Rod Laver je jeden z nejslavnějších světových tenistů. V Československu hrál nicméně pouze jednou. Konkrétně v roce 1961 během exhibice, která se uskutečnila na Štvanici v Praze (.pdf, 1. ČLTK Revue, str. 28).

Dle vyjádření dvojnásobného vítěze grandslamu Roda Lavera v rozhovoru pro iDNES.cz 27. ledna 2017 byl v Československu pouze jednou, a to na exhibici právě v Praze v roce 1961.

V jednom z dalších rozhovorů (pro server Tenisový svět) Laver říká:

„Už je to doba! Ano, víckrát jsem u vás nebyl. Navštívil jsem Budapešť a další města ve střední Evropě. S tenisem jsem procestoval tolik zemí. Ale do Československa jsem se podíval jen jednou.“

V tomto roce bylo Babišovi sedm let a ne devět, jak uvádí (což může být pochopitelný omyl). Andrej Babiš se narodil v Bratislavě v roce 1954. V mládí žil, jak sám uvádí ve svém životopise, s rodiči v Paříži. Konkrétně píše, že zde žil právě do roku 1961. Nelze přesně určit, zda již v tomto roce mohl být zpátky v Československu a sbírat tenisáky Rodu Laverovi, rozhodně mu je ovšem nemohl sbírat „na Slovaně“, tj. v Bratislavě. V kronice tohoto klubu se nelze o návštěvě této sportovní legendy dočíst.

Výše uvedená kronika/Revue klubu ČLTK k návštěvě Lavera v Praze uvádí:

Na přelomu 50. a 60. let přijeli do Prahy dvakrát Australané. Vždy krátce před Wimbledonem a v hvězdné sestavě. V roce 1959 přiletěli Emerson s Nealem Fraserem, o dva roky později Laver a John Fraser (...) Mimochodem – na zmíněné exhibiční utkání proti Australanům má vzpomínky i JAN KODEŠ, další z klubových legend. Na dvorci tehdy nechyběl, ovšem v roli sběrače. Až o pár let pozdějisi vychutnával ovace jako hráč.

Podle Laverových a Newcombových statistik z deblu nebyli zrovna častí či úspěšní spoluhráči, v podstatě spolu hráli jen během roku 1973 v Teheránu a v Sydney. Ani životopis Karola Šafárika, tak jak je uvedený na stránkách TK Slovan Bratislava, nehovoří o střetnutí s těmito velikány. U Tiriaca nelze dohledat, že by někdy hrál čtyřhru s některým ze zbývajících uvedených hráčů.

Z ukázky neoficiálního životopisu Andreje Babiše „Příběh Oligarchy“ (.pdf, str. 10) můžeme vyčíst, že ho jeho matka nechala zapsat v devíti letech do tenisové školy v Bratislavě, kde žil podle jím předloženého životopisu v období let 1962 až 1969, tedy v době, kdy mu bylo devět let. Tuto informaci nelze ovšem potvrdit.

Je tedy zřejmé, že jeho vyjádření o tom, že když mu bylo devět let, tak sbíral na Slovanu v Bratislavě míčky Laverovi, není přesné. A to zejména vzhledem k tomu, že podle dostupných informací Laver v Československu hrál pouze na exhibici v Praze o dva roky dříve. Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů ani dohledat událost, při níž by čtyři zmínění tenisté hráli společně čtyřhru, na níž by Babiš mohl míče sbírat. Všichni hráči se teoreticky potkat mohli, hráli na špičkové úrovni v 60. letech, jejich setkání však (na jednom kurtu při hře v jeden čas) dohledat nelze.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Toto (analýza ČSSD, pozn. Demagog.cz) je snůška různých dezinformací a polopravd, kterou většinou vyrobili bývalí novináři MAFRY, kteří se mi mstí.

Andrej Babiš (ANO) ve výroku hovoří o materiálu (.pdf) nazvaném Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který vypracovali poradci premiéra Sobotky. O existenci materiálu informoval koncem dubna 2017 zpravodajský server Deník.cz.

Uvedený materiál obsahuje seznam použitých zdrojů, na jejichž základě si lze udělat představu o tom, z jakých zdrojů autoři materiálu vycházeli. Pro úplnost je také třeba dodat, že materiál obsahuje poměrně rozsáhlou přílohu (od str. 37), která obsahuje nejrůznější listiny týkající se podnikání Andreje Babiše.

Mezi zdroji jsou mimo jiné uvedeny zpravodajské servery, které založili novináři, jež odešli z mediálního domu Mafra, a.s. poté, co jej koupil Andrej Babiš. Jedná se o mediální projekty Echo24.cz a Reportermagazin.cz.

Server Echo24.cz nabízí seznam 51 novinářů, kteří opustili řady redaktorů titulů Lidové noviny (LN) a Mladá fronta Dnes (MF Dnes) poté, co Andrej Babiš mediální dům koupil (případně poté, co Babiš oznámil záměr Mafru koupit).

Sever Echo24.cz založil Dalibor Balšínek, který dříve působil v Lidových novinách. V redakci zmíněného serveru najdeme také mnoho dalších bývalých redaktorů Lidových novin nebo Mladé fronty Dnes, například Lenku Zlámalovou, Daniela Kaisera, Martina Weisse nebo Ondřeje Štindla.

Po změně vlastnictví Mafry odešel z této společnosti také Robert Čásenský, dlouholetý šéfredaktor deníku MF Dnes, který následně založilReportér Magazín. V něm působí například reportéři Jaroslav Kmenta nebo Adéla Dražanová, bývalí novináři deníku MF Dnes.

Je pravda, že Sobotkova analýza čerpá i z médií, v nichž působí novináři, kteří odešli z Mafry poté, co ji koupil Andrej Babiš. Nelze nicméně tvrdit, že vzhledem k této skutečnosti jsou zjištění daných novinářů irelevantní. Navíc je třeba dodat, že z 22 zdrojů, které jsou v analýze uvedeny, pouze čtyři pochází z Echo24.cz nebo Reportermagazin.cz. Mezi dalšími zdroji figuruje (a převažuje) Český rozhlas, Hlídací pes nebo například Deník Referendum.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pracoval jsem 5 let v zahraničí, podnikal jsem.

Andrej Babiš byl v letech 1985–1991 v Maroku jako delegát několika podniků zahraničního obchodu. Tyto podniky fungovaly po roce 1948 pro zprostředkování obchodu s (kapitalistickou) cizinou a mohly vznikat přeměnou z dříve akciových společností. Byly nicméně pod kontrolou státu a také bezpečnostních a tajných služeb. Zaměstnání v nich bylo poměrně elitní záležitostí a mnoho bývalých zaměstnancůse po roce 1989 stalo velmi úspěšnými podnikateli.

Je také pravda, že podnikal. Vybudoval holding Agrofert a byl osobou samostatně výdělečně činnou. Konkrétně se jí stal v roce 1998 (v oblasti „poradenství v oblasti řízení“) a tento stav ukončil v roce 2008.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Byla kauza StB, soud jsem jasně vyhrál.

Andrej Babiš podal v roce 2013 žalobu na Ústav paměti národa kvůli spisůmStB, ve kterých měl být evidován pod jménem Bureš.

V roce 2014 rozhodl okresní soud, že je Babiš evidován neoprávněně a že s StB nespolupracoval vědomě. To potvrdil v roce 2015 Krajský soud v Bratislavě, přičemž konstatoval, že: „Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB.“ Předseda senátu Juraj Považan řekl: „Jeho evidence agenta(Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz)je v rozporu se skutečný stavem.“

Ústav paměti národa se odvolal, ovšem Nejvyšší soud v únoru 2017 opět rozhodlv Babišův prospěch.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kdo ty dluhopisy vymyslel? No přece pan Kalousek.

V minulosti jsme již ověřovali několik variant takového vyjádření. Miroslav Kalousek nedal vzniknout zákonům, které umožňují vydávat nedaněné korunové dluhopisy. Na druhou stranu ovšem stál jako ministr financí u počátku jejich vydávání a jeho rozhodnutí vydat sérii státních korunových dluhopisů bylo spouštěčem tohoto fenoménu. Vzhledem k tomu, že tedy byl jejich počátečním průkopníkem, dá se říci, že korunové dluhopisy tzv. vymyslel. Celá situace vznikla takto:

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů se zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých korunových cenných papírů, zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů z počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V těchto letech Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany.

V roce 2009 (s účinností od 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem navrženým ministrem financí Kalouskem. „Zaokrouhlovací“ ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm nebylo obsaženo, proto na dluhopisy nově dopadala daň podle obecného pravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího, vzájemně rozporného postupu, byla takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů (předložená opět ministrem financí Kalouskem) zaokrouhlování dolů do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Podobnou optimalizaci aplikovala v červenci 2011 také ZUNO banka pod heslem „Spořte jako v daňovém ráji, když za pomoci denního upisování úroků a rozložení částky na vícero menších částek srazila daň po zaokrouhlení také na nulu. Podobným postupem pak Kalousek jako ministr financí vydal státní korunové dluhopisy.

Podle serveru Kurzy.cz byly korunové dluhopisy poprvé vydány (tzv. emitovány) státem, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. Vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení v závěru roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO. Z těchto důvodů tedy hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždycky, když něco vysvětlím... nejdřív ta zhrzená novinářka si vymyslí, že jsem neměl peníze, že jsem si půjčil. Samé lži. Že nešly z mého účtu, že jsem neměl dost peněz, a když to vyvracím, tak stále něco novýho.

Andrej Babiš opakovaně jako o „zhrzené novinářce“ mluví o Lence Zlámalové, která pracuje v redakci Echo24.cz. Její článek pro zmíněný server vyšel v lednu 2016. Podrobně rozebírá, jak probíhal nákup dluhopisů firmy Agrofert. Uvádí také, že dle veřejně dostupných informací nemohl ministr Babiš mít na nákup takového objemu korunových dluhopisů peníze. Zlámalová vycházela z Babišových veřejných vyjádření pro Deník a Hospodářské noviny:

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“uvedl Babiš v rozhovoru pro Deník 4. ledna 2017.

Toto vyjádření Zlámalová porovnala s majetkovým přiznáním poslance Babiše z roku 2013, které je založené ve sněmovně, a zjistila, že uváděné příjmy nemohly stačit na nákup zmíněných dluhopisů v roce 2013.

O několik dní později na tiskové konferenci v reakci na toto zpochybnění doplnil ministr financí dalších 668 milionů nedaněných příjmů z prodejů firem či akcií.

V následujících dnech po vydání tohoto článku se situací začala zabývat další média (mimo jiné pořad 168 hodin). Ministr argumentoval zapomenutými nezdanitelnými příjmy, které v jeho případě činily asi jednu miliardu korun.

O auditu začal Babiš hovořit na přelomu ledna a února 2017. Dle svých slov oslovil dva „renomované auditory“ a požádal je o nezávislý audit, který následně zveřejní. Doslova řekl:Já jsem oslovil dva renomované auditory z první čtyřky(čtveřice největších auditorských firem v České republice, poznámka Demagog.cz)a požádal jsem je, aby udělali nezávislý audit.“

Tak se stalo v březnu, kdy zprávy auditorských firem EY a PWC určily, že ministr Babiš měl do roku 2015 zdanitelné příjmy 1,8 miliardy korun (po zdanění 1,5 miliardy) a k tomu nedaněné příjmy z prodeje akcií ve výši 750 milionů korun. Vzhledem k tomu, že zprávy nejsou auditem, nemají vypovídací hodnotu, která je auditům přisuzována. Jinými slovy, nesledují například, zda příjem osvobozený od daně byl „fakticky realizován“. Tuto skutečnost dodává Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT.

Zlámalová si tedy nic nevymyslela, porovnala pouze veřejné vyjádření Andreje Babiše pro média s jím předloženým majetkovým přiznáním do Poslanecké sněmovny.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jako jediný politik od revoluce jsem tady zveřejnil moje daňové přiznání za 20 let, které ověřily auditorské firmy.

Babiš si sám vymezuje období (od roku 1996) a formu (zveřejnění příjmů), kterou zveřejňuje údaje. Není ovšem jediným politikem, který ukázal svůj majetek. Jsou případy, kdy politik (či kandidát) zveřejnil svůj majetek kompletně. Babiš tedy může mít pravdu v jím vymezeném rozsahu, nicméně tím budí dojem, že on sám je jako jediný transparentní, což pravda není.

Jako příklad můžeme uvést senátora Václava Lásku, který byl zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporu Pirátů v roce 2014. Ten přímo na svém webu uvádí soupis svého kompletního majetku, jenž aktualizuje.

Dále bychom mohli uvést příklad Michala Horáčka, který oznámil prezidentskou kandidaturu. Ten při spuštění své kampaně zveřejnil kompletní soupis svého majetku.

O auditu začal Babiš hovořit na přelomu ledna a února 2017. Dle svých slov oslovil dva „renomované auditory“ a požádal je o nezávislý audit, který následně zveřejní. Doslova řekl:Já jsem oslovil dva renomované auditory z první čtyřky(čtveřice největších auditorských firem v České republice, pozn. Demagog.cz)a požádal jsem je, aby udělali nezávislý audit.“

Tak se stalo v březnu, kdy zprávy auditorských firem EY a PWC určily, že ministr Babiš měl do roku 2015 zdanitelné příjmy 1,8 miliard korun (po zdanění 1,5 miliard) a k tomu nedaněné příjmy z prodeje akcií ve výši 750 milionů korun. Vzhledem k tomu, že zprávy nejsou auditem, nemají vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jinými slovy, nesledují například, zda příjem osvobozený od daně byl „fakticky realizován“. Tuto skutečnost dodává Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Investujeme, navyšujeme důchody, navyšujeme platy (myšlena je vláda, pozn. Demagog.cz).

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pokud někdo mluví o akciích Agrofertu, tak ta Spolana kupovala akcie Agrofertu, navyšovala základní jmění 3. května 1995 za 400 tisíc a dostala 2 a půl milionu, šestkrát víc. A kdo byl ten Agrofert? Já jsem to vymyslel, já jsem založil tu firmu.

Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných zdrojů z obchodního rejstříku a informací pořadu Reportéři ČT. Z těchto zdrojů vyplývá, že Spolana nakoupila akcie Agrofertu za 400 tisíc korun a prodala je později Andreji Babišovi za 2,5 milionů korun. Podle některých odhadů však tato částka byla podhodnocena vzhledem k hodnotě firmy. S tím pracuje analýza ČSSD (.pdf, otázka 21, str. 35) a také se to objevuje v některých mediálních výstupech (níže), na což Babiš reaguje právě tímto prohlášením. Sami nedokážeme posoudit, zda byla částka přiměřená, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Společnost Agrofert, spol. s r.o. založil Andrej Babiš v roce 1993. V roce 1994 pak byla převedena na akciovou společnost Agrofert, a.s. Podle zápisu z mimořádné valné hromady konané 2. prosince 1996 byly tehdy majiteli akcií společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment AG (260 ks akcií, 65 %), Spolana, a.s. (40 ks akcií, 10 %) a Duslo, a.s. (100 ks akcií, 25 %). Jednotlivé akcie měly nominální hodnotu 10 000 Kč. Podle obchodního rejstříku předtím došlo k navýšení základního kapitálu společnosti k 2. květnu 1995 z jednoho na čtyři miliony korun zvětšením počtu akcií ze 100 na 400 kusů. Bohužel nejsou k dispozici dokumenty, které by ukazovaly původní rozdělení akcií nebo zdůvodňovaly, proč a jak k tomuto navýšení došlo.

Jisté však je, že po tomto navýšení společnost Spolana držela 40 kusů akcií v celkové nominální hodnotě 400 tisíc korun. V roce 1997 došlo k dalšímu navýšení základního jmění z vlastních zdrojů. Na základě rozhodnutí valné hromady se tak nominální hodnota každé akcie zvýšila z původních 10 tisíc na 300 tisíc korun. Podíl Spolany by se pak navýšil na 12 milionů korun. V účetní závěrce za roky 1998 (strana 12) i 1999 (strana 88) však Spolana stále uvádí nominální hodnotu podílu ve výši 400 tisíc korun. V listopadu 1999 byly akcie prodány.

V roce 1997 společnost nechala znaleckým posudkem ocenit tři ze svých čtyř divizí (Průmyslová hnojiva, Agrochemikálie, Zemědělské produkty a dovoz surovin). Tyto divize byly souhrnně oceněny na 620,7 milionů korun (strana 21), respektive na 616,68 milionů korun (strana 78), a následně převedeny na společnosti Agrofert Holding, a.s. Za převádějícího i nabyvatele tehdy jednal Ing. Andrej Babiš z pozice předsedy představenstva obou společností. Sbírka listin společnosti Agrofert Holding, a.s. nebyla dosud digitalizována a dokumenty tedy nejsou dostupné online. Podle výpisu z obchodního rejstříku měla firma akcie na jméno, jako jediný akcionář je od roku 2002 zapsaná společnost Agrofert, a.s. V roce 2004 společnost zanikla sloučením s AGFTRADING, a.s., což byl tehdejší název pro současný AGROFERT, a.s.

Pořad Reportéři ČT pátral, kdy a jak nabyl Andrej Babiš akcie společnosti Agrofert. Uvádí, že v roce 2001 držel Andrej Babiš sám 35 % akcií Agrofertu, dalších 10 % pak vlastnil prostřednictvím společnosti Agroter a mezi vlastníky najdeme také společnost Ameropa, která vlastní 45 % společnosti.

Podle pořadu Reportéři ČT koupil Andrej Babiš 10 % akcií Agrofertu od společnosti Spolana v roce 1999 za přibližně 2,5 milionů korun. Podle Ladislava Mejzlíka, děkana Fakulty financí a účetnictví, je tato suma podhodnocená jak vzhledem k nerozdělenému zisku Agrofertu, který v té době tvořil více než 50 milionů korun, tak s ohledem na výše uvedené posudky, jež firmu oceňují na více než 600 milionů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když nás Mečiarovci vyhodili z Petrimexu, tak za mnou odešlo 60 lidí. A ta firma do dvou let zkrachovala.

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože Babišův začátek podnikání v Agrofertu, dceřiné firmě Petrimexu, je poměrně nejasný a existují různá vysvětlení toho, jakým způsobem se Agrofert z Petrimexu vydělil. Údaj o 60 lidech, kteří odešli s Babišem, taktéž nelze ověřit.

V podniku zahraničního obchodu Petrimex působil Babiš jako ředitelobchodního oddělení 32, zabývajícího se vývozem a dovozem hnojiv, a to mezi lety 1991 a 1995. Již před tím byl Babiš v Maroku delegátem podniku (a dalších čtrnácti podniků zahraničního obchodu).

V roce 1993, kdy se rozdělovala Česká a Slovenská Federativní Republika na Českou a Slovenskou republiku, byla z Petrimexu vydělena pražská dceřiná firma, Agrofert. Okolnosti, za jakých Petrimex upadl a Agrofert se naopak stal velkým hráčem, jsou popisovány různě. Babišův popis je následující:

„Na Slovensku probíhala privatizace slovenské chemie a Mečiarovci chtěli ovládnout Petrimex. Prostřednictvím českých akcionářů jsem držel rovnováhu, ale po převzetí Spolany Neratovice Harvardskými fondy jsme tuto rovnováhu ztratili. Když mi 27. dubna 1995 v půl deváté ráno volali z vrátnice, že je tady zástupce Spolany z Harvardských fondů Boris Vostrý (je na něj mezinárodní zatykač, toho času vydaný za útěk v Belize), věděl jsem, že je to ztracené. Odpoledne nás všechny vyhodili, odvolali a já už jsem se do Petrimexu nikdy nevrátil.“
Někteří novináři však popisují převzetí Agrofertu a jeho vydělení z Petrimexu jako více promyšlený tah. Například Daniel Kaiser v Reflexu píše:

„Mateřská firma v Bratislavě do rozjezdu své dceřiné firmy mocně investovala a od Babiše samozřejmě očekávala loajalitu. Jenže počátkem května 1995 Agrofert, nedlouho předtím přeměněný ze společnosti s ručením omezeným na akciovku, zvýšil základní jmění z jednoho milionu korun na čtyři. Petrimex, který nejenže do Agrofertu investoval stovky miliónů, ale přenechal mu i podstatnou část své klientely, najednou neměl zájem se na zvýšení základního jmění podílet, byť to pro něj byla zanedbatelná částka. O nezájmu měl svědčit zápis z mimořádné valné hromady z února 1995, jímž se Agrofert bránil u soudu, kam ho rozzlobená matka pohnala. Soud žalobě nevyhověl, takže se Petrimex ze stoprocentního vlastníka stal minoritním akcionářem a z Agrofertu časem vycouval (brzy nato zanikl). Oficiálním vítězem celé operace byla neznámá švýcarská O.F.I. (Ost Finanz und Investition AG) z malého švýcarského města Baar, založená nedlouho předtím spolužáky Andreje Babiše z počátku 70. let, kdy jako syn československého diplomata u OSN chodil na gymnázium v Ženevě.“

Reportér Respektu Jaroslav Spurný později firmu O.F.I. ve Švýcarsku hledal a zjistil, že nemá kancelář.

V neposlední řadě uveďme také text magazínu Reportér, konkrétně text Jiřího Štického „Andrej a továrna na hnojiva“. Ten se zabývá také obdobím po revoluci, kdy Babiš přišel k značnému bohatství.

Z uvedeného vyplývá, že nejsme schopni ověřit, zda byl Babiš a další „vyhozeni z Petrimexu“. Petrimex existoval v různých právních formách, nicméně podle výpisuze slovenského rejstříku se v roce 1996 změnil z Petrimex akciová společnosť pre zahraničný obchod a. s. na Petrimex akciová společnosť, v roce 1998 se dále změnil na Petrimex a. s. a definitivně zanikl v roce 2006.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan premiér nikdy nepracoval. Maximálně jako koncipient jeho kmotra [sic] pana Pokorného, nikdy neřídil firmu.

Bohuslav Sobotka vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studium ukončil v roce 1995. Následně v roce 1999 pracoval jako koncipient pro svého spolužáka z gymnázia Radka Pokorného v advokátní kanceláři Pokorný, Wagner & partneři.

Sobotka v roce 1990 spoluzakládal klub Mladých sociálních demokratů. Do Sněmovny se poprvé dostal v roce 1996 za ČSSD, kde zastával funkci v nejrůznějších výborech a komisích, případně ministerský úřad. V letech 1998–2010 se angažoval v městském zastupitelstvu Slavkova u Brna. V letech 2001–2002 a 2009–2011 byl předsedou poslaneckého klubu sociálních demokratů a od roku 2011 je předsedou samotné ČSSD.

Z oficiálního životopisu Sobotky ovšem skutečně nevyplývá, že by po studiu vykonával nějakou činnost kromě politiky. Od roku 1996 pak na plný úvazek působí v politice. Je na místě uvést, že je do pozice poslance demokraticky volen a zastupuje sociálně demokratické voliče v Jihomoravském kraji.

Ze strany Babiše jde o klasický útok na Sobotku, který ponecháme jako neověřitelný výrok. Rozhodnutí, zda vykonávání demokraticky získaného poslaneckého mandátu je práce či nikoli, ponechme na čtenářích.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan premiér se mnou nemluví.

Nepodařilo se nám získat informace potvrzující tichou domácnost mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO 2011) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba však pilně poskytují médiím vyjádření vůči sobě navzájem.

Ministr dopravy Dan Ťok pro ČT ovšem nepřímo potvrdil, že spolu zmíněná dvojice komunikuje.

Vlády probíhají paradoxně velmi pohodově. Jsou tam občas třaskavé body, ale že by tam někdo na sebe křičel... Prostě se vyměňují argumenty, argumenty jsou tvrdé, nevypadá to nijak dramaticky. Že se třeba nahne pan premiér k panu Bělobrádkovi většinou, než k panu Babišovi, to je pravda.“

Jestli spolu aktuálně oba politici mluví, je však otázkou. Vzhledem k tomu, že jde o předsedu vlády a vicepremiéra, to lze očekávat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem vždycky podnikal podle zákonů.

Je pravda, že Andrej Babiš (či jeho firmy) nebyl v souvislosti se svým podnikáním nezávislým soudem uznán z toho, že by porušil zákon. Ve veřejném prostoru se v posledních letech vyskytly některé otazníky, které jsou diskutovány. Jde například o kauzu Čapí hnízdo, která je vyšetřována jak policií, tak orgánem OLAF. V poslední době se také diskutuje o tom, zda se Babiš nedopustil účelového vydání a nákupu korunových dluhopisů skupiny Agrofert. Jak ovšem uvádíme na začátku, není známo, že by se Babiš dopustil nějakého nezákonného postupu.

Dále je třeba připomenout kauzu firmy Agrotec. Ta patří do Babišova holdingu (resp. do Agrofertu, který je aktuálně ve svěřenském fondu) a byla obžalována kvůli zakázkám pro Českou poštu. Doposud nebyl případ pravomocně uzavřen.

Média také informovala o tom, že Babišovy firmy byly pokutovány Českou inspekcí životního prostředí za různá pochybení (např. úhyn 8500 raků nebo překročení limitu jedovatého oxidu siřičitého v Přerově). Pokutováno bylo rovněž Čapí hnízdo za neoprávněně čerpané dotace.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Babišovy firmy se v minulosti několikrát dostaly do rozporu s různými předpisy, některé segmenty jeho podnikání jsou také problematizovány a vyšetřovány. Doposud však není jasné, jak zmíněné kauzy dopadnou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Agrofert holding sídlí v České republice, ne v Nizozemsku. A Agrofert i když vydělal v zahraničí, tak dostával dividendy do České republiky a já jsem tady zaplatil daně.

Jak lze vyčíst z veřejného rejstříku, společnost Agrofert, a.s. sídlí v Praze. V současné době sdružuje společnosti ze šesti zemí (Česká republika, Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Nizozemsko).

Výroční zpráva za rok 2015 uvádí, že ve srovnání s rokem 2014 dochází k nárůstu hospodářského výsledku před zdaněním o 27,36 % (.pdf, str. 4), a to především z důvodu vyššího inkasa dividend. Řádek A.7. v přehledu o peněžních tocích za rok 2015 ukazuje přijaté dividendy ve výši 3 143 361 000 Kč. (.pdf, str. 85). Zpráva ale neuvádí původ dividend. Dividendy vydělané v zahraničí připadnou do držení jejich vlastníkům, tedy akcionářům. Dividendy inkasované ze zahraničí pak podléhají zdanění v Česku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když říká nepravdu (premiér, pozn. Demagog.cz), že já jsem chtěl obcházet daně. Tak pokud jsem v Agrofertu měl plat 1 865 milionů za těch nevím kolik let, no tak z toho jsem platil daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní (...) On říká, že jsem obcházel dividendy, to je nesmysl.

Ministr Babiš ve výroku hovoří o svém platu, který měl jako zaměstnanec společnosti Agrofert. O tom, že tento plat řádně zdanil, jak ostatně potvrzují auditorské zprávy, které si nechal zpracovat, však pochybnosti nejsou. Jsou to jiné příjmy (například z prodeje firem, či z nákupu dluhopisů společnosti), u kterých jsou pochybnosti, zda se nejednalo o účelové transakce, kterými by si zajistil nedaněný příjem. Babiš tedy neprávem obviňuje premiéra z nepravdy a sám podává zavádějící zdůvodnění.

Premiér Bohuslav Sobotka uspořádal tiskovou konferenci, na které znovu upozornil, že očekává od ministra financí Babiše nejpozději do konce dubna vysvětlení jeho obchodních transakcí. Stále totiž trvají pochybnosti o zdrojích Babišových příjmů a jeho majetku.

Andrej Babiš si nechal na začátku roku 2017 prověřit své příjmy mezinárodními firmami EY a PWC. Ze zpráv vyplývá, že v letech 1996–2015 měl Andrej Babiš zdanitelné příjmy ve výši 1,861 miliardy korun. Celková daň z příjmu fyzických osob, kterou Babiš odvedl, se rovnala 311,5 milionům korun. Čisté příjmy Andreje Babiše za sledované období byly 1,5 miliardy korun. Ze zpráv je patrné, že od celkového základu daně byla sráženo pojistné.

Ze zprávy ovšem dál také vyplývá, že Babiš měl nezdaněné příjmy z prodeje společností Profrost a AFEED do holdingu Agrofert. Podezřelé okolnosti zejména v případě Profrostu, za který měl Babiš získat od Agrofertu 527 milionů korun, zmapoval v magazínu Reportér Jiří Štický.

Pochybnosti panují i okolo samotných korunových dluhopisů Agrofertu, které Andrej Babiš jako majitel společnosti nakoupil a zajistil si tak nedaněný příjem přibližně 90 milionů ročně.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za jeho ministrování (Sobotka, pozn. Demagog.cz) poslal svým kámošům do Škody Plzeň, to je ta parta Pokorný-Roman, 11,5 miliardy. Ekologické zakázky.

Česká republika se při privatizaci zavázala, že jednotlivým nabyvatelům uhradí ekologické škody z předešlých let do určité předem stanovené výše. ČR v průběhu let uzavřela 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. 75 miliard již bylo proinvestováno. Andrej Babiš jako ministr financí chce snížit zbývající cenu o třetinu, ze 101 miliard na 30 miliard korun.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. Ten v roce 2004 zadávání zakázek zastavil z důvodu přesměrování privatizačních příjmů do jiných oblastí. Alespoň to tvrdí sám Babiš na webu Ministerstva financí: „Například v letech 2004–2005 se na ekologické smlouvy v Moravskoslezském kraji proinvestovalo celkem necelých 750 mil. Kč, přestože jen v roce 2005 dosáhly příjmy privatizačního fondu 113 mld. Kč. Přednost před Ostravskem dostala například sanace zátěží ve Škodě Plzeň, kde bylo během dvou let proinvestováno 5 mld. Kč s průměrným tempem čerpání 100–350 mil. Kč měsíčně.“

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní výši, kterou měla Škoda Plzeň inkasovat. Martin Roman je bývalý generální ředitel ČEZu. Ve médiích (MF DNES) se také objevila informace, že je Roman jedním z lidí, který prostřednictvím provázaných společností ve skutečnosti účinkoval také ve Škodě Plzeň, které ČEZ zadával zakázky.

Pokorným míní Andrej Babiš Radka Pokorného. Jde o právníka Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & Partneři a bývalého spolužáka Bohuslava Sobotky z gymnázia. Sobotka je s Pokorným často spojován. Česká televize ovšem upozorňuje, že Pokorný v roce 2010 zastupoval Babišův Agrofert při arbitráži s polským PKN Orlen kvůli Unipetrolu. Že Pokorný zastupoval Škodu Transportation, popisuje web Neovlivní.cz.

Nejsme bohužel schopni přesně kvantifikovat objem investic do ekologických zakázek, které podnik dostal. Také je otázkou, nakolik šlo v dané době o přímé rozhodnutí Sobotky. S ohledem na tyto nejasnosti je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Sobotka prohrál arbitráže za 14,5 miliardy.

Během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí prohrál stát arbitráž s CME za 10,7 miliardy korun. Další 3,6 miliardy korun pak stálo narovnání arbitráže s japonskou skupinou Nomura. Zde však narovnání zabránilo mnohem větším výdajům státu. Přesto, že arbitráže spadají do působnosti ministerstva financí, není možné tvrdit, že případný výsledek arbitráže je čistě zásluhou konkrétního ministra. Tyto spory se obvykle táhnou dlouho a tak má konkrétní ministerstvo v době rozhodnutí na výsledku arbitráže jen částečný podíl.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. V tomto období byly proti České republice ukončeny tři arbitrážní spory; vítězný s firmou Nagel a prohraný se společností CME.

Arbitráž se společností CME vyšla český stát na 10,7 miliardy korun. Spor byl ukončen v březnu 2003. Jednalo se o znehodnocení investice do televize Nova. Arbitrážní spor začal v září 2001. Původ má už ale v roce 1999, kdy Vladimír Železný oddělil televizi Novu od amerických partnerů a zároveň došlo k majetkovým přesunům. Toto rozdělení potvrdila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, čímž se právě dopustila porušení mezinárodní smlouvy o ochraně investic. Česká republika byla žalována kvůli nedostatečné ochraně investice skupin CME právě do televize Nova. Podle tehdejšího premiéra Špidly je za prohranou arbitráž odpovědná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, radní v souvislosti s výsledkem arbitráže odvolal. Ochrana zahraničních investic a potažmo arbitráže jako takové ale spadají do kompetencí ministerstva financí.

V roce 2006 byl také rozhodnut spor se společností Saluka/Nomura, kde se jednalo o prodej banky IPB do rukou ČSOB. Ve věci byl 17. března 2006 vydán částečný rozhodčí nález, v listopadu pak byla uzavřena dohoda o narovnání. Podle později odtajněných dokumentů zaplatila Česká republika odškodné 3,6 miliardy korun, čímž se ale vyhnula placení mnohem vyšší kompenzace (až 20 mld. korun). Na přípravě dohody se podle tehdejšího ministra financí Tlustého podíleli hned tři ministři včetně Bohuslava Sobotky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem snížil zadlužení.

Dluh České republiky na konci roku 2016 činil 1 613,4 miliardy korun. Je to méně než v roce 2015 a o téměř 70 miliard méně než v době nástupu Andreje Babiše v lednu 2014.

Dodejme však, že zvýšení či snížení dluhu nikdy není zásluhou pouze konkrétního ministra financí, jak rozsáhleji popisujeme v jednom z našich výroků dne. Výši schodku a potažmo dluhu ovlivňuje celá vláda a do hospodaření zasahuje světová ekonomická situace a další vlivy. Tvrzení, že sám Andrej Babiš snížil dluh, proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nejdřív Sobotka lhal, že my chceme privatizovat krajské nemocnice, a potom se zjistilo, že už jsou zprivatizované panem Zimolou například, ne?

ANO opravdu neprosazovalo privatizaci nemocnic. Není však pravdou, že by hejtman Zimola v Jihočeském kraji nemocnice privatizoval.

Zadlužené nemocnice a řešení situace bylo jedním z témat před krajskými volbami. ČSSD se opravdu stavělado pozice strany, která je zárukou proti privatizaci nemocnic, protože mnoho podnikatelů by podle ní chtělo nemocnice koupit. Strana však explicitně nezmiňovala hnutí ANO ani Andreje Babiše.

Převádění nemocnic od státu do soukromých rukou Andrej Babiš nepodporovala v programupro krajské volby je přímo napsáno: „Jsme i nadále proti plošné privatizaci krajských a městských nemocnic a poliklinik. To neznamená, že bychom byli proti privátním zdravotnickým zařízením, ale podstatná zdravotní zařízení musejí zůstat v rukou státu, krajů, měst a obcí.“

Andrej Babiš má peníze ve fondu, který nakoupil zdravotnická zařízení (např. několik reprodukčních klinik), nicméně mělo jít o nákupy od soukromých lékařů. K věci se vyjádřil také v SuperdebatěČeské televize v předvečer krajských voleb.

Pokud jde o nemocnice v Jihočeském kraji, kde byl donedávna hejtmanem za ČSSD Jiří Zimola, působí zde holding osmi nemocnic s názvem Jihočeské nemocnice, který vlastní kraj. K žádné privatizaci zde za Zimoly nedošlo.

Zimola skončiljako hejtman v dubnu 2017 kvůli tomu, že předseda představenstva holdingu Martin Bláha staví Zimolovi a jeho náměstkovi domy na Lipně, přičemž za své působení v holdingu dostává Bláha měsíčně statisícové částky. Po této kauze se rozpadla koalice a jednou z priorit té novéje změna systému odměn v Jihočeských nemocnicích.